Evropa bojuje s časem. Lesní požáry se masivně šíří, blíží se další vlna veder

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 11:40
Sdílej:

Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.

Za neobvyklou intenzitou a rychlým šířením plamenů napříč jižní i západní Evropou stojí souhra mimosezónních výkyvů počasí. Po výjimečně vlhké zimě přišlo jaro s minimem srážek, na které navázaly opakované vlny rekordních letních veder. Tento dramatický přechod způsobil, že rozsáhlé lesní porosty ve Francii a Španělsku extrémně vyschly a staly se snadnou kořistí pro ohniska požárů.

Přibližně devět z deseti požárů přitom způsobuje lidská činnost, která nejčastěji zapálí takzvané jemné hořlavé materiály. Mezi nejpoddajnější palivo patří suchá tráva, jehličí, spadané listí či drobné větvičky. Dlouhotrvající sucho proměnilo tuto vegetaci v dokonalý troud, přičemž ukazatele vlhkosti jemného paliva v tomto měsíci překročily hranici 96. percentilu. Hustý porost vyrostlý během zimních dešťů tak vytvořil obrovské množství snadno vznětlivé biomasy.

Jakmile se oheň dostatečně rozhoří, přesouvá se do těžších hořlavých materiálů, jako jsou kořeny, husté keře či hlubší vrstvy lesní hrabanky. Tyto materiály hoří při výrazně vyšších teplotách a po delší dobu, přičemž mohou doutnat i dlouho poté, co se plameny na povrchu podaří uhasit. Rozsáhlé požáry navíc generují stoupající sloupce extrémně horkého vzduchu, které dokážou přenášet žhavé uhlíky na velké vzdálenosti a zakládat nová ohniska.

Předvídatelnost bojů s plameny zásadně komplikuje proměnlivý vítr. Příkladem je dosud největší francouzský požár v departementu Gironde, který se zpočátku pod vlivem východního větru šířil k pobřeží, než se směr větru náhle otočil a živel začal postupovat přímo k Bordeaux. Ohniska takového rozsahu si navíc vytvářejí své vlastní silné a nárazové větrné proudy, což vede k nepředvídatelnému chování ohně a ohrožuje zasahující jednotky.

Určité naděje v podobě lokálních přeháněk a bouřek přinesly pouze minimální množství srážek a situaci v mnoha ohledech spíše zhoršily. Když srážky se propadají horkým vzduchem a odpařují se pod bouřkovými mraky, ochlazený a zhoustlý vzduch prudce klesá k zemi a rozptyluje se do všech stran. Tyto silné poryvy způsobují náhlé výboje ohně, zatímco blesky bez doprovodného deště zapalují nová ohniska v krajině.

Na vzniklou krizi reagují nejvyšší političtí představitelé dotčených států. Ve Paříži svolal francouzský prezident Emmanuel Macron mimořádné jednání vlády věnované právě bojům s lesními požáry. Schůzky na ministerstvu vnitra se zúčastnil také premiér Sébastien Lecornu a ministr vnitra Laurent Nuñez, který osobně dohlížel na koordinaci záchranných prací během náročného víkendu.

Situace ve Francii zůstává napjatá a představuje doslova závod s časem, neboť meteorologové předpovídají příchod další vlny veder s teplotami dosahujícími až 40 °C. Nejkritičtější stav je v departementu Gironde, kde oheň pohltil již 42 tisíc hektarů lesa. Hustý dým dramaticky zhoršil kvalitu ovzduší v celém regionu Nouvelle-Aquitaine, kvůli čemuž úřady doporučily ohroženým skupinám obyvatel nevycházet a záchranáři distribuovali přes 1,5 milionu respirátorů typu FFP2.

Na nedostatečnou připravenost evropského kontinentu na dopady klimatických změn upozornila místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberová. Podle ní nedávné výpadky v železniční a elektrické síti i obrovský nápor na zdravotnické systémy jasně ukázaly, že Evropa musí zrychlit své adaptační kroky. Evropská komise proto připravuje komplexní plán adaptace na klimatické změny, který má být schválen během letošního října.

Riberová zdůraznila, že jelikož se Evropa otepluje rychleji než je světový průměr, je nezbytné bezodkladně posílit preventivní opatření vůči extrémním výkyvům počasí. Mezi tyto hrozby patří nejen spalující lesní požáry, ale také ničivé bleskové povodně, jaké zasáhly například španělskou Valencii na podzim roku 2024.

Kromě Francie svádějí těžký boj s ohněm také španělské záchranné složky v okolí metropole Madridu. Zdejší úřady uvedly, že šíření požáru se přes noc sice zpomalilo, což umožnilo hasičům efektivněji zasáhnout, avšak oheň zůstává stále aktivní a nekontrolovaný. Nejkritičtější situace panuje na severu od vodní nádrže San Juan, kde se nachází jedno ze tří hlavních aktivních čel požáru.

Předpovědi počasí pro nadcházející dny nedávají záchranářům příliš důvodů k optimismu. Tlaková výše pravděpodobně odsouvá jakékoliv významnější srážky až na konec týdne a naopak zvyšuje pravděpodobnost příchodu již čtvrté letošní vlny extrémních veder. Hrozba dalších rozsáhlých lesních požárů tak bude napříč jihozápadní Evropou s vysokou pravděpodobností přetrvávat i během srpna.

Témata:
Stalo se