Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Kromě samotných finančních nároků podrobil německý kancléř ostré kritice také záměr Unie vytvořit 2 500 nových pracovních míst v evropských institucích. Zástupci Brusel odůvodňují tento krok zvýšenou agendou spojenou s řešením současných geopolitických krizí. Merz však takový postup striktně odmítl s poukazem na to, že sama německá vláda plánuje do roku 2029 snížit počet státních úředníků o osm procent.
Příprava nového kompromisního návrhu rozpočtu nyní připadá na Irsko, které převzalo předsednictví v Radě Evropské unie. Irský premiér tak stojí před mimořádně složitým úkolem skloubit německé požadavky na nekompromisní škrty s tlakem zemí jako Itálie, Španělsko nebo Polsko, které naopak prosazují výrazně navýšený unijní rozpočet. Dosavadní kompromisní návrh předchozího kyperského předsednictví, který počítal se škrty ve výši dvou procent, Německo i jeho severní spojenci odmítli jako zcela nedostatečný.
Irský šéf vlády reagoval na kategorické požadavky Berlína zdrženlivě a uvedl, že pozorně vyslechne německé priority. Vyjádřil přitom přesvědčení, že pokud všechny členské státy přistoupí k vyjednávání v konstruktivním duchu, dosáhnou finální dohody do konce letošního roku. Jednání o rozpočtu má vyvrcholit na nadcházejícím říjnovém summitu unijních lídrů.
Zásadním jablkem sváru zůstává vyhledávání nových celounijních zdrojů zdanění, jež mají zajistit financování rozpočtu a pokrytí rostoucích výdajů na obranu a konkurenceschopnost. Evropská komise již dříve navrhla pět nových unijních daní, mezi nimiž je vyšší zdanění tabákových výrobků či kontroverzní korporátní daň pro velké podniky. Cílem těchto opatření je získat přímé příjmy do unijní pokladny a snížit závislost na přímých příspěvcích z národních rozpočtů.
Německá strana se však proti navrhované dani pro velké firmy staví velmi odmítavě a odmítá i kompromisní varianty, které by z povinnosti vyjmuly malé a střední podniky. Zavedení jakýchkoliv nových celounijních daní navíc vyžaduje podpoření všemi členskými státy, což významně komplikuje hledání celkového konsensu.
Své vlastní výhrady k novým daňovým mechanismům drží také Irsko. Premiér Martin na tiskové konferenci potvrdil odmítavý postoj své země vůči digitální dani, kterou prosazuje Evropský parlament společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Irský premiér varoval, že zavedení této poplatkové zátěže by mohlo narušit loňskou obchodní dohodu uzavřenou se Spojenými státy.
Rozpočtová vyjednávání tak odhalují hluboké rozpory mezi unijními členy ohledně budoucího směřování evropského bloku. Zatímco severní státy v čele s Německem požadují striktní rozpočtovou kázeň a omezování byrokracie, jižní a východní křídlo Unie trvá na zachování vysokých investic do společných politik. Nadcházející měsíce irského předsednictví tudíž prověří schopnost evropských lídrů najít rovnováhu mezi úspornými opatřeními a potřebou financovat klíčové priority.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.