Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Do operace vyslalo své vojáky několik evropských zemí a v příštích týdnech se očekává další intenzivní výcvik. Dánské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že zájem o nasazení průzkumných týmů v Grónsku projevili i další členové Aliance. Tito vojáci by měli na arktický ostrov dorazit v průběhu letošního roku.
Mezitím Donald Trump během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od hrozeb silového ovládnutí území ustoupil. Prohlásil, že k získání ostrova nepoužije armádu, a zrušil i plánované zavedení cel pro státy, které se jeho ambicím postavily. Místo toho po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil existenci „rámcové dohody“ o budoucím uspořádání vztahů.
Nová rámcová dohoda se podle dostupných informací soustředí na několik hlavních bodů, mezi které patří především aktualizace smlouvy z roku 1951 s důrazem na moderní technologie a výslovný zákaz působení Ruska nebo Číny na území ostrova. Počítá se také s posílením role NATO v arktickém regionu a zapojením Grónska do amerického protiraketového štítu. V neposlední řadě se hovoří o potenciálním zvýšení přístupu k nerostnému bohatství a vzácným kovům.
I když je společný výcvik jednotek NATO na území spojeneckých států běžnou praxí, v Grónsku nabral v posledních týdnech na politickém významu. Samotné Spojené státy dlouhodobě tlačí na zintenzivnění cvičení v blízkosti polárního kruhu a na své základně Pituffik v severozápadní části ostrova udržují zhruba 150 vojáků. Dánsko však pokračováním operace Arctic Endurance dává jasně najevo, že i přes zmírnění Trumpovy rétoriky hodlá bezpečnost regionu dále upevňovat.
Operace Arctic Endurance, v překladu Arktická vytrvalost, představuje rozsáhlé vojenské cvičení a bezpečnostní misi, kterou počátkem roku 2026 iniciovalo Dánsko společně se svými evropskými partnery v rámci NATO. I když jsou vojenské manévry v polárních oblastech poměrně běžnou záležitostí, tato konkrétní operace vznikla za zcela výjimečných okolností jako přímá reakce na diplomatické napětí vyvolané snahami amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska.
Hlavním smyslem této mise je demonstrovat dánskou suverenitu nad největším ostrovem světa a vyslat jasný signál o připravenosti evropských spojenců bránit územní integritu Arktidy. Do Grónska byly vyslány kontingenty z několika zemí, které nyní spolupracují s dánským Arktickým velitelstvím na ochraně strategických bodů a monitorování rozsáhlého pobřeží. Tato přítomnost má zajistit, aby jakékoli úvahy o změně statusu ostrova narazily na pevnou alianční obranu.
Klíčovou součástí operace je také specializovaný výcvik v extrémních klimatických podmínkách, které vyžadují specifické vybavení i taktiku. Vojáci se zaměřují na přežití v arktických mrazech a na koordinaci námořních i leteckých operací v oblastech, kde je technika vystavena maximální zátěži. Význam těchto schopností roste úměrně s tím, jak se v důsledku tání ledovců otevírají nové námořní trasy a zjednodušuje se přístup k nerostnému bohatství regionu.
Zatímco standardní cvičení NATO se obvykle připravují s několikaletým předstihem, Arctic Endurance byla spuštěna v urychleném režimu jako symbol politického odporu proti transakčnímu pojetí mezinárodní politiky. Dánské ministerstvo obrany potvrdilo, že operace bude probíhat po celý rok 2026, a to bez ohledu na to, že Donald Trump svou rétoriku v Davosu mírně zmírnil. Zájem o zapojení do této mise navíc projevili další členové Aliance, kteří plánují vyslat své průzkumné týmy v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.