Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Do operace vyslalo své vojáky několik evropských zemí a v příštích týdnech se očekává další intenzivní výcvik. Dánské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že zájem o nasazení průzkumných týmů v Grónsku projevili i další členové Aliance. Tito vojáci by měli na arktický ostrov dorazit v průběhu letošního roku.
Mezitím Donald Trump během svého projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu od hrozeb silového ovládnutí území ustoupil. Prohlásil, že k získání ostrova nepoužije armádu, a zrušil i plánované zavedení cel pro státy, které se jeho ambicím postavily. Místo toho po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil existenci „rámcové dohody“ o budoucím uspořádání vztahů.
Nová rámcová dohoda se podle dostupných informací soustředí na několik hlavních bodů, mezi které patří především aktualizace smlouvy z roku 1951 s důrazem na moderní technologie a výslovný zákaz působení Ruska nebo Číny na území ostrova. Počítá se také s posílením role NATO v arktickém regionu a zapojením Grónska do amerického protiraketového štítu. V neposlední řadě se hovoří o potenciálním zvýšení přístupu k nerostnému bohatství a vzácným kovům.
I když je společný výcvik jednotek NATO na území spojeneckých států běžnou praxí, v Grónsku nabral v posledních týdnech na politickém významu. Samotné Spojené státy dlouhodobě tlačí na zintenzivnění cvičení v blízkosti polárního kruhu a na své základně Pituffik v severozápadní části ostrova udržují zhruba 150 vojáků. Dánsko však pokračováním operace Arctic Endurance dává jasně najevo, že i přes zmírnění Trumpovy rétoriky hodlá bezpečnost regionu dále upevňovat.
Operace Arctic Endurance, v překladu Arktická vytrvalost, představuje rozsáhlé vojenské cvičení a bezpečnostní misi, kterou počátkem roku 2026 iniciovalo Dánsko společně se svými evropskými partnery v rámci NATO. I když jsou vojenské manévry v polárních oblastech poměrně běžnou záležitostí, tato konkrétní operace vznikla za zcela výjimečných okolností jako přímá reakce na diplomatické napětí vyvolané snahami amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska.
Hlavním smyslem této mise je demonstrovat dánskou suverenitu nad největším ostrovem světa a vyslat jasný signál o připravenosti evropských spojenců bránit územní integritu Arktidy. Do Grónska byly vyslány kontingenty z několika zemí, které nyní spolupracují s dánským Arktickým velitelstvím na ochraně strategických bodů a monitorování rozsáhlého pobřeží. Tato přítomnost má zajistit, aby jakékoli úvahy o změně statusu ostrova narazily na pevnou alianční obranu.
Klíčovou součástí operace je také specializovaný výcvik v extrémních klimatických podmínkách, které vyžadují specifické vybavení i taktiku. Vojáci se zaměřují na přežití v arktických mrazech a na koordinaci námořních i leteckých operací v oblastech, kde je technika vystavena maximální zátěži. Význam těchto schopností roste úměrně s tím, jak se v důsledku tání ledovců otevírají nové námořní trasy a zjednodušuje se přístup k nerostnému bohatství regionu.
Zatímco standardní cvičení NATO se obvykle připravují s několikaletým předstihem, Arctic Endurance byla spuštěna v urychleném režimu jako symbol politického odporu proti transakčnímu pojetí mezinárodní politiky. Dánské ministerstvo obrany potvrdilo, že operace bude probíhat po celý rok 2026, a to bez ohledu na to, že Donald Trump svou rétoriku v Davosu mírně zmírnil. Zájem o zapojení do této mise navíc projevili další členové Aliance, kteří plánují vyslat své průzkumné týmy v nadcházejících měsících.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
