Evropská populace stárne a s ní prudce roste poptávka po dlouhodobé péči. Kdo se ale postará o miliony seniorů, když rodiny samy nestačí? Odpověď je jednoduchá, i když pro mnohé nepohodlná: bez migrantů se Evropa o své staré občany postarat nedokáže.
Jedna pětina Evropanů je dnes starší 65 let a do roku 2050 toto číslo vzroste na třetinu. S tím přijde i 23,5% nárůst poptávky po pracovnících v dlouhodobé péči. Jenže kde tyto lidi vzít? Již nyní pracuje v tomto sektoru zhruba 6,3 milionu lidí, a přesto systém trpí obrovským nedostatkem pracovních sil.
Velkou část břemene dnes nesou příbuzní – podle výzkumu, na který upozornil server The Conversation, až 44 milionů Evropanů poskytuje svým blízkým neplacenou péči, z toho většina jsou ženy. Tento stav je nejen neudržitelný, ale i společensky nespravedlivý. Migranti tuto díru v systému částečně zaplňují – téměř 10 % pracovníků v dlouhodobé péči v EU pochází ze zahraničí, často z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie.
Přestože jsou pro chod systému nepostradatelní, čelí tito lidé zneužívání a podmínkám, které by místní pracovníci odmítli. Mnozí mají jen dočasné smlouvy, dostávají nižší mzdu a často pracují neformálně bez právní ochrany. V Německu například platí rodiny agenturám za péči 2 800 eur měsíčně, zatímco samotná pečovatelka z Polska obdrží jen 1 000 eur – zbytek inkasuje prostředník.
V zemích jako Kypr nebo Malta navíc přistěhovalci nedostávají sociální benefity ani po letech práce. Jazykové bariéry jim brání hájit svá práva nebo si nechat uznat kvalifikaci. V Norsku jsou migranti často zařazováni na nižší pozice i přesto, že mají srovnatelné vzdělání jako domácí personál.
Problémem je i odliv pracovníků z východní a jihovýchodní Evropy, kde jsou podmínky natolik špatné, že mnoho lidí raději odchází pracovat na západ. Rozdíly jsou do očí bijící – zatímco v Nizozemsku pobírají pracovníci v péči 96 % průměrné mzdy, v Bulharsku je to jen 62 %. V některých zemích úplně chybí domácí péče, a tak rodiny končí u podfinancovaných domovů nebo neformálních pečovatelů.
Evropská komise se snaží situaci řešit. V roce 2022 představila balíček "dovednosti a talenty", který má zjednodušit legální migraci do oborů s nedostatkem lidí. Součástí je i platforma EU Talent Pool pro propojení zaměstnavatelů s kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU. Evropský parlament tento plán letos na jaře schválil.
Přes tato opatření zůstává jedním z největších problémů odpor veřejnosti vůči migraci. Výzkumy ukazují, že právě mladší generace v západní Evropě je v otázce migrace konzervativnější než jejich rodiče. Politici to vědí, a tak často váhají říci nahlas, že Evropa migranty jednoduše potřebuje.
Nejde ale jen o nábor lidí ze zahraničí. Systém se musí změnit. Zavedení speciálního víza pro pracovníky v péči, právní ochrana proti zneužívání a uznávání zahraniční kvalifikace jsou klíčové kroky. Zlepšení mezd a pracovních podmínek pomůže nejen migrantům, ale i domácím pracovníkům.
Bez podpory a ochrany všech pracovníků v péči se Evropa zhroutí pod tíhou vlastní demografie. Eticky řízená migrace, mezinárodní spolupráce a reforma pracovního trhu jsou nutností. Stárnoucí Evropa se musí přestat tvářit, že problém neexistuje.
Budoucnost péče o seniory totiž nezačíná v ordinaci, ale v politickém rozhodnutí, kdo ji bude poskytovat – a za jakých podmínek.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
