Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Červené varování před vedrem bylo vydáno v některých částech Portugalska, Itálie a Chorvatska. Oranžová výstraha platí v oblastech Francie, Rakouska, Belgie, Bosny a Hercegoviny, Maďarska, Srbska, Slovinska, Švýcarska a samozřejmě také Španělska.
V Barceloně zemřela v sobotu žena po ukončení směny jako pouliční uklízečka. Místní úřady její smrt vyšetřují. V Itálii zaznamenávají nemocnice nárůst případů úpalu, přičemž nejvíce jsou ohroženi senioři, onkologičtí pacienti a lidé bez domova. V Neapoli zřídili speciální oddělení pro ošetření přehřátých pacientů a v Boloni bylo otevřeno sedm klimatizovaných center s pitnou vodou. V Římě mají senioři nad 70 let volný vstup do městských bazénů.
V portugalském Lisabonu lékárníci varují obyvatele, aby se přes den zdržovali doma. Přesto už zaznamenali první případy úpalu a popálenin.
Vlna veder zasáhla také západní Balkán. V Srbsku byla naměřena nejvyšší teplota v historii země, v Slovinsku padl červnový teplotní rekord a v Severní Makedonii dosáhla rtuť v pátek 42 °C.
A podle meteorologů bude ještě hůř. V některých oblastech se bude teplota dál zvyšovat až do poloviny týdne, s nárůstem očekávaným i ve Francii, Německu, Itálii a Velké Británii. V Londýně může v pondělí vystoupat až na 35 °C.
Tento výjimečný jev je způsoben rozsáhlou oblastí vysokého tlaku, pod kterou klesá a ohřívá se suchý vzduch. Teploty se tak postupně zvyšují. Tlaková výše se v dalších dnech posune směrem na východ a sever, čímž se vedra rozšíří i do dalších částí Evropy.
Ačkoliv není možné jednoznačně přisoudit konkrétní extrémní jev klimatickým změnám, vědci upozorňují, že vlny veder jsou kvůli nim častější a intenzivnější. Podle organizace World Weather Attribution jsou vlny veder s teplotami nad 28 °C trvajícími alespoň tři dny nyní desetkrát pravděpodobnější než v době před průmyslovou revolucí.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.