Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Ve svém projevu Hřib uvedl, že v silné podpoře vidí potvrzení politického kurzu nastaveného koncem roku 2024. Považuje to za zásadní závazek vůči spolustraníkům i voličům, kteří v Pirátské straně spatřují moderní sílu pro rozvoj státu. Předseda rovněž zdůraznil, že neplánuje žádné zásadní změny v dosavadním směřování. Hlavní ambicí strany zůstává návrat do vládních lavic po příštích volbách.
Nově zvolený šéf Pirátů poděkoval za projevenou důvěru a označil ji za potvrzení správnosti cesty, kterou strana kráčí od listopadu 2024. Podle něj Piráti ze svých cílů neustoupili a nehodlají na tom nic měnit ani v budoucnu. Zdůraznil, že důvěra občanů je pro ně hnacím motorem pro další práci. Věří, že jejich úsilí může posunout celou zemi kupředu k lepší budoucnosti.
Hřib se v rámci svého vystoupení také ostře vymezil proti současné politické situaci a vládnímu kabinetu. Ten podle něj stojí na základech strachu a pragmatickém spojení populistických sil s těmi extremistickými. Vládě vytkl, že místo skutečných problémů lidí upřednostňuje své vlastní zájmy a mocenské hry. Právě v tom vidí nezastupitelnou roli Pirátů jako konstruktivní a pracovité opoziční síly.
Podle staronového předsedy je Česko v nelichotivé situaci, kdy se vládní představitelé neštítí ničeho pro udržení vlivu. Piráti proto musí fungovat jako opozice, která se zodpovědně chystá na převzetí moci. Hřib dodal, že příští volby jsou pro stranu klíčové a k jejich vítězství nepomohou prázdná hesla. Je přesvědčen, že právě Piráti mají stát v čele odporu proti současnému vedení země.
Vedení strany si uvědomuje, že přízeň voličů si musí zasloužit konkrétními kroky, nikoliv jen hlasitým křikem bez obsahu. Hřib své vyjádření zakončil s tím, že Piráti mají jasnou vizi a na politické mapě zaujímají stabilní místo. Cílem je nabízet lidem kompetentní alternativu, která je připravena řešit reálné potíže občanů.
Poražený kandidát David Witosz pogratuloval svému kolegovi a ocenil, že volba proběhla v duchu střetávání různých vizí. I když členové preferovali jiný přístup, Witosz hodlá i nadále aktivně pomáhat v budování srozumitelné a odvážné politiky. Chce se zaměřit na to, aby strana uspěla jak v regionech, tak v celostátním měřítku.
Witosz potvrdil, že jeho prioritou zůstává práce v komunální politice a posilování Pirátů v jednotlivých částech republiky. Je připraven dál nabízet své schopnosti k tomu, aby strana tvořila silnou protiváhu k současnému státnímu vedení. Sněm v Prachaticích po volbě předsedy plynule přešel k obsazování místopředsednických postů.
Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.
Hřib vyjádřil se složením svého týmu velkou spokojenost a zdůraznil, že strana má nyní v čele silné a zkušené osobnosti. Podle něj Piráty čeká intenzivní období, během něhož se chtějí soustředit na pomoc rodinám, dostupné bydlení a důsledný boj proti korupčnímu jednání. Předseda je přesvědčen, že s tímto vedením strana neuhne ze své cesty a dokáže se připravit na budoucí návrat k vládní odpovědnosti.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.