Evropská populace stárne a s ní prudce roste poptávka po dlouhodobé péči. Kdo se ale postará o miliony seniorů, když rodiny samy nestačí? Odpověď je jednoduchá, i když pro mnohé nepohodlná: bez migrantů se Evropa o své staré občany postarat nedokáže.
Jedna pětina Evropanů je dnes starší 65 let a do roku 2050 toto číslo vzroste na třetinu. S tím přijde i 23,5% nárůst poptávky po pracovnících v dlouhodobé péči. Jenže kde tyto lidi vzít? Již nyní pracuje v tomto sektoru zhruba 6,3 milionu lidí, a přesto systém trpí obrovským nedostatkem pracovních sil.
Velkou část břemene dnes nesou příbuzní – podle výzkumu, na který upozornil server The Conversation, až 44 milionů Evropanů poskytuje svým blízkým neplacenou péči, z toho většina jsou ženy. Tento stav je nejen neudržitelný, ale i společensky nespravedlivý. Migranti tuto díru v systému částečně zaplňují – téměř 10 % pracovníků v dlouhodobé péči v EU pochází ze zahraničí, často z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie.
Přestože jsou pro chod systému nepostradatelní, čelí tito lidé zneužívání a podmínkám, které by místní pracovníci odmítli. Mnozí mají jen dočasné smlouvy, dostávají nižší mzdu a často pracují neformálně bez právní ochrany. V Německu například platí rodiny agenturám za péči 2 800 eur měsíčně, zatímco samotná pečovatelka z Polska obdrží jen 1 000 eur – zbytek inkasuje prostředník.
V zemích jako Kypr nebo Malta navíc přistěhovalci nedostávají sociální benefity ani po letech práce. Jazykové bariéry jim brání hájit svá práva nebo si nechat uznat kvalifikaci. V Norsku jsou migranti často zařazováni na nižší pozice i přesto, že mají srovnatelné vzdělání jako domácí personál.
Problémem je i odliv pracovníků z východní a jihovýchodní Evropy, kde jsou podmínky natolik špatné, že mnoho lidí raději odchází pracovat na západ. Rozdíly jsou do očí bijící – zatímco v Nizozemsku pobírají pracovníci v péči 96 % průměrné mzdy, v Bulharsku je to jen 62 %. V některých zemích úplně chybí domácí péče, a tak rodiny končí u podfinancovaných domovů nebo neformálních pečovatelů.
Evropská komise se snaží situaci řešit. V roce 2022 představila balíček "dovednosti a talenty", který má zjednodušit legální migraci do oborů s nedostatkem lidí. Součástí je i platforma EU Talent Pool pro propojení zaměstnavatelů s kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU. Evropský parlament tento plán letos na jaře schválil.
Přes tato opatření zůstává jedním z největších problémů odpor veřejnosti vůči migraci. Výzkumy ukazují, že právě mladší generace v západní Evropě je v otázce migrace konzervativnější než jejich rodiče. Politici to vědí, a tak často váhají říci nahlas, že Evropa migranty jednoduše potřebuje.
Nejde ale jen o nábor lidí ze zahraničí. Systém se musí změnit. Zavedení speciálního víza pro pracovníky v péči, právní ochrana proti zneužívání a uznávání zahraniční kvalifikace jsou klíčové kroky. Zlepšení mezd a pracovních podmínek pomůže nejen migrantům, ale i domácím pracovníkům.
Bez podpory a ochrany všech pracovníků v péči se Evropa zhroutí pod tíhou vlastní demografie. Eticky řízená migrace, mezinárodní spolupráce a reforma pracovního trhu jsou nutností. Stárnoucí Evropa se musí přestat tvářit, že problém neexistuje.
Budoucnost péče o seniory totiž nezačíná v ordinaci, ale v politickém rozhodnutí, kdo ji bude poskytovat – a za jakých podmínek.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
