Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Do operace vyslalo své vojáky několik evropských zemí a v příštích týdnech se očekává další intenzivní výcvik. Dánské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že zájem o nasazení průzkumných týmů v Grónsku projevili i další členové Aliance. Tito vojáci by měli na arktický ostrov dorazit v průběhu letošního roku.
Mezitím Donald Trump během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od hrozeb silového ovládnutí území ustoupil. Prohlásil, že k získání ostrova nepoužije armádu, a zrušil i plánované zavedení cel pro státy, které se jeho ambicím postavily. Místo toho po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil existenci „rámcové dohody“ o budoucím uspořádání vztahů.
Nová rámcová dohoda se podle dostupných informací soustředí na několik hlavních bodů, mezi které patří především aktualizace smlouvy z roku 1951 s důrazem na moderní technologie a výslovný zákaz působení Ruska nebo Číny na území ostrova. Počítá se také s posílením role NATO v arktickém regionu a zapojením Grónska do amerického protiraketového štítu. V neposlední řadě se hovoří o potenciálním zvýšení přístupu k nerostnému bohatství a vzácným kovům.
I když je společný výcvik jednotek NATO na území spojeneckých států běžnou praxí, v Grónsku nabral v posledních týdnech na politickém významu. Samotné Spojené státy dlouhodobě tlačí na zintenzivnění cvičení v blízkosti polárního kruhu a na své základně Pituffik v severozápadní části ostrova udržují zhruba 150 vojáků. Dánsko však pokračováním operace Arctic Endurance dává jasně najevo, že i přes zmírnění Trumpovy rétoriky hodlá bezpečnost regionu dále upevňovat.
Operace Arctic Endurance, v překladu Arktická vytrvalost, představuje rozsáhlé vojenské cvičení a bezpečnostní misi, kterou počátkem roku 2026 iniciovalo Dánsko společně se svými evropskými partnery v rámci NATO. I když jsou vojenské manévry v polárních oblastech poměrně běžnou záležitostí, tato konkrétní operace vznikla za zcela výjimečných okolností jako přímá reakce na diplomatické napětí vyvolané snahami amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska.
Hlavním smyslem této mise je demonstrovat dánskou suverenitu nad největším ostrovem světa a vyslat jasný signál o připravenosti evropských spojenců bránit územní integritu Arktidy. Do Grónska byly vyslány kontingenty z několika zemí, které nyní spolupracují s dánským Arktickým velitelstvím na ochraně strategických bodů a monitorování rozsáhlého pobřeží. Tato přítomnost má zajistit, aby jakékoli úvahy o změně statusu ostrova narazily na pevnou alianční obranu.
Klíčovou součástí operace je také specializovaný výcvik v extrémních klimatických podmínkách, které vyžadují specifické vybavení i taktiku. Vojáci se zaměřují na přežití v arktických mrazech a na koordinaci námořních i leteckých operací v oblastech, kde je technika vystavena maximální zátěži. Význam těchto schopností roste úměrně s tím, jak se v důsledku tání ledovců otevírají nové námořní trasy a zjednodušuje se přístup k nerostnému bohatství regionu.
Zatímco standardní cvičení NATO se obvykle připravují s několikaletým předstihem, Arctic Endurance byla spuštěna v urychleném režimu jako symbol politického odporu proti transakčnímu pojetí mezinárodní politiky. Dánské ministerstvo obrany potvrdilo, že operace bude probíhat po celý rok 2026, a to bez ohledu na to, že Donald Trump svou rétoriku v Davosu mírně zmírnil. Zájem o zapojení do této mise navíc projevili další členové Aliance, kteří plánují vyslat své průzkumné týmy v nadcházejících měsících.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.