Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Ve svém projevu Hřib uvedl, že v silné podpoře vidí potvrzení politického kurzu nastaveného koncem roku 2024. Považuje to za zásadní závazek vůči spolustraníkům i voličům, kteří v Pirátské straně spatřují moderní sílu pro rozvoj státu. Předseda rovněž zdůraznil, že neplánuje žádné zásadní změny v dosavadním směřování. Hlavní ambicí strany zůstává návrat do vládních lavic po příštích volbách.
Nově zvolený šéf Pirátů poděkoval za projevenou důvěru a označil ji za potvrzení správnosti cesty, kterou strana kráčí od listopadu 2024. Podle něj Piráti ze svých cílů neustoupili a nehodlají na tom nic měnit ani v budoucnu. Zdůraznil, že důvěra občanů je pro ně hnacím motorem pro další práci. Věří, že jejich úsilí může posunout celou zemi kupředu k lepší budoucnosti.
Hřib se v rámci svého vystoupení také ostře vymezil proti současné politické situaci a vládnímu kabinetu. Ten podle něj stojí na základech strachu a pragmatickém spojení populistických sil s těmi extremistickými. Vládě vytkl, že místo skutečných problémů lidí upřednostňuje své vlastní zájmy a mocenské hry. Právě v tom vidí nezastupitelnou roli Pirátů jako konstruktivní a pracovité opoziční síly.
Podle staronového předsedy je Česko v nelichotivé situaci, kdy se vládní představitelé neštítí ničeho pro udržení vlivu. Piráti proto musí fungovat jako opozice, která se zodpovědně chystá na převzetí moci. Hřib dodal, že příští volby jsou pro stranu klíčové a k jejich vítězství nepomohou prázdná hesla. Je přesvědčen, že právě Piráti mají stát v čele odporu proti současnému vedení země.
Vedení strany si uvědomuje, že přízeň voličů si musí zasloužit konkrétními kroky, nikoliv jen hlasitým křikem bez obsahu. Hřib své vyjádření zakončil s tím, že Piráti mají jasnou vizi a na politické mapě zaujímají stabilní místo. Cílem je nabízet lidem kompetentní alternativu, která je připravena řešit reálné potíže občanů.
Poražený kandidát David Witosz pogratuloval svému kolegovi a ocenil, že volba proběhla v duchu střetávání různých vizí. I když členové preferovali jiný přístup, Witosz hodlá i nadále aktivně pomáhat v budování srozumitelné a odvážné politiky. Chce se zaměřit na to, aby strana uspěla jak v regionech, tak v celostátním měřítku.
Witosz potvrdil, že jeho prioritou zůstává práce v komunální politice a posilování Pirátů v jednotlivých částech republiky. Je připraven dál nabízet své schopnosti k tomu, aby strana tvořila silnou protiváhu k současnému státnímu vedení. Sněm v Prachaticích po volbě předsedy plynule přešel k obsazování místopředsednických postů.
Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.
Hřib vyjádřil se složením svého týmu velkou spokojenost a zdůraznil, že strana má nyní v čele silné a zkušené osobnosti. Podle něj Piráty čeká intenzivní období, během něhož se chtějí soustředit na pomoc rodinám, dostupné bydlení a důsledný boj proti korupčnímu jednání. Předseda je přesvědčen, že s tímto vedením strana neuhne ze své cesty a dokáže se připravit na budoucí návrat k vládní odpovědnosti.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.