Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Zároveň platí, že špatná kvalita bydlení nás činí zranitelnějšími vůči dopadům klimatických změn. Je proto důležité, aby naše domovy byly odolné vůči teplu, povodním a požárům. Klimatické změny mohou například zhoršovat kvalitu vzduchu uvnitř domů. Extrémní teploty způsobují, že se stavební materiály mohou rychleji rozkládat a uvolňovat znečišťující látky. Do interiéru se navíc může dostat jemný prach a nebezpečné znečišťující látky z lesních požárů.
Záplavy a bouře mohou způsobit poškození domu a jeho následné kontaminace, ať už znečištěnou vodou nebo plísněmi. Tím se zvyšuje riziko alergických reakcí, respiračních problémů a infekčních onemocnění. National Climate Risk Assessment v Austrálii odhaduje, že 8,7 % obytných budov se nachází ve vysoce rizikových oblastech, a tento podíl by se měl do roku 2090 zvýšit na 13,5 %.
Důsledky klimatických změn ovlivňují i jistotu bydlení a jeho finanční dostupnost. Obojí má přitom velký vliv na duševní zdraví a pohodu. Klimatické katastrofy zvyšují náklady na bydlení a životní náklady, protože lidé musejí platit za opravy a údržbu svých domů, a zároveň rostou pojistné sazby. Extrémní teploty zvyšují riziko takzvané energetické chudoby, kdy si obyvatelé nemohou dovolit své domy dostatečně vytápět nebo chladit, což má negativní dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Klimatické katastrofy navíc mohou vést k nucenému přesídlení a způsobit tak narušení rodinného života, ztrátu příjmů a sociální izolaci. To má následně negativní dopad na duševní a fyzické zdraví. Klimatické změny také snižují dostupnost cenově dostupného bydlení, protože právě levnější nemovitosti bývají často poškozeny nebo zničeny v důsledku přírodních pohrom.
Aby bylo bydlení odolné vůči klimatickým změnám, mělo by být fyzicky robustní, energeticky účinné a mít dobré tepelné vlastnosti. Toho lze dosáhnout například kvalitními základy a střechou, dostatečnou izolací, úsporným vytápěním a chlazením nebo používáním ohnivzdorných stavebních materiálů.
Je také potřeba dbát na to, aby stavební předpisy zohledňovaly změny klimatu a aby se stávající domy modernizovaly. Stejně tak je zapotřebí posílit ochranu nájemníků, protože nájemní bydlení je často ve špatném stavu, přestože v něm žijí nejzranitelnější skupiny populace.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.