Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Ve svém projevu Hřib uvedl, že v silné podpoře vidí potvrzení politického kurzu nastaveného koncem roku 2024. Považuje to za zásadní závazek vůči spolustraníkům i voličům, kteří v Pirátské straně spatřují moderní sílu pro rozvoj státu. Předseda rovněž zdůraznil, že neplánuje žádné zásadní změny v dosavadním směřování. Hlavní ambicí strany zůstává návrat do vládních lavic po příštích volbách.
Nově zvolený šéf Pirátů poděkoval za projevenou důvěru a označil ji za potvrzení správnosti cesty, kterou strana kráčí od listopadu 2024. Podle něj Piráti ze svých cílů neustoupili a nehodlají na tom nic měnit ani v budoucnu. Zdůraznil, že důvěra občanů je pro ně hnacím motorem pro další práci. Věří, že jejich úsilí může posunout celou zemi kupředu k lepší budoucnosti.
Hřib se v rámci svého vystoupení také ostře vymezil proti současné politické situaci a vládnímu kabinetu. Ten podle něj stojí na základech strachu a pragmatickém spojení populistických sil s těmi extremistickými. Vládě vytkl, že místo skutečných problémů lidí upřednostňuje své vlastní zájmy a mocenské hry. Právě v tom vidí nezastupitelnou roli Pirátů jako konstruktivní a pracovité opoziční síly.
Podle staronového předsedy je Česko v nelichotivé situaci, kdy se vládní představitelé neštítí ničeho pro udržení vlivu. Piráti proto musí fungovat jako opozice, která se zodpovědně chystá na převzetí moci. Hřib dodal, že příští volby jsou pro stranu klíčové a k jejich vítězství nepomohou prázdná hesla. Je přesvědčen, že právě Piráti mají stát v čele odporu proti současnému vedení země.
Vedení strany si uvědomuje, že přízeň voličů si musí zasloužit konkrétními kroky, nikoliv jen hlasitým křikem bez obsahu. Hřib své vyjádření zakončil s tím, že Piráti mají jasnou vizi a na politické mapě zaujímají stabilní místo. Cílem je nabízet lidem kompetentní alternativu, která je připravena řešit reálné potíže občanů.
Poražený kandidát David Witosz pogratuloval svému kolegovi a ocenil, že volba proběhla v duchu střetávání různých vizí. I když členové preferovali jiný přístup, Witosz hodlá i nadále aktivně pomáhat v budování srozumitelné a odvážné politiky. Chce se zaměřit na to, aby strana uspěla jak v regionech, tak v celostátním měřítku.
Witosz potvrdil, že jeho prioritou zůstává práce v komunální politice a posilování Pirátů v jednotlivých částech republiky. Je připraven dál nabízet své schopnosti k tomu, aby strana tvořila silnou protiváhu k současnému státnímu vedení. Sněm v Prachaticích po volbě předsedy plynule přešel k obsazování místopředsednických postů.
Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.
Hřib vyjádřil se složením svého týmu velkou spokojenost a zdůraznil, že strana má nyní v čele silné a zkušené osobnosti. Podle něj Piráty čeká intenzivní období, během něhož se chtějí soustředit na pomoc rodinám, dostupné bydlení a důsledný boj proti korupčnímu jednání. Předseda je přesvědčen, že s tímto vedením strana neuhne ze své cesty a dokáže se připravit na budoucí návrat k vládní odpovědnosti.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.