Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda je Grónsko cílem vlivových kampaní, které se snaží vrazit klín do vztahů mezi Kodaní a Nuukem. V posledním roce došlo k výraznému nárůstu nepravdivých zpráv, přičemž nejde o klasické ruské trolly, ale o narativy pocházející přímo od amerického prezidenta. Příkladem je opakované tvrzení, že USA mohou Grónsko koupit, což dánská ústava kategoricky vylučuje.
Situaci komplikuje fakt, že Grónsko není součástí Evropské unie. Na ostrov se proto nevztahuje unijní Akt o digitálních službách (DSA), který sociálním sítím ukládá povinnost potírat dezinformace ohrožující veřejný diskurz. Dánské ministerstvo pro digitalizaci potvrdilo, že platformy jako Facebook v této oblasti nepodléhají evropské regulaci, což z ostrova činí ideální terbe pro informační útoky.
V Grónsku se zprávy šíří extrémně rychle. Signe Ravn-Højgaard z dánského think-tanku Digital Infrastructure upozorňuje, že zatímco v Kodani by dezinformace ovlivňující několik tisíc lidí demokracii neohrozila, v Grónsku takový počet představuje významnou část populace. Většina obyvatel navíc spoléhá výhradně na Facebook, kde stačí pár sdílení k tomu, aby falešná zpráva zasáhla téměř každého obyvatele.
Europoslanci za stranu Zelených, jako jsou Sergey Lagodinsky nebo Alexandra Geese, volají po tom, aby EU na ostrově začala DSA uplatňovat bez ohledu na jeho status mimo sedmadvacítku. Argumentují tím, že algoritmy musí respektovat uživatele a nesmí sloužit zájmům „technologických oligarchů“, kteří mají zájem o grónské nerostné bohatství. Podle nich je nutné Grónsku poskytnout podobnou podporu v boji proti dezinformacím jako Moldavsku nebo Ukrajině.
Bílý dům ústy mluvčí Anny Kellyové kritiku expertů odmítá. Kellyová uvedla, že prezident Trump opakovaně prokázal, že se takzvaní odborníci mýlí, když ukončil osm válek a vyjednal spravedlivější obchodní dohody. V souvislosti s Grónskem odkázala na nedávnou dohodu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, která má podle jejích slov zajistit americké strategické zájmy v Arktidě.
Právě tato „rámcová dohoda“ z ledna 2026, uzavřená v Davosu, vedla k odvolání plánovaných amerických cel na evropské zboží. Trump tehdy pohrozil sankcemi zemím, které by se stavěly proti jeho snaze ovládnout Grónsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová sice jednání o posílení bezpečnosti v Arktidě uvítala, ale důrazně připomněla, že dánská suverenita nad ostrovem není předmětem žádného obchodu.
Nedostatek transparentnosti online platforem v Grónsku se naplno projevil už během parlamentních voleb v březnu 2025. Podle analýz se na Facebooku objevovaly placené inzeráty, které nebyly dohledatelné v oficiálních databázích transparentnosti. Experti proto doporučují vytvoření speciální expertní skupiny EU, která by se zaměřila výhradně na monitorování informačního prostředí v Grónsku.
Grónští ministři Peter Borg a Aqqaluaq Egede veřejně vyzvali obyvatele k jednotě na sociálních sítích tváří v tvář americkým tlakům. Upozorňují, že moderní propaganda může využívat nenávistné kampaně proti místním politikům k destabilizaci celého regionu. Arktida se tak stává prostorem, kde o budoucnosti rozhodují nejen nerostné suroviny a vojenské základny, ale především kontrola nad digitálním tokem informací.
Někteří europoslanci navrhují, aby Brusel zvýšil finanční podporu pro sítě ověřující fakta a pro organizace občanské společnosti přímo v Grónsku. Cílem je vytvořit odolný mediální ekosystém, který by dokázal čelit i dezinformacím pocházejícím od spojeneckých vlád. Podle Lagodinského se už nejedná o boj s hackerskými útoky, ale o to, aby se dezinformační kampaně nestaly samotným systémem fungování na amerických platformách.
Prezident Trump je však podle vyjádření Bílého domu plný optimismu, že dohoda o Grónsku projde a Spojené státy dosáhnou svých cílů s minimálními náklady. Detaily dohody mají být zveřejněny, jakmile budou finalizovány všemi zúčastněnými stranami. Do té doby zůstává otázka suverenity a vlivu na ostrově jedním z nejnapjatějších bodů transatlantických vztahů.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
