Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
V tuto chvíli je součástí lidského jídelníčku více než tisíc odrůd banánů.. Nejrozšířenější a nejobchodovanější je odrůda Cavendish, jejíž roční produkce dosahuje přibližně 50 milionů tun. Její pěstování je výhodné kvůli vysokým výnosům a odolnosti při transportu, ale má jednu zásadní slabinu: jedná se o sterilní klony, které se nerozmnožují semeny. Kvůli tomu jsou náchylné k chorobám, jako je například houba Fusarium Tropical Race 4 (TR4), která napadá kořeny rostlin a může zničit celou úrodu.
Právě kvůli této zranitelnosti se stal banán předmětem výzkumu profesora Daniela Bebbera z Exeter University. Podle něj se banány, na rozdíl od jiných plodin, málo studují, a přitom se jedná o důležitou exportní plodinu. Zvláště odrůda Cavendish je vzhledem ke své genetické uniformitě velmi náchylná k vnějším vlivům.
Studie, která byla publikována v časopise Nature Food, ukazuje, že klimatické změny a další související faktory mohou významně omezit produkci banánů. Vědci analyzovali klimatické podmínky, jako je teplota a srážky, a také socioekonomické faktory, jako je hustota zalidnění a vzdálenost od přístavů.
Výsledky ukazují, že i když by se braly v úvahu pouze klimatické faktory, vhodná plocha pro pěstování banánů by se mezi lety 2061 a 2080 zmenšila. Pokud se k tomu ale přičtou socioekonomické aspekty, zmenšení plochy bude ještě výraznější. V současnosti se ideální plocha pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku odhaduje na 3,3 milionu kilometrů čtverečních. Se započtením socioekonomických faktorů se tato plocha snižuje na 0,99 milionu kilometrů čtverečních.
Do budoucna, s přihlédnutím k současným klimatickým projekcím, by se ideální plocha zmenšila z 1,1 milionu kilometrů čtverečních (pouze klimatické faktory) na pouhých 0,4 milionu kilometrů čtverečních, pokud se zahrnou i faktory společenské.
Daniel Bebber uvedl, že ze všech klimatických faktorů je za ztrátu vhodných oblastí zodpovědná především stoupající teplota. Ta je pro banánovníky škodlivá, zvláště v suchých oblastech. Problémem jsou i extrémní jevy, jako jsou hurikány a bouře. Analýza přitom počítá se scénářem, kdy by nedošlo k migraci pracovní síly, rozšíření přístavů nebo zavedení závlah. Kvůli tomu se oblasti vhodné pro pěstování vzdálí od míst, kde je dostatek pracovní síly a infrastruktury.
Podle brazilského agronoma Igora Rochy se tyto socioekonomické faktory dají změnit investicemi do logistiky a pobídky pro pracovníky. Zároveň se ale podle Sávia Gomese, brazilského výzkumníka potravinových systémů, objevuje problém, že země Globálního Jihu nemají tolik prostředků na to, aby se dokázaly přizpůsobit klimatickým změnám tak dobře jako bohatší státy Globálního Severu. Přitom právě země Globálního Jihu přispívají k emisím nejméně, a přesto nejvíce trpí následky.
Profesor Bebber vidí řešení v tom, že by dovozci platili za banány více, což by umožnilo zlepšit pracovní podmínky a investovat do opatření, která by zvýšila odolnost produkčních systémů.
Studie se zaměřuje na velkoprodukci banánů pro export, nicméně poukazuje na to, že malí zemědělci mohou být vůči klimatickým šokům odolnější, a to díky pěstování různých druhů plodin. Příkladem je brazilský farmář Paulo Nery Costa, jehož rodina pěstuje banány již přes 180 let. On sám již v posledních pěti letech pozoruje klimatické změny, které způsobily, že jeho úroda uzrála dříve.
Protože ale pěstuje více druhů banánů, je jeho plantáž odolnější vůči škůdcům, klimatickým šokům i ekonomickým výkyvům. Podle Sávio Gomese je biologická rozmanitost potravin jednou z nejúčinnějších strategií, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Přijetím těchto opatření a zaměřením se na diverzifikaci potravinové výroby je možné zajistit potravinovou bezpečnost pro světovou populaci.
Karel Šíp je lidem nejvíce na očích ve Všechnopárty. Spousta lidí nejspíš ani neví, že nejde o jeho jediný kšeft. Známý moderátor má totiž i po osmdesátce druhý pořad, s nímž cestuje po celém Česku.
Velmi vážným případem střelby se v minulém týdnu zabývali brněnští policisté. Muž v Brně na ulici střelil do hlavy ženu, která nadále zůstává v nemocnici. Podezřelému hrozí až dvacet let za mřížemi.
V jednu chvíli už to s Českým slavíkem nevypadalo dobře, ale Nově se ho v posledních letech podařilo resuscitovat. Další ročník ankety, která zachycuje popularitu tuzemských hudebních interpretů, proběhne zhruba za dva měsíce. Co víme o letošním ročníku?
Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Když byl konzervativní aktivista Charlie Kirk zastřelen v areálu Utah Valley University, událost vyvolala mezi třemi tisíci přítomnými lidmi masovou paniku. Podle očitých svědků se v panice snažili co nejrychleji dostat do bezpečí. Jedna ze svědkyň, Danielle, která stála pouhých pět metrů od Kirka, popsala událost jako "hroznou". Všude slyšela křik a viděla, jak lidé běží, a v duchu se modlila, aby nezemřela.
Západní vnímání Vladimira Putina jako „monstra“ brání mírovému řešení konfliktu na Ukrajině. Válka se západním spojencům a Ukrajině nevyvíjí příznivě a hrozí, že by mohla skončit ruským vítězstvím, po němž by následovaly roky vyčerpávajícího konfliktu s nízkou intenzitou. Proto je pro všechny strany nutné najít diplomatické řešení. Nedávné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem na Aljašce tuto možnost znovu otevřelo. Mnozí na Západě však zůstávají skeptičtí.
Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Vzorek odebraný roverem Perseverance z horniny Cheyava Falls na Marsu obsahuje „nejjasnější známky“ dávného života, jaké kdy byly na rudé planetě nalezeny. Vědci z NASA objevili na hornině „leopardí skvrny,“ o nichž se domnívají, že mohly vzniknout díky mikrobiálnímu životu před miliardami let. Své poznatky publikovali ve vědeckém časopise Nature. Ačkoli je třeba provést další analýzy, podle úřadujícího ředitele NASA Seana Duffyho nemají pro tento nález jiné vysvětlení.
Počáteční reakce Polska na narušení vzdušného prostoru nejméně devatenácti ruskými drony ukázala nečekanou jednotu tamní rozdělené politické scény. Pravicový prezident Karol Nawrocki a centristický premiér Donald Tusk, kteří spolu vedou vyhrocený politický boj, vystupovali na veřejnosti s harmonickým a vlasteneckým tónem. Oba se sešli ve vojenském velitelství, kde byli informováni o situaci, píše Politico.
Smrt konzervativního aktivisty Charlieho Kirka je dalším tragickým příkladem narůstajícího politického násilí ve Spojených státech. Střelba na univerzitě v Utahu se stala součástí znepokojivého rituálu, kdy po násilném činu následuje odsouzení, výzvy k zamyšlení a sliby, že se to už nikdy nebude opakovat, ale násilí stále pokračuje.
Katarský premiér odsoudil Izrael za útok na Hamás v Dauhá a nazval ho barbarským činem. Řekl, že Izrael tímto činem zničil veškerou naději pro izraelské rukojmí, kteří stále zůstávají v Gaze. Premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání v rozhovoru pro CNN řekl, že měli pocit, že jednali s civilizovanými lidmi. Dodal, že Izrael svým útokem spáchal "státní terorismus".