Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Prezident Trump ve svém vystoupení deklaroval, že Spojené státy jsou velmi blízko dokončení svých cílů v měsíc trvající válce s Íránem. Přislíbil „dokončit práci“ během následujících dvou až tří týdnů prostřednictvím intenzivních úderů. Zároveň zopakoval ostré varování, že pokud to bude nutné, zasáhne Írán tak tvrdě, že jej „vrátí do doby kamenné“. Tato rétorika sice odpovídá jeho dosavadnímu tlaku, ale v otázce energetické bezpečnosti přišel nečekaný obrat.
Trump zdůraznil, že Spojené státy dnes dovážejí přes Hormuzský průliv minimální množství ropy a v budoucnu na něm nebudou závislé vůbec. „Nepotřebujeme ho,“ prohlásil rezolutně. Vyzval země, které jsou na dodávkách ropy z Perského zálivu životně závislé, aby v sobě našly odvahu a převzaly vedení při ochraně a zprůchodnění této vodní cesty. Washington je ochoten být „nápomocen“, ale odmítá nést primární břemeno.
Tento strategický ústup představuje konec dekád americké politiky v regionu. Zatímco dříve USA podmiňovaly jakýkoliv diplomatický pokrok právě otevřením průlivu, nyní jej Trump prezentuje jako problém, který si musí vyřešit dovozci a vývozci sami. Podle prezidenta se průliv otevře „přirozeně“ až v momentě, kdy válka skončí a Írán bude potřebovat peníze na poválečnou obnovu. Do té doby je však míč na straně evropských a arabských partnerů.
Realita na místě je ovšem komplikovaná, varují odborníci. Íránské revoluční gardy nadále udržují de facto blokádu a lodní doprava tvoří jen zlomek původních objemů. Trhy na Trumpovo prohlášení reagovaly s nervozitou – cena ropy Brent se drží vysoko nad 100 dolary za barel a náklady na pojištění lodí zůstávají kvůli nejistotě zmrazené. Samotné prohlášení o vítězství totiž k obnovení důvěry v komerční dopravu nestačí.
Vojenská rizika navíc nezmizela jen proto, že USA ustupují do pozadí. Írán stále disponuje asymetrickými nástroji, jako jsou námořní miny, pobřežní rakety a drony. Odborníci pochybují, že by Evropa nebo státy Zálivu dokázaly tyto hrozby eliminovat bez přímé americké podpory. Navíc existuje riziko přelití konfliktu do Rudého moře skrze hnutí Húsíů nebo do Iráku.
Dalším faktorem je nepředvídatelnost samotného Íránu. I kdyby se Teherán nakonec rozhodl průliv otevřít, operační autonomie revolučních gard může hladký proces zkomplikovat. Trump sice sází na to, že se záliv vyřeší sám, ale hrozí vznik strategického vakua. Pokud se spojenci ukáží jako neschopní zajistit bezpečnost plavby, ceny zůstanou vysoké a Washington může být do konfliktu vtažen zpět.
Následující dny a týdny tak budou skutečným testem Trumpovy nové doktríny. Ukáže se, zda jsou Evropa a arabské monarchie připraveny převzít odpovědnost, kterou na ně Spojené státy tak explicitně delegovaly. Pokud ne, „past Hormuzského průlivu“ nezmizí, pouze se změní její správce, zatímco globální ekonomika bude nadále rukojmím regionální nestability.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.