Evropská populace stárne a s ní prudce roste poptávka po dlouhodobé péči. Kdo se ale postará o miliony seniorů, když rodiny samy nestačí? Odpověď je jednoduchá, i když pro mnohé nepohodlná: bez migrantů se Evropa o své staré občany postarat nedokáže.
Jedna pětina Evropanů je dnes starší 65 let a do roku 2050 toto číslo vzroste na třetinu. S tím přijde i 23,5% nárůst poptávky po pracovnících v dlouhodobé péči. Jenže kde tyto lidi vzít? Již nyní pracuje v tomto sektoru zhruba 6,3 milionu lidí, a přesto systém trpí obrovským nedostatkem pracovních sil.
Velkou část břemene dnes nesou příbuzní – podle výzkumu, na který upozornil server The Conversation, až 44 milionů Evropanů poskytuje svým blízkým neplacenou péči, z toho většina jsou ženy. Tento stav je nejen neudržitelný, ale i společensky nespravedlivý. Migranti tuto díru v systému částečně zaplňují – téměř 10 % pracovníků v dlouhodobé péči v EU pochází ze zahraničí, často z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie.
Přestože jsou pro chod systému nepostradatelní, čelí tito lidé zneužívání a podmínkám, které by místní pracovníci odmítli. Mnozí mají jen dočasné smlouvy, dostávají nižší mzdu a často pracují neformálně bez právní ochrany. V Německu například platí rodiny agenturám za péči 2 800 eur měsíčně, zatímco samotná pečovatelka z Polska obdrží jen 1 000 eur – zbytek inkasuje prostředník.
V zemích jako Kypr nebo Malta navíc přistěhovalci nedostávají sociální benefity ani po letech práce. Jazykové bariéry jim brání hájit svá práva nebo si nechat uznat kvalifikaci. V Norsku jsou migranti často zařazováni na nižší pozice i přesto, že mají srovnatelné vzdělání jako domácí personál.
Problémem je i odliv pracovníků z východní a jihovýchodní Evropy, kde jsou podmínky natolik špatné, že mnoho lidí raději odchází pracovat na západ. Rozdíly jsou do očí bijící – zatímco v Nizozemsku pobírají pracovníci v péči 96 % průměrné mzdy, v Bulharsku je to jen 62 %. V některých zemích úplně chybí domácí péče, a tak rodiny končí u podfinancovaných domovů nebo neformálních pečovatelů.
Evropská komise se snaží situaci řešit. V roce 2022 představila balíček "dovednosti a talenty", který má zjednodušit legální migraci do oborů s nedostatkem lidí. Součástí je i platforma EU Talent Pool pro propojení zaměstnavatelů s kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU. Evropský parlament tento plán letos na jaře schválil.
Přes tato opatření zůstává jedním z největších problémů odpor veřejnosti vůči migraci. Výzkumy ukazují, že právě mladší generace v západní Evropě je v otázce migrace konzervativnější než jejich rodiče. Politici to vědí, a tak často váhají říci nahlas, že Evropa migranty jednoduše potřebuje.
Nejde ale jen o nábor lidí ze zahraničí. Systém se musí změnit. Zavedení speciálního víza pro pracovníky v péči, právní ochrana proti zneužívání a uznávání zahraniční kvalifikace jsou klíčové kroky. Zlepšení mezd a pracovních podmínek pomůže nejen migrantům, ale i domácím pracovníkům.
Bez podpory a ochrany všech pracovníků v péči se Evropa zhroutí pod tíhou vlastní demografie. Eticky řízená migrace, mezinárodní spolupráce a reforma pracovního trhu jsou nutností. Stárnoucí Evropa se musí přestat tvářit, že problém neexistuje.
Budoucnost péče o seniory totiž nezačíná v ordinaci, ale v politickém rozhodnutí, kdo ji bude poskytovat – a za jakých podmínek.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
