Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda je Grónsko cílem vlivových kampaní, které se snaží vrazit klín do vztahů mezi Kodaní a Nuukem. V posledním roce došlo k výraznému nárůstu nepravdivých zpráv, přičemž nejde o klasické ruské trolly, ale o narativy pocházející přímo od amerického prezidenta. Příkladem je opakované tvrzení, že USA mohou Grónsko koupit, což dánská ústava kategoricky vylučuje.
Situaci komplikuje fakt, že Grónsko není součástí Evropské unie. Na ostrov se proto nevztahuje unijní Akt o digitálních službách (DSA), který sociálním sítím ukládá povinnost potírat dezinformace ohrožující veřejný diskurz. Dánské ministerstvo pro digitalizaci potvrdilo, že platformy jako Facebook v této oblasti nepodléhají evropské regulaci, což z ostrova činí ideální terbe pro informační útoky.
V Grónsku se zprávy šíří extrémně rychle. Signe Ravn-Højgaard z dánského think-tanku Digital Infrastructure upozorňuje, že zatímco v Kodani by dezinformace ovlivňující několik tisíc lidí demokracii neohrozila, v Grónsku takový počet představuje významnou část populace. Většina obyvatel navíc spoléhá výhradně na Facebook, kde stačí pár sdílení k tomu, aby falešná zpráva zasáhla téměř každého obyvatele.
Europoslanci za stranu Zelených, jako jsou Sergey Lagodinsky nebo Alexandra Geese, volají po tom, aby EU na ostrově začala DSA uplatňovat bez ohledu na jeho status mimo sedmadvacítku. Argumentují tím, že algoritmy musí respektovat uživatele a nesmí sloužit zájmům „technologických oligarchů“, kteří mají zájem o grónské nerostné bohatství. Podle nich je nutné Grónsku poskytnout podobnou podporu v boji proti dezinformacím jako Moldavsku nebo Ukrajině.
Bílý dům ústy mluvčí Anny Kellyové kritiku expertů odmítá. Kellyová uvedla, že prezident Trump opakovaně prokázal, že se takzvaní odborníci mýlí, když ukončil osm válek a vyjednal spravedlivější obchodní dohody. V souvislosti s Grónskem odkázala na nedávnou dohodu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, která má podle jejích slov zajistit americké strategické zájmy v Arktidě.
Právě tato „rámcová dohoda“ z ledna 2026, uzavřená v Davosu, vedla k odvolání plánovaných amerických cel na evropské zboží. Trump tehdy pohrozil sankcemi zemím, které by se stavěly proti jeho snaze ovládnout Grónsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová sice jednání o posílení bezpečnosti v Arktidě uvítala, ale důrazně připomněla, že dánská suverenita nad ostrovem není předmětem žádného obchodu.
Nedostatek transparentnosti online platforem v Grónsku se naplno projevil už během parlamentních voleb v březnu 2025. Podle analýz se na Facebooku objevovaly placené inzeráty, které nebyly dohledatelné v oficiálních databázích transparentnosti. Experti proto doporučují vytvoření speciální expertní skupiny EU, která by se zaměřila výhradně na monitorování informačního prostředí v Grónsku.
Grónští ministři Peter Borg a Aqqaluaq Egede veřejně vyzvali obyvatele k jednotě na sociálních sítích tváří v tvář americkým tlakům. Upozorňují, že moderní propaganda může využívat nenávistné kampaně proti místním politikům k destabilizaci celého regionu. Arktida se tak stává prostorem, kde o budoucnosti rozhodují nejen nerostné suroviny a vojenské základny, ale především kontrola nad digitálním tokem informací.
Někteří europoslanci navrhují, aby Brusel zvýšil finanční podporu pro sítě ověřující fakta a pro organizace občanské společnosti přímo v Grónsku. Cílem je vytvořit odolný mediální ekosystém, který by dokázal čelit i dezinformacím pocházejícím od spojeneckých vlád. Podle Lagodinského se už nejedná o boj s hackerskými útoky, ale o to, aby se dezinformační kampaně nestaly samotným systémem fungování na amerických platformách.
Prezident Trump je však podle vyjádření Bílého domu plný optimismu, že dohoda o Grónsku projde a Spojené státy dosáhnou svých cílů s minimálními náklady. Detaily dohody mají být zveřejněny, jakmile budou finalizovány všemi zúčastněnými stranami. Do té doby zůstává otázka suverenity a vlivu na ostrově jedním z nejnapjatějších bodů transatlantických vztahů.
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Čeští hasiči, kteří se zapojili do likvidace rozsáhlých požárů ve Francii, nemohli před odletem tušit, co přesně je v zemi čeká. Dostali se totiž i k honosným sídlům hollywoodských hvězd, například Brada Pitta či George Clooneyho.
Školní letní prázdniny jsou již v druhé polovině, ale za okny zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se nejteplejší roční období pomalu chýlilo ke konci. Panuje totiž další vlna veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.