Polský ministr zahraničí se dostal do ostré slovní přestřelky s Washingtonem kvůli možnosti odříznutí Ukrajiny od Starlinku. Americký ministr Marco Rubio mu vzkázal, že bez této technologie by Ukrajina už dávno padla a Rusko by bylo na polských hranicích. Do debaty se zapojil i Elon Musk, který odpověděl ještě přímočařeji: „Buď zticha, člověče.“
Napětí mezi Polskem a USA kvůli Starlinku ukazuje, jak křehké jsou mezinárodní vztahy v době války na Ukrajině. Marco Rubio se snažil situaci uklidnit slovy: "Nikdo nevyhrožoval, že odřízne Ukrajinu od Starlinku," ale zároveň dal jasně najevo, jak zásadní je tato technologie pro obranu. "A poděkujte nám, protože bez Starlinku by Ukrajina tuto válku už dávno prohrála a Rusové by teď byli na hranicích s Polskem," vzkázal polské vládě Rubio. Informuje o tom Polsatnews.
Elon Musk se postavil na stranu Rubia a prohlásil: "To, co Rubio napsal, je naprostá pravda." Zároveň však neudržel emoce na uzdě a ostře se ohradil proti kritice financování Starlinku: "Buď zticha, člověče. Platíte malou část nákladů. A za Starlink neexistuje žádná náhrada." Tento tón jen přilil olej do ohně a ukázal, že Musk vnímá svou roli v konfliktu jako nenahraditelnou.
Sikorski se pokusil vyvážit debatu diplomatickou odpovědí: "Děkuji vám za potvrzení, že stateční vojáci Ukrajiny se mohou spolehnout na nezbytnou internetovou službu, kterou společně poskytují USA a Polsko." Jeho slova naznačují, že Varšava chce dál hrát aktivní roli ve vojenské podpoře Ukrajiny, i když komunikace s Washingtonem zdaleka není ideální. Tento spor ukazuje, jak silně Starlink ovlivňuje válku – a jak osobně to Musk bere.
Elon Musk na platformě X v neděli uvedl, že "pokud vypne systém Starlink, celá fronta na Ukrajině se zhroutí". Na tento příspěvek reagoval šéf polského ministerstva zahraničních věcí Radosław Sikorski, který objasnil, že "náklady na Starlinky pro Ukrajinu hradí polské ministerstvo pro digitální záležitosti". Podle Sikorského "roční náklady na projekt jsou asi 50 milionů dolarů". Dále dodal, že "pomineme-li otázku etiky vyhrožování oběti agrese, pokud se ukáže, že SpaceX je nespolehlivým dodavatelem, budeme nuceni hledat jiné dodavatele."
Reakce na Muskova slova přichází také od vojenského experta Micka Ryana, bývalého generála australské armády. Ryan komentoval: "(Elon Musk) právě učinil velmi pravděpodobným, že žádná jiná armáda nedovolí, aby se ocitla v takové situaci. Proč by měl být Starlink vojáky vnímán jako spolehlivá a důvěryhodná služba?" Tato slova upozorňují na rostoucí problémy s důvěrou v technologii, která se stala klíčovým nástrojem v obranné infrastruktuře Ukrajiny.
Připoměňme, že v pátek 28. února se Donald Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Během tohoto setkání Zelenskyj varoval amerického prezidenta, že by neměl věřit Vladimiru Putinovi. V průběhu jednání došlo k ostré výměně názorů, kdy Trump k Zelenskému prohlásil: "Neříkejte nám, co máme cítit. Snažíme se problém vyřešit. Neříkejte nám, co máme cítit. Nejste v pozici, abyste mohl diktovat. To je to, co děláte."
Viceprezident JD Vance se připojil k Trumpově argumentaci a poradil Zelenskému, aby "Trumpovi poděkoval". Trump dodal, že mu Zelenskyj neprojevuje dostatečný respekt, což podtrhlo napjatou atmosféru mezi oběma politiky.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.