Více než 252 Venezuelanů, kteří byli deportováni do Salvadoru v rámci politiky hromadného vyhošťování za administrativy Donalda Trumpa, utrpělo během zadržení systematické a dlouhodobé mučení a zneužívání, včetně sexuálního násilí. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu společně zveřejnily organizace Human Rights Watch (HRW) a Cristosal, skupina vyšetřující porušování lidských práv ve Střední Americe.
Zpráva konstatuje, že podmínky v rozlehlém salvadorském „Centru pro zadržování teroristů“ (Cecot) porušovaly standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni. Uvádí „nelidské vězeňské podmínky, včetně prodlouženého zadržování bez kontaktu s okolím, nedostatečné jídlo“ a další nedostatky. Organizace obviňují Trumpovu administrativu z úmyslné spoluúčasti na utrpení deportovaných, kteří byli do Salvadoru letecky převezeni v březnu a dubnu. Trvají na tom, že USA nařídily deportaci, ačkoliv si byly plně vědomy, že muži budou špatně zacházeni, nebo dokonce čelit ohrožení života.
Aktivisté požadují nezávislé vyšetřování ministerstvem spravedlnosti USA, ačkoliv připouštějí, že taková vyhlídka je nepravděpodobná. Současně požadují, aby administrativa ukončila deportace státních příslušníků třetích zemí do Salvadoru. Spoluvina USA na systematickém mučení a porušování lidských práv připomíná skandál ve věznici Abú Ghrajb v Bagdádu během „války proti teroru“. Ředitelka HRW pro Ameriku, Juanita Goebertus, prohlásila, že dospěli k závěru, že Trumpova administrativa je spoluviníkem systematického mučení a nucených zmizení Venezuelanů poslaných do Salvadoru. Dodala, že administrativa věděla, že posílá lidi na místo, kde by mohli být mučeni a čelit život ohrožujícím rizikům, což dokládají i dřívější zprávy ministerstva zahraničí USA o tvrdých vězeňských podmínkách v Salvadoru.
Zpráva uvádí, že Trumpova administrativa zaplatila salvadorskému režimu prezidenta Nayyiba Bukeleho 4,7 milionu dolarů na pokrytí nákladů zadržení. Výkonný ředitel Cristosalu, Noah Bullock, obvinil americkou administrativu, že si „najala salvadorský vězeňský systém jako rekvizitu v divadle krutosti“. Dle zprávy se chtěli demonstrovat brutalitu, ovšem nemusel vědět, jak daleko to zajde. Mnozí z Venezuelčanů byli žadatelé o azyl prchající před autoritářským režimem Nicoláse Madura. Zhruba polovina zadržených neměla žádný záznam v trestním rejstříku, ačkoliv oficiální obvinění hovořila o tom, že deportovaní jsou „teroristé“ z organizovaného zločineckého gangu Tren de Aragua. Zpráva uvádí, že pouze 3 % z nich byla v USA odsouzena za násilný trestný čin.
„Zadržení byli vystaveni neustálému bití a dalším formám špatného zacházení, včetně případů sexuálního násilí,“ uvádí zpráva. Mnohá z těchto zneužití se rovnají mučení podle mezinárodního práva. Bývalí zadržení vypověděli, že byli biti od okamžiku příjezdu do Salvadoru po celou dobu zadržení. Tato zneužívání měla sloužit k podmanění, ponížení a disciplinování zadržených prostřednictvím těžkého fyzického a psychologického utrpení. Podle jednoho bývalého vězně, Gonzala Y., řekl ředitel zařízení nově příchozím: „Přijeli jste do pekla“, což je věta použitá jako titul zprávy.
Zpráva, založená na více než 200 rozhovorech a forenzním ověření svědectví, popisuje bití za drobné prohřešky, jako je příliš hlasitá mluva, sprchování v nevhodnou dobu nebo žádost o lékařskou péči. Někteří zadržení uvedli, že byli biti po návštěvě Mezinárodního výboru Červeného kříže a při jiné příležitosti po návštěvě ministryně vnitřní bezpečnosti USA, Kristi Noem, která na sociální sítě umístila video, kde stojí před celou, v níž byli deportovaní namačkáni. Bití po návštěvě Noem bylo uštědřeno poté, co vězni křičeli, že chtějí být propuštěni. Goebertus uvedla, že návštěva Noem na vysoké úrovni dokazuje, že administrativa si byla vědoma zneužívání v Cecotu, a to ji činí velmi jasně spoluvinnou za vážné a systematické mučení.
Tři vězni zaznamenali, že byli sexuálně zneužiti, přičemž jeden muž byl nucen provést orální sex na strážci. Zpráva uvádí, že sexuální útoky byly rozšířenější, ale nebyly hlášeny kvůli sociální stigmatizaci. Muži byli propuštěni v červenci v rámci dohody s režimem Madura, která zahrnovala propuštění 10 Američanů a rezidentů USA zadržovaných ve Venezuele. Bullock upozornil, že zacházení s Venezuelany odráží „širší vzorec v salvadorských věznicích“. V Salvadoru bylo za poslední tři roky svévolně zadrženo, zmizelo a systematicky mučeno 90 000 Salvadorců, což vedlo ke smrti nejméně 420 lidí. Bullock uzavřel, že americká vláda si najala vězeňský systém, který by sám mohl páchat zločiny proti lidskosti.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.