Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Kromě samotných finančních nároků podrobil německý kancléř ostré kritice také záměr Unie vytvořit 2 500 nových pracovních míst v evropských institucích. Zástupci Brusel odůvodňují tento krok zvýšenou agendou spojenou s řešením současných geopolitických krizí. Merz však takový postup striktně odmítl s poukazem na to, že sama německá vláda plánuje do roku 2029 snížit počet státních úředníků o osm procent.
Příprava nového kompromisního návrhu rozpočtu nyní připadá na Irsko, které převzalo předsednictví v Radě Evropské unie. Irský premiér tak stojí před mimořádně složitým úkolem skloubit německé požadavky na nekompromisní škrty s tlakem zemí jako Itálie, Španělsko nebo Polsko, které naopak prosazují výrazně navýšený unijní rozpočet. Dosavadní kompromisní návrh předchozího kyperského předsednictví, který počítal se škrty ve výši dvou procent, Německo i jeho severní spojenci odmítli jako zcela nedostatečný.
Irský šéf vlády reagoval na kategorické požadavky Berlína zdrženlivě a uvedl, že pozorně vyslechne německé priority. Vyjádřil přitom přesvědčení, že pokud všechny členské státy přistoupí k vyjednávání v konstruktivním duchu, dosáhnou finální dohody do konce letošního roku. Jednání o rozpočtu má vyvrcholit na nadcházejícím říjnovém summitu unijních lídrů.
Zásadním jablkem sváru zůstává vyhledávání nových celounijních zdrojů zdanění, jež mají zajistit financování rozpočtu a pokrytí rostoucích výdajů na obranu a konkurenceschopnost. Evropská komise již dříve navrhla pět nových unijních daní, mezi nimiž je vyšší zdanění tabákových výrobků či kontroverzní korporátní daň pro velké podniky. Cílem těchto opatření je získat přímé příjmy do unijní pokladny a snížit závislost na přímých příspěvcích z národních rozpočtů.
Německá strana se však proti navrhované dani pro velké firmy staví velmi odmítavě a odmítá i kompromisní varianty, které by z povinnosti vyjmuly malé a střední podniky. Zavedení jakýchkoliv nových celounijních daní navíc vyžaduje podpoření všemi členskými státy, což významně komplikuje hledání celkového konsensu.
Své vlastní výhrady k novým daňovým mechanismům drží také Irsko. Premiér Martin na tiskové konferenci potvrdil odmítavý postoj své země vůči digitální dani, kterou prosazuje Evropský parlament společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Irský premiér varoval, že zavedení této poplatkové zátěže by mohlo narušit loňskou obchodní dohodu uzavřenou se Spojenými státy.
Rozpočtová vyjednávání tak odhalují hluboké rozpory mezi unijními členy ohledně budoucího směřování evropského bloku. Zatímco severní státy v čele s Německem požadují striktní rozpočtovou kázeň a omezování byrokracie, jižní a východní křídlo Unie trvá na zachování vysokých investic do společných politik. Nadcházející měsíce irského předsednictví tudíž prověří schopnost evropských lídrů najít rovnováhu mezi úspornými opatřeními a potřebou financovat klíčové priority.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?