Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Povinnost odtajnit materiály vyplývá ze zákona o transparentnosti Epsteinových spisů (Epstein Files Transparency Act). Ten Kongres schválil v listopadu drtivou většinou hlasů poté, co se v republikánském táboře zformovala skupina zákonodárců ochotných hlasovat s demokraty. Prezident Trump, který dříve zveřejnění sliboval, ale po návratu do úřadu postoj změnil, nakonec pod tlakem vlastních příznivců zákon podepsal.
Ministryně spravedlnosti Pam Bondi má za úkol zveřejnit veškeré neklasifikované záznamy, komunikaci a vyšetřovací materiály spojené s Epsteinem a jeho společnicí Ghislaine Maxwellovou. Dokumenty musí být dostupné v digitální podobě umožňující vyhledávání. Podle představitelů ministerstva se očekává uvolnění první tranše čítající několik set tisíc stran, přičemž další materiály budou následovat v příštích týdnech.
Ačkoli zákon nařizuje maximální otevřenost, úřady mají právo začernit citlivé údaje. To se týká především identity obětí, materiálů zobrazujících zneužívání dětí nebo informací, které by mohly ohrozit probíhající vyšetřování. Donald Trump v listopadu nařídil nové trestní vyšetřování Epsteinových vazeb na demokratické politiky, což kritici vnímají jako možnou zástěnu pro zadržení některých nepohodlných dokumentů.
Napětí před zveřejněním v posledních hodinách stupňovali demokraté ze sněmovního výboru pro dohled, kteří publikovali desítky fotografií z Epsteinovy pozůstalosti. Na snímcích se objevují známé osobnosti jako miliardář Bill Gates, filozof Noam Chomsky nebo bývalý poradce Bílého domu Steve Bannon. Fotografie byly zveřejněny bez popisků a jejich existenci nelze považovat za důkaz protiprávního jednání, slouží však jako připomínka rozsáhlé sítě kontaktů, kterou Epstein disponoval.
Veřejnost nyní upírá zrak k vládním serverům, kde by se měly spisy objevit. Zatímco Trumpovi odpůrci doufají v odhalení kompromitujících informací o prezidentovi, jeho základna MAGA se v otázce Epsteinových spisů rozdělila – část příznivců trvá na úplné pravdě, zatímco jiní věří prezidentovu tvrzení, že celá kauza je „demokratický podvod“. Odpověď na to, co skutečně obsahují archivy FBI a ministerstva spravedlnosti, by měla být známa již během několika hodin.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
