„Někdy prostě potřebujete sníst celou okurku.“ Touto větou začíná série virálních videí, která během posledních týdnů zaplavila TikTok a stala se fenoménem s miliony zhlédnutí. Autorem je Logan Moffitt, kterému se díky jeho jednoduchým a energickým videím s okurkovými saláty přezdívá „okurkový borec“. Jeho styl a nadšení pro zelenou zeleninu inspirovaly tisíce uživatelů k tvorbě vlastních receptů a videí, kde hraje hlavní roli právě okurka.
V některých obchodech v Austrálii a dalších zemích údajně došlo kvůli tomuto trendu k úplnému vyprodání okurek. Hromadné nadšení pro jednu z nejobyčejnějších surovin v kuchyni tak přirozeně vzbudilo i zájem odborníků na výživu. Otázka je prostá – co se vlastně děje s lidským tělem, když opravdu sníte celou okurku?
Okurky, odborně známé jako Cucumis sativus, patří botanicky mezi ovoce a řadí se do čeledi tykvovitých, kam spadají i dýně, melouny či cukety. Pěstují se už více než tři tisíce let a pochází původně z Indie. Obvykle se sklízejí ještě nezralé, tedy v době, kdy jsou pevné a křupavé – přesně takové, jaké se objevují v populárních TikTok videích.
Hlavní předností okurek je jejich extrémně vysoký obsah vody – tvoří až 96 % jejich hmotnosti. I proto se Moffitt stal vtipně označovaným za „nejvíce hydratovaného člověka internetu“. Pokud by někdo skutečně snědl celý průměrný okurek o váze kolem 300 gramů, získal by tím přibližně 288 mililitrů vody – více než jednu sklenici. V horkých dnech nebo po sportovním výkonu tak může být okurka osvěžující součást hydratace.
Nutričně jeden celý okurek nepřináší obrovské množství energie, ale rozhodně není bezcenný. Obsahuje přibližně 11 % denní potřeby sacharidů, 5 % vlákniny, 10 % doporučeného denního příjmu vitamínu C a draslíku, a více než 50 % vitamínu K, který je klíčový pro zdraví kostí a správné srážení krve. Navíc v sobě okurky mají i kukurbitaciny – látky, které se vyskytují především ve slupce a které mohou mít protizánětlivé účinky a potenciálně i protinádorové vlastnosti.
Přestože podle The Conversation neexistují moderní vědecké studie, které by se konkrétně zaměřily na dopady každodenní konzumace celého okurku, tradiční medicína i moderní výživa se shodují, že jde o prospěšnou a snadno stravitelnou potravinu. Okurky jsou také velmi nízké na fermentovatelné sacharidy (FODMAPs), a tedy většinou nezpůsobují nadýmání – alespoň ne při konzumaci v rozumném množství.
Přílišná konzumace by však mohla některým lidem způsobit zažívací potíže, zvláště pokud jsou citliví na vlákninu nebo mají podrážděná střeva. Ačkoliv se okurky mohou zdát jako superpotravina, samotné nestačí – nemají dostatek bílkovin, tuků ani komplexních živin, aby mohly tvořit základ zdravé stravy. Výživa musí být pestrá a vyvážená.
S okurkami na TikToku často přichází i řada dalších přísad – například česnek, sójová omáčka, rybí omáčka, sezamový olej, cukr nebo... MSG. Logan Moffitt při každém videu neopomene dodat „MSG, samozřejmě“. MSG, neboli glutaman sodný, je přídatná látka používaná především v asijské kuchyni pro zvýraznění chuti. Ačkoliv v minulosti byla obklopena mnoha mýty, moderní výzkumy ji považují za bezpečnou. Přirozeně se navíc vyskytuje i v potravinách jako jsou rajčata, parmazán nebo houby.
Položme si tedy závěrečnou otázku: měli bychom všichni začít jíst celé okurky? Odpověď je jednoduchá – ano, ale s rozumem. Okurky jsou zdravou, osvěžující a hydrataci podporující součástí vyváženého jídelníčku. Nejlépe však fungují jako doplněk, ne jako základ. Ideální je kombinovat je s bílkovinami (například kuřecím masem, tofu nebo vejci) a komplexními sacharidy (například celozrnným chlebem či rýží).
A pokud vás trend z TikToku motivoval k tomu, abyste do svého jídelníčku přidali více zeleniny – pak má Logan Moffitt pravdu. Někdy prostě opravdu potřebujete sníst celou okurku.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.