Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.
Frederiksen poukázala na to, že mnoho dětí má navíc problémy se čtením a soustředěním. Upozornila také, že na obrazovkách vidí věci, které by žádné dítě ani mladý člověk vidět nemělo. Přestože neupřesnila, kterých sítí se opatření dotknou, řekla, že půjde o „několik“ platforem. Zákaz by měl vstoupit v platnost již příští rok, přičemž rodiče budou mít možnost udělit dětem od 13 let výjimku.
Tento krok Dánska následuje příklad Austrálie, která zavádí zákaz přístupu k sítím jako Facebook, Snapchat, TikTok a YouTube pro osoby mladší 16 let. Podobně i norský premiér Jonas Gahr Støre oznámil, že prosadí přísnou minimální věkovou hranici 15 let pro sociální média, čímž ji navýší ze 13 let. Støre už dříve uvedl, že ačkoli jde o „těžký boj“, politici musí zasáhnout, aby ochránili děti před „silou algoritmů“.
Dánská ministryně pro digitalizaci, Caroline Stage, označila vládní oznámení za „průlom“. Přiznala, že Evropa byla „příliš naivní“ a digitální životy dětí byly přenechány platformám, které se nikdy nezajímaly o jejich blaho. Nyní je potřeba přejít „z digitálního zajetí ke společenství“.
Premiérka ve svém projevu citovala čísla, podle kterých až 94 % dánských dětí v sedmé třídě mělo profil na sociálních médiích před dosažením 13 let. Zároveň 60 % chlapců ve věku 11 až 19 let se ve svém volném čase nesetkalo s žádným kamarádem. Dánsko již v únoru zakázalo mobilní telefony ve všech školách a družinách na základě doporučení vládní komise. Tato komise vyšetřovala rostoucí nespokojenost mezi mladými lidmi a dospěla k závěru, že děti mladší 13 let by neměly vlastnit chytrý telefon nebo tablet.
Zjištění o dopadu sociálních médií na děti a mladé lidi nutí vlády po celém světě přehodnotit přístup k těmto platformám. Například Řecko v červnu navrhlo, aby EU stanovila „věk digitální dospělosti“, který by dětem bránil v přístupu k sociálním médiím bez souhlasu rodičů.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.