„Někdy prostě potřebujete sníst celou okurku.“ Touto větou začíná série virálních videí, která během posledních týdnů zaplavila TikTok a stala se fenoménem s miliony zhlédnutí. Autorem je Logan Moffitt, kterému se díky jeho jednoduchým a energickým videím s okurkovými saláty přezdívá „okurkový borec“. Jeho styl a nadšení pro zelenou zeleninu inspirovaly tisíce uživatelů k tvorbě vlastních receptů a videí, kde hraje hlavní roli právě okurka.
V některých obchodech v Austrálii a dalších zemích údajně došlo kvůli tomuto trendu k úplnému vyprodání okurek. Hromadné nadšení pro jednu z nejobyčejnějších surovin v kuchyni tak přirozeně vzbudilo i zájem odborníků na výživu. Otázka je prostá – co se vlastně děje s lidským tělem, když opravdu sníte celou okurku?
Okurky, odborně známé jako Cucumis sativus, patří botanicky mezi ovoce a řadí se do čeledi tykvovitých, kam spadají i dýně, melouny či cukety. Pěstují se už více než tři tisíce let a pochází původně z Indie. Obvykle se sklízejí ještě nezralé, tedy v době, kdy jsou pevné a křupavé – přesně takové, jaké se objevují v populárních TikTok videích.
Hlavní předností okurek je jejich extrémně vysoký obsah vody – tvoří až 96 % jejich hmotnosti. I proto se Moffitt stal vtipně označovaným za „nejvíce hydratovaného člověka internetu“. Pokud by někdo skutečně snědl celý průměrný okurek o váze kolem 300 gramů, získal by tím přibližně 288 mililitrů vody – více než jednu sklenici. V horkých dnech nebo po sportovním výkonu tak může být okurka osvěžující součást hydratace.
Nutričně jeden celý okurek nepřináší obrovské množství energie, ale rozhodně není bezcenný. Obsahuje přibližně 11 % denní potřeby sacharidů, 5 % vlákniny, 10 % doporučeného denního příjmu vitamínu C a draslíku, a více než 50 % vitamínu K, který je klíčový pro zdraví kostí a správné srážení krve. Navíc v sobě okurky mají i kukurbitaciny – látky, které se vyskytují především ve slupce a které mohou mít protizánětlivé účinky a potenciálně i protinádorové vlastnosti.
Přestože podle The Conversation neexistují moderní vědecké studie, které by se konkrétně zaměřily na dopady každodenní konzumace celého okurku, tradiční medicína i moderní výživa se shodují, že jde o prospěšnou a snadno stravitelnou potravinu. Okurky jsou také velmi nízké na fermentovatelné sacharidy (FODMAPs), a tedy většinou nezpůsobují nadýmání – alespoň ne při konzumaci v rozumném množství.
Přílišná konzumace by však mohla některým lidem způsobit zažívací potíže, zvláště pokud jsou citliví na vlákninu nebo mají podrážděná střeva. Ačkoliv se okurky mohou zdát jako superpotravina, samotné nestačí – nemají dostatek bílkovin, tuků ani komplexních živin, aby mohly tvořit základ zdravé stravy. Výživa musí být pestrá a vyvážená.
S okurkami na TikToku často přichází i řada dalších přísad – například česnek, sójová omáčka, rybí omáčka, sezamový olej, cukr nebo... MSG. Logan Moffitt při každém videu neopomene dodat „MSG, samozřejmě“. MSG, neboli glutaman sodný, je přídatná látka používaná především v asijské kuchyni pro zvýraznění chuti. Ačkoliv v minulosti byla obklopena mnoha mýty, moderní výzkumy ji považují za bezpečnou. Přirozeně se navíc vyskytuje i v potravinách jako jsou rajčata, parmazán nebo houby.
Položme si tedy závěrečnou otázku: měli bychom všichni začít jíst celé okurky? Odpověď je jednoduchá – ano, ale s rozumem. Okurky jsou zdravou, osvěžující a hydrataci podporující součástí vyváženého jídelníčku. Nejlépe však fungují jako doplněk, ne jako základ. Ideální je kombinovat je s bílkovinami (například kuřecím masem, tofu nebo vejci) a komplexními sacharidy (například celozrnným chlebem či rýží).
A pokud vás trend z TikToku motivoval k tomu, abyste do svého jídelníčku přidali více zeleniny – pak má Logan Moffitt pravdu. Někdy prostě opravdu potřebujete sníst celou okurku.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.