Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Meloniová označila Trumpovo tvrzení za zcela vymyšlené a italský ministr zahraničí Antonio Tajani v reakci na to okamžitě zrušil svou plánovanou cestu do Spojených států, která se měla uskutečnit na začátku příštího týdne.
Tato veřejná slovní přestřelka jasně ukazuje, jak moc se jejich dříve blízké vztahy narušily v měsících následujících po Trumpově rozhodnutí rozpoutat válku s Íránem. Přitom ještě během tohoto týdne byli oba státníci na summitu G7 ve francouzském Evian-les-Bains zachyceni v živém rozhovoru a italská premiérka následně novinářům tvrdila, že jejich vztah zůstává beze změny a nedošlo k žádným výčitkám.
Trump však v telefonickém rozhovoru pro italskou stanici La7 prohlásil, že ho o fotku žadonila a jemu jí bylo líto, přičemž dodal, že byla pravděpodobně ráda, že s ní vůbec mluvil.
Meloniová reagovala ve stručném projevu ke svým sedmi milionům sledujících na sociální síti Instagram s naprostým nepochopením. Uvedla, že je upřímně šokovaná a netuší, proč se americký prezident chová tímto způsobem ke svým spojencům, přičemž podotkla, že se tak nestalo poprvé.
Vyjádřila politování nad tím, že Trump neprokazuje stejnou rozhodnost vůči nepřátelům Západu a Spojených států, k jejichž vůdcům je naopak podle ní mnohem vstřícnější. Zároveň Trumpovi vzkázala, že ani ona, ani Itálie nikdy o nic neprosí.
Současný ostrý rozpor přichází po sérii incidentů, které dřívější spojenectví oslabily. Meloniová, zvolená v roce 2022, byla jedinou evropskou lídryní, která se v lednu 2025 zúčastnila Trumpovy inaugurace, a kolegové z Evropské unie ji vnímali jako možný most k americkému prezidentovi.
Italská premiérka se však ostře postavila proti americké válce s Íránem, na což Trump již v dubnu reagoval prohlášením, že se v ní spletl, když si myslel, že má odvahu. Vztahy utrpěly i poté, co Meloniová označila za nepřijatelné Trumpovy útoky na papeže Lva XIV., kterého šéf Bílého domu obvinil z chabého boje proti zločinu a hrozné zahraniční politiky.
Po nejnovějším incidentu vyjádřila Meloniové podporu celá italská politická scéna. Prezident Sergio Mattarella jí okamžitě zatelefonoval, aby jí vyjádřil solidaritu, a na její obranu vystoupili i opoziční politici. Levicový senátor Filippo Sensi zdůraznil, že nikdo nemá právo mluvit s italskou premiérkou takto arogantním tónem, a lídr Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conte dodal, že snaha o dobré vztahy s Washingtonem nesmí jít na úkor národní důstojnosti.
Předseda senátního klubu premiérčiny strany Bratři Itálie Lucio Malan podotkl, že Trumpova slova zapadají do širšího vzorce urážek evropských lídrů, přičemž Trumpa podle něj ve skutečnosti irituje to, že mu Meloniová dokáže říct ne. Vládní spojenec Matteo Salvini pak situaci uzavřel slovy, že útok na Giorgiu je útokem na celou Itálii.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.