Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Zpráva organizace Filterwatch uvádí, že tento posun k „absolutní digitální izolaci“ není náhodný, ale je výsledkem dlouhodobé strategie. Státní média a vládní mluvčí již naznačili, že neomezený přístup k internetu se po roce 2026 pravděpodobně nevrátí. Pro miliony Íránců by to znamenalo, že budou moci využívat pouze národní intranet – paralelní systém, který je zcela odříznut od okolního světa a podléhá přísnému sledování.
Aktuální vlna vypínání internetu v Íránu začala 8. ledna 2026 po dvanácti dnech intenzivních protivládních protestů. Tyto demonstrace byly vyvolány prudkým propadem národní měny a rostoucími životními náklady. Podle lidskoprávních organizací bylo během brutálních zásahů bezpečnostních složek zabito velké množství lidí, přičemž úplné informační vakuum znemožňuje přesné ověření počtu obětí.
Současný výpadek je jedním z nejzávažnějších v historii a trvá déle než podobná opatření během egyptského arabského jara v roce 2011. Vládní mluvčí oznámila, že mezinárodní internet zůstane vypnutý minimálně do íránského Nového roku (Naurúz), který připadá na 20. března. Tato situace dává režimu prostor k testování a implementaci trvalého oddělení od globální sítě.
Experti na kybernetickou bezpečnost poukazují na to, že Írán na tomto projektu pracoval posledních 16 let. Jedním z klíčových nástrojů je takzvaný „whitelisting“, tedy systém, který implicitně blokuje veškeré připojení a povoluje jej pouze vybraným uživatelům. Tato technologie, údajně dovážená z Číny, využívá vysoce výkonná síťová zařízení schopná monitorovat a manipulovat s provozem na úrovni celého státu.
Druhou stranou mince je existence národního internetu, který zahrnuje režimem schválené vyhledávače, navigační aplikace a dokonce i vlastní streamovací službu podobnou Netflixu. Všechny tyto nástroje fungují uvnitř země, ale postrádají jakékoli reálné propojení s vnějším světem. To umožňuje režimu udržovat zdání normálního digitálního života, aniž by obyvatelé měli přístup k nekontrolovaným informacím.
Snaha o vytvoření autonomního internetu se datuje již k roku 2009, kdy si tehdejší vedení země uvědomilo, že náhlé a úplné vypnutí sítě způsobuje obrovské škody i samotnému státu. Od té doby Írán systematicky nutil banky, firmy a poskytovatele služeb, aby přesunuli svá data a servery do vnitrostátních datových center. Používal k tomu metodu „cukru a biče“ – daňové úlevy pro spolupracující a zákazy činnosti pro ty, kteří se odmítli podřídit.
Ekonomické dopady takové izolace jsou ovšem drtivé. Odhady naznačují, že každý den internetového zatmění stojí íránskou ekonomiku přibližně 60 milionů dolarů. Malí obchodníci a poskytovatelé služeb, kteří tvoří páteř íránského trhu, čelí bankrotu. Bývalí představitelé amerického ministerstva zahraničí varují, že ačkoliv je plán z technického hlediska proveditelný, mohl by vést k nezvladatelnému sociálnímu a kulturnímu kolapsu země.
Jedinou reálnou alternativou pro Íránce zůstávají v současnosti satelitní terminály Starlink, které se do země pašují v tisících kusů. Režim se sice snaží jejich signál rušit pomocí rušiček, ale nemá nad touto technologií přímou kontrolu.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.