Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Vědci patnáct let sledovali 25 000 lidí na Taiwanu. Srovnávali jejich vystavení vlnám veder s jejich biologickým věkem, který je měřítkem celkového zdraví. Zjistili, že lidem, kteří zažili o čtyři dny veder více, se biologický věk zvýšil o devět dní. U lidí pracujících venku byl dopad ještě výraznější, jejich biologický věk se zvýšil až o 33 dní.
Přestože se tento nárůst může zdát malý, vědci upozorňují, že jde o data za dvouleté období. Zkoumají, jaký vliv mají vlny veder na stárnutí po celý život člověka. Větší biologický věk je silným ukazatelem zvýšeného rizika úmrtí. A protože se vlny veder stávají častějšími a delšími, budou i zdravotní dopady mnohem větší.
Výzkum představuje změnu paradigmatu v chápání rozsahu a závažnosti dopadu veder na lidské zdraví, který může být celoživotní. Bylo již známo, že vlny veder způsobují krátkodobé nárůsty úmrtí, ale tato studie se zaměřila na dlouhodobé dopady.
Profesor Paul Beggs z australské Macquarie University, který se na výzkumu nepodílel, řekl, že si většina lidí myslela, že vlny veder přežila bez následků. Tato studie však ukazuje, že to tak není. Již v roce 2024 vědci zjistili, že raná expozice horku negativně ovlivňuje vývoj bílé hmoty mozku u dětí. Dle něj tak dochází k úplné změně v chápání toho, jak vážné dopady má horko na naše zdraví v jakémkoli věku.
Vědci určovali biologický věk na základě výsledků testů, jako je krevní tlak, cholesterol, funkce plic, jater a ledvin. Srovnávali biologický věk se skutečným věkem každého člověka, aby zjistili, zda vystavení vlnám veder souvisí s rychlejším stárnutím. Zjistili, že největší vliv na urychlené stárnutí měl celkový počet dnů s vlnami veder. Přesný mechanismus není znám, ale pravděpodobně se na tom podílí poškození DNA.
Analýza také ukázala, že škodlivý vliv veder se časem snižoval. To naznačuje, že si lidé postupně zvykali a přijímali opatření, aby se vyrovnali s horkem, například trávili více času ve stínu nebo používali klimatizaci. Zkoumaní lidé byli v průměru mladší, zdravější a vzdělanější než běžná populace. Vzhledem k tomu, že starší a nemocní lidé jsou vůči horku zranitelnější, je pravděpodobné, že dopad na jejich stárnutí je ještě větší.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.