Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Záběry zachycují davy lidí shromážděné před monitory, kde se promítají fotografie zesnulých, aby je rodiny mohly identifikovat. Atmosféra na místě je plná křiku, pláče a naprostého zmatku, jak se příbuzní snaží v chaosu najít své zmizelé členy rodiny. Aktivisté uvádějí, že nápor je tak obrovský, že kapacita budov dávno nestačí a mrtví jsou vyskládáni v řadách na neupraveném prostranství. Tato scéna se stala symbolem největší výzvy, které íránský režim za poslední roky čelí v důsledku masových protestů.
Státní média sice existenci těchto drastických výjevů přiznala, ale okamžitě přispěchala s vlastní interpretací událostí. Tvrdí, že většina mrtvých jsou „obyčejní lidé“ a náhodní kolemjdoucí, které mají na svědomí údajní výtržníci. Oficiální reportáže ukazují truchlící rodiny, které na kameru prohlašují, že jejich blízcí nebyli demonstranti a podporovali vládu. Režim se tak snaží svalit vinu za krveprolití na samotné účastníky protestů a odradit další občany od odporu.
Organizace pro lidská práva však toto vládní vysvětlení důrazně odmítají a poukazují na dlouhou historii násilných represí ze strany státních složek. Podle expertů íránské úřady záměrně nerozlišují mezi pokojnými demonstranty a ozbrojenými útočníky, aby ospravedlnily použití hrubé síly. Ačkoliv ministr vnitra tvrdí, že bezpečnostní složky zachovávají maximální zdrženlivost, svědectví z ulic mluví o něčem jiném. Lidé přímo z Teheránu popisují střelbu z vojenských pušek a brutální útoky paralyzéry na mladé dívky.
Prezident Masúd Pezeškiján sice v rétorice odděluje pokojné občany od „buřičů“, ale generální prokurátor již pohrozil nekompromisními tresty včetně trestů smrti. Režimní složky vnímají jakýkoliv větší projev nespokojenosti jako přímé ohrožení své moci a podle toho jednají. Právě proto je násilí ze strany státu často prvním, nikoliv posledním řešením, jak utišit nepokoje vyvolané špatnou ekonomickou situací. Tato strategie však vede pouze k další eskalaci napětí a nárůstu počtu obětí.
Podle údajů agentury HRANA bylo od konce prosince zabito přes 500 demonstrantů, přičemž mezi mrtvými je i nejméně devět nezletilých. Počet zatčených už pravděpodobně přesáhl hranici deseti tisíc lidí, což vytváří obrovský tlak na vězeňský systém i právní aparát. Úřady zároveň přiznávají ztráty ve vlastních řadách, kdy mělo zahynout přes sto příslušníků bezpečnostních sborů. Kvůli informačnímu vakuu a vypnutému internetu je však velmi obtížné tato čísla nezávisle ověřit.
Internetová blokáda v Íránu trvá již několik dní a slouží především k zakrytí skutečného rozsahu násilí před zbytkem světa. Informace ven prosakují jen velmi pomalu a v omezené míře, což nahrává vládní propagandě při šíření její verze příběhu. Každé video, kterému se podaří projít digitální bariérou, však přináší další důkazy o tragické lidské ceně, kterou Íránci platí za svůj disent. Situace v márnicích jako Kahrizak ukazuje, že realita je mnohem temnější než oficiální prohlášení.
Zatímco se režim snaží udržet kontrolu pomocí represí a mediální manipulace, v ulicích měst stále panuje napětí. Rodiny obětí se mezitím potýkají nejen s bolestnou ztrátou, ale i s nejistotou, zda se vůbec dočkají spravedlivého vyšetření smrti svých drahých.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.