Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Zároveň platí, že špatná kvalita bydlení nás činí zranitelnějšími vůči dopadům klimatických změn. Je proto důležité, aby naše domovy byly odolné vůči teplu, povodním a požárům. Klimatické změny mohou například zhoršovat kvalitu vzduchu uvnitř domů. Extrémní teploty způsobují, že se stavební materiály mohou rychleji rozkládat a uvolňovat znečišťující látky. Do interiéru se navíc může dostat jemný prach a nebezpečné znečišťující látky z lesních požárů.
Záplavy a bouře mohou způsobit poškození domu a jeho následné kontaminace, ať už znečištěnou vodou nebo plísněmi. Tím se zvyšuje riziko alergických reakcí, respiračních problémů a infekčních onemocnění. National Climate Risk Assessment v Austrálii odhaduje, že 8,7 % obytných budov se nachází ve vysoce rizikových oblastech, a tento podíl by se měl do roku 2090 zvýšit na 13,5 %.
Důsledky klimatických změn ovlivňují i jistotu bydlení a jeho finanční dostupnost. Obojí má přitom velký vliv na duševní zdraví a pohodu. Klimatické katastrofy zvyšují náklady na bydlení a životní náklady, protože lidé musejí platit za opravy a údržbu svých domů, a zároveň rostou pojistné sazby. Extrémní teploty zvyšují riziko takzvané energetické chudoby, kdy si obyvatelé nemohou dovolit své domy dostatečně vytápět nebo chladit, což má negativní dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Klimatické katastrofy navíc mohou vést k nucenému přesídlení a způsobit tak narušení rodinného života, ztrátu příjmů a sociální izolaci. To má následně negativní dopad na duševní a fyzické zdraví. Klimatické změny také snižují dostupnost cenově dostupného bydlení, protože právě levnější nemovitosti bývají často poškozeny nebo zničeny v důsledku přírodních pohrom.
Aby bylo bydlení odolné vůči klimatickým změnám, mělo by být fyzicky robustní, energeticky účinné a mít dobré tepelné vlastnosti. Toho lze dosáhnout například kvalitními základy a střechou, dostatečnou izolací, úsporným vytápěním a chlazením nebo používáním ohnivzdorných stavebních materiálů.
Je také potřeba dbát na to, aby stavební předpisy zohledňovaly změny klimatu a aby se stávající domy modernizovaly. Stejně tak je zapotřebí posílit ochranu nájemníků, protože nájemní bydlení je často ve špatném stavu, přestože v něm žijí nejzranitelnější skupiny populace.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.