Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Podle prezidenta Trumpa by měl plán zahrnovat propuštění všech rukojmích držených Hamásem a stažení izraelských vojsk na předem dohodnutou linii. Katarský úředník k tomu později dodal, že dohoda povede k ukončení války, propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů a k zahájení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Navzdory těmto slibům ovšem stále přetrvávají zásadní nejasnosti a sporné body. Mezi ně patří odzbrojení Hamásu, budoucí správa Gazy a to, jaké bezpečnostní záruky budou přijaty, aby nedošlo k obnovení bojů. Dřívější dohody o příměří se totiž v minulosti rozpadly, což dodává současným obavám na naléhavosti.
V Tel Avivu se shromáždily jásající davy na náměstí, známém jako Náměstí rukojmích, aby oslavily dohodu a vyjádřily naději na brzký návrat zajatců. K oslavujícím se připojily i rodiny rukojmích a ti, kteří byli propuštěni již dříve. Ohad Ben Ami, jeden z bývalých rukojmích, vyjádřil na Instagramu nefalšované dojetí. Rodiny unesených, včetně Lirana Bermana, jehož dvojčata jsou stále držena v Gaze, děkovaly prezidentu Trumpovi, který jim v telefonátu slíbil návrat jejich blízkých v pondělí. Radost Izraelců však mírní intenzivní nervozita a nedůvěra.
Opatrnou naději projevili i Palestinci v Gaze, kteří doufají, že dohoda ukončí ničivé izraelské útoky na Pásmo Gazy, jež se změnilo v trosky. Dav se shromáždil u nemocnice Násir v Chán Júnisu a uprostřed tmy oslavoval. Obyvatel Chán Júnisu, Chálid Šát, nazval tyto okamžiky „historickými, dlouho očekávanými“ po dvou letech „zabíjení a genocidy“.
Navzdory oslavám dostali izraelští vojáci pokyn, aby byli „připraveni na jakýkoli scénář“, a mluvčí armády varoval Palestince, aby se nevraceli na sever a nepřibližovali se k oblastem, kde jsou umístěni izraelští vojáci (IDF). Novináři v Gaze navíc hlásili, že izraelské bombardování pokračuje, zejména ve městě Gaza.
Obavy panují i mezi rodinami rukojmích. Otec Itaye Chena, jehož tělo zadržuje Hamás, uvedl, že „jsou stále nervózní“, dokud nebudou jejich blízcí nalezeni a dopraveni domů. Bývalý rukojmí Eliya Cohen na Náměstí rukojmích v Tel Avivu zdůraznil, že je třeba zůstat realistickými a nepřestat se modlit, dokud nebudou všichni v bezpečí.
Válka si v Gaze vyžádala rozsáhlou destrukci a podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo zabito již více než 67 000 lidí, většinou žen a dětí. Mnozí Palestinci se potýkají s hladem, nemocemi a neustálým bombardováním. V září nezávislé šetření OSN poprvé dospělo k závěru, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy – což izraelská vláda rázně odmítá. Úřad pro média v Gaze, ovládaný Hamásem, varoval Palestince, aby zůstali maximálně opatrní a nepolevili v ostražitosti, dokud nebude vydáno oficiální a potvrzené oznámení.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.