Evropská populace stárne a s ní prudce roste poptávka po dlouhodobé péči. Kdo se ale postará o miliony seniorů, když rodiny samy nestačí? Odpověď je jednoduchá, i když pro mnohé nepohodlná: bez migrantů se Evropa o své staré občany postarat nedokáže.
Jedna pětina Evropanů je dnes starší 65 let a do roku 2050 toto číslo vzroste na třetinu. S tím přijde i 23,5% nárůst poptávky po pracovnících v dlouhodobé péči. Jenže kde tyto lidi vzít? Již nyní pracuje v tomto sektoru zhruba 6,3 milionu lidí, a přesto systém trpí obrovským nedostatkem pracovních sil.
Velkou část břemene dnes nesou příbuzní – podle výzkumu, na který upozornil server The Conversation, až 44 milionů Evropanů poskytuje svým blízkým neplacenou péči, z toho většina jsou ženy. Tento stav je nejen neudržitelný, ale i společensky nespravedlivý. Migranti tuto díru v systému částečně zaplňují – téměř 10 % pracovníků v dlouhodobé péči v EU pochází ze zahraničí, často z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie.
Přestože jsou pro chod systému nepostradatelní, čelí tito lidé zneužívání a podmínkám, které by místní pracovníci odmítli. Mnozí mají jen dočasné smlouvy, dostávají nižší mzdu a často pracují neformálně bez právní ochrany. V Německu například platí rodiny agenturám za péči 2 800 eur měsíčně, zatímco samotná pečovatelka z Polska obdrží jen 1 000 eur – zbytek inkasuje prostředník.
V zemích jako Kypr nebo Malta navíc přistěhovalci nedostávají sociální benefity ani po letech práce. Jazykové bariéry jim brání hájit svá práva nebo si nechat uznat kvalifikaci. V Norsku jsou migranti často zařazováni na nižší pozice i přesto, že mají srovnatelné vzdělání jako domácí personál.
Problémem je i odliv pracovníků z východní a jihovýchodní Evropy, kde jsou podmínky natolik špatné, že mnoho lidí raději odchází pracovat na západ. Rozdíly jsou do očí bijící – zatímco v Nizozemsku pobírají pracovníci v péči 96 % průměrné mzdy, v Bulharsku je to jen 62 %. V některých zemích úplně chybí domácí péče, a tak rodiny končí u podfinancovaných domovů nebo neformálních pečovatelů.
Evropská komise se snaží situaci řešit. V roce 2022 představila balíček "dovednosti a talenty", který má zjednodušit legální migraci do oborů s nedostatkem lidí. Součástí je i platforma EU Talent Pool pro propojení zaměstnavatelů s kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU. Evropský parlament tento plán letos na jaře schválil.
Přes tato opatření zůstává jedním z největších problémů odpor veřejnosti vůči migraci. Výzkumy ukazují, že právě mladší generace v západní Evropě je v otázce migrace konzervativnější než jejich rodiče. Politici to vědí, a tak často váhají říci nahlas, že Evropa migranty jednoduše potřebuje.
Nejde ale jen o nábor lidí ze zahraničí. Systém se musí změnit. Zavedení speciálního víza pro pracovníky v péči, právní ochrana proti zneužívání a uznávání zahraniční kvalifikace jsou klíčové kroky. Zlepšení mezd a pracovních podmínek pomůže nejen migrantům, ale i domácím pracovníkům.
Bez podpory a ochrany všech pracovníků v péči se Evropa zhroutí pod tíhou vlastní demografie. Eticky řízená migrace, mezinárodní spolupráce a reforma pracovního trhu jsou nutností. Stárnoucí Evropa se musí přestat tvářit, že problém neexistuje.
Budoucnost péče o seniory totiž nezačíná v ordinaci, ale v politickém rozhodnutí, kdo ji bude poskytovat – a za jakých podmínek.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
