Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
První z incidentů se odehrál v prosinci 2024 a mířil na dánskou vodárenskou společnost v Køge. Hackeři ze skupiny Z-Pentest tehdy dokázali ovládnout systémy vodáren a manipulovat s tlakem v čerpadlech, což vedlo k prasknutí několika hlavních potrubí. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen tento útok označil za zcela nepřijatelný zásah do základních životních potřeb občanů.
Druhý útok, tentokrát typu DDoS, zasáhl dánské vládní a stranické weby v listopadu 2025, těsně před komunálními a regionálními volbami. Za touto operací stojí známá skupina NoName057(16), která má podle dánských zpravodajců přímé vazby na ruské státní složky. Cílem bylo zahltit servery a narušit informační kanály tak, aby voliči ztratili důvěru v hladký průběh volebního procesu.
Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel zdůraznil, že ruský stát používá tyto hackerské skupiny jako své nástroje k trestání zemí, které aktivně podporují ukrajinskou obranu. Útoky v kyberprostoru jsou podle něj součástí mnohem širší ovlivňovací kampaně, která má podkopat evropskou jednotu. Dánsko se proto rozhodlo předvolat ruského velvyslance k podání vysvětlení.
Ministr pro odolnost Torsten Schack Pedersen přiznal, že i přes omezené fyzické škody ukázaly útoky na vážné trhliny v dánské bezpečnosti. Podle něj by bylo naivní se domnívat, že je země na špičce kybernetické ochrany, když cizí mocnosti dokážou vypínat důležité části společnosti. Dánsko nyní plánuje investovat do posílení digitální obrany a vylepšení detekčních schopností.
Současná situace v Dánsku zapadá do širšího vzorce ruských provokací v regionu, který zahrnuje i nedávné přelety dronů nad civilními letišti a vojenskými objekty. Kodaň tyto incidenty z podzimu 2025 rovněž klasifikovala jako hybridní útoky. Tyto události vedly k urychlení prací na projektu evropské „dronové zdi“, která by měla lépe chránit strategickou infrastrukturu členských států NATO.
Dánští představitelé varují, že hranice mezi mírem a válkou se v digitálním věku neustále stírá. Spolupráce s mezinárodními partnery, jako je Europol nebo americká FBI, se ukazuje jako nezbytná pro odhalování identit útočníků. Ačkoli se Rusko od útoků distancuje, nashromážděné digitální stopy podle Dánska jasně ukazují směrem k Moskvě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.