Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Zásadním momentem pro stabilitu země se stalo rychlé vyřešení nástupnictví po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zemřel na samém počátku válečného konfliktu 28. února. Do čela státu byl okamžitě zvolen jeho syn Modžtaba Chameneí. Tento krok proběhl překvapivě hladce a bez vnitřních bojů o moc, což signalizuje, že íránské elity a bezpečnostní složky preferují stabilitu a jednotu před riskantními změnami.
Modžtaba Chameneí sice nikdy nezastával volenou funkci, ale roky působil v nejužším kruhu svého otce. Podařilo se mu vybudovat klíčové vazby na mocné duchovní sítě a především na velení Islámských revolučních gard (IRGC). Jeho nástup tak není radikálním obratem, ale spíše formalizací stávajícího rozložení sil, kde hlavní slovo mají právě revoluční gardy a armáda.
Právě rostoucí dominance revolučních gard je pro pochopení íránské odolnosti klíčová. Původně vznikly jako milice na ochranu revoluce, ale dnes tvoří centrální pilíř íránské státní bezpečnosti i ekonomiky. Gardy ovládají rozsáhlé sektory průmyslu, stavebnictví a telekomunikací, čímž režimu zajišťují finanční prostředky i v dobách sankcí a válečného hospodářství.
Strategie Íránu se dlouhodobě opírá o tzv. „osu odporu“, což je síť spojeneckých milicí a hnutí po celém Blízkém východě. Přestože izraelské údery oslabily Hizballáh v Libanonu a další skupiny v Sýrii či Iráku, tyto síly stále disponují potenciálem ohrožovat americké zájmy a nutit Izrael, aby tříštil svou pozornost na několik front současně.
Zpravodajské analýzy poukazují na to, že íránská opozice zůstává roztříštěná a organizačně slabá. Představy některých západních politiků, že by exilové osobnosti mohly nabídnout důvěryhodnou alternativu ke stávajícímu systému, se v současné konstelaci jeví jako nereálné. Režim má navíc v rukou represivní složky, jako jsou milice Basídž, které dokážou potlačit vnitřní nepokoje i v průběhu války.
Historická zkušenost ukazuje, že vnější vojenský útok často vede k přesně opačnému efektu, než jaký útočník zamýšlí. Namísto vzpoury obyvatelstva dochází k semknutí kolem vedení státu pod vlivem nacionalismu. Mnoho Íránců vnímá současnou válku jako vnucenou zvenčí, což režimu umožňuje ospravedlnit tvrdší centralizaci moci a potlačení jakéhokoli disentu v zájmu národní existence.
Zajímavým paradoxem je, že islámská republika, která vznikla v roce 1979 jako odpůrce dědičné monarchie, nyní v čele s Modžtabou Chameneím zavádí kvazi-dynastický prvek. Tato změna však může v krátkodobém horizontu paradoxně posílit stabilitu systému, protože omezuje nejistotu a brání frakční rivalitě v nejvyšších patrech moci.
Důsledkem současného konfliktu tak nemusí být pád teokratického státu, ale vznik ještě více militarizovaného a bezpečnostně orientovaného režimu. Pokud se autorita duchovních definitivně propojí s mocí armádních špiček, mohl by z války vzejít Írán jako stát usilující o pomstu, což by v budoucnu znamenalo ještě větší nestabilitu pro celý region bohatý na energetické suroviny.
Místo zhroucení tedy útoky pravděpodobně darovaly režimu další čas na přežití. Strategie založená na maximálním tlaku tak může ve výsledku vést k upevnění pozice těch nejtvrdších složek v Teheránu. Právě pochopení této vnitřní houževnatosti je pro budoucí mezinárodní politiku zásadní, pokud se má předejít dalším chybným odhadům situace na Blízkém východě.
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.