Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Vědci patnáct let sledovali 25 000 lidí na Taiwanu. Srovnávali jejich vystavení vlnám veder s jejich biologickým věkem, který je měřítkem celkového zdraví. Zjistili, že lidem, kteří zažili o čtyři dny veder více, se biologický věk zvýšil o devět dní. U lidí pracujících venku byl dopad ještě výraznější, jejich biologický věk se zvýšil až o 33 dní.
Přestože se tento nárůst může zdát malý, vědci upozorňují, že jde o data za dvouleté období. Zkoumají, jaký vliv mají vlny veder na stárnutí po celý život člověka. Větší biologický věk je silným ukazatelem zvýšeného rizika úmrtí. A protože se vlny veder stávají častějšími a delšími, budou i zdravotní dopady mnohem větší.
Výzkum představuje změnu paradigmatu v chápání rozsahu a závažnosti dopadu veder na lidské zdraví, který může být celoživotní. Bylo již známo, že vlny veder způsobují krátkodobé nárůsty úmrtí, ale tato studie se zaměřila na dlouhodobé dopady.
Profesor Paul Beggs z australské Macquarie University, který se na výzkumu nepodílel, řekl, že si většina lidí myslela, že vlny veder přežila bez následků. Tato studie však ukazuje, že to tak není. Již v roce 2024 vědci zjistili, že raná expozice horku negativně ovlivňuje vývoj bílé hmoty mozku u dětí. Dle něj tak dochází k úplné změně v chápání toho, jak vážné dopady má horko na naše zdraví v jakémkoli věku.
Vědci určovali biologický věk na základě výsledků testů, jako je krevní tlak, cholesterol, funkce plic, jater a ledvin. Srovnávali biologický věk se skutečným věkem každého člověka, aby zjistili, zda vystavení vlnám veder souvisí s rychlejším stárnutím. Zjistili, že největší vliv na urychlené stárnutí měl celkový počet dnů s vlnami veder. Přesný mechanismus není znám, ale pravděpodobně se na tom podílí poškození DNA.
Analýza také ukázala, že škodlivý vliv veder se časem snižoval. To naznačuje, že si lidé postupně zvykali a přijímali opatření, aby se vyrovnali s horkem, například trávili více času ve stínu nebo používali klimatizaci. Zkoumaní lidé byli v průměru mladší, zdravější a vzdělanější než běžná populace. Vzhledem k tomu, že starší a nemocní lidé jsou vůči horku zranitelnější, je pravděpodobné, že dopad na jejich stárnutí je ještě větší.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.