Evropská populace stárne a s ní prudce roste poptávka po dlouhodobé péči. Kdo se ale postará o miliony seniorů, když rodiny samy nestačí? Odpověď je jednoduchá, i když pro mnohé nepohodlná: bez migrantů se Evropa o své staré občany postarat nedokáže.
Jedna pětina Evropanů je dnes starší 65 let a do roku 2050 toto číslo vzroste na třetinu. S tím přijde i 23,5% nárůst poptávky po pracovnících v dlouhodobé péči. Jenže kde tyto lidi vzít? Již nyní pracuje v tomto sektoru zhruba 6,3 milionu lidí, a přesto systém trpí obrovským nedostatkem pracovních sil.
Velkou část břemene dnes nesou příbuzní – podle výzkumu, na který upozornil server The Conversation, až 44 milionů Evropanů poskytuje svým blízkým neplacenou péči, z toho většina jsou ženy. Tento stav je nejen neudržitelný, ale i společensky nespravedlivý. Migranti tuto díru v systému částečně zaplňují – téměř 10 % pracovníků v dlouhodobé péči v EU pochází ze zahraničí, často z Jižní Ameriky, Afriky nebo Asie.
Přestože jsou pro chod systému nepostradatelní, čelí tito lidé zneužívání a podmínkám, které by místní pracovníci odmítli. Mnozí mají jen dočasné smlouvy, dostávají nižší mzdu a často pracují neformálně bez právní ochrany. V Německu například platí rodiny agenturám za péči 2 800 eur měsíčně, zatímco samotná pečovatelka z Polska obdrží jen 1 000 eur – zbytek inkasuje prostředník.
V zemích jako Kypr nebo Malta navíc přistěhovalci nedostávají sociální benefity ani po letech práce. Jazykové bariéry jim brání hájit svá práva nebo si nechat uznat kvalifikaci. V Norsku jsou migranti často zařazováni na nižší pozice i přesto, že mají srovnatelné vzdělání jako domácí personál.
Problémem je i odliv pracovníků z východní a jihovýchodní Evropy, kde jsou podmínky natolik špatné, že mnoho lidí raději odchází pracovat na západ. Rozdíly jsou do očí bijící – zatímco v Nizozemsku pobírají pracovníci v péči 96 % průměrné mzdy, v Bulharsku je to jen 62 %. V některých zemích úplně chybí domácí péče, a tak rodiny končí u podfinancovaných domovů nebo neformálních pečovatelů.
Evropská komise se snaží situaci řešit. V roce 2022 představila balíček "dovednosti a talenty", který má zjednodušit legální migraci do oborů s nedostatkem lidí. Součástí je i platforma EU Talent Pool pro propojení zaměstnavatelů s kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU. Evropský parlament tento plán letos na jaře schválil.
Přes tato opatření zůstává jedním z největších problémů odpor veřejnosti vůči migraci. Výzkumy ukazují, že právě mladší generace v západní Evropě je v otázce migrace konzervativnější než jejich rodiče. Politici to vědí, a tak často váhají říci nahlas, že Evropa migranty jednoduše potřebuje.
Nejde ale jen o nábor lidí ze zahraničí. Systém se musí změnit. Zavedení speciálního víza pro pracovníky v péči, právní ochrana proti zneužívání a uznávání zahraniční kvalifikace jsou klíčové kroky. Zlepšení mezd a pracovních podmínek pomůže nejen migrantům, ale i domácím pracovníkům.
Bez podpory a ochrany všech pracovníků v péči se Evropa zhroutí pod tíhou vlastní demografie. Eticky řízená migrace, mezinárodní spolupráce a reforma pracovního trhu jsou nutností. Stárnoucí Evropa se musí přestat tvářit, že problém neexistuje.
Budoucnost péče o seniory totiž nezačíná v ordinaci, ale v politickém rozhodnutí, kdo ji bude poskytovat – a za jakých podmínek.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
