Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Vědci patnáct let sledovali 25 000 lidí na Taiwanu. Srovnávali jejich vystavení vlnám veder s jejich biologickým věkem, který je měřítkem celkového zdraví. Zjistili, že lidem, kteří zažili o čtyři dny veder více, se biologický věk zvýšil o devět dní. U lidí pracujících venku byl dopad ještě výraznější, jejich biologický věk se zvýšil až o 33 dní.
Přestože se tento nárůst může zdát malý, vědci upozorňují, že jde o data za dvouleté období. Zkoumají, jaký vliv mají vlny veder na stárnutí po celý život člověka. Větší biologický věk je silným ukazatelem zvýšeného rizika úmrtí. A protože se vlny veder stávají častějšími a delšími, budou i zdravotní dopady mnohem větší.
Výzkum představuje změnu paradigmatu v chápání rozsahu a závažnosti dopadu veder na lidské zdraví, který může být celoživotní. Bylo již známo, že vlny veder způsobují krátkodobé nárůsty úmrtí, ale tato studie se zaměřila na dlouhodobé dopady.
Profesor Paul Beggs z australské Macquarie University, který se na výzkumu nepodílel, řekl, že si většina lidí myslela, že vlny veder přežila bez následků. Tato studie však ukazuje, že to tak není. Již v roce 2024 vědci zjistili, že raná expozice horku negativně ovlivňuje vývoj bílé hmoty mozku u dětí. Dle něj tak dochází k úplné změně v chápání toho, jak vážné dopady má horko na naše zdraví v jakémkoli věku.
Vědci určovali biologický věk na základě výsledků testů, jako je krevní tlak, cholesterol, funkce plic, jater a ledvin. Srovnávali biologický věk se skutečným věkem každého člověka, aby zjistili, zda vystavení vlnám veder souvisí s rychlejším stárnutím. Zjistili, že největší vliv na urychlené stárnutí měl celkový počet dnů s vlnami veder. Přesný mechanismus není znám, ale pravděpodobně se na tom podílí poškození DNA.
Analýza také ukázala, že škodlivý vliv veder se časem snižoval. To naznačuje, že si lidé postupně zvykali a přijímali opatření, aby se vyrovnali s horkem, například trávili více času ve stínu nebo používali klimatizaci. Zkoumaní lidé byli v průměru mladší, zdravější a vzdělanější než běžná populace. Vzhledem k tomu, že starší a nemocní lidé jsou vůči horku zranitelnější, je pravděpodobné, že dopad na jejich stárnutí je ještě větší.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.