Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda je Grónsko cílem vlivových kampaní, které se snaží vrazit klín do vztahů mezi Kodaní a Nuukem. V posledním roce došlo k výraznému nárůstu nepravdivých zpráv, přičemž nejde o klasické ruské trolly, ale o narativy pocházející přímo od amerického prezidenta. Příkladem je opakované tvrzení, že USA mohou Grónsko koupit, což dánská ústava kategoricky vylučuje.
Situaci komplikuje fakt, že Grónsko není součástí Evropské unie. Na ostrov se proto nevztahuje unijní Akt o digitálních službách (DSA), který sociálním sítím ukládá povinnost potírat dezinformace ohrožující veřejný diskurz. Dánské ministerstvo pro digitalizaci potvrdilo, že platformy jako Facebook v této oblasti nepodléhají evropské regulaci, což z ostrova činí ideální terbe pro informační útoky.
V Grónsku se zprávy šíří extrémně rychle. Signe Ravn-Højgaard z dánského think-tanku Digital Infrastructure upozorňuje, že zatímco v Kodani by dezinformace ovlivňující několik tisíc lidí demokracii neohrozila, v Grónsku takový počet představuje významnou část populace. Většina obyvatel navíc spoléhá výhradně na Facebook, kde stačí pár sdílení k tomu, aby falešná zpráva zasáhla téměř každého obyvatele.
Europoslanci za stranu Zelených, jako jsou Sergey Lagodinsky nebo Alexandra Geese, volají po tom, aby EU na ostrově začala DSA uplatňovat bez ohledu na jeho status mimo sedmadvacítku. Argumentují tím, že algoritmy musí respektovat uživatele a nesmí sloužit zájmům „technologických oligarchů“, kteří mají zájem o grónské nerostné bohatství. Podle nich je nutné Grónsku poskytnout podobnou podporu v boji proti dezinformacím jako Moldavsku nebo Ukrajině.
Bílý dům ústy mluvčí Anny Kellyové kritiku expertů odmítá. Kellyová uvedla, že prezident Trump opakovaně prokázal, že se takzvaní odborníci mýlí, když ukončil osm válek a vyjednal spravedlivější obchodní dohody. V souvislosti s Grónskem odkázala na nedávnou dohodu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, která má podle jejích slov zajistit americké strategické zájmy v Arktidě.
Právě tato „rámcová dohoda“ z ledna 2026, uzavřená v Davosu, vedla k odvolání plánovaných amerických cel na evropské zboží. Trump tehdy pohrozil sankcemi zemím, které by se stavěly proti jeho snaze ovládnout Grónsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová sice jednání o posílení bezpečnosti v Arktidě uvítala, ale důrazně připomněla, že dánská suverenita nad ostrovem není předmětem žádného obchodu.
Nedostatek transparentnosti online platforem v Grónsku se naplno projevil už během parlamentních voleb v březnu 2025. Podle analýz se na Facebooku objevovaly placené inzeráty, které nebyly dohledatelné v oficiálních databázích transparentnosti. Experti proto doporučují vytvoření speciální expertní skupiny EU, která by se zaměřila výhradně na monitorování informačního prostředí v Grónsku.
Grónští ministři Peter Borg a Aqqaluaq Egede veřejně vyzvali obyvatele k jednotě na sociálních sítích tváří v tvář americkým tlakům. Upozorňují, že moderní propaganda může využívat nenávistné kampaně proti místním politikům k destabilizaci celého regionu. Arktida se tak stává prostorem, kde o budoucnosti rozhodují nejen nerostné suroviny a vojenské základny, ale především kontrola nad digitálním tokem informací.
Někteří europoslanci navrhují, aby Brusel zvýšil finanční podporu pro sítě ověřující fakta a pro organizace občanské společnosti přímo v Grónsku. Cílem je vytvořit odolný mediální ekosystém, který by dokázal čelit i dezinformacím pocházejícím od spojeneckých vlád. Podle Lagodinského se už nejedná o boj s hackerskými útoky, ale o to, aby se dezinformační kampaně nestaly samotným systémem fungování na amerických platformách.
Prezident Trump je však podle vyjádření Bílého domu plný optimismu, že dohoda o Grónsku projde a Spojené státy dosáhnou svých cílů s minimálními náklady. Detaily dohody mají být zveřejněny, jakmile budou finalizovány všemi zúčastněnými stranami. Do té doby zůstává otázka suverenity a vlivu na ostrově jedním z nejnapjatějších bodů transatlantických vztahů.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.