Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Hormuzský průliv je klíčovou tepnou globálního energetického systému. Prochází jím pětina veškeré světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy proudí více než 20 milionů barelů ropy z produkčních zařízení v Perském zálivu k odběratelům po celém světě. Ačkoliv existují ropovody v Saúdské Arábii či Spojených arabských emirátech, které průliv obcházejí, dokážou přepravit pouze zlomek celkové exportní kapacity regionu.
Zablokování této cesty vyvolalo okamžitý skok cen fosilních paliv. Cena ropy typu Brent tento týden vzrostla téměř o třetinu a vyšplhala se až na 119,50 dolaru za barel, čímž poprvé od invaze na Ukrajinu překonala psychologickou hranici 100 dolarů. Revoluční gardy pohrozily, že „zapálí“ jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd, což v kombinaci s útoky na tankery (např. loď Skylight u ománského poloostrova Musandam) efektivně zastavilo stovky lodí.
Situaci zhoršují přímé údery na energetickou infrastrukturu. V Teheránu bylo zasaženo nejméně pět energetických lokalit, včetně ropného skladu Shahran, což vyvolalo scény, které očití svědci popisují jako „apokalyptické“. Požáry byly hlášeny i z rafinerií v Bahrajnu a zasažena byla i klíčová zařízení v Saúdské Arábii a Kataru.
Katarští představitelé varují, že pokud blokáda potrvá, budou muset všichni exportéři v Zálivu během několika týdnů zcela zastavit těžbu, protože skladovací kapacity v Kuvajtu či SAE dosahují svých limitů. Cena ropy by v takovém případě mohla vyskočit až na 150 dolarů za barel.
Největším jednotlivým odběratelem ropy z této oblasti je Čína, která je však na krizi paradoxně nejlépe připravena. Využila dřívějších nízkých cen a vytvořila si rekordní zásoby přesahující 1,2 miliardy barelů, což jí vystačí na tři až čtyři měsíce. Mnohem hůře jsou na tom země jako Pákistán, Bangladéš či Indie. V Bangladéši a Pákistánu již úřady omezují spotřebu elektřiny, zavírají univerzity a připravují plány pro práci z domova.
Určitou naději na uklidnění trhů přineslo pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že válka by mohla skončit „velmi brzy“. Po tomto prohlášení se ceny začaly korigovat a ve středu se ropa obchodovala kolem 90 dolarů za barel.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.