Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Meloniová označila Trumpovo tvrzení za zcela vymyšlené a italský ministr zahraničí Antonio Tajani v reakci na to okamžitě zrušil svou plánovanou cestu do Spojených států, která se měla uskutečnit na začátku příštího týdne.
Tato veřejná slovní přestřelka jasně ukazuje, jak moc se jejich dříve blízké vztahy narušily v měsících následujících po Trumpově rozhodnutí rozpoutat válku s Íránem. Přitom ještě během tohoto týdne byli oba státníci na summitu G7 ve francouzském Evian-les-Bains zachyceni v živém rozhovoru a italská premiérka následně novinářům tvrdila, že jejich vztah zůstává beze změny a nedošlo k žádným výčitkám.
Trump však v telefonickém rozhovoru pro italskou stanici La7 prohlásil, že ho o fotku žadonila a jemu jí bylo líto, přičemž dodal, že byla pravděpodobně ráda, že s ní vůbec mluvil.
Meloniová reagovala ve stručném projevu ke svým sedmi milionům sledujících na sociální síti Instagram s naprostým nepochopením. Uvedla, že je upřímně šokovaná a netuší, proč se americký prezident chová tímto způsobem ke svým spojencům, přičemž podotkla, že se tak nestalo poprvé.
Vyjádřila politování nad tím, že Trump neprokazuje stejnou rozhodnost vůči nepřátelům Západu a Spojených států, k jejichž vůdcům je naopak podle ní mnohem vstřícnější. Zároveň Trumpovi vzkázala, že ani ona, ani Itálie nikdy o nic neprosí.
Současný ostrý rozpor přichází po sérii incidentů, které dřívější spojenectví oslabily. Meloniová, zvolená v roce 2022, byla jedinou evropskou lídryní, která se v lednu 2025 zúčastnila Trumpovy inaugurace, a kolegové z Evropské unie ji vnímali jako možný most k americkému prezidentovi.
Italská premiérka se však ostře postavila proti americké válce s Íránem, na což Trump již v dubnu reagoval prohlášením, že se v ní spletl, když si myslel, že má odvahu. Vztahy utrpěly i poté, co Meloniová označila za nepřijatelné Trumpovy útoky na papeže Lva XIV., kterého šéf Bílého domu obvinil z chabého boje proti zločinu a hrozné zahraniční politiky.
Po nejnovějším incidentu vyjádřila Meloniové podporu celá italská politická scéna. Prezident Sergio Mattarella jí okamžitě zatelefonoval, aby jí vyjádřil solidaritu, a na její obranu vystoupili i opoziční politici. Levicový senátor Filippo Sensi zdůraznil, že nikdo nemá právo mluvit s italskou premiérkou takto arogantním tónem, a lídr Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte dodal, že snaha o dobré vztahy s Washingtonem nesmí jít na úkor národní důstojnosti.
Předseda senátního klubu premiérčiny strany Bratři Itálie Lucio Malan podotkl, že Trumpova slova zapadají do širšího vzorce urážek evropských lídrů, přičemž Trumpa podle něj ve skutečnosti irituje to, že mu Meloniová dokáže říct ne. Vládní spojenec Matteo Salvini pak situaci uzavřel slovy, že útok na Giorgiu je útokem na celou Itálii.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.