Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Za neobvyklou intenzitou a rychlým šířením plamenů napříč jižní i západní Evropou stojí souhra mimosezónních výkyvů počasí. Po výjimečně vlhké zimě přišlo jaro s minimem srážek, na které navázaly opakované vlny rekordních letních veder. Tento dramatický přechod způsobil, že rozsáhlé lesní porosty ve Francii a Španělsku extrémně vyschly a staly se snadnou kořistí pro ohniska požárů.
Přibližně devět z deseti požárů přitom způsobuje lidská činnost, která nejčastěji zapálí takzvané jemné hořlavé materiály. Mezi nejpoddajnější palivo patří suchá tráva, jehličí, spadané listí či drobné větvičky. Dlouhotrvající sucho proměnilo tuto vegetaci v dokonalý troud, přičemž ukazatele vlhkosti jemného paliva v tomto měsíci překročily hranici 96. percentilu. Hustý porost vyrostlý během zimních dešťů tak vytvořil obrovské množství snadno vznětlivé biomasy.
Jakmile se oheň dostatečně rozhoří, přesouvá se do těžších hořlavých materiálů, jako jsou kořeny, husté keře či hlubší vrstvy lesní hrabanky. Tyto materiály hoří při výrazně vyšších teplotách a po delší dobu, přičemž mohou doutnat i dlouho poté, co se plameny na povrchu podaří uhasit. Rozsáhlé požáry navíc generují stoupající sloupce extrémně horkého vzduchu, které dokážou přenášet žhavé uhlíky na velké vzdálenosti a zakládat nová ohniska.
Předvídatelnost bojů s plameny zásadně komplikuje proměnlivý vítr. Příkladem je dosud největší francouzský požár v departementu Gironde, který se zpočátku pod vlivem východního větru šířil k pobřeží, než se směr větru náhle otočil a živel začal postupovat přímo k Bordeaux. Ohniska takového rozsahu si navíc vytvářejí své vlastní silné a nárazové větrné proudy, což vede k nepředvídatelnému chování ohně a ohrožuje zasahující jednotky.
Určité naděje v podobě lokálních přeháněk a bouřek přinesly pouze minimální množství srážek a situaci v mnoha ohledech spíše zhoršily. Když srážky se propadají horkým vzduchem a odpařují se pod bouřkovými mraky, ochlazený a zhoustlý vzduch prudce klesá k zemi a rozptyluje se do všech stran. Tyto silné poryvy způsobují náhlé výboje ohně, zatímco blesky bez doprovodného deště zapalují nová ohniska v krajině.
Na vzniklou krizi reagují nejvyšší političtí představitelé dotčených států. Ve Paříži svolal francouzský prezident Emmanuel Macron mimořádné jednání vlády věnované právě bojům s lesními požáry. Schůzky na ministerstvu vnitra se zúčastnil také premiér Sébastien Lecornu a ministr vnitra Laurent Nuñez, který osobně dohlížel na koordinaci záchranných prací během náročného víkendu.
Situace ve Francii zůstává napjatá a představuje doslova závod s časem, neboť meteorologové předpovídají příchod další vlny veder s teplotami dosahujícími až 40 °C. Nejkritičtější stav je v departementu Gironde, kde oheň pohltil již 42 tisíc hektarů lesa. Hustý dým dramaticky zhoršil kvalitu ovzduší v celém regionu Nouvelle-Aquitaine, kvůli čemuž úřady doporučily ohroženým skupinám obyvatel nevycházet a záchranáři distribuovali přes 1,5 milionu respirátorů typu FFP2.
Na nedostatečnou připravenost evropského kontinentu na dopady klimatických změn upozornila místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberová. Podle ní nedávné výpadky v železniční a elektrické síti i obrovský nápor na zdravotnické systémy jasně ukázaly, že Evropa musí zrychlit své adaptační kroky. Evropská komise proto připravuje komplexní plán adaptace na klimatické změny, který má být schválen během letošního října.
Riberová zdůraznila, že jelikož se Evropa otepluje rychleji než je světový průměr, je nezbytné bezodkladně posílit preventivní opatření vůči extrémním výkyvům počasí. Mezi tyto hrozby patří nejen spalující lesní požáry, ale také ničivé bleskové povodně, jaké zasáhly například španělskou Valencii na podzim roku 2024.
Kromě Francie svádějí těžký boj s ohněm také španělské záchranné složky v okolí metropole Madridu. Zdejší úřady uvedly, že šíření požáru se přes noc sice zpomalilo, což umožnilo hasičům efektivněji zasáhnout, avšak oheň zůstává stále aktivní a nekontrolovaný. Nejkritičtější situace panuje na severu od vodní nádrže San Juan, kde se nachází jedno ze tří hlavních aktivních čel požáru.
Předpovědi počasí pro nadcházející dny nedávají záchranářům příliš důvodů k optimismu. Tlaková výše pravděpodobně odsouvá jakékoliv významnější srážky až na konec týdne a naopak zvyšuje pravděpodobnost příchodu již čtvrté letošní vlny extrémních veder. Hrozba dalších rozsáhlých lesních požárů tak bude napříč jihozápadní Evropou s vysokou pravděpodobností přetrvávat i během srpna.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
