„Někdy prostě potřebujete sníst celou okurku.“ Touto větou začíná série virálních videí, která během posledních týdnů zaplavila TikTok a stala se fenoménem s miliony zhlédnutí. Autorem je Logan Moffitt, kterému se díky jeho jednoduchým a energickým videím s okurkovými saláty přezdívá „okurkový borec“. Jeho styl a nadšení pro zelenou zeleninu inspirovaly tisíce uživatelů k tvorbě vlastních receptů a videí, kde hraje hlavní roli právě okurka.
V některých obchodech v Austrálii a dalších zemích údajně došlo kvůli tomuto trendu k úplnému vyprodání okurek. Hromadné nadšení pro jednu z nejobyčejnějších surovin v kuchyni tak přirozeně vzbudilo i zájem odborníků na výživu. Otázka je prostá – co se vlastně děje s lidským tělem, když opravdu sníte celou okurku?
Okurky, odborně známé jako Cucumis sativus, patří botanicky mezi ovoce a řadí se do čeledi tykvovitých, kam spadají i dýně, melouny či cukety. Pěstují se už více než tři tisíce let a pochází původně z Indie. Obvykle se sklízejí ještě nezralé, tedy v době, kdy jsou pevné a křupavé – přesně takové, jaké se objevují v populárních TikTok videích.
Hlavní předností okurek je jejich extrémně vysoký obsah vody – tvoří až 96 % jejich hmotnosti. I proto se Moffitt stal vtipně označovaným za „nejvíce hydratovaného člověka internetu“. Pokud by někdo skutečně snědl celý průměrný okurek o váze kolem 300 gramů, získal by tím přibližně 288 mililitrů vody – více než jednu sklenici. V horkých dnech nebo po sportovním výkonu tak může být okurka osvěžující součást hydratace.
Nutričně jeden celý okurek nepřináší obrovské množství energie, ale rozhodně není bezcenný. Obsahuje přibližně 11 % denní potřeby sacharidů, 5 % vlákniny, 10 % doporučeného denního příjmu vitamínu C a draslíku, a více než 50 % vitamínu K, který je klíčový pro zdraví kostí a správné srážení krve. Navíc v sobě okurky mají i kukurbitaciny – látky, které se vyskytují především ve slupce a které mohou mít protizánětlivé účinky a potenciálně i protinádorové vlastnosti.
Přestože podle The Conversation neexistují moderní vědecké studie, které by se konkrétně zaměřily na dopady každodenní konzumace celého okurku, tradiční medicína i moderní výživa se shodují, že jde o prospěšnou a snadno stravitelnou potravinu. Okurky jsou také velmi nízké na fermentovatelné sacharidy (FODMAPs), a tedy většinou nezpůsobují nadýmání – alespoň ne při konzumaci v rozumném množství.
Přílišná konzumace by však mohla některým lidem způsobit zažívací potíže, zvláště pokud jsou citliví na vlákninu nebo mají podrážděná střeva. Ačkoliv se okurky mohou zdát jako superpotravina, samotné nestačí – nemají dostatek bílkovin, tuků ani komplexních živin, aby mohly tvořit základ zdravé stravy. Výživa musí být pestrá a vyvážená.
S okurkami na TikToku často přichází i řada dalších přísad – například česnek, sójová omáčka, rybí omáčka, sezamový olej, cukr nebo... MSG. Logan Moffitt při každém videu neopomene dodat „MSG, samozřejmě“. MSG, neboli glutaman sodný, je přídatná látka používaná především v asijské kuchyni pro zvýraznění chuti. Ačkoliv v minulosti byla obklopena mnoha mýty, moderní výzkumy ji považují za bezpečnou. Přirozeně se navíc vyskytuje i v potravinách jako jsou rajčata, parmazán nebo houby.
Položme si tedy závěrečnou otázku: měli bychom všichni začít jíst celé okurky? Odpověď je jednoduchá – ano, ale s rozumem. Okurky jsou zdravou, osvěžující a hydrataci podporující součástí vyváženého jídelníčku. Nejlépe však fungují jako doplněk, ne jako základ. Ideální je kombinovat je s bílkovinami (například kuřecím masem, tofu nebo vejci) a komplexními sacharidy (například celozrnným chlebem či rýží).
A pokud vás trend z TikToku motivoval k tomu, abyste do svého jídelníčku přidali více zeleniny – pak má Logan Moffitt pravdu. Někdy prostě opravdu potřebujete sníst celou okurku.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.