Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
V tuto chvíli je součástí lidského jídelníčku více než tisíc odrůd banánů.. Nejrozšířenější a nejobchodovanější je odrůda Cavendish, jejíž roční produkce dosahuje přibližně 50 milionů tun. Její pěstování je výhodné kvůli vysokým výnosům a odolnosti při transportu, ale má jednu zásadní slabinu: jedná se o sterilní klony, které se nerozmnožují semeny. Kvůli tomu jsou náchylné k chorobám, jako je například houba Fusarium Tropical Race 4 (TR4), která napadá kořeny rostlin a může zničit celou úrodu.
Právě kvůli této zranitelnosti se stal banán předmětem výzkumu profesora Daniela Bebbera z Exeter University. Podle něj se banány, na rozdíl od jiných plodin, málo studují, a přitom se jedná o důležitou exportní plodinu. Zvláště odrůda Cavendish je vzhledem ke své genetické uniformitě velmi náchylná k vnějším vlivům.
Studie, která byla publikována v časopise Nature Food, ukazuje, že klimatické změny a další související faktory mohou významně omezit produkci banánů. Vědci analyzovali klimatické podmínky, jako je teplota a srážky, a také socioekonomické faktory, jako je hustota zalidnění a vzdálenost od přístavů.
Výsledky ukazují, že i když by se braly v úvahu pouze klimatické faktory, vhodná plocha pro pěstování banánů by se mezi lety 2061 a 2080 zmenšila. Pokud se k tomu ale přičtou socioekonomické aspekty, zmenšení plochy bude ještě výraznější. V současnosti se ideální plocha pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku odhaduje na 3,3 milionu kilometrů čtverečních. Se započtením socioekonomických faktorů se tato plocha snižuje na 0,99 milionu kilometrů čtverečních.
Do budoucna, s přihlédnutím k současným klimatickým projekcím, by se ideální plocha zmenšila z 1,1 milionu kilometrů čtverečních (pouze klimatické faktory) na pouhých 0,4 milionu kilometrů čtverečních, pokud se zahrnou i faktory společenské.
Daniel Bebber uvedl, že ze všech klimatických faktorů je za ztrátu vhodných oblastí zodpovědná především stoupající teplota. Ta je pro banánovníky škodlivá, zvláště v suchých oblastech. Problémem jsou i extrémní jevy, jako jsou hurikány a bouře. Analýza přitom počítá se scénářem, kdy by nedošlo k migraci pracovní síly, rozšíření přístavů nebo zavedení závlah. Kvůli tomu se oblasti vhodné pro pěstování vzdálí od míst, kde je dostatek pracovní síly a infrastruktury.
Podle brazilského agronoma Igora Rochy se tyto socioekonomické faktory dají změnit investicemi do logistiky a pobídky pro pracovníky. Zároveň se ale podle Sávia Gomese, brazilského výzkumníka potravinových systémů, objevuje problém, že země Globálního Jihu nemají tolik prostředků na to, aby se dokázaly přizpůsobit klimatickým změnám tak dobře jako bohatší státy Globálního Severu. Přitom právě země Globálního Jihu přispívají k emisím nejméně, a přesto nejvíce trpí následky.
Profesor Bebber vidí řešení v tom, že by dovozci platili za banány více, což by umožnilo zlepšit pracovní podmínky a investovat do opatření, která by zvýšila odolnost produkčních systémů.
Studie se zaměřuje na velkoprodukci banánů pro export, nicméně poukazuje na to, že malí zemědělci mohou být vůči klimatickým šokům odolnější, a to díky pěstování různých druhů plodin. Příkladem je brazilský farmář Paulo Nery Costa, jehož rodina pěstuje banány již přes 180 let. On sám již v posledních pěti letech pozoruje klimatické změny, které způsobily, že jeho úroda uzrála dříve.
Protože ale pěstuje více druhů banánů, je jeho plantáž odolnější vůči škůdcům, klimatickým šokům i ekonomickým výkyvům. Podle Sávio Gomese je biologická rozmanitost potravin jednou z nejúčinnějších strategií, jak se vyrovnat s klimatickými změnami. Přijetím těchto opatření a zaměřením se na diverzifikaci potravinové výroby je možné zajistit potravinovou bezpečnost pro světovou populaci.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.