Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Zpráva organizace Filterwatch uvádí, že tento posun k „absolutní digitální izolaci“ není náhodný, ale je výsledkem dlouhodobé strategie. Státní média a vládní mluvčí již naznačili, že neomezený přístup k internetu se po roce 2026 pravděpodobně nevrátí. Pro miliony Íránců by to znamenalo, že budou moci využívat pouze národní intranet – paralelní systém, který je zcela odříznut od okolního světa a podléhá přísnému sledování.
Aktuální vlna vypínání internetu v Íránu začala 8. ledna 2026 po dvanácti dnech intenzivních protivládních protestů. Tyto demonstrace byly vyvolány prudkým propadem národní měny a rostoucími životními náklady. Podle lidskoprávních organizací bylo během brutálních zásahů bezpečnostních složek zabito velké množství lidí, přičemž úplné informační vakuum znemožňuje přesné ověření počtu obětí.
Současný výpadek je jedním z nejzávažnějších v historii a trvá déle než podobná opatření během egyptského arabského jara v roce 2011. Vládní mluvčí oznámila, že mezinárodní internet zůstane vypnutý minimálně do íránského Nového roku (Naurúz), který připadá na 20. března. Tato situace dává režimu prostor k testování a implementaci trvalého oddělení od globální sítě.
Experti na kybernetickou bezpečnost poukazují na to, že Írán na tomto projektu pracoval posledních 16 let. Jedním z klíčových nástrojů je takzvaný „whitelisting“, tedy systém, který implicitně blokuje veškeré připojení a povoluje jej pouze vybraným uživatelům. Tato technologie, údajně dovážená z Číny, využívá vysoce výkonná síťová zařízení schopná monitorovat a manipulovat s provozem na úrovni celého státu.
Druhou stranou mince je existence národního internetu, který zahrnuje režimem schválené vyhledávače, navigační aplikace a dokonce i vlastní streamovací službu podobnou Netflixu. Všechny tyto nástroje fungují uvnitř země, ale postrádají jakékoli reálné propojení s vnějším světem. To umožňuje režimu udržovat zdání normálního digitálního života, aniž by obyvatelé měli přístup k nekontrolovaným informacím.
Snaha o vytvoření autonomního internetu se datuje již k roku 2009, kdy si tehdejší vedení země uvědomilo, že náhlé a úplné vypnutí sítě způsobuje obrovské škody i samotnému státu. Od té doby Írán systematicky nutil banky, firmy a poskytovatele služeb, aby přesunuli svá data a servery do vnitrostátních datových center. Používal k tomu metodu „cukru a biče“ – daňové úlevy pro spolupracující a zákazy činnosti pro ty, kteří se odmítli podřídit.
Ekonomické dopady takové izolace jsou ovšem drtivé. Odhady naznačují, že každý den internetového zatmění stojí íránskou ekonomiku přibližně 60 milionů dolarů. Malí obchodníci a poskytovatelé služeb, kteří tvoří páteř íránského trhu, čelí bankrotu. Bývalí představitelé amerického ministerstva zahraničí varují, že ačkoliv je plán z technického hlediska proveditelný, mohl by vést k nezvladatelnému sociálnímu a kulturnímu kolapsu země.
Jedinou reálnou alternativou pro Íránce zůstávají v současnosti satelitní terminály Starlink, které se do země pašují v tisících kusů. Režim se sice snaží jejich signál rušit pomocí rušiček, ale nemá nad touto technologií přímou kontrolu.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
