Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Nejnovější vlnu amerických úderů oznámilo Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Střední a Jižní Asii. Jednalo se o přímou reakci na předchozí íránský raketový útok namířený na americkou základnu v Jordánsku. Jordánské síly protivzdušné obrany během čtvrtečního rána zneškodnily nejméně pět balistických střel vypálených z Íránu, čímž zabránily rozsáhlejším škodám na infrastruktuře.
Americký prezident Donald Trump před zahájením vojenské akce použil vůči Teheránu neobvykle ostrou rétoriku a přislíbil nesmírně tvrdou odvetu. Ozbrojené síly USA obnovily své operace poté, co označily předchozí íránský pokus o úder za překvapivý útok. K celé události došlo bezprostředně po klíčovém jednání amerického šéfa Bílého domu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Do bojových operací proti proíránským skupinám se nově zapojila také Saúdská Arábie. Společné letecké údery amerických a saúdskoarabských sil v sousedním Iráku si podle dostupných zpráv vyžádaly životy nejméně dvaceti příslušníků tamních ozbrojených složek. Tento krok podtrhuje dále se rozšiřující rozměr celého konfliktu, do něhož vstupují další regionální aktéři.
Dopady úderů se projevují i v dalších zemích v Perském zálivu. Kuvajtské ministerstvo obrany potvrdilo, že íránský útok zasáhl objekt patřící čínské společnosti na severu země. Při tomto incidentu zahynul jeden pracovník a samotná budova byla značně poškozena, což vyvolalo další vlnu znepokojení mezi mezinárodními investory a diplomaty.
Napjatá situace panuje rovněž v strategicky významném Hormuzském průlivu, kde Islámské revoluční gardy oznámily incidenty týkající se námořní dopravy. Dva ropné tankery se podle íránských tvrzení pokusily proplout nebezpečnou trasou, přičemž na jednom z plavidel následně vypukl požár. Plavidla byla nucena se obrátit, ačkoliv přesné příčiny vzniku ohně zatím nebyly oficiálně potvrzeny.
Zákulisní zprávy z Washingtonu naznačují, že prezident Trump prožívá značnou frustraci z absence jasného pokroku při ukončování konfliktu. Podle informací blízkých Bílému domu naráží americká administrativa na nejednotnost svých vojenských poradců ohledně další strategie. Šéf Bílého domu si původně nepředstavoval, že přimět Írán k dohodě bude takto komplikované a že se operace promění v zdlouhavou válku.
Eskalace na Blízkém východě probíhá souběžně s dalšími globálními krizemi, které zaměstnávají americkou diplomacii. Washington v posledních dnech hostil významná jednání nejen s izraelským premiérem, ale také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Propojení konfliktů v Íránu a na Ukrajině vytváří obrovský tlak na kapacitu i zdroje americké zahraniční politiky.
Nová vlna bojů zároveň utlumila naděje na brzké dosažení příměří, které ještě nedávno vypadalo nadosah. Nejistota se okamžitě promítla do dění na světových trzích, kde se ceny ropy i přes mírné výkyvy drží pod hranicí devadesáti dolarů za barel. Investoři současně reagují zvýšeným prodejem akcií technologických firem a napjatě sledovaný vývoj na Blízkém východě dál znervózňuje globální ekonomiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.