Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
K požadavkům na eskalaci sankcí se připojil také německý kancléř Friedrich Merz, který násilí režimu proti vlastním občanům označil za projev slabosti, nikoli síly. Podle Merze musí tyto útoky okamžitě skončit a jeho tým již pracuje na novém balíčku unijních opatření. Podobně se vyjádřil i irský premiér Micheál Martin, čímž potvrdil širokou shodu napříč členskými státy na nutnosti přitvrdit v tlaku na Teherán.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou nyní prověřuje konkrétní možnosti, jak sankce zacílit na osoby a instituce přímo zodpovědné za represe. Mezi zvažovanými kroky je i zařazení Islámských revolučních gard na seznam teroristických organizací. Von der Leyenová na sociální síti X označila rostoucí počet obětí za děsivý a slíbila, že návrh na další vlnu postihů bude předložen v nejbližší době, přičemž zdůraznila, že EU stojí na straně Íránců bojujících za svou svobodu.
Protesty, které vypukly koncem prosince, byly původně motivovány kritickou ekonomickou situací, vysokou inflací a propadem národní měny. Velmi rychle se však transformovaly v celonárodní povstání požadující svržení autoritářského režimu ajatolláhů. Přestože íránské úřady zablokovaly internetovou komunikaci, aby zabránily šíření informací, odhady mluví o tom, že při zásazích mohlo přijít o život přibližně 2 000 lidí a tisíce dalších byly zatčeny.
Roberta Metsolová zdůraznila, že sankce musí být účinné a tvrdé, aby vyslaly jasný signál, že porušování lidských práv nebude tolerováno. Podle ní je nezbytné, aby ti, kdo nesou politickou, vojenskou nebo soudní odpovědnost za krveprolití, byli pohnáni k odpovědnosti. EU chce svými kroky demonstrovat, že situaci pozorně sleduje a že nenechá nespravedlnost projít bez odezvy.
Situaci na mezinárodní scéně doplňuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve oznámil zavedení drakonických cel pro země obchodující s Íránem. Trump přislíbil pomoc demonstrantům a jeho administrativa v současnosti zvažuje různé formy intervence, včetně potenciálních vojenských úderů. Evropská unie se tak snaží najít vlastní cestu, jak efektivně zasáhnout pomocí ekonomických a diplomatických nástrojů.
Analytici upozorňují, že současná vlna nepokojů je pro íránské vládce největší výzvou za dlouhá desetiletí. Zatímco režim se snaží udržet kontrolu pomocí informační blokády a síly, mezinárodní společenství hledá způsoby, jak podpořit demokratické aspirace íránského lidu. Exilový princ Reza Pahlaví v této souvislosti představuje své plány na přeměnu Íránu v demokracii, což dále zvyšuje tlak na současné vedení v Teheránu.
V nadcházejících dnech se očekává, že Brusel představí konkrétní seznam jmen a subjektů, kterých se nové sankce dotknou. Evropští lídři se shodují, že čas na pouhá diplomatická prohlášení vypršel a že je nutné přistoupit k činům, které reálně omezí schopnost íránského režimu pokračovat v násilném potlačování opozice.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
