Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Podle prezidenta Trumpa by měl plán zahrnovat propuštění všech rukojmích držených Hamásem a stažení izraelských vojsk na předem dohodnutou linii. Katarský úředník k tomu později dodal, že dohoda povede k ukončení války, propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů a k zahájení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Navzdory těmto slibům ovšem stále přetrvávají zásadní nejasnosti a sporné body. Mezi ně patří odzbrojení Hamásu, budoucí správa Gazy a to, jaké bezpečnostní záruky budou přijaty, aby nedošlo k obnovení bojů. Dřívější dohody o příměří se totiž v minulosti rozpadly, což dodává současným obavám na naléhavosti.
V Tel Avivu se shromáždily jásající davy na náměstí, známém jako Náměstí rukojmích, aby oslavily dohodu a vyjádřily naději na brzký návrat zajatců. K oslavujícím se připojily i rodiny rukojmích a ti, kteří byli propuštěni již dříve. Ohad Ben Ami, jeden z bývalých rukojmích, vyjádřil na Instagramu nefalšované dojetí. Rodiny unesených, včetně Lirana Bermana, jehož dvojčata jsou stále držena v Gaze, děkovaly prezidentu Trumpovi, který jim v telefonátu slíbil návrat jejich blízkých v pondělí. Radost Izraelců však mírní intenzivní nervozita a nedůvěra.
Opatrnou naději projevili i Palestinci v Gaze, kteří doufají, že dohoda ukončí ničivé izraelské útoky na Pásmo Gazy, jež se změnilo v trosky. Dav se shromáždil u nemocnice Násir v Chán Júnisu a uprostřed tmy oslavoval. Obyvatel Chán Júnisu, Chálid Šát, nazval tyto okamžiky „historickými, dlouho očekávanými“ po dvou letech „zabíjení a genocidy“.
Navzdory oslavám dostali izraelští vojáci pokyn, aby byli „připraveni na jakýkoli scénář“, a mluvčí armády varoval Palestince, aby se nevraceli na sever a nepřibližovali se k oblastem, kde jsou umístěni izraelští vojáci (IDF). Novináři v Gaze navíc hlásili, že izraelské bombardování pokračuje, zejména ve městě Gaza.
Obavy panují i mezi rodinami rukojmích. Otec Itaye Chena, jehož tělo zadržuje Hamás, uvedl, že „jsou stále nervózní“, dokud nebudou jejich blízcí nalezeni a dopraveni domů. Bývalý rukojmí Eliya Cohen na Náměstí rukojmích v Tel Avivu zdůraznil, že je třeba zůstat realistickými a nepřestat se modlit, dokud nebudou všichni v bezpečí.
Válka si v Gaze vyžádala rozsáhlou destrukci a podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo zabito již více než 67 000 lidí, většinou žen a dětí. Mnozí Palestinci se potýkají s hladem, nemocemi a neustálým bombardováním. V září nezávislé šetření OSN poprvé dospělo k závěru, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy – což izraelská vláda rázně odmítá. Úřad pro média v Gaze, ovládaný Hamásem, varoval Palestince, aby zůstali maximálně opatrní a nepolevili v ostražitosti, dokud nebude vydáno oficiální a potvrzené oznámení.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.