Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Vědci patnáct let sledovali 25 000 lidí na Taiwanu. Srovnávali jejich vystavení vlnám veder s jejich biologickým věkem, který je měřítkem celkového zdraví. Zjistili, že lidem, kteří zažili o čtyři dny veder více, se biologický věk zvýšil o devět dní. U lidí pracujících venku byl dopad ještě výraznější, jejich biologický věk se zvýšil až o 33 dní.
Přestože se tento nárůst může zdát malý, vědci upozorňují, že jde o data za dvouleté období. Zkoumají, jaký vliv mají vlny veder na stárnutí po celý život člověka. Větší biologický věk je silným ukazatelem zvýšeného rizika úmrtí. A protože se vlny veder stávají častějšími a delšími, budou i zdravotní dopady mnohem větší.
Výzkum představuje změnu paradigmatu v chápání rozsahu a závažnosti dopadu veder na lidské zdraví, který může být celoživotní. Bylo již známo, že vlny veder způsobují krátkodobé nárůsty úmrtí, ale tato studie se zaměřila na dlouhodobé dopady.
Profesor Paul Beggs z australské Macquarie University, který se na výzkumu nepodílel, řekl, že si většina lidí myslela, že vlny veder přežila bez následků. Tato studie však ukazuje, že to tak není. Již v roce 2024 vědci zjistili, že raná expozice horku negativně ovlivňuje vývoj bílé hmoty mozku u dětí. Dle něj tak dochází k úplné změně v chápání toho, jak vážné dopady má horko na naše zdraví v jakémkoli věku.
Vědci určovali biologický věk na základě výsledků testů, jako je krevní tlak, cholesterol, funkce plic, jater a ledvin. Srovnávali biologický věk se skutečným věkem každého člověka, aby zjistili, zda vystavení vlnám veder souvisí s rychlejším stárnutím. Zjistili, že největší vliv na urychlené stárnutí měl celkový počet dnů s vlnami veder. Přesný mechanismus není znám, ale pravděpodobně se na tom podílí poškození DNA.
Analýza také ukázala, že škodlivý vliv veder se časem snižoval. To naznačuje, že si lidé postupně zvykali a přijímali opatření, aby se vyrovnali s horkem, například trávili více času ve stínu nebo používali klimatizaci. Zkoumaní lidé byli v průměru mladší, zdravější a vzdělanější než běžná populace. Vzhledem k tomu, že starší a nemocní lidé jsou vůči horku zranitelnější, je pravděpodobné, že dopad na jejich stárnutí je ještě větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.