„Někdy prostě potřebujete sníst celou okurku.“ Touto větou začíná série virálních videí, která během posledních týdnů zaplavila TikTok a stala se fenoménem s miliony zhlédnutí. Autorem je Logan Moffitt, kterému se díky jeho jednoduchým a energickým videím s okurkovými saláty přezdívá „okurkový borec“. Jeho styl a nadšení pro zelenou zeleninu inspirovaly tisíce uživatelů k tvorbě vlastních receptů a videí, kde hraje hlavní roli právě okurka.
V některých obchodech v Austrálii a dalších zemích údajně došlo kvůli tomuto trendu k úplnému vyprodání okurek. Hromadné nadšení pro jednu z nejobyčejnějších surovin v kuchyni tak přirozeně vzbudilo i zájem odborníků na výživu. Otázka je prostá – co se vlastně děje s lidským tělem, když opravdu sníte celou okurku?
Okurky, odborně známé jako Cucumis sativus, patří botanicky mezi ovoce a řadí se do čeledi tykvovitých, kam spadají i dýně, melouny či cukety. Pěstují se už více než tři tisíce let a pochází původně z Indie. Obvykle se sklízejí ještě nezralé, tedy v době, kdy jsou pevné a křupavé – přesně takové, jaké se objevují v populárních TikTok videích.
Hlavní předností okurek je jejich extrémně vysoký obsah vody – tvoří až 96 % jejich hmotnosti. I proto se Moffitt stal vtipně označovaným za „nejvíce hydratovaného člověka internetu“. Pokud by někdo skutečně snědl celý průměrný okurek o váze kolem 300 gramů, získal by tím přibližně 288 mililitrů vody – více než jednu sklenici. V horkých dnech nebo po sportovním výkonu tak může být okurka osvěžující součást hydratace.
Nutričně jeden celý okurek nepřináší obrovské množství energie, ale rozhodně není bezcenný. Obsahuje přibližně 11 % denní potřeby sacharidů, 5 % vlákniny, 10 % doporučeného denního příjmu vitamínu C a draslíku, a více než 50 % vitamínu K, který je klíčový pro zdraví kostí a správné srážení krve. Navíc v sobě okurky mají i kukurbitaciny – látky, které se vyskytují především ve slupce a které mohou mít protizánětlivé účinky a potenciálně i protinádorové vlastnosti.
Přestože podle The Conversation neexistují moderní vědecké studie, které by se konkrétně zaměřily na dopady každodenní konzumace celého okurku, tradiční medicína i moderní výživa se shodují, že jde o prospěšnou a snadno stravitelnou potravinu. Okurky jsou také velmi nízké na fermentovatelné sacharidy (FODMAPs), a tedy většinou nezpůsobují nadýmání – alespoň ne při konzumaci v rozumném množství.
Přílišná konzumace by však mohla některým lidem způsobit zažívací potíže, zvláště pokud jsou citliví na vlákninu nebo mají podrážděná střeva. Ačkoliv se okurky mohou zdát jako superpotravina, samotné nestačí – nemají dostatek bílkovin, tuků ani komplexních živin, aby mohly tvořit základ zdravé stravy. Výživa musí být pestrá a vyvážená.
S okurkami na TikToku často přichází i řada dalších přísad – například česnek, sójová omáčka, rybí omáčka, sezamový olej, cukr nebo... MSG. Logan Moffitt při každém videu neopomene dodat „MSG, samozřejmě“. MSG, neboli glutaman sodný, je přídatná látka používaná především v asijské kuchyni pro zvýraznění chuti. Ačkoliv v minulosti byla obklopena mnoha mýty, moderní výzkumy ji považují za bezpečnou. Přirozeně se navíc vyskytuje i v potravinách jako jsou rajčata, parmazán nebo houby.
Položme si tedy závěrečnou otázku: měli bychom všichni začít jíst celé okurky? Odpověď je jednoduchá – ano, ale s rozumem. Okurky jsou zdravou, osvěžující a hydrataci podporující součástí vyváženého jídelníčku. Nejlépe však fungují jako doplněk, ne jako základ. Ideální je kombinovat je s bílkovinami (například kuřecím masem, tofu nebo vejci) a komplexními sacharidy (například celozrnným chlebem či rýží).
A pokud vás trend z TikToku motivoval k tomu, abyste do svého jídelníčku přidali více zeleniny – pak má Logan Moffitt pravdu. Někdy prostě opravdu potřebujete sníst celou okurku.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
