Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
K požadavkům na eskalaci sankcí se připojil také německý kancléř Friedrich Merz, který násilí režimu proti vlastním občanům označil za projev slabosti, nikoli síly. Podle Merze musí tyto útoky okamžitě skončit a jeho tým již pracuje na novém balíčku unijních opatření. Podobně se vyjádřil i irský premiér Micheál Martin, čímž potvrdil širokou shodu napříč členskými státy na nutnosti přitvrdit v tlaku na Teherán.
Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou nyní prověřuje konkrétní možnosti, jak sankce zacílit na osoby a instituce přímo zodpovědné za represe. Mezi zvažovanými kroky je i zařazení Islámských revolučních gard na seznam teroristických organizací. Von der Leyenová na sociální síti X označila rostoucí počet obětí za děsivý a slíbila, že návrh na další vlnu postihů bude předložen v nejbližší době, přičemž zdůraznila, že EU stojí na straně Íránců bojujících za svou svobodu.
Protesty, které vypukly koncem prosince, byly původně motivovány kritickou ekonomickou situací, vysokou inflací a propadem národní měny. Velmi rychle se však transformovaly v celonárodní povstání požadující svržení autoritářského režimu ajatolláhů. Přestože íránské úřady zablokovaly internetovou komunikaci, aby zabránily šíření informací, odhady mluví o tom, že při zásazích mohlo přijít o život přibližně 2 000 lidí a tisíce dalších byly zatčeny.
Roberta Metsolová zdůraznila, že sankce musí být účinné a tvrdé, aby vyslaly jasný signál, že porušování lidských práv nebude tolerováno. Podle ní je nezbytné, aby ti, kdo nesou politickou, vojenskou nebo soudní odpovědnost za krveprolití, byli pohnáni k odpovědnosti. EU chce svými kroky demonstrovat, že situaci pozorně sleduje a že nenechá nespravedlnost projít bez odezvy.
Situaci na mezinárodní scéně doplňuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který již dříve oznámil zavedení drakonických cel pro země obchodující s Íránem. Trump přislíbil pomoc demonstrantům a jeho administrativa v současnosti zvažuje různé formy intervence, včetně potenciálních vojenských úderů. Evropská unie se tak snaží najít vlastní cestu, jak efektivně zasáhnout pomocí ekonomických a diplomatických nástrojů.
Analytici upozorňují, že současná vlna nepokojů je pro íránské vládce největší výzvou za dlouhá desetiletí. Zatímco režim se snaží udržet kontrolu pomocí informační blokády a síly, mezinárodní společenství hledá způsoby, jak podpořit demokratické aspirace íránského lidu. Exilový princ Reza Pahlaví v této souvislosti představuje své plány na přeměnu Íránu v demokracii, což dále zvyšuje tlak na současné vedení v Teheránu.
V nadcházejících dnech se očekává, že Brusel představí konkrétní seznam jmen a subjektů, kterých se nové sankce dotknou. Evropští lídři se shodují, že čas na pouhá diplomatická prohlášení vypršel a že je nutné přistoupit k činům, které reálně omezí schopnost íránského režimu pokračovat v násilném potlačování opozice.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.