Polský ministr zahraničí se dostal do ostré slovní přestřelky s Washingtonem kvůli možnosti odříznutí Ukrajiny od Starlinku. Americký ministr Marco Rubio mu vzkázal, že bez této technologie by Ukrajina už dávno padla a Rusko by bylo na polských hranicích. Do debaty se zapojil i Elon Musk, který odpověděl ještě přímočařeji: „Buď zticha, člověče.“
Napětí mezi Polskem a USA kvůli Starlinku ukazuje, jak křehké jsou mezinárodní vztahy v době války na Ukrajině. Marco Rubio se snažil situaci uklidnit slovy: "Nikdo nevyhrožoval, že odřízne Ukrajinu od Starlinku," ale zároveň dal jasně najevo, jak zásadní je tato technologie pro obranu. "A poděkujte nám, protože bez Starlinku by Ukrajina tuto válku už dávno prohrála a Rusové by teď byli na hranicích s Polskem," vzkázal polské vládě Rubio. Informuje o tom Polsatnews.
Elon Musk se postavil na stranu Rubia a prohlásil: "To, co Rubio napsal, je naprostá pravda." Zároveň však neudržel emoce na uzdě a ostře se ohradil proti kritice financování Starlinku: "Buď zticha, člověče. Platíte malou část nákladů. A za Starlink neexistuje žádná náhrada." Tento tón jen přilil olej do ohně a ukázal, že Musk vnímá svou roli v konfliktu jako nenahraditelnou.
Sikorski se pokusil vyvážit debatu diplomatickou odpovědí: "Děkuji vám za potvrzení, že stateční vojáci Ukrajiny se mohou spolehnout na nezbytnou internetovou službu, kterou společně poskytují USA a Polsko." Jeho slova naznačují, že Varšava chce dál hrát aktivní roli ve vojenské podpoře Ukrajiny, i když komunikace s Washingtonem zdaleka není ideální. Tento spor ukazuje, jak silně Starlink ovlivňuje válku – a jak osobně to Musk bere.
Elon Musk na platformě X v neděli uvedl, že "pokud vypne systém Starlink, celá fronta na Ukrajině se zhroutí". Na tento příspěvek reagoval šéf polského ministerstva zahraničních věcí Radosław Sikorski, který objasnil, že "náklady na Starlinky pro Ukrajinu hradí polské ministerstvo pro digitální záležitosti". Podle Sikorského "roční náklady na projekt jsou asi 50 milionů dolarů". Dále dodal, že "pomineme-li otázku etiky vyhrožování oběti agrese, pokud se ukáže, že SpaceX je nespolehlivým dodavatelem, budeme nuceni hledat jiné dodavatele."
Reakce na Muskova slova přichází také od vojenského experta Micka Ryana, bývalého generála australské armády. Ryan komentoval: "(Elon Musk) právě učinil velmi pravděpodobným, že žádná jiná armáda nedovolí, aby se ocitla v takové situaci. Proč by měl být Starlink vojáky vnímán jako spolehlivá a důvěryhodná služba?" Tato slova upozorňují na rostoucí problémy s důvěrou v technologii, která se stala klíčovým nástrojem v obranné infrastruktuře Ukrajiny.
Připoměňme, že v pátek 28. února se Donald Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Během tohoto setkání Zelenskyj varoval amerického prezidenta, že by neměl věřit Vladimiru Putinovi. V průběhu jednání došlo k ostré výměně názorů, kdy Trump k Zelenskému prohlásil: "Neříkejte nám, co máme cítit. Snažíme se problém vyřešit. Neříkejte nám, co máme cítit. Nejste v pozici, abyste mohl diktovat. To je to, co děláte."
Viceprezident JD Vance se připojil k Trumpově argumentaci a poradil Zelenskému, aby "Trumpovi poděkoval". Trump dodal, že mu Zelenskyj neprojevuje dostatečný respekt, což podtrhlo napjatou atmosféru mezi oběma politiky.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.