Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Podle prezidenta Trumpa by měl plán zahrnovat propuštění všech rukojmích držených Hamásem a stažení izraelských vojsk na předem dohodnutou linii. Katarský úředník k tomu později dodal, že dohoda povede k ukončení války, propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů a k zahájení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Navzdory těmto slibům ovšem stále přetrvávají zásadní nejasnosti a sporné body. Mezi ně patří odzbrojení Hamásu, budoucí správa Gazy a to, jaké bezpečnostní záruky budou přijaty, aby nedošlo k obnovení bojů. Dřívější dohody o příměří se totiž v minulosti rozpadly, což dodává současným obavám na naléhavosti.
V Tel Avivu se shromáždily jásající davy na náměstí, známém jako Náměstí rukojmích, aby oslavily dohodu a vyjádřily naději na brzký návrat zajatců. K oslavujícím se připojily i rodiny rukojmích a ti, kteří byli propuštěni již dříve. Ohad Ben Ami, jeden z bývalých rukojmích, vyjádřil na Instagramu nefalšované dojetí. Rodiny unesených, včetně Lirana Bermana, jehož dvojčata jsou stále držena v Gaze, děkovaly prezidentu Trumpovi, který jim v telefonátu slíbil návrat jejich blízkých v pondělí. Radost Izraelců však mírní intenzivní nervozita a nedůvěra.
Opatrnou naději projevili i Palestinci v Gaze, kteří doufají, že dohoda ukončí ničivé izraelské útoky na Pásmo Gazy, jež se změnilo v trosky. Dav se shromáždil u nemocnice Násir v Chán Júnisu a uprostřed tmy oslavoval. Obyvatel Chán Júnisu, Chálid Šát, nazval tyto okamžiky „historickými, dlouho očekávanými“ po dvou letech „zabíjení a genocidy“.
Navzdory oslavám dostali izraelští vojáci pokyn, aby byli „připraveni na jakýkoli scénář“, a mluvčí armády varoval Palestince, aby se nevraceli na sever a nepřibližovali se k oblastem, kde jsou umístěni izraelští vojáci (IDF). Novináři v Gaze navíc hlásili, že izraelské bombardování pokračuje, zejména ve městě Gaza.
Obavy panují i mezi rodinami rukojmích. Otec Itaye Chena, jehož tělo zadržuje Hamás, uvedl, že „jsou stále nervózní“, dokud nebudou jejich blízcí nalezeni a dopraveni domů. Bývalý rukojmí Eliya Cohen na Náměstí rukojmích v Tel Avivu zdůraznil, že je třeba zůstat realistickými a nepřestat se modlit, dokud nebudou všichni v bezpečí.
Válka si v Gaze vyžádala rozsáhlou destrukci a podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo zabito již více než 67 000 lidí, většinou žen a dětí. Mnozí Palestinci se potýkají s hladem, nemocemi a neustálým bombardováním. V září nezávislé šetření OSN poprvé dospělo k závěru, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy – což izraelská vláda rázně odmítá. Úřad pro média v Gaze, ovládaný Hamásem, varoval Palestince, aby zůstali maximálně opatrní a nepolevili v ostražitosti, dokud nebude vydáno oficiální a potvrzené oznámení.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.