Polský ministr zahraničí se dostal do ostré slovní přestřelky s Washingtonem kvůli možnosti odříznutí Ukrajiny od Starlinku. Americký ministr Marco Rubio mu vzkázal, že bez této technologie by Ukrajina už dávno padla a Rusko by bylo na polských hranicích. Do debaty se zapojil i Elon Musk, který odpověděl ještě přímočařeji: „Buď zticha, člověče.“
Napětí mezi Polskem a USA kvůli Starlinku ukazuje, jak křehké jsou mezinárodní vztahy v době války na Ukrajině. Marco Rubio se snažil situaci uklidnit slovy: "Nikdo nevyhrožoval, že odřízne Ukrajinu od Starlinku," ale zároveň dal jasně najevo, jak zásadní je tato technologie pro obranu. "A poděkujte nám, protože bez Starlinku by Ukrajina tuto válku už dávno prohrála a Rusové by teď byli na hranicích s Polskem," vzkázal polské vládě Rubio. Informuje o tom Polsatnews.
Elon Musk se postavil na stranu Rubia a prohlásil: "To, co Rubio napsal, je naprostá pravda." Zároveň však neudržel emoce na uzdě a ostře se ohradil proti kritice financování Starlinku: "Buď zticha, člověče. Platíte malou část nákladů. A za Starlink neexistuje žádná náhrada." Tento tón jen přilil olej do ohně a ukázal, že Musk vnímá svou roli v konfliktu jako nenahraditelnou.
Sikorski se pokusil vyvážit debatu diplomatickou odpovědí: "Děkuji vám za potvrzení, že stateční vojáci Ukrajiny se mohou spolehnout na nezbytnou internetovou službu, kterou společně poskytují USA a Polsko." Jeho slova naznačují, že Varšava chce dál hrát aktivní roli ve vojenské podpoře Ukrajiny, i když komunikace s Washingtonem zdaleka není ideální. Tento spor ukazuje, jak silně Starlink ovlivňuje válku – a jak osobně to Musk bere.
Elon Musk na platformě X v neděli uvedl, že "pokud vypne systém Starlink, celá fronta na Ukrajině se zhroutí". Na tento příspěvek reagoval šéf polského ministerstva zahraničních věcí Radosław Sikorski, který objasnil, že "náklady na Starlinky pro Ukrajinu hradí polské ministerstvo pro digitální záležitosti". Podle Sikorského "roční náklady na projekt jsou asi 50 milionů dolarů". Dále dodal, že "pomineme-li otázku etiky vyhrožování oběti agrese, pokud se ukáže, že SpaceX je nespolehlivým dodavatelem, budeme nuceni hledat jiné dodavatele."
Reakce na Muskova slova přichází také od vojenského experta Micka Ryana, bývalého generála australské armády. Ryan komentoval: "(Elon Musk) právě učinil velmi pravděpodobným, že žádná jiná armáda nedovolí, aby se ocitla v takové situaci. Proč by měl být Starlink vojáky vnímán jako spolehlivá a důvěryhodná služba?" Tato slova upozorňují na rostoucí problémy s důvěrou v technologii, která se stala klíčovým nástrojem v obranné infrastruktuře Ukrajiny.
Připoměňme, že v pátek 28. února se Donald Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Během tohoto setkání Zelenskyj varoval amerického prezidenta, že by neměl věřit Vladimiru Putinovi. V průběhu jednání došlo k ostré výměně názorů, kdy Trump k Zelenskému prohlásil: "Neříkejte nám, co máme cítit. Snažíme se problém vyřešit. Neříkejte nám, co máme cítit. Nejste v pozici, abyste mohl diktovat. To je to, co děláte."
Viceprezident JD Vance se připojil k Trumpově argumentaci a poradil Zelenskému, aby "Trumpovi poděkoval". Trump dodal, že mu Zelenskyj neprojevuje dostatečný respekt, což podtrhlo napjatou atmosféru mezi oběma politiky.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.