V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Důvodem pro toto nečekané gesto je snaha zachovat alespoň nějaké kanály pro budoucí vyjednávání. Arákčí je považován za jednoho z nejzkušenějších íránských diplomatů a v minulosti vedl delegaci při jaderných rozhovorech s USA. Ghalíbáf je pak v Bílém domě vnímán jako postava, se kterou by bylo možné v budoucnu spolupracovat. Pákistánský zdroj situaci popsal pragmaticky – pokud by byli eliminováni i tito představitelé, nezbyl by už nikdo, s kým by bylo možné o míru hovořit.
Americký list The Wall Street Journal potvrzuje, že oba muži byli ze seznamu cílů skutečně dočasně odstraněni, a to na dobu čtyř až pěti dnů. Toto okno má poskytnout prostor administrativě Donalda Trumpa pro pokus o znovuotevření diplomatických rozhovorů s Teheránem. Zatímco americké zdroje pákistánskou roli v tomto rozhodnutí přímo nezmiňují, potvrzují, že jde o strategický tah v rámci Trumpovy snahy o nalezení východiska z války.
Dosavadní bilance izraelských úderů na íránské vedení je přitom drtivá. O život již přišel nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí i bezpečnostní šéf Alí Larídžání. Sám prezident Trump před novináři otevřeně přiznal, že Spojené státy a Izrael systematicky likvidují jednu vlnu íránských lídrů za druhou. Uvedl, že po zabití původního vedení si Írán zvolil nové představitele, kteří byli následně také eliminováni.
Současná skupina íránských funkcionářů, ke které patří Arákčí a Ghalíbáf, je tak pro Washington a Jeruzalém jakýmsi testem. Trump varoval, že eliminace zbývajících vůdců by byla technicky snadná, ale Spojené státy nyní vyčkávají, jak se tito noví partneři pro potenciální dialog projeví. Dočasné „příměří“ pro tyto dva konkrétní muže tak představuje jednu z posledních nadějí na diplomatické řešení před další vlnou eskalace.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.