V rámci voleb do Poslanecké sněmovny byla právě sečtena polovina odevzdaných hlasů. Dle aktuálních údajů se volební účast drží na vysoké úrovni, konkrétně kolem 68 procent. Průběžné sčítání ukazuje, že hnutí ANO si udržuje jasné vedení se ziskem 38,27 procent hlasů.
Na druhém místě se stabilně drží koalice SPOLU s aktuálním výsledkem 20,31 procent. Třetí příčku prozatím obsadili Starostové a nezávislí (STAN), kteří získali 10,56 procent. Čtvrté místo patří SPD Tomia Okamury s 8,32 procenty.
Zajímavým posunem je páté místo, na které se dostali Piráti se ziskem 7,61 procent, čímž předstihli Motoristy sobě, kteří prozatím obdrželi 7,14 procent hlasů. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny zůstává uskupení Stačilo! se 4,67 procenty a také hnutí Přísaha s 1,12 procenty.
Je však důležité si připomenout, že prvotní sčítání nemusí předjímat konečné výsledky. V roce 2021 vedlo hnutí ANO ještě několik hodin po uzavření místností, ale až k večeru se pořadí obrátilo a volby těsně vyhrála koalice SPOLU. Aktuální čísla proto nelze brát jako definitivní ukazatel rozdělení mandátů.
Ve štábu ANO zatím panuje spíše ticho a napětí. Z vedení dorazil pouze místopředseda Radek Vondráček, který ocenil pozitivní atmosféru. Odcházející politici jako Andrej Babiš nebo Alena Schillerová dorazí v příštích hodinách. Vondráček odmítl potvrdit, zda jednání o vládě začnou ještě dnes, s tím, že k tomu nemá pravomoc.
Ve štábu STAN vládne optimismus. Středočeská hejtmanka Petra Pecková označila za úspěch jakýkoliv výsledek nad deseti procenty, ale přála by si více než 13 procent. Vyjádřila naději, že nejsou ještě sečteny menší obce, kde má STAN silnou podporu. Pecková zdůraznila důležitost vítězství demokratických stran, které chtějí chránit svobodu a Evropskou unii.
Pozitivní atmosféra je i u Pirátů, kde je cílem stále dvouciferný výsledek. Člen Pirátů Jakub Machálek uvedl, že by bylo „famózní“, kdyby překonali 13 procent a přeskočili SPD, protože se „hraje o to, kdo bude třetí nejdůležitější strana v zemi“. Lídr Pirátů z Karlovarského kraje Vladimír Votápek označil za dobrou zprávu fakt, že se „komunisté, především pod značkou Stačilo!“, prozatím nedostávají do Sněmovny. Votápek sází na to, že Piráti získají podporu ve větších městech, která ještě nejsou plně sečtena.
Štáb Stačilo! zatím na novináře příliš nereaguje, většina médií čeká v lobby. Kandidáti jsou zdrženliví v komentování průběžných výsledků. Strana vnímá jako úspěch jakýkoli výsledek nad pět procent. S očekávaným příjezdem Kateřiny Konečné by se měla atmosféra a komentáře změnit.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.