Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Do operace vyslalo své vojáky několik evropských zemí a v příštích týdnech se očekává další intenzivní výcvik. Dánské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že zájem o nasazení průzkumných týmů v Grónsku projevili i další členové Aliance. Tito vojáci by měli na arktický ostrov dorazit v průběhu letošního roku.
Mezitím Donald Trump během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od hrozeb silového ovládnutí území ustoupil. Prohlásil, že k získání ostrova nepoužije armádu, a zrušil i plánované zavedení cel pro státy, které se jeho ambicím postavily. Místo toho po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil existenci „rámcové dohody“ o budoucím uspořádání vztahů.
Nová rámcová dohoda se podle dostupných informací soustředí na několik hlavních bodů, mezi které patří především aktualizace smlouvy z roku 1951 s důrazem na moderní technologie a výslovný zákaz působení Ruska nebo Číny na území ostrova. Počítá se také s posílením role NATO v arktickém regionu a zapojením Grónska do amerického protiraketového štítu. V neposlední řadě se hovoří o potenciálním zvýšení přístupu k nerostnému bohatství a vzácným kovům.
I když je společný výcvik jednotek NATO na území spojeneckých států běžnou praxí, v Grónsku nabral v posledních týdnech na politickém významu. Samotné Spojené státy dlouhodobě tlačí na zintenzivnění cvičení v blízkosti polárního kruhu a na své základně Pituffik v severozápadní části ostrova udržují zhruba 150 vojáků. Dánsko však pokračováním operace Arctic Endurance dává jasně najevo, že i přes zmírnění Trumpovy rétoriky hodlá bezpečnost regionu dále upevňovat.
Operace Arctic Endurance, v překladu Arktická vytrvalost, představuje rozsáhlé vojenské cvičení a bezpečnostní misi, kterou počátkem roku 2026 iniciovalo Dánsko společně se svými evropskými partnery v rámci NATO. I když jsou vojenské manévry v polárních oblastech poměrně běžnou záležitostí, tato konkrétní operace vznikla za zcela výjimečných okolností jako přímá reakce na diplomatické napětí vyvolané snahami amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska.
Hlavním smyslem této mise je demonstrovat dánskou suverenitu nad největším ostrovem světa a vyslat jasný signál o připravenosti evropských spojenců bránit územní integritu Arktidy. Do Grónska byly vyslány kontingenty z několika zemí, které nyní spolupracují s dánským Arktickým velitelstvím na ochraně strategických bodů a monitorování rozsáhlého pobřeží. Tato přítomnost má zajistit, aby jakékoli úvahy o změně statusu ostrova narazily na pevnou alianční obranu.
Klíčovou součástí operace je také specializovaný výcvik v extrémních klimatických podmínkách, které vyžadují specifické vybavení i taktiku. Vojáci se zaměřují na přežití v arktických mrazech a na koordinaci námořních i leteckých operací v oblastech, kde je technika vystavena maximální zátěži. Význam těchto schopností roste úměrně s tím, jak se v důsledku tání ledovců otevírají nové námořní trasy a zjednodušuje se přístup k nerostnému bohatství regionu.
Zatímco standardní cvičení NATO se obvykle připravují s několikaletým předstihem, Arctic Endurance byla spuštěna v urychleném režimu jako symbol politického odporu proti transakčnímu pojetí mezinárodní politiky. Dánské ministerstvo obrany potvrdilo, že operace bude probíhat po celý rok 2026, a to bez ohledu na to, že Donald Trump svou rétoriku v Davosu mírně zmírnil. Zájem o zapojení do této mise navíc projevili další členové Aliance, kteří plánují vyslat své průzkumné týmy v nadcházejících měsících.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.