Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Zároveň platí, že špatná kvalita bydlení nás činí zranitelnějšími vůči dopadům klimatických změn. Je proto důležité, aby naše domovy byly odolné vůči teplu, povodním a požárům. Klimatické změny mohou například zhoršovat kvalitu vzduchu uvnitř domů. Extrémní teploty způsobují, že se stavební materiály mohou rychleji rozkládat a uvolňovat znečišťující látky. Do interiéru se navíc může dostat jemný prach a nebezpečné znečišťující látky z lesních požárů.
Záplavy a bouře mohou způsobit poškození domu a jeho následné kontaminace, ať už znečištěnou vodou nebo plísněmi. Tím se zvyšuje riziko alergických reakcí, respiračních problémů a infekčních onemocnění. National Climate Risk Assessment v Austrálii odhaduje, že 8,7 % obytných budov se nachází ve vysoce rizikových oblastech, a tento podíl by se měl do roku 2090 zvýšit na 13,5 %.
Důsledky klimatických změn ovlivňují i jistotu bydlení a jeho finanční dostupnost. Obojí má přitom velký vliv na duševní zdraví a pohodu. Klimatické katastrofy zvyšují náklady na bydlení a životní náklady, protože lidé musejí platit za opravy a údržbu svých domů, a zároveň rostou pojistné sazby. Extrémní teploty zvyšují riziko takzvané energetické chudoby, kdy si obyvatelé nemohou dovolit své domy dostatečně vytápět nebo chladit, což má negativní dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Klimatické katastrofy navíc mohou vést k nucenému přesídlení a způsobit tak narušení rodinného života, ztrátu příjmů a sociální izolaci. To má následně negativní dopad na duševní a fyzické zdraví. Klimatické změny také snižují dostupnost cenově dostupného bydlení, protože právě levnější nemovitosti bývají často poškozeny nebo zničeny v důsledku přírodních pohrom.
Aby bylo bydlení odolné vůči klimatickým změnám, mělo by být fyzicky robustní, energeticky účinné a mít dobré tepelné vlastnosti. Toho lze dosáhnout například kvalitními základy a střechou, dostatečnou izolací, úsporným vytápěním a chlazením nebo používáním ohnivzdorných stavebních materiálů.
Je také potřeba dbát na to, aby stavební předpisy zohledňovaly změny klimatu a aby se stávající domy modernizovaly. Stejně tak je zapotřebí posílit ochranu nájemníků, protože nájemní bydlení je často ve špatném stavu, přestože v něm žijí nejzranitelnější skupiny populace.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.