Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
Analýza dat ukazuje, že nezávislá kontrolní komise Interpolu (CCF) obdržela za poslední desetiletí od Ruska více stížností než od jakékoli jiné země. Počet stížností na ruské zatykače je trojnásobný oproti druhému v pořadí, kterým je Turecko. Dokumenty navíc potvrzují, že stížnosti na žádosti Moskvy vedly k nejvyššímu počtu zrušených zatykačů v historii organizace.
Jedním z konkrétních případů je ruský podnikatel Igor Pestrikov, který uprchl z Ruska v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. Pestrikov odmítl nátlak ministerstev, aby své produkty dodával výhradně pro ruský vojenský průmysl, což vedlo k nacionalizaci jeho firem a vyšetřování pro finanční kriminalitu. Poté, co strávil téměř dva roky na seznamu hledaných osob, komise CCF rozhodla, že ruská žádost byla politicky motivovaná a formulovaná příliš obecně, načež zatykač zrušila.
Interpol se brání tím, že jeho operace každoročně pomáhají dopadnout tisíce nebezpečných zločinců a že mechanismy proti zneužívání systému byly v posledních letech posíleny. Po invazi na Ukrajinu zavedla organizace dodatečné kontroly ruských aktivit. Uniklé soubory však naznačují, že tato opatření nebyla dostatečná a whistleblower pro BBC uvedl, že některé přísnější restrikce byly v roce 2025 v tichosti zrušeny.
Dokumenty také odhalují méně formální cesty, kterými se Rusko snaží své cíle vystopovat. Pokud Interpol oficiální žádost o zatykač zamítne, Moskva se často snaží získat informace o pohybu a pobytu osob prostřednictvím přímých zpráv zasílaných policejním složkám v jiných zemích. Takto se Rusko snažilo získat detaily například o novináři Armenu Aramjanovi nebo o spolupracovnících zesnulého opozičníka Alexeje Navalného.
Interní zprávy Interpolu z let 2024 a 2025 potvrzují, že vedení organizace má „vážné obavy“ z úmyslného zneužívání systému Ruskem a hovoří o „zjevném porušování pravidel“. Přesto zprávy ukazují, že přibližně 90 % ruských žádostí prošlo v roce 2024 úvodními kontrolami, i když následná hloubková šetření komise CCF polovinu z nich zrušila.
Rusko se dokonce v roce 2024 pokusilo neúspěšně zařadit na seznam hledaných osob soudce a prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC). Stalo se tak krátce poté, co tento soud vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli válečným zločinům na Ukrajině. I přes tato flagrantní porušení pravidel Interpol podle uniklých informací v roce 2025 zmírnil některé restrikce uvalené na ruskou stranu.
Právníci specializující se na mezinárodní právo, jako Ben Keith a Jurij Němec, shodně tvrdí, že současná opatření Interpolu jsou neúčinná. Podle nich by země, které opakovaně a vytrvale zneužívají systém zatykačů k politické perzekuci, měly být ze systému Interpolu dočasně vyloučeny, aby se zabránilo zneužívání mezinárodní policie k pronásledování lidí po celém světě.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.