Lidstvo je čím dál více vystaveno důsledkům klimatických změn, které se projevují extrémními projevy počasí. Příkladem může být vlna veder v Evropě, která si vyžádala přes 2 300 obětí, nebo záplavy na pobřeží Nového Jižního Walesu. V Los Angeles zase lesní požáry zničily více než 16 000 domů a budov. Tyto události ukazují, že naše obydlí a zdraví jsou čím dál více ohroženy. Problémem je to, že domy jsou pro mnoho lidí nedostatečnou ochranou před nepříznivými vlivy.
Zároveň platí, že špatná kvalita bydlení nás činí zranitelnějšími vůči dopadům klimatických změn. Je proto důležité, aby naše domovy byly odolné vůči teplu, povodním a požárům. Klimatické změny mohou například zhoršovat kvalitu vzduchu uvnitř domů. Extrémní teploty způsobují, že se stavební materiály mohou rychleji rozkládat a uvolňovat znečišťující látky. Do interiéru se navíc může dostat jemný prach a nebezpečné znečišťující látky z lesních požárů.
Záplavy a bouře mohou způsobit poškození domu a jeho následné kontaminace, ať už znečištěnou vodou nebo plísněmi. Tím se zvyšuje riziko alergických reakcí, respiračních problémů a infekčních onemocnění. National Climate Risk Assessment v Austrálii odhaduje, že 8,7 % obytných budov se nachází ve vysoce rizikových oblastech, a tento podíl by se měl do roku 2090 zvýšit na 13,5 %.
Důsledky klimatických změn ovlivňují i jistotu bydlení a jeho finanční dostupnost. Obojí má přitom velký vliv na duševní zdraví a pohodu. Klimatické katastrofy zvyšují náklady na bydlení a životní náklady, protože lidé musejí platit za opravy a údržbu svých domů, a zároveň rostou pojistné sazby. Extrémní teploty zvyšují riziko takzvané energetické chudoby, kdy si obyvatelé nemohou dovolit své domy dostatečně vytápět nebo chladit, což má negativní dopad na jejich fyzické i duševní zdraví.
Klimatické katastrofy navíc mohou vést k nucenému přesídlení a způsobit tak narušení rodinného života, ztrátu příjmů a sociální izolaci. To má následně negativní dopad na duševní a fyzické zdraví. Klimatické změny také snižují dostupnost cenově dostupného bydlení, protože právě levnější nemovitosti bývají často poškozeny nebo zničeny v důsledku přírodních pohrom.
Aby bylo bydlení odolné vůči klimatickým změnám, mělo by být fyzicky robustní, energeticky účinné a mít dobré tepelné vlastnosti. Toho lze dosáhnout například kvalitními základy a střechou, dostatečnou izolací, úsporným vytápěním a chlazením nebo používáním ohnivzdorných stavebních materiálů.
Je také potřeba dbát na to, aby stavební předpisy zohledňovaly změny klimatu a aby se stávající domy modernizovaly. Stejně tak je zapotřebí posílit ochranu nájemníků, protože nájemní bydlení je často ve špatném stavu, přestože v něm žijí nejzranitelnější skupiny populace.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.