Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
V tuto chvíli je součástí lidského jídelníčku více než tisíc odrůd banánů.. Nejrozšířenější a nejobchodovanější je odrůda Cavendish, jejíž roční produkce dosahuje přibližně 50 milionů tun. Její pěstování je výhodné kvůli vysokým výnosům a odolnosti při transportu, ale má jednu zásadní slabinu: jedná se o sterilní klony, které se nerozmnožují semeny. Kvůli tomu jsou náchylné k chorobám, jako je například houba Fusarium Tropical Race 4 (TR4), která napadá kořeny rostlin a může zničit celou úrodu.
Právě kvůli této zranitelnosti se stal banán předmětem výzkumu profesora Daniela Bebbera z Exeter University. Podle něj se banány, na rozdíl od jiných plodin, málo studují, a přitom se jedná o důležitou exportní plodinu. Zvláště odrůda Cavendish je vzhledem ke své genetické uniformitě velmi náchylná k vnějším vlivům.
Studie, která byla publikována v časopise Nature Food, ukazuje, že klimatické změny a další související faktory mohou významně omezit produkci banánů. Vědci analyzovali klimatické podmínky, jako je teplota a srážky, a také socioekonomické faktory, jako je hustota zalidnění a vzdálenost od přístavů.
Výsledky ukazují, že i když by se braly v úvahu pouze klimatické faktory, vhodná plocha pro pěstování banánů by se mezi lety 2061 a 2080 zmenšila. Pokud se k tomu ale přičtou socioekonomické aspekty, zmenšení plochy bude ještě výraznější. V současnosti se ideální plocha pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku odhaduje na 3,3 milionu kilometrů čtverečních. Se započtením socioekonomických faktorů se tato plocha snižuje na 0,99 milionu kilometrů čtverečních.
Do budoucna, s přihlédnutím k současným klimatickým projekcím, by se ideální plocha zmenšila z 1,1 milionu kilometrů čtverečních (pouze klimatické faktory) na pouhých 0,4 milionu kilometrů čtverečních, pokud se zahrnou i faktory společenské.
Daniel Bebber uvedl, že ze všech klimatických faktorů je za ztrátu vhodných oblastí zodpovědná především stoupající teplota. Ta je pro banánovníky škodlivá, zvláště v suchých oblastech. Problémem jsou i extrémní jevy, jako jsou hurikány a bouře. Analýza přitom počítá se scénářem, kdy by nedošlo k migraci pracovní síly, rozšíření přístavů nebo zavedení závlah. Kvůli tomu se oblasti vhodné pro pěstování vzdálí od míst, kde je dostatek pracovní síly a infrastruktury.
Podle brazilského agronoma Igora Rochy se tyto socioekonomické faktory dají změnit investicemi do logistiky a pobídky pro pracovníky. Zároveň se ale podle Sávia Gomese, brazilského výzkumníka potravinových systémů, objevuje problém, že země Globálního Jihu nemají tolik prostředků na to, aby se dokázaly přizpůsobit klimatickým změnám tak dobře jako bohatší státy Globálního Severu. Přitom právě země Globálního Jihu přispívají k emisím nejméně, a přesto nejvíce trpí následky.
Profesor Bebber vidí řešení v tom, že by dovozci platili za banány více, což by umožnilo zlepšit pracovní podmínky a investovat do opatření, která by zvýšila odolnost produkčních systémů.
Studie se zaměřuje na velkoprodukci banánů pro export, nicméně poukazuje na to, že malí zemědělci mohou být vůči klimatickým šokům odolnější, a to díky pěstování různých druhů plodin. Příkladem je brazilský farmář Paulo Nery Costa, jehož rodina pěstuje banány již přes 180 let. On sám již v posledních pěti letech pozoruje klimatické změny, které způsobily, že jeho úroda uzrála dříve.
Protože ale pěstuje více druhů banánů, je jeho plantáž odolnější vůči škůdcům, klimatickým šokům i ekonomickým výkyvům. Podle Sávio Gomese je biologická rozmanitost potravin jednou z nejúčinnějších strategií, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Přijetím těchto opatření a zaměřením se na diverzifikaci potravinové výroby je možné zajistit potravinovou bezpečnost pro světovou populaci.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.