Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Do operace vyslalo své vojáky několik evropských zemí a v příštích týdnech se očekává další intenzivní výcvik. Dánské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že zájem o nasazení průzkumných týmů v Grónsku projevili i další členové Aliance. Tito vojáci by měli na arktický ostrov dorazit v průběhu letošního roku.
Mezitím Donald Trump během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od hrozeb silového ovládnutí území ustoupil. Prohlásil, že k získání ostrova nepoužije armádu, a zrušil i plánované zavedení cel pro státy, které se jeho ambicím postavily. Místo toho po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil existenci „rámcové dohody“ o budoucím uspořádání vztahů.
Nová rámcová dohoda se podle dostupných informací soustředí na několik hlavních bodů, mezi které patří především aktualizace smlouvy z roku 1951 s důrazem na moderní technologie a výslovný zákaz působení Ruska nebo Číny na území ostrova. Počítá se také s posílením role NATO v arktickém regionu a zapojením Grónska do amerického protiraketového štítu. V neposlední řadě se hovoří o potenciálním zvýšení přístupu k nerostnému bohatství a vzácným kovům.
I když je společný výcvik jednotek NATO na území spojeneckých států běžnou praxí, v Grónsku nabral v posledních týdnech na politickém významu. Samotné Spojené státy dlouhodobě tlačí na zintenzivnění cvičení v blízkosti polárního kruhu a na své základně Pituffik v severozápadní části ostrova udržují zhruba 150 vojáků. Dánsko však pokračováním operace Arctic Endurance dává jasně najevo, že i přes zmírnění Trumpovy rétoriky hodlá bezpečnost regionu dále upevňovat.
Operace Arctic Endurance, v překladu Arktická vytrvalost, představuje rozsáhlé vojenské cvičení a bezpečnostní misi, kterou počátkem roku 2026 iniciovalo Dánsko společně se svými evropskými partnery v rámci NATO. I když jsou vojenské manévry v polárních oblastech poměrně běžnou záležitostí, tato konkrétní operace vznikla za zcela výjimečných okolností jako přímá reakce na diplomatické napětí vyvolané snahami amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska.
Hlavním smyslem této mise je demonstrovat dánskou suverenitu nad největším ostrovem světa a vyslat jasný signál o připravenosti evropských spojenců bránit územní integritu Arktidy. Do Grónska byly vyslány kontingenty z několika zemí, které nyní spolupracují s dánským Arktickým velitelstvím na ochraně strategických bodů a monitorování rozsáhlého pobřeží. Tato přítomnost má zajistit, aby jakékoli úvahy o změně statusu ostrova narazily na pevnou alianční obranu.
Klíčovou součástí operace je také specializovaný výcvik v extrémních klimatických podmínkách, které vyžadují specifické vybavení i taktiku. Vojáci se zaměřují na přežití v arktických mrazech a na koordinaci námořních i leteckých operací v oblastech, kde je technika vystavena maximální zátěži. Význam těchto schopností roste úměrně s tím, jak se v důsledku tání ledovců otevírají nové námořní trasy a zjednodušuje se přístup k nerostnému bohatství regionu.
Zatímco standardní cvičení NATO se obvykle připravují s několikaletým předstihem, Arctic Endurance byla spuštěna v urychleném režimu jako symbol politického odporu proti transakčnímu pojetí mezinárodní politiky. Dánské ministerstvo obrany potvrdilo, že operace bude probíhat po celý rok 2026, a to bez ohledu na to, že Donald Trump svou rétoriku v Davosu mírně zmírnil. Zájem o zapojení do této mise navíc projevili další členové Aliance, kteří plánují vyslat své průzkumné týmy v nadcházejících měsících.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.