Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Zpráva organizace Filterwatch uvádí, že tento posun k „absolutní digitální izolaci“ není náhodný, ale je výsledkem dlouhodobé strategie. Státní média a vládní mluvčí již naznačili, že neomezený přístup k internetu se po roce 2026 pravděpodobně nevrátí. Pro miliony Íránců by to znamenalo, že budou moci využívat pouze národní intranet – paralelní systém, který je zcela odříznut od okolního světa a podléhá přísnému sledování.
Aktuální vlna vypínání internetu v Íránu začala 8. ledna 2026 po dvanácti dnech intenzivních protivládních protestů. Tyto demonstrace byly vyvolány prudkým propadem národní měny a rostoucími životními náklady. Podle lidskoprávních organizací bylo během brutálních zásahů bezpečnostních složek zabito velké množství lidí, přičemž úplné informační vakuum znemožňuje přesné ověření počtu obětí.
Současný výpadek je jedním z nejzávažnějších v historii a trvá déle než podobná opatření během egyptského arabského jara v roce 2011. Vládní mluvčí oznámila, že mezinárodní internet zůstane vypnutý minimálně do íránského Nového roku (Naurúz), který připadá na 20. března. Tato situace dává režimu prostor k testování a implementaci trvalého oddělení od globální sítě.
Experti na kybernetickou bezpečnost poukazují na to, že Írán na tomto projektu pracoval posledních 16 let. Jedním z klíčových nástrojů je takzvaný „whitelisting“, tedy systém, který implicitně blokuje veškeré připojení a povoluje jej pouze vybraným uživatelům. Tato technologie, údajně dovážená z Číny, využívá vysoce výkonná síťová zařízení schopná monitorovat a manipulovat s provozem na úrovni celého státu.
Druhou stranou mince je existence národního internetu, který zahrnuje režimem schválené vyhledávače, navigační aplikace a dokonce i vlastní streamovací službu podobnou Netflixu. Všechny tyto nástroje fungují uvnitř země, ale postrádají jakékoli reálné propojení s vnějším světem. To umožňuje režimu udržovat zdání normálního digitálního života, aniž by obyvatelé měli přístup k nekontrolovaným informacím.
Snaha o vytvoření autonomního internetu se datuje již k roku 2009, kdy si tehdejší vedení země uvědomilo, že náhlé a úplné vypnutí sítě způsobuje obrovské škody i samotnému státu. Od té doby Írán systematicky nutil banky, firmy a poskytovatele služeb, aby přesunuli svá data a servery do vnitrostátních datových center. Používal k tomu metodu „cukru a biče“ – daňové úlevy pro spolupracující a zákazy činnosti pro ty, kteří se odmítli podřídit.
Ekonomické dopady takové izolace jsou ovšem drtivé. Odhady naznačují, že každý den internetového zatmění stojí íránskou ekonomiku přibližně 60 milionů dolarů. Malí obchodníci a poskytovatelé služeb, kteří tvoří páteř íránského trhu, čelí bankrotu. Bývalí představitelé amerického ministerstva zahraničí varují, že ačkoliv je plán z technického hlediska proveditelný, mohl by vést k nezvladatelnému sociálnímu a kulturnímu kolapsu země.
Jedinou reálnou alternativou pro Íránce zůstávají v současnosti satelitní terminály Starlink, které se do země pašují v tisících kusů. Režim se sice snaží jejich signál rušit pomocí rušiček, ale nemá nad touto technologií přímou kontrolu.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.