Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Zároveň platí, že špatná kvalita bydlení nás činí zranitelnějšími vůči dopadům klimatických změn. Je proto důležité, aby naše domovy byly odolné vůči teplu, povodním a požárům. Klimatické změny mohou například zhoršovat kvalitu vzduchu uvnitř domů. Extrémní teploty způsobují, že se stavební materiály mohou rychleji rozkládat a uvolňovat znečišťující látky. Do interiéru se navíc může dostat jemný prach a nebezpečné znečišťující látky z lesních požárů.
Záplavy a bouře mohou způsobit poškození domu a jeho následné kontaminace, ať už znečištěnou vodou nebo plísněmi. Tím se zvyšuje riziko alergických reakcí, respiračních problémů a infekčních onemocnění. National Climate Risk Assessment v Austrálii odhaduje, že 8,7 % obytných budov se nachází ve vysoce rizikových oblastech, a tento podíl by se měl do roku 2090 zvýšit na 13,5 %.
Důsledky klimatických změn ovlivňují i jistotu bydlení a jeho finanční dostupnost. Obojí má přitom velký vliv na duševní zdraví a pohodu. Klimatické katastrofy zvyšují náklady na bydlení a životní náklady, protože lidé musejí platit za opravy a údržbu svých domů, a zároveň rostou pojistné sazby. Extrémní teploty zvyšují riziko takzvané energetické chudoby, kdy si obyvatelé nemohou dovolit své domy dostatečně vytápět nebo chladit, což má negativní dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Klimatické katastrofy navíc mohou vést k nucenému přesídlení a způsobit tak narušení rodinného života, ztrátu příjmů a sociální izolaci. To má následně negativní dopad na duševní a fyzické zdraví. Klimatické změny také snižují dostupnost cenově dostupného bydlení, protože právě levnější nemovitosti bývají často poškozeny nebo zničeny v důsledku přírodních pohrom.
Aby bylo bydlení odolné vůči klimatickým změnám, mělo by být fyzicky robustní, energeticky účinné a mít dobré tepelné vlastnosti. Toho lze dosáhnout například kvalitními základy a střechou, dostatečnou izolací, úsporným vytápěním a chlazením nebo používáním ohnivzdorných stavebních materiálů.
Je také potřeba dbát na to, aby stavební předpisy zohledňovaly změny klimatu a aby se stávající domy modernizovaly. Stejně tak je zapotřebí posílit ochranu nájemníků, protože nájemní bydlení je často ve špatném stavu, přestože v něm žijí nejzranitelnější skupiny populace.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.