Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Ve svém projevu Hřib uvedl, že v silné podpoře vidí potvrzení politického kurzu nastaveného koncem roku 2024. Považuje to za zásadní závazek vůči spolustraníkům i voličům, kteří v Pirátské straně spatřují moderní sílu pro rozvoj státu. Předseda rovněž zdůraznil, že neplánuje žádné zásadní změny v dosavadním směřování. Hlavní ambicí strany zůstává návrat do vládních lavic po příštích volbách.
Nově zvolený šéf Pirátů poděkoval za projevenou důvěru a označil ji za potvrzení správnosti cesty, kterou strana kráčí od listopadu 2024. Podle něj Piráti ze svých cílů neustoupili a nehodlají na tom nic měnit ani v budoucnu. Zdůraznil, že důvěra občanů je pro ně hnacím motorem pro další práci. Věří, že jejich úsilí může posunout celou zemi kupředu k lepší budoucnosti.
Hřib se v rámci svého vystoupení také ostře vymezil proti současné politické situaci a vládnímu kabinetu. Ten podle něj stojí na základech strachu a pragmatickém spojení populistických sil s těmi extremistickými. Vládě vytkl, že místo skutečných problémů lidí upřednostňuje své vlastní zájmy a mocenské hry. Právě v tom vidí nezastupitelnou roli Pirátů jako konstruktivní a pracovité opoziční síly.
Podle staronového předsedy je Česko v nelichotivé situaci, kdy se vládní představitelé neštítí ničeho pro udržení vlivu. Piráti proto musí fungovat jako opozice, která se zodpovědně chystá na převzetí moci. Hřib dodal, že příští volby jsou pro stranu klíčové a k jejich vítězství nepomohou prázdná hesla. Je přesvědčen, že právě Piráti mají stát v čele odporu proti současnému vedení země.
Vedení strany si uvědomuje, že přízeň voličů si musí zasloužit konkrétními kroky, nikoliv jen hlasitým křikem bez obsahu. Hřib své vyjádření zakončil s tím, že Piráti mají jasnou vizi a na politické mapě zaujímají stabilní místo. Cílem je nabízet lidem kompetentní alternativu, která je připravena řešit reálné potíže občanů.
Poražený kandidát David Witosz pogratuloval svému kolegovi a ocenil, že volba proběhla v duchu střetávání různých vizí. I když členové preferovali jiný přístup, Witosz hodlá i nadále aktivně pomáhat v budování srozumitelné a odvážné politiky. Chce se zaměřit na to, aby strana uspěla jak v regionech, tak v celostátním měřítku.
Witosz potvrdil, že jeho prioritou zůstává práce v komunální politice a posilování Pirátů v jednotlivých částech republiky. Je připraven dál nabízet své schopnosti k tomu, aby strana tvořila silnou protiváhu k současnému státnímu vedení. Sněm v Prachaticích po volbě předsedy plynule přešel k obsazování místopředsednických postů.
Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.
Hřib vyjádřil se složením svého týmu velkou spokojenost a zdůraznil, že strana má nyní v čele silné a zkušené osobnosti. Podle něj Piráty čeká intenzivní období, během něhož se chtějí soustředit na pomoc rodinám, dostupné bydlení a důsledný boj proti korupčnímu jednání. Předseda je přesvědčen, že s tímto vedením strana neuhne ze své cesty a dokáže se připravit na budoucí návrat k vládní odpovědnosti.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.