Více než 252 Venezuelanů, kteří byli deportováni do Salvadoru v rámci politiky hromadného vyhošťování za administrativy Donalda Trumpa, utrpělo během zadržení systematické a dlouhodobé mučení a zneužívání, včetně sexuálního násilí. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu společně zveřejnily organizace Human Rights Watch (HRW) a Cristosal, skupina vyšetřující porušování lidských práv ve Střední Americe.
Zpráva konstatuje, že podmínky v rozlehlém salvadorském „Centru pro zadržování teroristů“ (Cecot) porušovaly standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni. Uvádí „nelidské vězeňské podmínky, včetně prodlouženého zadržování bez kontaktu s okolím, nedostatečné jídlo“ a další nedostatky. Organizace obviňují Trumpovu administrativu z úmyslné spoluúčasti na utrpení deportovaných, kteří byli do Salvadoru letecky převezeni v březnu a dubnu. Trvají na tom, že USA nařídily deportaci, ačkoliv si byly plně vědomy, že muži budou špatně zacházeni, nebo dokonce čelit ohrožení života.
Aktivisté požadují nezávislé vyšetřování ministerstvem spravedlnosti USA, ačkoliv připouštějí, že taková vyhlídka je nepravděpodobná. Současně požadují, aby administrativa ukončila deportace státních příslušníků třetích zemí do Salvadoru. Spoluvina USA na systematickém mučení a porušování lidských práv připomíná skandál ve věznici Abú Ghrajb v Bagdádu během „války proti teroru“. Ředitelka HRW pro Ameriku, Juanita Goebertus, prohlásila, že dospěli k závěru, že Trumpova administrativa je spoluviníkem systematického mučení a nucených zmizení Venezuelanů poslaných do Salvadoru. Dodala, že administrativa věděla, že posílá lidi na místo, kde by mohli být mučeni a čelit život ohrožujícím rizikům, což dokládají i dřívější zprávy ministerstva zahraničí USA o tvrdých vězeňských podmínkách v Salvadoru.
Zpráva uvádí, že Trumpova administrativa zaplatila salvadorskému režimu prezidenta Nayyiba Bukeleho 4,7 milionu dolarů na pokrytí nákladů zadržení. Výkonný ředitel Cristosalu, Noah Bullock, obvinil americkou administrativu, že si „najala salvadorský vězeňský systém jako rekvizitu v divadle krutosti“. Dle zprávy se chtěli demonstrovat brutalitu, ovšem nemusel vědět, jak daleko to zajde. Mnozí z Venezuelčanů byli žadatelé o azyl prchající před autoritářským režimem Nicoláse Madura. Zhruba polovina zadržených neměla žádný záznam v trestním rejstříku, ačkoliv oficiální obvinění hovořila o tom, že deportovaní jsou „teroristé“ z organizovaného zločineckého gangu Tren de Aragua. Zpráva uvádí, že pouze 3 % z nich byla v USA odsouzena za násilný trestný čin.
„Zadržení byli vystaveni neustálému bití a dalším formám špatného zacházení, včetně případů sexuálního násilí,“ uvádí zpráva. Mnohá z těchto zneužití se rovnají mučení podle mezinárodního práva. Bývalí zadržení vypověděli, že byli biti od okamžiku příjezdu do Salvadoru po celou dobu zadržení. Tato zneužívání měla sloužit k podmanění, ponížení a disciplinování zadržených prostřednictvím těžkého fyzického a psychologického utrpení. Podle jednoho bývalého vězně, Gonzala Y., řekl ředitel zařízení nově příchozím: „Přijeli jste do pekla“, což je věta použitá jako titul zprávy.
Zpráva, založená na více než 200 rozhovorech a forenzním ověření svědectví, popisuje bití za drobné prohřešky, jako je příliš hlasitá mluva, sprchování v nevhodnou dobu nebo žádost o lékařskou péči. Někteří zadržení uvedli, že byli biti po návštěvě Mezinárodního výboru Červeného kříže a při jiné příležitosti po návštěvě ministryně vnitřní bezpečnosti USA, Kristi Noem, která na sociální sítě umístila video, kde stojí před celou, v níž byli deportovaní namačkáni. Bití po návštěvě Noem bylo uštědřeno poté, co vězni křičeli, že chtějí být propuštěni. Goebertus uvedla, že návštěva Noem na vysoké úrovni dokazuje, že administrativa si byla vědoma zneužívání v Cecotu, a to ji činí velmi jasně spoluvinnou za vážné a systematické mučení.
Tři vězni zaznamenali, že byli sexuálně zneužiti, přičemž jeden muž byl nucen provést orální sex na strážci. Zpráva uvádí, že sexuální útoky byly rozšířenější, ale nebyly hlášeny kvůli sociální stigmatizaci. Muži byli propuštěni v červenci v rámci dohody s režimem Madura, která zahrnovala propuštění 10 Američanů a rezidentů USA zadržovaných ve Venezuele. Bullock upozornil, že zacházení s Venezuelany odráží „širší vzorec v salvadorských věznicích“. V Salvadoru bylo za poslední tři roky svévolně zadrženo, zmizelo a systematicky mučeno 90 000 Salvadorců, což vedlo ke smrti nejméně 420 lidí. Bullock uzavřel, že americká vláda si najala vězeňský systém, který by sám mohl páchat zločiny proti lidskosti.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.