Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Záběry zachycují davy lidí shromážděné před monitory, kde se promítají fotografie zesnulých, aby je rodiny mohly identifikovat. Atmosféra na místě je plná křiku, pláče a naprostého zmatku, jak se příbuzní snaží v chaosu najít své zmizelé členy rodiny. Aktivisté uvádějí, že nápor je tak obrovský, že kapacita budov dávno nestačí a mrtví jsou vyskládáni v řadách na neupraveném prostranství. Tato scéna se stala symbolem největší výzvy, které íránský režim za poslední roky čelí v důsledku masových protestů.
Státní média sice existenci těchto drastických výjevů přiznala, ale okamžitě přispěchala s vlastní interpretací událostí. Tvrdí, že většina mrtvých jsou „obyčejní lidé“ a náhodní kolemjdoucí, které mají na svědomí údajní výtržníci. Oficiální reportáže ukazují truchlící rodiny, které na kameru prohlašují, že jejich blízcí nebyli demonstranti a podporovali vládu. Režim se tak snaží svalit vinu za krveprolití na samotné účastníky protestů a odradit další občany od odporu.
Organizace pro lidská práva však toto vládní vysvětlení důrazně odmítají a poukazují na dlouhou historii násilných represí ze strany státních složek. Podle expertů íránské úřady záměrně nerozlišují mezi pokojnými demonstranty a ozbrojenými útočníky, aby ospravedlnily použití hrubé síly. Ačkoliv ministr vnitra tvrdí, že bezpečnostní složky zachovávají maximální zdrženlivost, svědectví z ulic mluví o něčem jiném. Lidé přímo z Teheránu popisují střelbu z vojenských pušek a brutální útoky paralyzéry na mladé dívky.
Prezident Masúd Pezeškiján sice v rétorice odděluje pokojné občany od „buřičů“, ale generální prokurátor již pohrozil nekompromisními tresty včetně trestů smrti. Režimní složky vnímají jakýkoliv větší projev nespokojenosti jako přímé ohrožení své moci a podle toho jednají. Právě proto je násilí ze strany státu často prvním, nikoliv posledním řešením, jak utišit nepokoje vyvolané špatnou ekonomickou situací. Tato strategie však vede pouze k další eskalaci napětí a nárůstu počtu obětí.
Podle údajů agentury HRANA bylo od konce prosince zabito přes 500 demonstrantů, přičemž mezi mrtvými je i nejméně devět nezletilých. Počet zatčených už pravděpodobně přesáhl hranici deseti tisíc lidí, což vytváří obrovský tlak na vězeňský systém i právní aparát. Úřady zároveň přiznávají ztráty ve vlastních řadách, kdy mělo zahynout přes sto příslušníků bezpečnostních sborů. Kvůli informačnímu vakuu a vypnutému internetu je však velmi obtížné tato čísla nezávisle ověřit.
Internetová blokáda v Íránu trvá již několik dní a slouží především k zakrytí skutečného rozsahu násilí před zbytkem světa. Informace ven prosakují jen velmi pomalu a v omezené míře, což nahrává vládní propagandě při šíření její verze příběhu. Každé video, kterému se podaří projít digitální bariérou, však přináší další důkazy o tragické lidské ceně, kterou Íránci platí za svůj disent. Situace v márnicích jako Kahrizak ukazuje, že realita je mnohem temnější než oficiální prohlášení.
Zatímco se režim snaží udržet kontrolu pomocí represí a mediální manipulace, v ulicích měst stále panuje napětí. Rodiny obětí se mezitím potýkají nejen s bolestnou ztrátou, ale i s nejistotou, zda se vůbec dočkají spravedlivého vyšetření smrti svých drahých.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.