Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Zásadním momentem pro stabilitu země se stalo rychlé vyřešení nástupnictví po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zemřel na samém počátku válečného konfliktu 28. února. Do čela státu byl okamžitě zvolen jeho syn Modžtaba Chameneí. Tento krok proběhl překvapivě hladce a bez vnitřních bojů o moc, což signalizuje, že íránské elity a bezpečnostní složky preferují stabilitu a jednotu před riskantními změnami.
Modžtaba Chameneí sice nikdy nezastával volenou funkci, ale roky působil v nejužším kruhu svého otce. Podařilo se mu vybudovat klíčové vazby na mocné duchovní sítě a především na velení Islámských revolučních gard (IRGC). Jeho nástup tak není radikálním obratem, ale spíše formalizací stávajícího rozložení sil, kde hlavní slovo mají právě revoluční gardy a armáda.
Právě rostoucí dominance revolučních gard je pro pochopení íránské odolnosti klíčová. Původně vznikly jako milice na ochranu revoluce, ale dnes tvoří centrální pilíř íránské státní bezpečnosti i ekonomiky. Gardy ovládají rozsáhlé sektory průmyslu, stavebnictví a telekomunikací, čímž režimu zajišťují finanční prostředky i v dobách sankcí a válečného hospodářství.
Strategie Íránu se dlouhodobě opírá o tzv. „osu odporu“, což je síť spojeneckých milicí a hnutí po celém Blízkém východě. Přestože izraelské údery oslabily Hizballáh v Libanonu a další skupiny v Sýrii či Iráku, tyto síly stále disponují potenciálem ohrožovat americké zájmy a nutit Izrael, aby tříštil svou pozornost na několik front současně.
Zpravodajské analýzy poukazují na to, že íránská opozice zůstává roztříštěná a organizačně slabá. Představy některých západních politiků, že by exilové osobnosti mohly nabídnout důvěryhodnou alternativu ke stávajícímu systému, se v současné konstelaci jeví jako nereálné. Režim má navíc v rukou represivní složky, jako jsou milice Basídž, které dokážou potlačit vnitřní nepokoje i v průběhu války.
Historická zkušenost ukazuje, že vnější vojenský útok často vede k přesně opačnému efektu, než jaký útočník zamýšlí. Namísto vzpoury obyvatelstva dochází k semknutí kolem vedení státu pod vlivem nacionalismu. Mnoho Íránců vnímá současnou válku jako vnucenou zvenčí, což režimu umožňuje ospravedlnit tvrdší centralizaci moci a potlačení jakéhokoli disentu v zájmu národní existence.
Zajímavým paradoxem je, že islámská republika, která vznikla v roce 1979 jako odpůrce dědičné monarchie, nyní v čele s Modžtabou Chameneím zavádí kvazi-dynastický prvek. Tato změna však může v krátkodobém horizontu paradoxně posílit stabilitu systému, protože omezuje nejistotu a brání frakční rivalitě v nejvyšších patrech moci.
Důsledkem současného konfliktu tak nemusí být pád teokratického státu, ale vznik ještě více militarizovaného a bezpečnostně orientovaného režimu. Pokud se autorita duchovních definitivně propojí s mocí armádních špiček, mohl by z války vzejít Írán jako stát usilující o pomstu, což by v budoucnu znamenalo ještě větší nestabilitu pro celý region bohatý na energetické suroviny.
Místo zhroucení tedy útoky pravděpodobně darovaly režimu další čas na přežití. Strategie založená na maximálním tlaku tak může ve výsledku vést k upevnění pozice těch nejtvrdších složek v Teheránu. Právě pochopení této vnitřní houževnatosti je pro budoucí mezinárodní politiku zásadní, pokud se má předejít dalším chybným odhadům situace na Blízkém východě.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.