Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Hormuzský průliv je klíčovou tepnou globálního energetického systému. Prochází jím pětina veškeré světové ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Denně tudy proudí více než 20 milionů barelů ropy z produkčních zařízení v Perském zálivu k odběratelům po celém světě. Ačkoliv existují ropovody v Saúdské Arábii či Spojených arabských emirátech, které průliv obcházejí, dokážou přepravit pouze zlomek celkové exportní kapacity regionu.
Zablokování této cesty vyvolalo okamžitý skok cen fosilních paliv. Cena ropy typu Brent tento týden vzrostla téměř o třetinu a vyšplhala se až na 119,50 dolaru za barel, čímž poprvé od invaze na Ukrajinu překonala psychologickou hranici 100 dolarů. Revoluční gardy pohrozily, že „zapálí“ jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd, což v kombinaci s útoky na tankery (např. loď Skylight u ománského poloostrova Musandam) efektivně zastavilo stovky lodí.
Situaci zhoršují přímé údery na energetickou infrastrukturu. V Teheránu bylo zasaženo nejméně pět energetických lokalit, včetně ropného skladu Shahran, což vyvolalo scény, které očití svědci popisují jako „apokalyptické“. Požáry byly hlášeny i z rafinerií v Bahrajnu a zasažena byla i klíčová zařízení v Saúdské Arábii a Kataru.
Katarští představitelé varují, že pokud blokáda potrvá, budou muset všichni exportéři v Zálivu během několika týdnů zcela zastavit těžbu, protože skladovací kapacity v Kuvajtu či SAE dosahují svých limitů. Cena ropy by v takovém případě mohla vyskočit až na 150 dolarů za barel.
Největším jednotlivým odběratelem ropy z této oblasti je Čína, která je však na krizi paradoxně nejlépe připravena. Využila dřívějších nízkých cen a vytvořila si rekordní zásoby přesahující 1,2 miliardy barelů, což jí vystačí na tři až čtyři měsíce. Mnohem hůře jsou na tom země jako Pákistán, Bangladéš či Indie. V Bangladéši a Pákistánu již úřady omezují spotřebu elektřiny, zavírají univerzity a připravují plány pro práci z domova.
Určitou naději na uklidnění trhů přineslo pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že válka by mohla skončit „velmi brzy“. Po tomto prohlášení se ceny začaly korigovat a ve středu se ropa obchodovala kolem 90 dolarů za barel.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.