Zfetovaní teenageři neschopní chůze, matky s vyrážkami pokrytými miminky a „rodiny pod mostem“, které spojuje jediná věc – závislost na droze zvané kush. Tato extrémně návyková a smrtící syntetická látka devastuje nejen Sierru Leone, ale i sousední země západní Afriky jako Libérii, Guineu, Guineu-Bissau a Gambii. Podle zjištění Sky News sahají její kořeny mnohem dál – až do Evropy a Velké Británie, odkud do oblasti proudí klíčové ingredience.
Reportérka Yousra Elbagir popsala šokující situaci ve Freetownu, kde celý podchod pod hlavní silnicí obývají muži, ženy i děti v sevření závislosti. Tito lidé, poznamenaní chudobou, nezaměstnaností a dlouhodobým traumatem z občanské války a eboly, žijí uprostřed odpadků a kanalizace. Své provizorní komunitě říkají „rodina pod mostem“.
Mezi nimi je i sedmnáctiletý Ibrahim, jehož tělo hyzdí bolestivé hnisající vředy. „Tahle droga je zlo. Je to destrukce. Nechápu, proč ji do naší země přinesli. Trpíme, někteří už zemřeli. Podívejte se na moje nohy,“ říká zoufale.
Kush se vyrábí z chemicky upravených rostlin, které vypadají jako běžná marihuana, ale obsahují extrémně nebezpečné látky – především nitazeny. Tyto syntetické opioidy jsou až 25krát silnější než fentanyl a podle výzkumu organizace Global Initiative Against Transnational Organised Crime se vyskytovaly v polovině testovaných vzorků drogy. Přitom do nedávna nebylo jasné, že se tyto látky vůbec do Afriky dostaly.
Jedním z klíčových momentů reportáže bylo odhalení červeného kontejneru v přístavu Queen Elizabeth II v Freetownu, v němž se našly suroviny pro výrobu kush – včetně sudu s acetonem a tašek označených jako zásilky z Amazonu ve Velké Británii. Podle úřadů bylo právě kvůli zemi původu kontejner vybrán ke kontrole.
V sousední Gambii se místní úřady snaží šíření kush potlačit raziemi, přesto se objevují nové případy i tam – často spojované se Sierrou Leone. Tato situace přispívá k narůstající xenofobii vůči přistěhovalcům. Jeden z bývalých dealerů, který byl v Gambii uvězněn, Sky News řekl: „Potřeboval jsem peníze, abych uživil syna. Vinu necítím, lidi mi za kush sami platili.“
Sierra Leone, která nemá dostatek prostředků k boji s krizí, volá po mezinárodní pomoci – zejména od zemí, odkud suroviny proudí. Podle odbornice Lucie Bird Ruiz-Benitez de Lugo je třeba společné koordinované akce, zejména pokud jde o nitazeny: „Země zapojené do dodavatelského řetězce nesou odpovědnost za to, že musí zabránit devastujícímu dopadu kush, který ničí životy v celém regionu.“
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.