Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Záběry zachycují davy lidí shromážděné před monitory, kde se promítají fotografie zesnulých, aby je rodiny mohly identifikovat. Atmosféra na místě je plná křiku, pláče a naprostého zmatku, jak se příbuzní snaží v chaosu najít své zmizelé členy rodiny. Aktivisté uvádějí, že nápor je tak obrovský, že kapacita budov dávno nestačí a mrtví jsou vyskládáni v řadách na neupraveném prostranství. Tato scéna se stala symbolem největší výzvy, které íránský režim za poslední roky čelí v důsledku masových protestů.
Státní média sice existenci těchto drastických výjevů přiznala, ale okamžitě přispěchala s vlastní interpretací událostí. Tvrdí, že většina mrtvých jsou „obyčejní lidé“ a náhodní kolemjdoucí, které mají na svědomí údajní výtržníci. Oficiální reportáže ukazují truchlící rodiny, které na kameru prohlašují, že jejich blízcí nebyli demonstranti a podporovali vládu. Režim se tak snaží svalit vinu za krveprolití na samotné účastníky protestů a odradit další občany od odporu.
Organizace pro lidská práva však toto vládní vysvětlení důrazně odmítají a poukazují na dlouhou historii násilných represí ze strany státních složek. Podle expertů íránské úřady záměrně nerozlišují mezi pokojnými demonstranty a ozbrojenými útočníky, aby ospravedlnily použití hrubé síly. Ačkoliv ministr vnitra tvrdí, že bezpečnostní složky zachovávají maximální zdrženlivost, svědectví z ulic mluví o něčem jiném. Lidé přímo z Teheránu popisují střelbu z vojenských pušek a brutální útoky paralyzéry na mladé dívky.
Prezident Masúd Pezeškiján sice v rétorice odděluje pokojné občany od „buřičů“, ale generální prokurátor již pohrozil nekompromisními tresty včetně trestů smrti. Režimní složky vnímají jakýkoliv větší projev nespokojenosti jako přímé ohrožení své moci a podle toho jednají. Právě proto je násilí ze strany státu často prvním, nikoliv posledním řešením, jak utišit nepokoje vyvolané špatnou ekonomickou situací. Tato strategie však vede pouze k další eskalaci napětí a nárůstu počtu obětí.
Podle údajů agentury HRANA bylo od konce prosince zabito přes 500 demonstrantů, přičemž mezi mrtvými je i nejméně devět nezletilých. Počet zatčených už pravděpodobně přesáhl hranici deseti tisíc lidí, což vytváří obrovský tlak na vězeňský systém i právní aparát. Úřady zároveň přiznávají ztráty ve vlastních řadách, kdy mělo zahynout přes sto příslušníků bezpečnostních sborů. Kvůli informačnímu vakuu a vypnutému internetu je však velmi obtížné tato čísla nezávisle ověřit.
Internetová blokáda v Íránu trvá již několik dní a slouží především k zakrytí skutečného rozsahu násilí před zbytkem světa. Informace ven prosakují jen velmi pomalu a v omezené míře, což nahrává vládní propagandě při šíření její verze příběhu. Každé video, kterému se podaří projít digitální bariérou, však přináší další důkazy o tragické lidské ceně, kterou Íránci platí za svůj disent. Situace v márnicích jako Kahrizak ukazuje, že realita je mnohem temnější než oficiální prohlášení.
Zatímco se režim snaží udržet kontrolu pomocí represí a mediální manipulace, v ulicích měst stále panuje napětí. Rodiny obětí se mezitím potýkají nejen s bolestnou ztrátou, ale i s nejistotou, zda se vůbec dočkají spravedlivého vyšetření smrti svých drahých.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.