Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Analýza organizace Watershed Investigations ukázala, že více než polovina z 33 plánovaných nebo rozšiřovaných dolů, které EU v rámci svého zákona o kritických surovinách označila za „strategické projekty“, leží v oblastech vykazujících podle satelitních dat NASA dlouhodobé vysychání. Téměř polovina z nich se nachází v zónách zasažených v posledních měsících suchem a čtvrtina přímo v regionech s kritickým nedostatkem vody. Šest těchto strategických dolů má vzniknout ve vysoce ohrožených oblastech Španělska, další jsou plánovány v Portugalsku a Řecku, tedy v zemích, které patří k unijní špičce v nedostatku vodních zdrojů.
Proti rozhodnutí Evropské komise udělit těmto projektům privilegovaný status se již ohradila ekologická organizace Ecologistas en Acción, podle níž Brusel dostatečně nezvážil rizika pro vodní hospodářství a biodiverzitu. Globální poptávka po kritických minerálech se od roku 2010 ztrojnásobila kvůli rozvoji umělé inteligence, elektromobility a obnovitelných zdrojů, a do roku 2030 se očekává její další zdvojnásobení. Unie proto vybrala desítky projektů pro zrychlené povolovací řízení, aby snížila svou závislost na dovozu, a nyní připravuje revizi rámcové směrnice o vodách, která by měla odstranit byrokratické překážky.
Za tyto změny dlouhodobě lobbuje průmyslové sdružení Euromines, které požaduje delší lhůty pro plnění cílů kvality vody a úpravu pravidla zakazujícího zhoršování stavu vodních ploch. Sdružení sice odmítá, že by šlo o povolení ke znečišťování, a deklaruje snahu o zachování ekologických záruk, ekologové však plány označují za bezohledné. Manažerka vodní politiky Evropského ekologického byra Sara Johanssonová upozornila, že oslabení ochrany podkope vodní odolnost Evropy a dopady nakonec finančně i zdravotně odnesou daňoví poplatníci a zemědělci.
Před oslabováním ochranných mechanismů varoval také ředitel Institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví Kaveh Madani, který přirovnal zrychlenou těžbu v suchých oblastech k ruské ruletě. Podle něj může jít o krátkodobý ekonomický stimul, ale případné nevratné poškození řek, zvodní a celých ekosystémů převáží veškeré slibované zisky. Samotné těžařské společnosti naopak jakékoli nadměrné ohrožení zdrojů odmítají a poukazují na moderní uzavřené cykly recyklace vody a přísný regulatorní dohled, který má rizikům předcházet.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.