Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Podle prezidenta Trumpa by měl plán zahrnovat propuštění všech rukojmích držených Hamásem a stažení izraelských vojsk na předem dohodnutou linii. Katarský úředník k tomu později dodal, že dohoda povede k ukončení války, propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů a k zahájení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Navzdory těmto slibům ovšem stále přetrvávají zásadní nejasnosti a sporné body. Mezi ně patří odzbrojení Hamásu, budoucí správa Gazy a to, jaké bezpečnostní záruky budou přijaty, aby nedošlo k obnovení bojů. Dřívější dohody o příměří se totiž v minulosti rozpadly, což dodává současným obavám na naléhavosti.
V Tel Avivu se shromáždily jásající davy na náměstí, známém jako Náměstí rukojmích, aby oslavily dohodu a vyjádřily naději na brzký návrat zajatců. K oslavujícím se připojily i rodiny rukojmích a ti, kteří byli propuštěni již dříve. Ohad Ben Ami, jeden z bývalých rukojmích, vyjádřil na Instagramu nefalšované dojetí. Rodiny unesených, včetně Lirana Bermana, jehož dvojčata jsou stále držena v Gaze, děkovaly prezidentu Trumpovi, který jim v telefonátu slíbil návrat jejich blízkých v pondělí. Radost Izraelců však mírní intenzivní nervozita a nedůvěra.
Opatrnou naději projevili i Palestinci v Gaze, kteří doufají, že dohoda ukončí ničivé izraelské útoky na Pásmo Gazy, jež se změnilo v trosky. Dav se shromáždil u nemocnice Násir v Chán Júnisu a uprostřed tmy oslavoval. Obyvatel Chán Júnisu, Chálid Šát, nazval tyto okamžiky „historickými, dlouho očekávanými“ po dvou letech „zabíjení a genocidy“.
Navzdory oslavám dostali izraelští vojáci pokyn, aby byli „připraveni na jakýkoli scénář“, a mluvčí armády varoval Palestince, aby se nevraceli na sever a nepřibližovali se k oblastem, kde jsou umístěni izraelští vojáci (IDF). Novináři v Gaze navíc hlásili, že izraelské bombardování pokračuje, zejména ve městě Gaza.
Obavy panují i mezi rodinami rukojmích. Otec Itaye Chena, jehož tělo zadržuje Hamás, uvedl, že „jsou stále nervózní“, dokud nebudou jejich blízcí nalezeni a dopraveni domů. Bývalý rukojmí Eliya Cohen na Náměstí rukojmích v Tel Avivu zdůraznil, že je třeba zůstat realistickými a nepřestat se modlit, dokud nebudou všichni v bezpečí.
Válka si v Gaze vyžádala rozsáhlou destrukci a podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo zabito již více než 67 000 lidí, většinou žen a dětí. Mnozí Palestinci se potýkají s hladem, nemocemi a neustálým bombardováním. V září nezávislé šetření OSN poprvé dospělo k závěru, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy – což izraelská vláda rázně odmítá. Úřad pro média v Gaze, ovládaný Hamásem, varoval Palestince, aby zůstali maximálně opatrní a nepolevili v ostražitosti, dokud nebude vydáno oficiální a potvrzené oznámení.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.