Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
V tuto chvíli je součástí lidského jídelníčku více než tisíc odrůd banánů.. Nejrozšířenější a nejobchodovanější je odrůda Cavendish, jejíž roční produkce dosahuje přibližně 50 milionů tun. Její pěstování je výhodné kvůli vysokým výnosům a odolnosti při transportu, ale má jednu zásadní slabinu: jedná se o sterilní klony, které se nerozmnožují semeny. Kvůli tomu jsou náchylné k chorobám, jako je například houba Fusarium Tropical Race 4 (TR4), která napadá kořeny rostlin a může zničit celou úrodu.
Právě kvůli této zranitelnosti se stal banán předmětem výzkumu profesora Daniela Bebbera z Exeter University. Podle něj se banány, na rozdíl od jiných plodin, málo studují, a přitom se jedná o důležitou exportní plodinu. Zvláště odrůda Cavendish je vzhledem ke své genetické uniformitě velmi náchylná k vnějším vlivům.
Studie, která byla publikována v časopise Nature Food, ukazuje, že klimatické změny a další související faktory mohou významně omezit produkci banánů. Vědci analyzovali klimatické podmínky, jako je teplota a srážky, a také socioekonomické faktory, jako je hustota zalidnění a vzdálenost od přístavů.
Výsledky ukazují, že i když by se braly v úvahu pouze klimatické faktory, vhodná plocha pro pěstování banánů by se mezi lety 2061 a 2080 zmenšila. Pokud se k tomu ale přičtou socioekonomické aspekty, zmenšení plochy bude ještě výraznější. V současnosti se ideální plocha pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku odhaduje na 3,3 milionu kilometrů čtverečních. Se započtením socioekonomických faktorů se tato plocha snižuje na 0,99 milionu kilometrů čtverečních.
Do budoucna, s přihlédnutím k současným klimatickým projekcím, by se ideální plocha zmenšila z 1,1 milionu kilometrů čtverečních (pouze klimatické faktory) na pouhých 0,4 milionu kilometrů čtverečních, pokud se zahrnou i faktory společenské.
Daniel Bebber uvedl, že ze všech klimatických faktorů je za ztrátu vhodných oblastí zodpovědná především stoupající teplota. Ta je pro banánovníky škodlivá, zvláště v suchých oblastech. Problémem jsou i extrémní jevy, jako jsou hurikány a bouře. Analýza přitom počítá se scénářem, kdy by nedošlo k migraci pracovní síly, rozšíření přístavů nebo zavedení závlah. Kvůli tomu se oblasti vhodné pro pěstování vzdálí od míst, kde je dostatek pracovní síly a infrastruktury.
Podle brazilského agronoma Igora Rochy se tyto socioekonomické faktory dají změnit investicemi do logistiky a pobídky pro pracovníky. Zároveň se ale podle Sávia Gomese, brazilského výzkumníka potravinových systémů, objevuje problém, že země Globálního Jihu nemají tolik prostředků na to, aby se dokázaly přizpůsobit klimatickým změnám tak dobře jako bohatší státy Globálního Severu. Přitom právě země Globálního Jihu přispívají k emisím nejméně, a přesto nejvíce trpí následky.
Profesor Bebber vidí řešení v tom, že by dovozci platili za banány více, což by umožnilo zlepšit pracovní podmínky a investovat do opatření, která by zvýšila odolnost produkčních systémů.
Studie se zaměřuje na velkoprodukci banánů pro export, nicméně poukazuje na to, že malí zemědělci mohou být vůči klimatickým šokům odolnější, a to díky pěstování různých druhů plodin. Příkladem je brazilský farmář Paulo Nery Costa, jehož rodina pěstuje banány již přes 180 let. On sám již v posledních pěti letech pozoruje klimatické změny, které způsobily, že jeho úroda uzrála dříve.
Protože ale pěstuje více druhů banánů, je jeho plantáž odolnější vůči škůdcům, klimatickým šokům i ekonomickým výkyvům. Podle Sávio Gomese je biologická rozmanitost potravin jednou z nejúčinnějších strategií, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Přijetím těchto opatření a zaměřením se na diverzifikaci potravinové výroby je možné zajistit potravinovou bezpečnost pro světovou populaci.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
