Historický moment: Členské státy NATO zvýšily výdaje na obranu o rekordních 20 %, oznámil Rutte

Klíčovým milníkem byl summit v Haagu v roce 2025, kde spojenci přijali ambiciózní rozhodnutí zvýšit investice do obrany až na 5 % HDP. Rutte s hrdostí konstatoval, že v uplynulém roce bylo dosaženo významného pokroku a vůbec poprvé v historii všichni spojenci splnili cíl dohodnutý již v roce 2014, tedy investovat do obrany minimálně 2 % svého HDP.

Šéf aliance otevřeně přiznal, že evropští spojenci a Kanada byli příliš dlouho nadměrně závislí na vojenské síle Spojených států. Podle jeho slov dříve nebrali dostatečnou odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, což se nyní radikálně mění. Rutte hovoří o skutečné změně myšlení a kolektivním uznání nových hrozeb, které si vyžadují silnou a akceschopnou Evropu.

Zajímavým momentem bylo Rutteho vyjádření na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Generální tajemník nešetřil chválou a prohlásil, že bez současné americké administrativy a tlaku „prezidenta Trumpa 47“ by aliance nikdy nedosáhla takových závazků. Právě Trumpův nekompromisní postoj podle Rutteho donutil Evropu k akci a k přijetí závazku směřovat k 5 % HDP na obranu.

Rutte se rovněž zastal postupu USA v souvislosti s vypuknutím války v Íránu. Reagoval tak na Trumpovu kritiku evropských spojenců, které prezident označil za „zbabělce“ kvůli jejich počáteční neochotě pomoci. Rutte vysvětlil, že USA nemohly operaci předem konzultovat, protože bylo nutné udržet moment překvapení. Nyní jsou však evropské země připraveny diskutovat o tom, jak pomoci s udržením průchodnosti Hormuzského průlivu.

I přes probíhající konflikt na Blízkém východě Rutte zdůraznil, že nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost zůstává Rusko. Poukázal na četné incidenty z posledního roku, včetně narušování vzdušného prostoru, sabotáží, kybernetických útoků a vniknutí dronů na území členských států. Právě tato ruská aktivita je hlavním motorem současného zbrojení.

V rámci tiskové konference zazněly i dotazy na vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Íránem, konkrétně na dodávky útočných dronů. Rutte sice odmítl komentovat konkrétní zpravodajské informace, aby neohrozil zdroje, ale prohlásil, že v tomto ohledu není „naivní“. NATO podle něj již několik let sleduje úzké propojení mezi Íránem, Ruskem, Severní Koreou a Čínou.

Generální tajemník ocenil také Trumpovu snahu o otevření dialogu s Ruskem a „prolomení patové situace“, i když připustil, že jednání v tuto chvíli nevykazují jasný pokrok. Tento diplomatický rozměr považuje za důležitý doplněk k vojenskému posilování aliance. Rutteho slova tak naznačují snahu o udržení jednoty mezi Washingtonem a evropskými metropolemi v době hluboké globální krize.

Prioritou pro nadcházející roky zůstává udržení nastoleného trendu vysokých investic do obrany. Rutte zdůraznil, že Evropa musí být schopna čelit hrozbám na více frontách současně. Zvýšení výdajů na 5 % HDP, z čehož 3,5 % má směřovat do klíčových obranných schopností, je podle něj nezbytným minimem pro zachování míru a stability v měnícím se světovém řádu.

Závěrem Rutte vyjádřil hrdost na to, co Evropa v posledním roce dokázala. Masivní navýšení rozpočtů a modernizace armád jsou podle něj důkazem, že aliance je připravena bránit své hodnoty a území. Tato nová míra evropské odpovědnosti by měla posílit transatlantickou vazbu a zajistit, že NATO zůstane relevantní silou i v roce 2026 a dále.