Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
Analýza dat ukazuje, že nezávislá kontrolní komise Interpolu (CCF) obdržela za poslední desetiletí od Ruska více stížností než od jakékoli jiné země. Počet stížností na ruské zatykače je trojnásobný oproti druhému v pořadí, kterým je Turecko. Dokumenty navíc potvrzují, že stížnosti na žádosti Moskvy vedly k nejvyššímu počtu zrušených zatykačů v historii organizace.
Jedním z konkrétních případů je ruský podnikatel Igor Pestrikov, který uprchl z Ruska v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. Pestrikov odmítl nátlak ministerstev, aby své produkty dodával výhradně pro ruský vojenský průmysl, což vedlo k nacionalizaci jeho firem a vyšetřování pro finanční kriminalitu. Poté, co strávil téměř dva roky na seznamu hledaných osob, komise CCF rozhodla, že ruská žádost byla politicky motivovaná a formulovaná příliš obecně, načež zatykač zrušila.
Interpol se brání tím, že jeho operace každoročně pomáhají dopadnout tisíce nebezpečných zločinců a že mechanismy proti zneužívání systému byly v posledních letech posíleny. Po invazi na Ukrajinu zavedla organizace dodatečné kontroly ruských aktivit. Uniklé soubory však naznačují, že tato opatření nebyla dostatečná a whistleblower pro BBC uvedl, že některé přísnější restrikce byly v roce 2025 v tichosti zrušeny.
Dokumenty také odhalují méně formální cesty, kterými se Rusko snaží své cíle vystopovat. Pokud Interpol oficiální žádost o zatykač zamítne, Moskva se často snaží získat informace o pohybu a pobytu osob prostřednictvím přímých zpráv zasílaných policejním složkám v jiných zemích. Takto se Rusko snažilo získat detaily například o novináři Armenu Aramjanovi nebo o spolupracovnících zesnulého opozičníka Alexeje Navalného.
Interní zprávy Interpolu z let 2024 a 2025 potvrzují, že vedení organizace má „vážné obavy“ z úmyslného zneužívání systému Ruskem a hovoří o „zjevném porušování pravidel“. Přesto zprávy ukazují, že přibližně 90 % ruských žádostí prošlo v roce 2024 úvodními kontrolami, i když následná hloubková šetření komise CCF polovinu z nich zrušila.
Rusko se dokonce v roce 2024 pokusilo neúspěšně zařadit na seznam hledaných osob soudce a prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC). Stalo se tak krátce poté, co tento soud vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli válečným zločinům na Ukrajině. I přes tato flagrantní porušení pravidel Interpol podle uniklých informací v roce 2025 zmírnil některé restrikce uvalené na ruskou stranu.
Právníci specializující se na mezinárodní právo, jako Ben Keith a Jurij Němec, shodně tvrdí, že současná opatření Interpolu jsou neúčinná. Podle nich by země, které opakovaně a vytrvale zneužívají systém zatykačů k politické perzekuci, měly být ze systému Interpolu dočasně vyloučeny, aby se zabránilo zneužívání mezinárodní policie k pronásledování lidí po celém světě.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.