Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.
Frederiksen poukázala na to, že mnoho dětí má navíc problémy se čtením a soustředěním. Upozornila také, že na obrazovkách vidí věci, které by žádné dítě ani mladý člověk vidět nemělo. Přestože neupřesnila, kterých sítí se opatření dotknou, řekla, že půjde o „několik“ platforem. Zákaz by měl vstoupit v platnost již příští rok, přičemž rodiče budou mít možnost udělit dětem od 13 let výjimku.
Tento krok Dánska následuje příklad Austrálie, která zavádí zákaz přístupu k sítím jako Facebook, Snapchat, TikTok a YouTube pro osoby mladší 16 let. Podobně i norský premiér Jonas Gahr Støre oznámil, že prosadí přísnou minimální věkovou hranici 15 let pro sociální média, čímž ji navýší ze 13 let. Støre už dříve uvedl, že ačkoli jde o „těžký boj“, politici musí zasáhnout, aby ochránili děti před „silou algoritmů“.
Dánská ministryně pro digitalizaci, Caroline Stage, označila vládní oznámení za „průlom“. Přiznala, že Evropa byla „příliš naivní“ a digitální životy dětí byly přenechány platformám, které se nikdy nezajímaly o jejich blaho. Nyní je potřeba přejít „z digitálního zajetí ke společenství“.
Premiérka ve svém projevu citovala čísla, podle kterých až 94 % dánských dětí v sedmé třídě mělo profil na sociálních médiích před dosažením 13 let. Zároveň 60 % chlapců ve věku 11 až 19 let se ve svém volném čase nesetkalo s žádným kamarádem. Dánsko již v únoru zakázalo mobilní telefony ve všech školách a družinách na základě doporučení vládní komise. Tato komise vyšetřovala rostoucí nespokojenost mezi mladými lidmi a dospěla k závěru, že děti mladší 13 let by neměly vlastnit chytrý telefon nebo tablet.
Zjištění o dopadu sociálních médií na děti a mladé lidi nutí vlády po celém světě přehodnotit přístup k těmto platformám. Například Řecko v červnu navrhlo, aby EU stanovila „věk digitální dospělosti“, který by dětem bránil v přístupu k sociálním médiím bez souhlasu rodičů.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.