Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Trumpův tým se proto rozhodl použít zavádějící srovnání, která kombinují nesourodé statistiky pro podporu prezidentova tvrzení. Tento přístup předvedla i tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová na tiskové konferenci.
Když byla Leavittová dotázána na to, že inflace zůstává na stejné úrovni jako před rokem a ceny potravin rostou, tvrdila: „Inflace klesla, měřeno celkovým CPI; zpomalila na průměrných 2,5 %. To je méně, než prezident zdědil.“ Zdůraznila, že míra 2,9 % z ledna (nebo prosince) klesla na 2,5 %.
Skutečné údaje ale podle CNN ukazují, že míra inflace ve skutečnosti „netrenduje správným směrem“. V září se míra 3,0 % ukázala být pátým měsícem v řadě, kdy inflace oproti předchozímu měsíci rostla. Leavittová později vysvětlila, že oněch 2,5 % představuje průměrné anualizované tempo inflace za prvních osm měsíců Trumpova působení, od února do září.
Takové srovnání „jablek s hruškami“ účelově podhodnocuje současné inflační výzvy, protože zahrnuje nižší míry z Trumpových prvních tří měsíců v úřadu. Inflace začala zrychlovat v květnu, tedy až po tom, co prezident oznámil rozsáhlá globální cla na začátku dubna. Je také nutné dodat, že jednoduchý aritmetický průměr míry inflace za posledních osm měsíců činí 2,7 %, což je číslo, které Bílý dům používal ve své grafice ještě koncem listopadu.
Grafika Bílého domu na sociálních sítích použila ještě zřetelněji zavádějící srovnání. Velkým písmem hlásala „9,1 % inflace za Bidena“ a „2,7 % inflace za Trumpa“. Menším písmem pak bylo vysvětleno, že jde o neporovnatelné údaje. Zatímco 2,7 % přisuzované Trumpovi je osmiměsíční průměr pro toto funkční období, 9,1 % připisované Bidenovi je jednoměsíční vrchol, dosažený v červnu 2022.
Grafika se z pochopitelných důvodů nezmínila, že míra inflace pod Bidenem klesla do června 2023 na 3,0 %, v září 2024 na 2,4 % a v lednu 2025 byla 3,0 %. Leavittová tuto techniku srovnání maxima versus průměru použila i na tiskové konferenci.
Uvedla, že během „bolestivých let Bidena dosáhla inflace rekordních 9 %“, zatímco pod Trumpem „klesla na průměrných 2,7 %“. Ačkoliv žádné z těchto čísel není nepravdivé, Leavittová neupozornila, že rekordní 9 % maximum nastalo v jediném měsíci asi dva a půl roku před Trumpovým návratem do úřadu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.