Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Zpráva organizace Filterwatch uvádí, že tento posun k „absolutní digitální izolaci“ není náhodný, ale je výsledkem dlouhodobé strategie. Státní média a vládní mluvčí již naznačili, že neomezený přístup k internetu se po roce 2026 pravděpodobně nevrátí. Pro miliony Íránců by to znamenalo, že budou moci využívat pouze národní intranet – paralelní systém, který je zcela odříznut od okolního světa a podléhá přísnému sledování.
Aktuální vlna vypínání internetu v Íránu začala 8. ledna 2026 po dvanácti dnech intenzivních protivládních protestů. Tyto demonstrace byly vyvolány prudkým propadem národní měny a rostoucími životními náklady. Podle lidskoprávních organizací bylo během brutálních zásahů bezpečnostních složek zabito velké množství lidí, přičemž úplné informační vakuum znemožňuje přesné ověření počtu obětí.
Současný výpadek je jedním z nejzávažnějších v historii a trvá déle než podobná opatření během egyptského arabského jara v roce 2011. Vládní mluvčí oznámila, že mezinárodní internet zůstane vypnutý minimálně do íránského Nového roku (Naurúz), který připadá na 20. března. Tato situace dává režimu prostor k testování a implementaci trvalého oddělení od globální sítě.
Experti na kybernetickou bezpečnost poukazují na to, že Írán na tomto projektu pracoval posledních 16 let. Jedním z klíčových nástrojů je takzvaný „whitelisting“, tedy systém, který implicitně blokuje veškeré připojení a povoluje jej pouze vybraným uživatelům. Tato technologie, údajně dovážená z Číny, využívá vysoce výkonná síťová zařízení schopná monitorovat a manipulovat s provozem na úrovni celého státu.
Druhou stranou mince je existence národního internetu, který zahrnuje režimem schválené vyhledávače, navigační aplikace a dokonce i vlastní streamovací službu podobnou Netflixu. Všechny tyto nástroje fungují uvnitř země, ale postrádají jakékoli reálné propojení s vnějším světem. To umožňuje režimu udržovat zdání normálního digitálního života, aniž by obyvatelé měli přístup k nekontrolovaným informacím.
Snaha o vytvoření autonomního internetu se datuje již k roku 2009, kdy si tehdejší vedení země uvědomilo, že náhlé a úplné vypnutí sítě způsobuje obrovské škody i samotnému státu. Od té doby Írán systematicky nutil banky, firmy a poskytovatele služeb, aby přesunuli svá data a servery do vnitrostátních datových center. Používal k tomu metodu „cukru a biče“ – daňové úlevy pro spolupracující a zákazy činnosti pro ty, kteří se odmítli podřídit.
Ekonomické dopady takové izolace jsou ovšem drtivé. Odhady naznačují, že každý den internetového zatmění stojí íránskou ekonomiku přibližně 60 milionů dolarů. Malí obchodníci a poskytovatelé služeb, kteří tvoří páteř íránského trhu, čelí bankrotu. Bývalí představitelé amerického ministerstva zahraničí varují, že ačkoliv je plán z technického hlediska proveditelný, mohl by vést k nezvladatelnému sociálnímu a kulturnímu kolapsu země.
Jedinou reálnou alternativou pro Íránce zůstávají v současnosti satelitní terminály Starlink, které se do země pašují v tisících kusů. Režim se sice snaží jejich signál rušit pomocí rušiček, ale nemá nad touto technologií přímou kontrolu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.