Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
K požadavkům na eskalaci sankcí se připojil také německý kancléř Friedrich Merz, který násilí režimu proti vlastním občanům označil za projev slabosti, nikoli síly. Podle Merze musí tyto útoky okamžitě skončit a jeho tým již pracuje na novém balíčku unijních opatření. Podobně se vyjádřil i irský premiér Micheál Martin, čímž potvrdil širokou shodu napříč členskými státy na nutnosti přitvrdit v tlaku na Teherán.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou nyní prověřuje konkrétní možnosti, jak sankce zacílit na osoby a instituce přímo zodpovědné za represe. Mezi zvažovanými kroky je i zařazení Islámských revolučních gard na seznam teroristických organizací. Von der Leyenová na sociální síti X označila rostoucí počet obětí za děsivý a slíbila, že návrh na další vlnu postihů bude předložen v nejbližší době, přičemž zdůraznila, že EU stojí na straně Íránců bojujících za svou svobodu.
Protesty, které vypukly koncem prosince, byly původně motivovány kritickou ekonomickou situací, vysokou inflací a propadem národní měny. Velmi rychle se však transformovaly v celonárodní povstání požadující svržení autoritářského režimu ajatolláhů. Přestože íránské úřady zablokovaly internetovou komunikaci, aby zabránily šíření informací, odhady mluví o tom, že při zásazích mohlo přijít o život přibližně 2 000 lidí a tisíce dalších byly zatčeny.
Roberta Metsolová zdůraznila, že sankce musí být účinné a tvrdé, aby vyslaly jasný signál, že porušování lidských práv nebude tolerováno. Podle ní je nezbytné, aby ti, kdo nesou politickou, vojenskou nebo soudní odpovědnost za krveprolití, byli pohnáni k odpovědnosti. EU chce svými kroky demonstrovat, že situaci pozorně sleduje a že nenechá nespravedlnost projít bez odezvy.
Situaci na mezinárodní scéně doplňuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve oznámil zavedení drakonických cel pro země obchodující s Íránem. Trump přislíbil pomoc demonstrantům a jeho administrativa v současnosti zvažuje různé formy intervence, včetně potenciálních vojenských úderů. Evropská unie se tak snaží najít vlastní cestu, jak efektivně zasáhnout pomocí ekonomických a diplomatických nástrojů.
Analytici upozorňují, že současná vlna nepokojů je pro íránské vládce největší výzvou za dlouhá desetiletí. Zatímco režim se snaží udržet kontrolu pomocí informační blokády a síly, mezinárodní společenství hledá způsoby, jak podpořit demokratické aspirace íránského lidu. Exilový princ Reza Pahlaví v této souvislosti představuje své plány na přeměnu Íránu v demokracii, což dále zvyšuje tlak na současné vedení v Teheránu.
V nadcházejících dnech se očekává, že Brusel představí konkrétní seznam jmen a subjektů, kterých se nové sankce dotknou. Evropští lídři se shodují, že čas na pouhá diplomatická prohlášení vypršel a že je nutné přistoupit k činům, které reálně omezí schopnost íránského režimu pokračovat v násilném potlačování opozice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.
Ministerstvo zahraničí upozornilo české občany, že hrozí zhoršení bezpečnostní situaci v Izraeli. Lidé by měli být opatrní, sledovat zprávy a řídit se pokyny místních bezpečnostních složek.
Českou hudební scénou v týdnu otřásla zpráva o úmrtí někdejšího klávesisty kapely Olympic Jiřího Valenty. Podle dostupných informací si měl hudebník, jenž legendární formaci opustil před šesti lety, sám vzít život.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.
V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty.
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee řekl zaměstnancům velvyslanectví, aby Izrael opustili dnes, pokud o tom uvažují. Uvedl to americký deník New York Times. Výzva diplomata k jeho podřízeným může souviset s očekáváním, že se bude stupňovat napětí v regionu.
Další dějství války mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem je na spadnutí. I když už se bývalí partneři neměli znovu setkávat u soudu, zřejmě se justice opět bude zabývat tím, k čemu mezi nimi došlo. Potvrzují to slova právního zástupce jednoho z aktérů.
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Dádu Patrasovou potkalo něco, s čím rozhodně nepočítala. Na sociálních sítích se totiž začala šířit zpráva o jejím údajném úmrtí. V takovém případě existuje jediná možná obrana. Patrasová se ozvala, aby uklidnila všechny fanoušky v Česku i na Slovensku.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neplánuje navyšovat obranné výdaje až tak, aby naplnilo závazky v rámci NATO. Za prioritu kabinetu označil zdraví občanů. Babiše následně zkritizoval předseda předchozí české vlády.