Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Zpráva organizace Filterwatch uvádí, že tento posun k „absolutní digitální izolaci“ není náhodný, ale je výsledkem dlouhodobé strategie. Státní média a vládní mluvčí již naznačili, že neomezený přístup k internetu se po roce 2026 pravděpodobně nevrátí. Pro miliony Íránců by to znamenalo, že budou moci využívat pouze národní intranet – paralelní systém, který je zcela odříznut od okolního světa a podléhá přísnému sledování.
Aktuální vlna vypínání internetu v Íránu začala 8. ledna 2026 po dvanácti dnech intenzivních protivládních protestů. Tyto demonstrace byly vyvolány prudkým propadem národní měny a rostoucími životními náklady. Podle lidskoprávních organizací bylo během brutálních zásahů bezpečnostních složek zabito velké množství lidí, přičemž úplné informační vakuum znemožňuje přesné ověření počtu obětí.
Současný výpadek je jedním z nejzávažnějších v historii a trvá déle než podobná opatření během egyptského arabského jara v roce 2011. Vládní mluvčí oznámila, že mezinárodní internet zůstane vypnutý minimálně do íránského Nového roku (Naurúz), který připadá na 20. března. Tato situace dává režimu prostor k testování a implementaci trvalého oddělení od globální sítě.
Experti na kybernetickou bezpečnost poukazují na to, že Írán na tomto projektu pracoval posledních 16 let. Jedním z klíčových nástrojů je takzvaný „whitelisting“, tedy systém, který implicitně blokuje veškeré připojení a povoluje jej pouze vybraným uživatelům. Tato technologie, údajně dovážená z Číny, využívá vysoce výkonná síťová zařízení schopná monitorovat a manipulovat s provozem na úrovni celého státu.
Druhou stranou mince je existence národního internetu, který zahrnuje režimem schválené vyhledávače, navigační aplikace a dokonce i vlastní streamovací službu podobnou Netflixu. Všechny tyto nástroje fungují uvnitř země, ale postrádají jakékoli reálné propojení s vnějším světem. To umožňuje režimu udržovat zdání normálního digitálního života, aniž by obyvatelé měli přístup k nekontrolovaným informacím.
Snaha o vytvoření autonomního internetu se datuje již k roku 2009, kdy si tehdejší vedení země uvědomilo, že náhlé a úplné vypnutí sítě způsobuje obrovské škody i samotnému státu. Od té doby Írán systematicky nutil banky, firmy a poskytovatele služeb, aby přesunuli svá data a servery do vnitrostátních datových center. Používal k tomu metodu „cukru a biče“ – daňové úlevy pro spolupracující a zákazy činnosti pro ty, kteří se odmítli podřídit.
Ekonomické dopady takové izolace jsou ovšem drtivé. Odhady naznačují, že každý den internetového zatmění stojí íránskou ekonomiku přibližně 60 milionů dolarů. Malí obchodníci a poskytovatelé služeb, kteří tvoří páteř íránského trhu, čelí bankrotu. Bývalí představitelé amerického ministerstva zahraničí varují, že ačkoliv je plán z technického hlediska proveditelný, mohl by vést k nezvladatelnému sociálnímu a kulturnímu kolapsu země.
Jedinou reálnou alternativou pro Íránce zůstávají v současnosti satelitní terminály Starlink, které se do země pašují v tisících kusů. Režim se sice snaží jejich signál rušit pomocí rušiček, ale nemá nad touto technologií přímou kontrolu.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.