Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
Analýza dat ukazuje, že nezávislá kontrolní komise Interpolu (CCF) obdržela za poslední desetiletí od Ruska více stížností než od jakékoli jiné země. Počet stížností na ruské zatykače je trojnásobný oproti druhému v pořadí, kterým je Turecko. Dokumenty navíc potvrzují, že stížnosti na žádosti Moskvy vedly k nejvyššímu počtu zrušených zatykačů v historii organizace.
Jedním z konkrétních případů je ruský podnikatel Igor Pestrikov, který uprchl z Ruska v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. Pestrikov odmítl nátlak ministerstev, aby své produkty dodával výhradně pro ruský vojenský průmysl, což vedlo k nacionalizaci jeho firem a vyšetřování pro finanční kriminalitu. Poté, co strávil téměř dva roky na seznamu hledaných osob, komise CCF rozhodla, že ruská žádost byla politicky motivovaná a formulovaná příliš obecně, načež zatykač zrušila.
Interpol se brání tím, že jeho operace každoročně pomáhají dopadnout tisíce nebezpečných zločinců a že mechanismy proti zneužívání systému byly v posledních letech posíleny. Po invazi na Ukrajinu zavedla organizace dodatečné kontroly ruských aktivit. Uniklé soubory však naznačují, že tato opatření nebyla dostatečná a whistleblower pro BBC uvedl, že některé přísnější restrikce byly v roce 2025 v tichosti zrušeny.
Dokumenty také odhalují méně formální cesty, kterými se Rusko snaží své cíle vystopovat. Pokud Interpol oficiální žádost o zatykač zamítne, Moskva se často snaží získat informace o pohybu a pobytu osob prostřednictvím přímých zpráv zasílaných policejním složkám v jiných zemích. Takto se Rusko snažilo získat detaily například o novináři Armenu Aramjanovi nebo o spolupracovnících zesnulého opozičníka Alexeje Navalného.
Interní zprávy Interpolu z let 2024 a 2025 potvrzují, že vedení organizace má „vážné obavy“ z úmyslného zneužívání systému Ruskem a hovoří o „zjevném porušování pravidel“. Přesto zprávy ukazují, že přibližně 90 % ruských žádostí prošlo v roce 2024 úvodními kontrolami, i když následná hloubková šetření komise CCF polovinu z nich zrušila.
Rusko se dokonce v roce 2024 pokusilo neúspěšně zařadit na seznam hledaných osob soudce a prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC). Stalo se tak krátce poté, co tento soud vydal zatykač na Vladimira Putina kvůli válečným zločinům na Ukrajině. I přes tato flagrantní porušení pravidel Interpol podle uniklých informací v roce 2025 zmírnil některé restrikce uvalené na ruskou stranu.
Právníci specializující se na mezinárodní právo, jako Ben Keith a Jurij Němec, shodně tvrdí, že současná opatření Interpolu jsou neúčinná. Podle nich by země, které opakovaně a vytrvale zneužívají systém zatykačů k politické perzekuci, měly být ze systému Interpolu dočasně vyloučeny, aby se zabránilo zneužívání mezinárodní policie k pronásledování lidí po celém světě.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa.
Veronika Žilková si v lednu vyrazila do společnosti s dceřiným manželem, aby utužila rodinné vztahy. Mirka Dopitu pak veřejně pochválila. To se ale v minulosti stalo i s jiným Agátiným partnerem, s nímž influencerka následně vedla dlouhý soudní spor.
Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu.
Jméno Felixe Slováčka je v médiích skloňováno často, přičemž hudebníkovi se to zvlášť v některých případech nepozdává. Co jej ale nyní přinutilo k tomu, aby se obrátil na právníka?