Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
V tuto chvíli je součástí lidského jídelníčku více než tisíc odrůd banánů.. Nejrozšířenější a nejobchodovanější je odrůda Cavendish, jejíž roční produkce dosahuje přibližně 50 milionů tun. Její pěstování je výhodné kvůli vysokým výnosům a odolnosti při transportu, ale má jednu zásadní slabinu: jedná se o sterilní klony, které se nerozmnožují semeny. Kvůli tomu jsou náchylné k chorobám, jako je například houba Fusarium Tropical Race 4 (TR4), která napadá kořeny rostlin a může zničit celou úrodu.
Právě kvůli této zranitelnosti se stal banán předmětem výzkumu profesora Daniela Bebbera z Exeter University. Podle něj se banány, na rozdíl od jiných plodin, málo studují, a přitom se jedná o důležitou exportní plodinu. Zvláště odrůda Cavendish je vzhledem ke své genetické uniformitě velmi náchylná k vnějším vlivům.
Studie, která byla publikována v časopise Nature Food, ukazuje, že klimatické změny a další související faktory mohou významně omezit produkci banánů. Vědci analyzovali klimatické podmínky, jako je teplota a srážky, a také socioekonomické faktory, jako je hustota zalidnění a vzdálenost od přístavů.
Výsledky ukazují, že i když by se braly v úvahu pouze klimatické faktory, vhodná plocha pro pěstování banánů by se mezi lety 2061 a 2080 zmenšila. Pokud se k tomu ale přičtou socioekonomické aspekty, zmenšení plochy bude ještě výraznější. V současnosti se ideální plocha pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku odhaduje na 3,3 milionu kilometrů čtverečních. Se započtením socioekonomických faktorů se tato plocha snižuje na 0,99 milionu kilometrů čtverečních.
Do budoucna, s přihlédnutím k současným klimatickým projekcím, by se ideální plocha zmenšila z 1,1 milionu kilometrů čtverečních (pouze klimatické faktory) na pouhých 0,4 milionu kilometrů čtverečních, pokud se zahrnou i faktory společenské.
Daniel Bebber uvedl, že ze všech klimatických faktorů je za ztrátu vhodných oblastí zodpovědná především stoupající teplota. Ta je pro banánovníky škodlivá, zvláště v suchých oblastech. Problémem jsou i extrémní jevy, jako jsou hurikány a bouře. Analýza přitom počítá se scénářem, kdy by nedošlo k migraci pracovní síly, rozšíření přístavů nebo zavedení závlah. Kvůli tomu se oblasti vhodné pro pěstování vzdálí od míst, kde je dostatek pracovní síly a infrastruktury.
Podle brazilského agronoma Igora Rochy se tyto socioekonomické faktory dají změnit investicemi do logistiky a pobídky pro pracovníky. Zároveň se ale podle Sávia Gomese, brazilského výzkumníka potravinových systémů, objevuje problém, že země Globálního Jihu nemají tolik prostředků na to, aby se dokázaly přizpůsobit klimatickým změnám tak dobře jako bohatší státy Globálního Severu. Přitom právě země Globálního Jihu přispívají k emisím nejméně, a přesto nejvíce trpí následky.
Profesor Bebber vidí řešení v tom, že by dovozci platili za banány více, což by umožnilo zlepšit pracovní podmínky a investovat do opatření, která by zvýšila odolnost produkčních systémů.
Studie se zaměřuje na velkoprodukci banánů pro export, nicméně poukazuje na to, že malí zemědělci mohou být vůči klimatickým šokům odolnější, a to díky pěstování různých druhů plodin. Příkladem je brazilský farmář Paulo Nery Costa, jehož rodina pěstuje banány již přes 180 let. On sám již v posledních pěti letech pozoruje klimatické změny, které způsobily, že jeho úroda uzrála dříve.
Protože ale pěstuje více druhů banánů, je jeho plantáž odolnější vůči škůdcům, klimatickým šokům i ekonomickým výkyvům. Podle Sávio Gomese je biologická rozmanitost potravin jednou z nejúčinnějších strategií, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Přijetím těchto opatření a zaměřením se na diverzifikaci potravinové výroby je možné zajistit potravinovou bezpečnost pro světovou populaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.