Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Podle autorů studie je současné vládní heslo sice pravdivé, ale příliš vágní, protože lidé potřebují přesná čísla, aby se mohli informovaně rozhodovat. Tým amerických, kanadských a britských vědců byl původně požádán o revizi výzkumů, jež měla sloužit jako podklad pro vládní doporučení aktualizovaná každých pět let. Zpráva byla sice zveřejněna v době Bidenovy administrativy, avšak po nástupu nové vlády byly její závěry odsunuty na vedlejší kolej s odůvodněním, že oficiální pokyny se řídí celkem vědeckých poznatků, nikoli jedinou analýzou.
Nová vědecká práce, která již není vládním dokumentem, analyzovala 56 systematických přehledů o vlivu alkoholu na zdraví a propojila je s údaji o úmrtnosti ve Spojených státech. Výzkum ukázal, že u mužů, kteří vypijí více než 6,5 nápoje týdně, a u žen s konzumací nad sedm nápojů týdně stoupá celoživotní riziko úmrtí na nemoci či zranění spojené s alkoholem nad hodnotu 1 z 1 000. Pokud týdenní spotřeba u obou pohlaví překročí 8,5 nápoje, riziko se zvyšuje na více než 1 ze 100 a při 14 nápojích týdně dosahuje vysoké úrovně 1 z 25.
Studie potvrdila, že každodenní pití sice mírně snižuje riziko úmrtí na ischemickou cévní mozkovou příhodu a ischemickou chorobu srdeční, tento ochranný efekt však zcela stírá občasné nárazové pití. Pravidelná konzumace je navíc prokazatelně spojena s vyšším rizikem úmrtí na jaterní cirhózu, úrazy a řadu onkologických onemocnění, včetně rakoviny ústní dutiny, jícnu, tlustého střeva či prsu. Podle badatelů tak negativní dopady v podobě zranění a nádorů celkově výrazně převažují nad jakýmikoli přínosy pro srdce.
Odborníci se shodují, že představa o prospěšnosti alkoholu pro lidské zdraví je mýtus, ačkoli si mnoho lidí stále myslí, že se díky střídmému pití dožije vyššího věku. Americká onkologická společnost uvádí, že z hlediska prevence je nejlepší se alkoholu vyhýbat úplně, přičemž zvýšenou opatrnost by měli věnovat lidé s vyšším rizikem výskytu či návratu rakoviny. Autoři výzkumu nicméně dodávají, že jejich data odrážejí vzorce úmrtnosti celé populace a každý člověk musí zvážit vlastní rizika, například s ohledem na rodinnou anamnézu kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).