Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
První na seznamu jsou mandle. Tyto ořechy jsou bohaté na mononenasycené mastné kyseliny a vitamin E. Studie prokázaly, že pravidelná konzumace mandlí pomáhá snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu a naopak zvyšuje hladinu toho „dobrého“. Kromě kardiovaskulárního zdraví mandle významně podporují střevní mikrobiom díky produkci butyrátu, což je mastná kyselina, která vyživuje buňky tlustého střeva a posiluje střevní stěnu.
Švýcarský mangold je další superpotravinou, která by neměla chybět na vašem nákupním seznamu. Listy této zeleniny obsahují vzácné betalainy, které chrání nervový systém před poškozením a projevy stárnutí. Mangold je také zdrojem dusičnanů, které v těle pomáhají produkovat oxid dusnatý. Tato molekula zlepšuje průchodnost cév, snižuje krevní tlak a podporuje hojení cévní výstelky, což je klíčové zejména pro starší dospělé.
Potočnice lékařská, patřící do stejné rodiny jako brokolice či kapusta, nabízí vysoké množství vitaminů skupiny B a minerálů, jako je vápník či železo. Tato rostlina vyniká obsahem fenethylisothiokyanátu, přírodní sloučeniny, která dokáže zpomalovat růst rakovinných buněk. Potočnice je navíc považována za „antidepresivní“ rostlinu díky vysoké hustotě živin, které podporují duševní pohodu a tlumí záněty v těle.
Zajímavým doporučením jsou listy červené řepy. Většina lidí konzumuje pouze kořen, ale listy jsou nutričně bohatší na vápník, železo a vitamin K. Výzkumy naznačují, že antioxidanty obsažené v listech řepy chrání DNA před oxidačním poškozením. Ačkoliv jsou tyto listy často považovány za odpad, v laboratořích prokázaly schopnost omezovat růst buněk kolorektálního karcinomu.
Chia semínka jsou známá jako bohatý zdroj vlákniny a omega-3 mastných kyselin, ale vědci upozorňují na důležitý detail: abychom z nich získali maximum, musíme je před konzumací rozdrtit nebo namlít. Pokud se jí celá, projdou trávicím traktem téměř nezměněna, protože živiny jsou uvězněny pod tuhou slupkou. Rozemletá semínka však účinně pomáhají snižovat krevní tlak a riziko cukrovky 2. typu.
Dýňová semínka nabízejí ochranu nervového systému proti toxickým látkám, jako je olovo nebo rtuť. Obsahují kyselinu linolovou a olejovou, které podporují zdraví srdce. Studie na zvířatech z roku 2025 ukázaly, že konzumace dýňových semínek zlepšuje kognitivní funkce a paměť. Zajímavé je, že pražená semínka mohou být pro tělo využitelnější než syrová, protože teplo pomáhá uvolnit antioxidanty vázané na buněčné stěny.
Seznam uzavírají listy pampelišky, které mnozí zahrádkáři považují za plevel. Jde přitom o jeden z nejdostupnějších zdrojů protizánětlivých látek, flavonoidů a vitaminů A, C a K. Pampeliškové listy lze snadno zařadit do salátů či polévek. Přestože jsou studie na lidech stále v počátcích, jejich potenciál v prevenci srdečních onemocnění a boji proti rakovinným buňkám je podle dosavadních poznatků velmi vysoký.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.