Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
Analýza dat ukazuje, že nezávislá kontrolní komise Interpolu (CCF) obdržela za poslední desetiletí od Ruska více stížností než od jakékoli jiné země. Počet stížností na ruské zatykače je trojnásobný oproti druhému v pořadí, kterým je Turecko. Dokumenty navíc potvrzují, že stížnosti na žádosti Moskvy vedly k nejvyššímu počtu zrušených zatykačů v historii organizace.
Jedním z konkrétních případů je ruský podnikatel Igor Pestrikov, který uprchl z Ruska v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. Pestrikov odmítl nátlak ministerstev, aby své produkty dodával výhradně pro ruský vojenský průmysl, což vedlo k nacionalizaci jeho firem a vyšetřování pro finanční kriminalitu. Poté, co strávil téměř dva roky na seznamu hledaných osob, komise CCF rozhodla, že ruská žádost byla politicky motivovaná a formulovaná příliš obecně, načež zatykač zrušila.
Interpol se brání tím, že jeho operace každoročně pomáhají dopadnout tisíce nebezpečných zločinců a že mechanismy proti zneužívání systému byly v posledních letech posíleny. Po invazi na Ukrajinu zavedla organizace dodatečné kontroly ruských aktivit. Uniklé soubory však naznačují, že tato opatření nebyla dostatečná a whistleblower pro BBC uvedl, že některé přísnější restrikce byly v roce 2025 v tichosti zrušeny.
Dokumenty také odhalují méně formální cesty, kterými se Rusko snaží své cíle vystopovat. Pokud Interpol oficiální žádost o zatykač zamítne, Moskva se často snaží získat informace o pohybu a pobytu osob prostřednictvím přímých zpráv zasílaných policejním složkám v jiných zemích. Takto se Rusko snažilo získat detaily například o novináři Armenu Aramjanovi nebo o spolupracovnících zesnulého opozičníka Alexeje Navalného.
Interní zprávy Interpolu z let 2024 a 2025 potvrzují, že vedení organizace má „vážné obavy“ z úmyslného zneužívání systému Ruskem a hovoří o „zjevném porušování pravidel“. Přesto zprávy ukazují, že přibližně 90 % ruských žádostí prošlo v roce 2024 úvodními kontrolami, i když následná hloubková šetření komise CCF polovinu z nich zrušila.
Rusko se dokonce v roce 2024 pokusilo neúspěšně zařadit na seznam hledaných osob soudce a prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC). Stalo se tak krátce poté, co tento soud vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli válečným zločinům na Ukrajině. I přes tato flagrantní porušení pravidel Interpol podle uniklých informací v roce 2025 zmírnil některé restrikce uvalené na ruskou stranu.
Právníci specializující se na mezinárodní právo, jako Ben Keith a Jurij Němec, shodně tvrdí, že současná opatření Interpolu jsou neúčinná. Podle nich by země, které opakovaně a vytrvale zneužívají systém zatykačů k politické perzekuci, měly být ze systému Interpolu dočasně vyloučeny, aby se zabránilo zneužívání mezinárodní policie k pronásledování lidí po celém světě.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.