Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Zásadním zlomem v transatlantických vztazích se staly hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně anexe Grónska. Siliņa uvedla, že právě jednotný postoj Evropy při podpoře Dánska a Grónska změnil dynamiku vzájemných vztahů. Evropské země nyní vyžadují, aby byly jako celek brány vážně a s náležitým respektem.
I když americký ministr zahraničí Marco Rubio v Mnichově volil smířlivější tón a hovořil o oživení starého přátelství, evropští lídři zůstávají opatrní. Podle lotyšské premiérky sice obě strany stojí o bezpečnější budoucnost, ale svět se změnil. Je tedy nutné jasně definovat nová pravidla, podle kterých spolu budou Evropa a USA napříště jednat.
Aby se Evropa stala rozhodnější, musí podle Siliņy přehodnotit své vnitřní procesy. Dosavadní nutnost shody všech 27 členských států se ukazuje jako příliš těžkopádná. První změny se již dějí – lídři EU se shodli na možnosti vytvářet menší skupiny stejně smýšlejících zemí, což má urychlit přijímání zákonů a obejít hrozby veta.
Součástí těchto reforem je i návrh na zřízení Evropské rady bezpečnosti po vzoru OSN. Tento orgán by měl umožnit rychlá rozhodnutí v krizových situacích, zejména pokud se EU rozhodne vytvořit vlastní vojenské síly rychlé reakce. Siliņa tento nápad označila za velmi rozumný a podpořila jeho další rozpracování.
Debata se rozšiřuje také na oblast jaderné obrany. Vzhledem k nejistotě ohledně amerického jaderného deštníku je lotyšská premiérka otevřená jednáním o vytvoření evropského jaderného odstrašujícího systému. Pokud Evropa dodrží své předchozí závazky, nevidí důvod, proč by se do takového projektu neměla zapojit.
Lepší vyzbrojení a vyšší rozhodnost by měly Evropě zajistit větší respekt na mezinárodní scéně. Silnější pozice umožní unijním představitelům formulovat své odpovědi směrem k USA mnohem jasněji. Siliņa přirovnala vztah k USA k tangu, které sice pokračuje, ale pravděpodobně bude mít zcela nové kroky.
Cílem Lotyšska i dalších spojenců je vytvořit odolnější a samostatnější Evropu, která bude schopna čelit výzvám moderní doby. Tento proces proměny je vnímán jako nezbytný krok k zajištění dlouhodobé stability a bezpečnosti celého kontinentu bez ohledu na politické změny v zámoří.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.