Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda je Grónsko cílem vlivových kampaní, které se snaží vrazit klín do vztahů mezi Kodaní a Nuukem. V posledním roce došlo k výraznému nárůstu nepravdivých zpráv, přičemž nejde o klasické ruské trolly, ale o narativy pocházející přímo od amerického prezidenta. Příkladem je opakované tvrzení, že USA mohou Grónsko koupit, což dánská ústava kategoricky vylučuje.
Situaci komplikuje fakt, že Grónsko není součástí Evropské unie. Na ostrov se proto nevztahuje unijní Akt o digitálních službách (DSA), který sociálním sítím ukládá povinnost potírat dezinformace ohrožující veřejný diskurz. Dánské ministerstvo pro digitalizaci potvrdilo, že platformy jako Facebook v této oblasti nepodléhají evropské regulaci, což z ostrova činí ideální terbe pro informační útoky.
V Grónsku se zprávy šíří extrémně rychle. Signe Ravn-Højgaard z dánského think-tanku Digital Infrastructure upozorňuje, že zatímco v Kodani by dezinformace ovlivňující několik tisíc lidí demokracii neohrozila, v Grónsku takový počet představuje významnou část populace. Většina obyvatel navíc spoléhá výhradně na Facebook, kde stačí pár sdílení k tomu, aby falešná zpráva zasáhla téměř každého obyvatele.
Europoslanci za stranu Zelených, jako jsou Sergey Lagodinsky nebo Alexandra Geese, volají po tom, aby EU na ostrově začala DSA uplatňovat bez ohledu na jeho status mimo sedmadvacítku. Argumentují tím, že algoritmy musí respektovat uživatele a nesmí sloužit zájmům „technologických oligarchů“, kteří mají zájem o grónské nerostné bohatství. Podle nich je nutné Grónsku poskytnout podobnou podporu v boji proti dezinformacím jako Moldavsku nebo Ukrajině.
Bílý dům ústy mluvčí Anny Kellyové kritiku expertů odmítá. Kellyová uvedla, že prezident Trump opakovaně prokázal, že se takzvaní odborníci mýlí, když ukončil osm válek a vyjednal spravedlivější obchodní dohody. V souvislosti s Grónskem odkázala na nedávnou dohodu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, která má podle jejích slov zajistit americké strategické zájmy v Arktidě.
Právě tato „rámcová dohoda“ z ledna 2026, uzavřená v Davosu, vedla k odvolání plánovaných amerických cel na evropské zboží. Trump tehdy pohrozil sankcemi zemím, které by se stavěly proti jeho snaze ovládnout Grónsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová sice jednání o posílení bezpečnosti v Arktidě uvítala, ale důrazně připomněla, že dánská suverenita nad ostrovem není předmětem žádného obchodu.
Nedostatek transparentnosti online platforem v Grónsku se naplno projevil už během parlamentních voleb v březnu 2025. Podle analýz se na Facebooku objevovaly placené inzeráty, které nebyly dohledatelné v oficiálních databázích transparentnosti. Experti proto doporučují vytvoření speciální expertní skupiny EU, která by se zaměřila výhradně na monitorování informačního prostředí v Grónsku.
Grónští ministři Peter Borg a Aqqaluaq Egede veřejně vyzvali obyvatele k jednotě na sociálních sítích tváří v tvář americkým tlakům. Upozorňují, že moderní propaganda může využívat nenávistné kampaně proti místním politikům k destabilizaci celého regionu. Arktida se tak stává prostorem, kde o budoucnosti rozhodují nejen nerostné suroviny a vojenské základny, ale především kontrola nad digitálním tokem informací.
Někteří europoslanci navrhují, aby Brusel zvýšil finanční podporu pro sítě ověřující fakta a pro organizace občanské společnosti přímo v Grónsku. Cílem je vytvořit odolný mediální ekosystém, který by dokázal čelit i dezinformacím pocházejícím od spojeneckých vlád. Podle Lagodinského se už nejedná o boj s hackerskými útoky, ale o to, aby se dezinformační kampaně nestaly samotným systémem fungování na amerických platformách.
Prezident Trump je však podle vyjádření Bílého domu plný optimismu, že dohoda o Grónsku projde a Spojené státy dosáhnou svých cílů s minimálními náklady. Detaily dohody mají být zveřejněny, jakmile budou finalizovány všemi zúčastněnými stranami. Do té doby zůstává otázka suverenity a vlivu na ostrově jedním z nejnapjatějších bodů transatlantických vztahů.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.