Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Podle autorů studie je současné vládní heslo sice pravdivé, ale příliš vágní, protože lidé potřebují přesná čísla, aby se mohli informovaně rozhodovat. Tým amerických, kanadských a britských vědců byl původně požádán o revizi výzkumů, jež měla sloužit jako podklad pro vládní doporučení aktualizovaná každých pět let. Zpráva byla sice zveřejněna v době Bidenovy administrativy, avšak po nástupu nové vlády byly její závěry odsunuty na vedlejší kolej s odůvodněním, že oficiální pokyny se řídí celkem vědeckých poznatků, nikoli jedinou analýzou.
Nová vědecká práce, která již není vládním dokumentem, analyzovala 56 systematických přehledů o vlivu alkoholu na zdraví a propojila je s údaji o úmrtnosti ve Spojených státech. Výzkum ukázal, že u mužů, kteří vypijí více než 6,5 nápoje týdně, a u žen s konzumací nad sedm nápojů týdně stoupá celoživotní riziko úmrtí na nemoci či zranění spojené s alkoholem nad hodnotu 1 z 1 000. Pokud týdenní spotřeba u obou pohlaví překročí 8,5 nápoje, riziko se zvyšuje na více než 1 ze 100 a při 14 nápojích týdně dosahuje vysoké úrovně 1 z 25.
Studie potvrdila, že každodenní pití sice mírně snižuje riziko úmrtí na ischemickou cévní mozkovou příhodu a ischemickou chorobu srdeční, tento ochranný efekt však zcela stírá občasné nárazové pití. Pravidelná konzumace je navíc prokazatelně spojena s vyšším rizikem úmrtí na jaterní cirhózu, úrazy a řadu onkologických onemocnění, včetně rakoviny ústní dutiny, jícnu, tlustého střeva či prsu. Podle badatelů tak negativní dopady v podobě zranění a nádorů celkově výrazně převažují nad jakýmikoli přínosy pro srdce.
Odborníci se shodují, že představa o prospěšnosti alkoholu pro lidské zdraví je mýtus, ačkoli si mnoho lidí stále myslí, že se díky střídmému pití dožije vyššího věku. Americká onkologická společnost uvádí, že z hlediska prevence je nejlepší se alkoholu vyhýbat úplně, přičemž zvýšenou opatrnost by měli věnovat lidé s vyšším rizikem výskytu či návratu rakoviny. Autoři výzkumu nicméně dodávají, že jejich data odrážejí vzorce úmrtnosti celé populace a každý člověk musí zvážit vlastní rizika, například s ohledem na rodinnou anamnézu kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.