„Někdy prostě potřebujete sníst celou okurku.“ Touto větou začíná série virálních videí, která během posledních týdnů zaplavila TikTok a stala se fenoménem s miliony zhlédnutí. Autorem je Logan Moffitt, kterému se díky jeho jednoduchým a energickým videím s okurkovými saláty přezdívá „okurkový borec“. Jeho styl a nadšení pro zelenou zeleninu inspirovaly tisíce uživatelů k tvorbě vlastních receptů a videí, kde hraje hlavní roli právě okurka.
V některých obchodech v Austrálii a dalších zemích údajně došlo kvůli tomuto trendu k úplnému vyprodání okurek. Hromadné nadšení pro jednu z nejobyčejnějších surovin v kuchyni tak přirozeně vzbudilo i zájem odborníků na výživu. Otázka je prostá – co se vlastně děje s lidským tělem, když opravdu sníte celou okurku?
Okurky, odborně známé jako Cucumis sativus, patří botanicky mezi ovoce a řadí se do čeledi tykvovitých, kam spadají i dýně, melouny či cukety. Pěstují se už více než tři tisíce let a pochází původně z Indie. Obvykle se sklízejí ještě nezralé, tedy v době, kdy jsou pevné a křupavé – přesně takové, jaké se objevují v populárních TikTok videích.
Hlavní předností okurek je jejich extrémně vysoký obsah vody – tvoří až 96 % jejich hmotnosti. I proto se Moffitt stal vtipně označovaným za „nejvíce hydratovaného člověka internetu“. Pokud by někdo skutečně snědl celý průměrný okurek o váze kolem 300 gramů, získal by tím přibližně 288 mililitrů vody – více než jednu sklenici. V horkých dnech nebo po sportovním výkonu tak může být okurka osvěžující součást hydratace.
Nutričně jeden celý okurek nepřináší obrovské množství energie, ale rozhodně není bezcenný. Obsahuje přibližně 11 % denní potřeby sacharidů, 5 % vlákniny, 10 % doporučeného denního příjmu vitamínu C a draslíku, a více než 50 % vitamínu K, který je klíčový pro zdraví kostí a správné srážení krve. Navíc v sobě okurky mají i kukurbitaciny – látky, které se vyskytují především ve slupce a které mohou mít protizánětlivé účinky a potenciálně i protinádorové vlastnosti.
Přestože podle The Conversation neexistují moderní vědecké studie, které by se konkrétně zaměřily na dopady každodenní konzumace celého okurku, tradiční medicína i moderní výživa se shodují, že jde o prospěšnou a snadno stravitelnou potravinu. Okurky jsou také velmi nízké na fermentovatelné sacharidy (FODMAPs), a tedy většinou nezpůsobují nadýmání – alespoň ne při konzumaci v rozumném množství.
Přílišná konzumace by však mohla některým lidem způsobit zažívací potíže, zvláště pokud jsou citliví na vlákninu nebo mají podrážděná střeva. Ačkoliv se okurky mohou zdát jako superpotravina, samotné nestačí – nemají dostatek bílkovin, tuků ani komplexních živin, aby mohly tvořit základ zdravé stravy. Výživa musí být pestrá a vyvážená.
S okurkami na TikToku často přichází i řada dalších přísad – například česnek, sójová omáčka, rybí omáčka, sezamový olej, cukr nebo... MSG. Logan Moffitt při každém videu neopomene dodat „MSG, samozřejmě“. MSG, neboli glutaman sodný, je přídatná látka používaná především v asijské kuchyni pro zvýraznění chuti. Ačkoliv v minulosti byla obklopena mnoha mýty, moderní výzkumy ji považují za bezpečnou. Přirozeně se navíc vyskytuje i v potravinách jako jsou rajčata, parmazán nebo houby.
Položme si tedy závěrečnou otázku: měli bychom všichni začít jíst celé okurky? Odpověď je jednoduchá – ano, ale s rozumem. Okurky jsou zdravou, osvěžující a hydrataci podporující součástí vyváženého jídelníčku. Nejlépe však fungují jako doplněk, ne jako základ. Ideální je kombinovat je s bílkovinami (například kuřecím masem, tofu nebo vejci) a komplexními sacharidy (například celozrnným chlebem či rýží).
A pokud vás trend z TikToku motivoval k tomu, abyste do svého jídelníčku přidali více zeleniny – pak má Logan Moffitt pravdu. Někdy prostě opravdu potřebujete sníst celou okurku.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.