Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Analýza organizace Watershed Investigations ukázala, že více než polovina z 33 plánovaných nebo rozšiřovaných dolů, které EU v rámci svého zákona o kritických surovinách označila za „strategické projekty“, leží v oblastech vykazujících podle satelitních dat NASA dlouhodobé vysychání. Téměř polovina z nich se nachází v zónách zasažených v posledních měsících suchem a čtvrtina přímo v regionech s kritickým nedostatkem vody. Šest těchto strategických dolů má vzniknout ve vysoce ohrožených oblastech Španělska, další jsou plánovány v Portugalsku a Řecku, tedy v zemích, které patří k unijní špičce v nedostatku vodních zdrojů.
Proti rozhodnutí Evropské komise udělit těmto projektům privilegovaný status se již ohradila ekologická organizace Ecologistas en Acción, podle níž Brusel dostatečně nezvážil rizika pro vodní hospodářství a biodiverzitu. Globální poptávka po kritických minerálech se od roku 2010 ztrojnásobila kvůli rozvoji umělé inteligence, elektromobility a obnovitelných zdrojů, a do roku 2030 se očekává její další zdvojnásobení. Unie proto vybrala desítky projektů pro zrychlené povolovací řízení, aby snížila svou závislost na dovozu, a nyní připravuje revizi rámcové směrnice o vodách, která by měla odstranit byrokratické překážky.
Za tyto změny dlouhodobě lobbuje průmyslové sdružení Euromines, které požaduje delší lhůty pro plnění cílů kvality vody a úpravu pravidla zakazujícího zhoršování stavu vodních ploch. Sdružení sice odmítá, že by šlo o povolení ke znečišťování, a deklaruje snahu o zachování ekologických záruk, ekologové však plány označují za bezohledné. Manažerka vodní politiky Evropského ekologického byra Sara Johanssonová upozornila, že oslabení ochrany podkope vodní odolnost Evropy a dopady nakonec finančně i zdravotně odnesou daňoví poplatníci a zemědělci.
Před oslabováním ochranných mechanismů varoval také ředitel Institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví Kaveh Madani, který přirovnal zrychlenou těžbu v suchých oblastech k ruské ruletě. Podle něj může jít o krátkodobý ekonomický stimul, ale případné nevratné poškození řek, zvodní a celých ekosystémů převáží veškeré slibované zisky. Samotné těžařské společnosti naopak jakékoli nadměrné ohrožení zdrojů odmítají a poukazují na moderní uzavřené cykly recyklace vody a přísný regulatorní dohled, který má rizikům předcházet.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.