Hrad si to nenechal líbit: Jasná reakce na Babišova slova o ostudě!

Petr Pavel
Petr Pavel, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová DNES 09:11
Sdílej:

Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.  

"Prezident republiky usiluje o to, aby s předsedou vlády pravidelně jednal a hledal řešení důležitých záležitostí pro občany. Platí, že komunikace z naší strany je věcná a nekonfliktní. Prezident nepoužívá osobní útoky," uvedl hradní mluvčí Vít Kolář pro web novinky.cz. 

Babiš ve víkendovém videu tvrdí, že za ním na summitu v Ankaře chodili zástupci jiných zemí a ptali se ho, co na aliančním jednání dělá prezident Pavel. "Dopadlo to, jak jsem říkal – ostuda. Bylo to neuvěřitelné, trapné," konstatoval šéf hnutí ANO. "Kdyby Macinka nebyl nad věcí a nepustil mu to místo, seděl by úplně vzadu," podotkl. 

Prezidenta zároveň zkritizoval za to, že se zúčastnil i úterní neformální večeře. Vyjádřil také domněnku, že hlavě státu zajistilo účast české velvyslanectví v Turecku. Komentoval i oficiální fotku, kde byli oba čeští představitelé daleko od sebe. "Turecký protokol byl natolik milostivý, že nás dal na společné fotce každého na jednu stranu," prohlásil premiér. 

Vztah obou politiků je v současnosti poznamenán především sporem ohledně složení české delegace na uplynulém summitu NATO, který se minulý týden uskutečnil v turecké Ankaře za účasti prezidenta i premiéra. 

Babišova vláda si původně nepřála přítomnost prezidenta Pavla na aliančním jednání. Pražský hrad se proto obrátil na Ústavní soud, který předběžným opatřením uložil kabinetu, aby prezidenta doplnil na seznam účastníků. Českou delegaci tak nakonec tvořili oba nejvyšší ústavní činitelé, k nimž se připojili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). 

Stalo se
Novinky
Krym

Měla to být chlouba Ruska. Teď se Krym stal jeho přítěží

Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.

Novinky
Venezuela

Frustrace ve Venezuele narůstá. Stát zemětřesení nezvládl, odpor k politikům mezi lidmi raketově stoupá

Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.

Novinky
Ilustrační foto

Světová ekonomika už nečelí jen nedostatku ropy. Objevil se nový a závažnější problém

Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.

Novinky
Izrael

Příměří mezi Libanonem a Izraelem je nejvýznamnější diplomatický pokus za 80 let. Má ale šanci vydržet?

Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.