Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda je Grónsko cílem vlivových kampaní, které se snaží vrazit klín do vztahů mezi Kodaní a Nuukem. V posledním roce došlo k výraznému nárůstu nepravdivých zpráv, přičemž nejde o klasické ruské trolly, ale o narativy pocházející přímo od amerického prezidenta. Příkladem je opakované tvrzení, že USA mohou Grónsko koupit, což dánská ústava kategoricky vylučuje.
Situaci komplikuje fakt, že Grónsko není součástí Evropské unie. Na ostrov se proto nevztahuje unijní Akt o digitálních službách (DSA), který sociálním sítím ukládá povinnost potírat dezinformace ohrožující veřejný diskurz. Dánské ministerstvo pro digitalizaci potvrdilo, že platformy jako Facebook v této oblasti nepodléhají evropské regulaci, což z ostrova činí ideální terbe pro informační útoky.
V Grónsku se zprávy šíří extrémně rychle. Signe Ravn-Højgaard z dánského think-tanku Digital Infrastructure upozorňuje, že zatímco v Kodani by dezinformace ovlivňující několik tisíc lidí demokracii neohrozila, v Grónsku takový počet představuje významnou část populace. Většina obyvatel navíc spoléhá výhradně na Facebook, kde stačí pár sdílení k tomu, aby falešná zpráva zasáhla téměř každého obyvatele.
Europoslanci za stranu Zelených, jako jsou Sergey Lagodinsky nebo Alexandra Geese, volají po tom, aby EU na ostrově začala DSA uplatňovat bez ohledu na jeho status mimo sedmadvacítku. Argumentují tím, že algoritmy musí respektovat uživatele a nesmí sloužit zájmům „technologických oligarchů“, kteří mají zájem o grónské nerostné bohatství. Podle nich je nutné Grónsku poskytnout podobnou podporu v boji proti dezinformacím jako Moldavsku nebo Ukrajině.
Bílý dům ústy mluvčí Anny Kellyové kritiku expertů odmítá. Kellyová uvedla, že prezident Trump opakovaně prokázal, že se takzvaní odborníci mýlí, když ukončil osm válek a vyjednal spravedlivější obchodní dohody. V souvislosti s Grónskem odkázala na nedávnou dohodu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, která má podle jejích slov zajistit americké strategické zájmy v Arktidě.
Právě tato „rámcová dohoda“ z ledna 2026, uzavřená v Davosu, vedla k odvolání plánovaných amerických cel na evropské zboží. Trump tehdy pohrozil sankcemi zemím, které by se stavěly proti jeho snaze ovládnout Grónsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová sice jednání o posílení bezpečnosti v Arktidě uvítala, ale důrazně připomněla, že dánská suverenita nad ostrovem není předmětem žádného obchodu.
Nedostatek transparentnosti online platforem v Grónsku se naplno projevil už během parlamentních voleb v březnu 2025. Podle analýz se na Facebooku objevovaly placené inzeráty, které nebyly dohledatelné v oficiálních databázích transparentnosti. Experti proto doporučují vytvoření speciální expertní skupiny EU, která by se zaměřila výhradně na monitorování informačního prostředí v Grónsku.
Grónští ministři Peter Borg a Aqqaluaq Egede veřejně vyzvali obyvatele k jednotě na sociálních sítích tváří v tvář americkým tlakům. Upozorňují, že moderní propaganda může využívat nenávistné kampaně proti místním politikům k destabilizaci celého regionu. Arktida se tak stává prostorem, kde o budoucnosti rozhodují nejen nerostné suroviny a vojenské základny, ale především kontrola nad digitálním tokem informací.
Někteří europoslanci navrhují, aby Brusel zvýšil finanční podporu pro sítě ověřující fakta a pro organizace občanské společnosti přímo v Grónsku. Cílem je vytvořit odolný mediální ekosystém, který by dokázal čelit i dezinformacím pocházejícím od spojeneckých vlád. Podle Lagodinského se už nejedná o boj s hackerskými útoky, ale o to, aby se dezinformační kampaně nestaly samotným systémem fungování na amerických platformách.
Prezident Trump je však podle vyjádření Bílého domu plný optimismu, že dohoda o Grónsku projde a Spojené státy dosáhnou svých cílů s minimálními náklady. Detaily dohody mají být zveřejněny, jakmile budou finalizovány všemi zúčastněnými stranami. Do té doby zůstává otázka suverenity a vlivu na ostrově jedním z nejnapjatějších bodů transatlantických vztahů.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Leden přinesl jeden zlom ve vztahu mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se dohodli na péči o dceru Rozárku. Nedávno už se ale mezi nimi objevilo nové napětí. Byl to Soukup, který ho svými vyjádřeními vyvolal. Hanychová se zatím snaží zůstat nad věcí.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.