Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Zásadním zlomem v transatlantických vztazích se staly hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně anexe Grónska. Siliņa uvedla, že právě jednotný postoj Evropy při podpoře Dánska a Grónska změnil dynamiku vzájemných vztahů. Evropské země nyní vyžadují, aby byly jako celek brány vážně a s náležitým respektem.
I když americký ministr zahraničí Marco Rubio v Mnichově volil smířlivější tón a hovořil o oživení starého přátelství, evropští lídři zůstávají opatrní. Podle lotyšské premiérky sice obě strany stojí o bezpečnější budoucnost, ale svět se změnil. Je tedy nutné jasně definovat nová pravidla, podle kterých spolu budou Evropa a USA napříště jednat.
Aby se Evropa stala rozhodnější, musí podle Siliņy přehodnotit své vnitřní procesy. Dosavadní nutnost shody všech 27 členských států se ukazuje jako příliš těžkopádná. První změny se již dějí – lídři EU se shodli na možnosti vytvářet menší skupiny stejně smýšlejících zemí, což má urychlit přijímání zákonů a obejít hrozby veta.
Součástí těchto reforem je i návrh na zřízení Evropské rady bezpečnosti po vzoru OSN. Tento orgán by měl umožnit rychlá rozhodnutí v krizových situacích, zejména pokud se EU rozhodne vytvořit vlastní vojenské síly rychlé reakce. Siliņa tento nápad označila za velmi rozumný a podpořila jeho další rozpracování.
Debata se rozšiřuje také na oblast jaderné obrany. Vzhledem k nejistotě ohledně amerického jaderného deštníku je lotyšská premiérka otevřená jednáním o vytvoření evropského jaderného odstrašujícího systému. Pokud Evropa dodrží své předchozí závazky, nevidí důvod, proč by se do takového projektu neměla zapojit.
Lepší vyzbrojení a vyšší rozhodnost by měly Evropě zajistit větší respekt na mezinárodní scéně. Silnější pozice umožní unijním představitelům formulovat své odpovědi směrem k USA mnohem jasněji. Siliņa přirovnala vztah k USA k tangu, které sice pokračuje, ale pravděpodobně bude mít zcela nové kroky.
Cílem Lotyšska i dalších spojenců je vytvořit odolnější a samostatnější Evropu, která bude schopna čelit výzvám moderní doby. Tento proces proměny je vnímán jako nezbytný krok k zajištění dlouhodobé stability a bezpečnosti celého kontinentu bez ohledu na politické změny v zámoří.
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.