Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Kromě samotných finančních nároků podrobil německý kancléř ostré kritice také záměr Unie vytvořit 2 500 nových pracovních míst v evropských institucích. Zástupci Brusel odůvodňují tento krok zvýšenou agendou spojenou s řešením současných geopolitických krizí. Merz však takový postup striktně odmítl s poukazem na to, že sama německá vláda plánuje do roku 2029 snížit počet státních úředníků o osm procent.
Příprava nového kompromisního návrhu rozpočtu nyní připadá na Irsko, které převzalo předsednictví v Radě Evropské unie. Irský premiér tak stojí před mimořádně složitým úkolem skloubit německé požadavky na nekompromisní škrty s tlakem zemí jako Itálie, Španělsko nebo Polsko, které naopak prosazují výrazně navýšený unijní rozpočet. Dosavadní kompromisní návrh předchozího kyperského předsednictví, který počítal se škrty ve výši dvou procent, Německo i jeho severní spojenci odmítli jako zcela nedostatečný.
Irský šéf vlády reagoval na kategorické požadavky Berlína zdrženlivě a uvedl, že pozorně vyslechne německé priority. Vyjádřil přitom přesvědčení, že pokud všechny členské státy přistoupí k vyjednávání v konstruktivním duchu, dosáhnou finální dohody do konce letošního roku. Jednání o rozpočtu má vyvrcholit na nadcházejícím říjnovém summitu unijních lídrů.
Zásadním jablkem sváru zůstává vyhledávání nových celounijních zdrojů zdanění, jež mají zajistit financování rozpočtu a pokrytí rostoucích výdajů na obranu a konkurenceschopnost. Evropská komise již dříve navrhla pět nových unijních daní, mezi nimiž je vyšší zdanění tabákových výrobků či kontroverzní korporátní daň pro velké podniky. Cílem těchto opatření je získat přímé příjmy do unijní pokladny a snížit závislost na přímých příspěvcích z národních rozpočtů.
Německá strana se však proti navrhované dani pro velké firmy staví velmi odmítavě a odmítá i kompromisní varianty, které by z povinnosti vyjmuly malé a střední podniky. Zavedení jakýchkoliv nových celounijních daní navíc vyžaduje podpoření všemi členskými státy, což významně komplikuje hledání celkového konsensu.
Své vlastní výhrady k novým daňovým mechanismům drží také Irsko. Premiér Martin na tiskové konferenci potvrdil odmítavý postoj své země vůči digitální dani, kterou prosazuje Evropský parlament společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Irský premiér varoval, že zavedení této poplatkové zátěže by mohlo narušit loňskou obchodní dohodu uzavřenou se Spojenými státy.
Rozpočtová vyjednávání tak odhalují hluboké rozpory mezi unijními členy ohledně budoucího směřování evropského bloku. Zatímco severní státy v čele s Německem požadují striktní rozpočtovou kázeň a omezování byrokracie, jižní a východní křídlo Unie trvá na zachování vysokých investic do společných politik. Nadcházející měsíce irského předsednictví tudíž prověří schopnost evropských lídrů najít rovnováhu mezi úspornými opatřeními a potřebou financovat klíčové priority.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.