Čína, Rusko a Spojené státy oznámily ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen, že se po bezprecedentním třístranném summitu shodly na mírovém prohlášení, které však nijak nezmiňuje války na Ukrajině a v Íránu vyvolané dvěma z účastnických zemí. Schůzky se zúčastnili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský vůdce Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump. Společný dokument nastínil soubor priorit zahrnující změny ve fungování Organizace spojených národů, posílení dodávek ropy a takzvanou ochranu diplomatické imunity.
Prohlášení potvrdilo, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být vedena, ale nenabídlo ani náznak počátku rámce pro jaderné odzbrojení. Třístranné setkání zastínilo letošní zasedání fóra pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří, přičemž hostitelská Čína slibovala přelomový výsledek. Trump na úvod jednání prohlásil, že lídři skutečně píší historii a že žádný mír nebyl nikdy uzavřen odmítnutím příležitostí ke kontaktu.
Ruský prezident Vladimir Putin později na tiskové konferenci uvedl, že všichni tři státníci vedli svobodnou diskusi a nyní mezi nimi panuje vzájemné porozumění. Rozhovory trvaly přibližně hodinu a dvacet minut a část pozorovatelů doufala, že poslouží k debatě o omezení zbraní mezi třemi největšími jadernými mocnostmi světa. Peking dříve návrhy na zapojení do podobných jednání odmítal s odkazem na větší americké a ruské arzenály, ve čtvrtek však Si Ťin-pching vyzval k úplnému zákazu a postupnému zničení jaderných zbraní, aby byl svět od nich zcela osvobozen.
Formulace prohlášení týkající se jaderné války odpovídá dřívějšímu stanovisku pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, mezi něž patří také Francie a Velká Británie. Odbornice na čínskou zahraniční politiku z Brookingsova institutu Patricia Kimová pro The Guardian upozornila, že skutečnou zkouškou bude, zda tři země naplní svůj deklarovaný závazek jednat o snižování jaderných rizik a zamezení šíření jaderných zbraní. Podle odborníka ze Stimsonova centra Juna Suna byl významný už samotný náznak, že je Čína ochotna se do takových rozhovorů zapojit.
Analytici nicméně uváděli, že hlavní význam jednání spočíval v jeho vnějším dojmu a symbolice. Profesor William Hurst z Centra pro geopolitiku Cambridgeské univerzity poznamenal, že se zdá, že toho bylo věcně dosaženo jen velmi málo a celý summit byl především o symbolice a prestiži. Putin takové hodnocení odmítl a zdůraznil, že jde o vážnou společnou práci.
V prohlášení se trojice státníků zavázala k udržování strategické stability a mezinárodní bezpečnosti. Na prvním místě se objevila podpora reforem OSN tak, aby organizace dokázala účinněji reagovat na globální výzvy. Jun Sun označil toto téma za jedno z oblíbených témat Pekingu, které ukazuje, že Čína dává najevo svou diplomatickou sílu, dokáže určovat pořad jednání a výstupy podle vlastních priorit a přimět další velmoci, aby je přijaly.
Dokument rovněž uvádí, že Mezinárodní trestní soud a podobné instituce nesmějí zneužívat svou pravomoc. Vzhledem k tomu, že na Putina je vydán zatykač tohoto soudu, tato pasáž posílila dojem, že ruský prezident si ze summitu odnesl příznivý výsledek. Od invaze na Ukrajinu v roce 2022 spojenci Kyjeva Putina vnímali jako mezinárodního vyvrhele a na summit tohoto regionálního uskupení nepřijel řadu let.
William Hurst dodal, že nešlo o žádnou novou Jaltu, ale o výraznou veřejnou ukázku přetrvávajícího významu a síly Ruska i samotného Putina. Zároveň označil tento výstup za další příklad toho, jak Putin dokáže ze slabých karet vytěžit maximum.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil čtvrteční den projevem k představitelům fóra, v němž zopakoval důraz na otevřenost obchodu a inovace, které prosazoval po celý summit. Samotná agenda ekonomického fóra však po většinu dne ustoupila do pozadí, protože jednání dominovaly bilaterální i třístranné schůzky. Navzdory navenek vřelé atmosféře zůstávají vztahy mezi aktéry složité, neboť Rusko čelí americkým sankcím kvůli válce na Ukrajině a Spojené státy s Čínou strávily velkou část uplynulého roku v eskalující obchodní válce, než Trump a Si Ťin-pching uzavřeli příměří.
Trump a Putin se již dříve sešli na samostatném jednání, prvním od srpna loňského roku, během něhož americký prezident označil svého ruského protějška za přítele. Vřelý tón schůzek vyvolal vlnu rozhořčení mezi evropskými spojenci, kteří se ve stejnou dobu sešli v Berlíně na jednání na podporu Ukrajiny. Polský premiér Donald Tusk v reakci na Trumpova slova prohlásil, že Putin není jejich přítelem a nikdy nebude, a dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že považuje za velmi nepochopitelné, proč chce americký prezident s Putinem vůbec zasednout k jednacímu stolu.
Mírové prohlášení ze Šen-čenu také uvedlo, že tři státy plánují zvýšit produkci a dodávky rafinovaných ropných produktů ve prospěch všech zemí. Podle Šana Kua ze šanghajské poradenské společnosti Hutong Research šlo o důležitý bod, přičemž klíčovou otázkou podle něj zůstává, zda Spojené státy zmírní sankce.
Po společném vystoupení absolvovali Trump a Si Ťin-pching své třetí dvoustranné jednání v tomto roce. Podle čínského státního tisku Si Ťin-pching označil americko-čínské vztahy za celkově stabilní a pozitivní, zároveň ale varoval Washington ohledně Tchaj-wanu a prohlásil, že Spojené státy musí nadále dělat správné věci, aby předešly vážným zvratům ve vzájemných vztazích.
Další sledovanou oblastí, v níž chyběla podrobnější ujednání, byla umělá inteligence. Si Ťin-pching uvedl, že obě země by měly posílit komunikaci a koordinaci s cílem chránit se před bezpečnostními riziky a zajistit, aby umělá inteligence zůstávala za všech okolností pod lidskou kontrolou.
Podle Patricie Kimové může absence zásadních průlomů Číně vyhovovat, protože Peking nemá zájem překračovat roli svolavatele jednání. Dodala, že Čína nechce na sebe brát diplomatická rizika spojená se zprostředkováním skutečné mírové dohody na Ukrajině ani s řešením konfliktu v Íránu, protože by ji to zatáhlo do konfliktů, jimž se raději vyhýbá.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.