Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Trumpův tým se proto rozhodl použít zavádějící srovnání, která kombinují nesourodé statistiky pro podporu prezidentova tvrzení. Tento přístup předvedla i tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová na tiskové konferenci.
Když byla Leavittová dotázána na to, že inflace zůstává na stejné úrovni jako před rokem a ceny potravin rostou, tvrdila: „Inflace klesla, měřeno celkovým CPI; zpomalila na průměrných 2,5 %. To je méně, než prezident zdědil.“ Zdůraznila, že míra 2,9 % z ledna (nebo prosince) klesla na 2,5 %.
Skutečné údaje ale podle CNN ukazují, že míra inflace ve skutečnosti „netrenduje správným směrem“. V září se míra 3,0 % ukázala být pátým měsícem v řadě, kdy inflace oproti předchozímu měsíci rostla. Leavittová později vysvětlila, že oněch 2,5 % představuje průměrné anualizované tempo inflace za prvních osm měsíců Trumpova působení, od února do září.
Takové srovnání „jablek s hruškami“ účelově podhodnocuje současné inflační výzvy, protože zahrnuje nižší míry z Trumpových prvních tří měsíců v úřadu. Inflace začala zrychlovat v květnu, tedy až po tom, co prezident oznámil rozsáhlá globální cla na začátku dubna. Je také nutné dodat, že jednoduchý aritmetický průměr míry inflace za posledních osm měsíců činí 2,7 %, což je číslo, které Bílý dům používal ve své grafice ještě koncem listopadu.
Grafika Bílého domu na sociálních sítích použila ještě zřetelněji zavádějící srovnání. Velkým písmem hlásala „9,1 % inflace za Bidena“ a „2,7 % inflace za Trumpa“. Menším písmem pak bylo vysvětleno, že jde o neporovnatelné údaje. Zatímco 2,7 % přisuzované Trumpovi je osmiměsíční průměr pro toto funkční období, 9,1 % připisované Bidenovi je jednoměsíční vrchol, dosažený v červnu 2022.
Grafika se z pochopitelných důvodů nezmínila, že míra inflace pod Bidenem klesla do června 2023 na 3,0 %, v září 2024 na 2,4 % a v lednu 2025 byla 3,0 %. Leavittová tuto techniku srovnání maxima versus průměru použila i na tiskové konferenci.
Uvedla, že během „bolestivých let Bidena dosáhla inflace rekordních 9 %“, zatímco pod Trumpem „klesla na průměrných 2,7 %“. Ačkoliv žádné z těchto čísel není nepravdivé, Leavittová neupozornila, že rekordní 9 % maximum nastalo v jediném měsíci asi dva a půl roku před Trumpovým návratem do úřadu.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.