Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Podle informací webu novinky.cz se obviněný a chlapec potkali na cestě, přičemž nešlo o přátelské setkání. Dospělý muž školáka násilně omezil na osobní svobodě, odvezl ho na chatu v sousední Žlutavě, kde jej do neděle věznil. "Chlapec je vnitřně neskutečně silný. Tím, že se nebál volat o pomoc, si možná zachránil život," uvedl zdroj zmíněného webu. Kriminalisté i podle serveru iDnes.cz pracují s jedinou vyšetřovací verzí únosu proti vůli dítěte.
Obviněný muž má podle informací Radiožurnálu trvalé bydliště ve stejné obci jako chlapec, tedy v Halenkovicích. Reálně ale žil v chatce ve Žlutavě. Rozhlasová stanice popsala, že muž fyzicky napadl svou oběť a na chatu ji převezl autem.
Policie v úterý dopoledne informovala, že obvinila pětadvacetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. "V dopoledních hodinách bude na krajské státní zastupitelství doručen podnět k podání návrhu na vzetí do vazby," uvedl krajský policejní mluvčí Petr Jaroš.
Policie informovala o nalezení chlapce v neděli po půl třetí odpoledne, kdy také uvedla, že je v pořádku. Zároveň poděkovala za pomoc a spolupráci při čtyřdenním pátrání a zmínila, že bude prověřovat veškeré okolnosti případu. Slíbila také poskytnutí dalších informací.
Policisté již během nedělního dne sdělili, že hoch se nejspíš neztratil sám od sebe. "Dosavadní informace nasvědčují tomu, že byl unesen a vězněn na chatě," napsala policie na síti X. Školák byl nalezen díky všímavým lidem. "Chlapcovo volání o pomoc slyšeli kolemjdoucí a zavolali nám. Dost možná tím zachránili jeho život," dodali strážci zákona.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.