Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Klíčovým milníkem byl summit v Haagu v roce 2025, kde spojenci přijali ambiciózní rozhodnutí zvýšit investice do obrany až na 5 % HDP. Rutte s hrdostí konstatoval, že v uplynulém roce bylo dosaženo významného pokroku a vůbec poprvé v historii všichni spojenci splnili cíl dohodnutý již v roce 2014, tedy investovat do obrany minimálně 2 % svého HDP.
Šéf aliance otevřeně přiznal, že evropští spojenci a Kanada byli příliš dlouho nadměrně závislí na vojenské síle Spojených států. Podle jeho slov dříve nebrali dostatečnou odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, což se nyní radikálně mění. Rutte hovoří o skutečné změně myšlení a kolektivním uznání nových hrozeb, které si vyžadují silnou a akceschopnou Evropu.
Zajímavým momentem bylo Rutteho vyjádření na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Generální tajemník nešetřil chválou a prohlásil, že bez současné americké administrativy a tlaku „prezidenta Trumpa 47“ by aliance nikdy nedosáhla takových závazků. Právě Trumpův nekompromisní postoj podle Rutteho donutil Evropu k akci a k přijetí závazku směřovat k 5 % HDP na obranu.
Rutte se rovněž zastal postupu USA v souvislosti s vypuknutím války v Íránu. Reagoval tak na Trumpovu kritiku evropských spojenců, které prezident označil za „zbabělce“ kvůli jejich počáteční neochotě pomoci. Rutte vysvětlil, že USA nemohly operaci předem konzultovat, protože bylo nutné udržet moment překvapení. Nyní jsou však evropské země připraveny diskutovat o tom, jak pomoci s udržením průchodnosti Hormuzského průlivu.
I přes probíhající konflikt na Blízkém východě Rutte zdůraznil, že nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost zůstává Rusko. Poukázal na četné incidenty z posledního roku, včetně narušování vzdušného prostoru, sabotáží, kybernetických útoků a vniknutí dronů na území členských států. Právě tato ruská aktivita je hlavním motorem současného zbrojení.
V rámci tiskové konference zazněly i dotazy na vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Íránem, konkrétně na dodávky útočných dronů. Rutte sice odmítl komentovat konkrétní zpravodajské informace, aby neohrozil zdroje, ale prohlásil, že v tomto ohledu není „naivní“. NATO podle něj již několik let sleduje úzké propojení mezi Íránem, Ruskem, Severní Koreou a Čínou.
Generální tajemník ocenil také Trumpovu snahu o otevření dialogu s Ruskem a „prolomení patové situace“, i když připustil, že jednání v tuto chvíli nevykazují jasný pokrok. Tento diplomatický rozměr považuje za důležitý doplněk k vojenskému posilování aliance. Rutteho slova tak naznačují snahu o udržení jednoty mezi Washingtonem a evropskými metropolemi v době hluboké globální krize.
Prioritou pro nadcházející roky zůstává udržení nastoleného trendu vysokých investic do obrany. Rutte zdůraznil, že Evropa musí být schopna čelit hrozbám na více frontách současně. Zvýšení výdajů na 5 % HDP, z čehož 3,5 % má směřovat do klíčových obranných schopností, je podle něj nezbytným minimem pro zachování míru a stability v měnícím se světovém řádu.
Závěrem Rutte vyjádřil hrdost na to, co Evropa v posledním roce dokázala. Masivní navýšení rozpočtů a modernizace armád jsou podle něj důkazem, že aliance je připravena bránit své hodnoty a území. Tato nová míra evropské odpovědnosti by měla posílit transatlantickou vazbu a zajistit, že NATO zůstane relevantní silou i v roce 2026 a dále.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
