Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Prezident Trump ve svém vystoupení deklaroval, že Spojené státy jsou velmi blízko dokončení svých cílů v měsíc trvající válce s Íránem. Přislíbil „dokončit práci“ během následujících dvou až tří týdnů prostřednictvím intenzivních úderů. Zároveň zopakoval ostré varování, že pokud to bude nutné, zasáhne Írán tak tvrdě, že jej „vrátí do doby kamenné“. Tato rétorika sice odpovídá jeho dosavadnímu tlaku, ale v otázce energetické bezpečnosti přišel nečekaný obrat.
Trump zdůraznil, že Spojené státy dnes dovážejí přes Hormuzský průliv minimální množství ropy a v budoucnu na něm nebudou závislé vůbec. „Nepotřebujeme ho,“ prohlásil rezolutně. Vyzval země, které jsou na dodávkách ropy z Perského zálivu životně závislé, aby v sobě našly odvahu a převzaly vedení při ochraně a zprůchodnění této vodní cesty. Washington je ochoten být „nápomocen“, ale odmítá nést primární břemeno.
Tento strategický ústup představuje konec dekád americké politiky v regionu. Zatímco dříve USA podmiňovaly jakýkoliv diplomatický pokrok právě otevřením průlivu, nyní jej Trump prezentuje jako problém, který si musí vyřešit dovozci a vývozci sami. Podle prezidenta se průliv otevře „přirozeně“ až v momentě, kdy válka skončí a Írán bude potřebovat peníze na poválečnou obnovu. Do té doby je však míč na straně evropských a arabských partnerů.
Realita na místě je ovšem komplikovaná, varují odborníci. Íránské revoluční gardy nadále udržují de facto blokádu a lodní doprava tvoří jen zlomek původních objemů. Trhy na Trumpovo prohlášení reagovaly s nervozitou – cena ropy Brent se drží vysoko nad 100 dolary za barel a náklady na pojištění lodí zůstávají kvůli nejistotě zmrazené. Samotné prohlášení o vítězství totiž k obnovení důvěry v komerční dopravu nestačí.
Vojenská rizika navíc nezmizela jen proto, že USA ustupují do pozadí. Írán stále disponuje asymetrickými nástroji, jako jsou námořní miny, pobřežní rakety a drony. Odborníci pochybují, že by Evropa nebo státy Zálivu dokázaly tyto hrozby eliminovat bez přímé americké podpory. Navíc existuje riziko přelití konfliktu do Rudého moře skrze hnutí Húsíů nebo do Iráku.
Dalším faktorem je nepředvídatelnost samotného Íránu. I kdyby se Teherán nakonec rozhodl průliv otevřít, operační autonomie revolučních gard může hladký proces zkomplikovat. Trump sice sází na to, že se záliv vyřeší sám, ale hrozí vznik strategického vakua. Pokud se spojenci ukáží jako neschopní zajistit bezpečnost plavby, ceny zůstanou vysoké a Washington může být do konfliktu vtažen zpět.
Následující dny a týdny tak budou skutečným testem Trumpovy nové doktríny. Ukáže se, zda jsou Evropa a arabské monarchie připraveny převzít odpovědnost, kterou na ně Spojené státy tak explicitně delegovaly. Pokud ne, „past Hormuzského průlivu“ nezmizí, pouze se změní její správce, zatímco globální ekonomika bude nadále rukojmím regionální nestability.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.