Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Klíčovým milníkem byl summit v Haagu v roce 2025, kde spojenci přijali ambiciózní rozhodnutí zvýšit investice do obrany až na 5 % HDP. Rutte s hrdostí konstatoval, že v uplynulém roce bylo dosaženo významného pokroku a vůbec poprvé v historii všichni spojenci splnili cíl dohodnutý již v roce 2014, tedy investovat do obrany minimálně 2 % svého HDP.
Šéf aliance otevřeně přiznal, že evropští spojenci a Kanada byli příliš dlouho nadměrně závislí na vojenské síle Spojených států. Podle jeho slov dříve nebrali dostatečnou odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, což se nyní radikálně mění. Rutte hovoří o skutečné změně myšlení a kolektivním uznání nových hrozeb, které si vyžadují silnou a akceschopnou Evropu.
Zajímavým momentem bylo Rutteho vyjádření na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Generální tajemník nešetřil chválou a prohlásil, že bez současné americké administrativy a tlaku „prezidenta Trumpa 47“ by aliance nikdy nedosáhla takových závazků. Právě Trumpův nekompromisní postoj podle Rutteho donutil Evropu k akci a k přijetí závazku směřovat k 5 % HDP na obranu.
Rutte se rovněž zastal postupu USA v souvislosti s vypuknutím války v Íránu. Reagoval tak na Trumpovu kritiku evropských spojenců, které prezident označil za „zbabělce“ kvůli jejich počáteční neochotě pomoci. Rutte vysvětlil, že USA nemohly operaci předem konzultovat, protože bylo nutné udržet moment překvapení. Nyní jsou však evropské země připraveny diskutovat o tom, jak pomoci s udržením průchodnosti Hormuzského průlivu.
I přes probíhající konflikt na Blízkém východě Rutte zdůraznil, že nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost zůstává Rusko. Poukázal na četné incidenty z posledního roku, včetně narušování vzdušného prostoru, sabotáží, kybernetických útoků a vniknutí dronů na území členských států. Právě tato ruská aktivita je hlavním motorem současného zbrojení.
V rámci tiskové konference zazněly i dotazy na vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Íránem, konkrétně na dodávky útočných dronů. Rutte sice odmítl komentovat konkrétní zpravodajské informace, aby neohrozil zdroje, ale prohlásil, že v tomto ohledu není „naivní“. NATO podle něj již několik let sleduje úzké propojení mezi Íránem, Ruskem, Severní Koreou a Čínou.
Generální tajemník ocenil také Trumpovu snahu o otevření dialogu s Ruskem a „prolomení patové situace“, i když připustil, že jednání v tuto chvíli nevykazují jasný pokrok. Tento diplomatický rozměr považuje za důležitý doplněk k vojenskému posilování aliance. Rutteho slova tak naznačují snahu o udržení jednoty mezi Washingtonem a evropskými metropolemi v době hluboké globální krize.
Prioritou pro nadcházející roky zůstává udržení nastoleného trendu vysokých investic do obrany. Rutte zdůraznil, že Evropa musí být schopna čelit hrozbám na více frontách současně. Zvýšení výdajů na 5 % HDP, z čehož 3,5 % má směřovat do klíčových obranných schopností, je podle něj nezbytným minimem pro zachování míru a stability v měnícím se světovém řádu.
Závěrem Rutte vyjádřil hrdost na to, co Evropa v posledním roce dokázala. Masivní navýšení rozpočtů a modernizace armád jsou podle něj důkazem, že aliance je připravena bránit své hodnoty a území. Tato nová míra evropské odpovědnosti by měla posílit transatlantickou vazbu a zajistit, že NATO zůstane relevantní silou i v roce 2026 a dále.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.