Dokumenty Interpolu odhalují, jak Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování kritiků

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 10:49
Sdílej:

Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.

Analýza dat ukazuje, že nezávislá kontrolní komise Interpolu (CCF) obdržela za poslední desetiletí od Ruska více stížností než od jakékoli jiné země. Počet stížností na ruské zatykače je trojnásobný oproti druhému v pořadí, kterým je Turecko. Dokumenty navíc potvrzují, že stížnosti na žádosti Moskvy vedly k nejvyššímu počtu zrušených zatykačů v historii organizace.

Jedním z konkrétních případů je ruský podnikatel Igor Pestrikov, který uprchl z Ruska v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. Pestrikov odmítl nátlak ministerstev, aby své produkty dodával výhradně pro ruský vojenský průmysl, což vedlo k nacionalizaci jeho firem a vyšetřování pro finanční kriminalitu. Poté, co strávil téměř dva roky na seznamu hledaných osob, komise CCF rozhodla, že ruská žádost byla politicky motivovaná a formulovaná příliš obecně, načež zatykač zrušila.

Interpol se brání tím, že jeho operace každoročně pomáhají dopadnout tisíce nebezpečných zločinců a že mechanismy proti zneužívání systému byly v posledních letech posíleny. Po invazi na Ukrajinu zavedla organizace dodatečné kontroly ruských aktivit. Uniklé soubory však naznačují, že tato opatření nebyla dostatečná a whistleblower pro BBC uvedl, že některé přísnější restrikce byly v roce 2025 v tichosti zrušeny.

Dokumenty také odhalují méně formální cesty, kterými se Rusko snaží své cíle vystopovat. Pokud Interpol oficiální žádost o zatykač zamítne, Moskva se často snaží získat informace o pohybu a pobytu osob prostřednictvím přímých zpráv zasílaných policejním složkám v jiných zemích. Takto se Rusko snažilo získat detaily například o novináři Armenu Aramjanovi nebo o spolupracovnících zesnulého opozičníka Alexeje Navalného.

Interní zprávy Interpolu z let 2024 a 2025 potvrzují, že vedení organizace má „vážné obavy“ z úmyslného zneužívání systému Ruskem a hovoří o „zjevném porušování pravidel“. Přesto zprávy ukazují, že přibližně 90 % ruských žádostí prošlo v roce 2024 úvodními kontrolami, i když následná hloubková šetření komise CCF polovinu z nich zrušila.

Rusko se dokonce v roce 2024 pokusilo neúspěšně zařadit na seznam hledaných osob soudce a prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC). Stalo se tak krátce poté, co tento soud vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli válečným zločinům na Ukrajině. I přes tato flagrantní porušení pravidel Interpol podle uniklých informací v roce 2025 zmírnil některé restrikce uvalené na ruskou stranu.

Právníci specializující se na mezinárodní právo, jako Ben Keith a Jurij Němec, shodně tvrdí, že současná opatření Interpolu jsou neúčinná. Podle nich by země, které opakovaně a vytrvale zneužívají systém zatykačů k politické perzekuci, měly být ze systému Interpolu dočasně vyloučeny, aby se zabránilo zneužívání mezinárodní policie k pronásledování lidí po celém světě.

Témata:
Stalo se