Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Podle prezidenta Trumpa by měl plán zahrnovat propuštění všech rukojmích držených Hamásem a stažení izraelských vojsk na předem dohodnutou linii. Katarský úředník k tomu později dodal, že dohoda povede k ukončení války, propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů a k zahájení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Navzdory těmto slibům ovšem stále přetrvávají zásadní nejasnosti a sporné body. Mezi ně patří odzbrojení Hamásu, budoucí správa Gazy a to, jaké bezpečnostní záruky budou přijaty, aby nedošlo k obnovení bojů. Dřívější dohody o příměří se totiž v minulosti rozpadly, což dodává současným obavám na naléhavosti.
V Tel Avivu se shromáždily jásající davy na náměstí, známém jako Náměstí rukojmích, aby oslavily dohodu a vyjádřily naději na brzký návrat zajatců. K oslavujícím se připojily i rodiny rukojmích a ti, kteří byli propuštěni již dříve. Ohad Ben Ami, jeden z bývalých rukojmích, vyjádřil na Instagramu nefalšované dojetí. Rodiny unesených, včetně Lirana Bermana, jehož dvojčata jsou stále držena v Gaze, děkovaly prezidentu Trumpovi, který jim v telefonátu slíbil návrat jejich blízkých v pondělí. Radost Izraelců však mírní intenzivní nervozita a nedůvěra.
Opatrnou naději projevili i Palestinci v Gaze, kteří doufají, že dohoda ukončí ničivé izraelské útoky na Pásmo Gazy, jež se změnilo v trosky. Dav se shromáždil u nemocnice Násir v Chán Júnisu a uprostřed tmy oslavoval. Obyvatel Chán Júnisu, Chálid Šát, nazval tyto okamžiky „historickými, dlouho očekávanými“ po dvou letech „zabíjení a genocidy“.
Navzdory oslavám dostali izraelští vojáci pokyn, aby byli „připraveni na jakýkoli scénář“, a mluvčí armády varoval Palestince, aby se nevraceli na sever a nepřibližovali se k oblastem, kde jsou umístěni izraelští vojáci (IDF). Novináři v Gaze navíc hlásili, že izraelské bombardování pokračuje, zejména ve městě Gaza.
Obavy panují i mezi rodinami rukojmích. Otec Itaye Chena, jehož tělo zadržuje Hamás, uvedl, že „jsou stále nervózní“, dokud nebudou jejich blízcí nalezeni a dopraveni domů. Bývalý rukojmí Eliya Cohen na Náměstí rukojmích v Tel Avivu zdůraznil, že je třeba zůstat realistickými a nepřestat se modlit, dokud nebudou všichni v bezpečí.
Válka si v Gaze vyžádala rozsáhlou destrukci a podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo zabito již více než 67 000 lidí, většinou žen a dětí. Mnozí Palestinci se potýkají s hladem, nemocemi a neustálým bombardováním. V září nezávislé šetření OSN poprvé dospělo k závěru, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy – což izraelská vláda rázně odmítá. Úřad pro média v Gaze, ovládaný Hamásem, varoval Palestince, aby zůstali maximálně opatrní a nepolevili v ostražitosti, dokud nebude vydáno oficiální a potvrzené oznámení.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.