Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
První z incidentů se odehrál v prosinci 2024 a mířil na dánskou vodárenskou společnost v Køge. Hackeři ze skupiny Z-Pentest tehdy dokázali ovládnout systémy vodáren a manipulovat s tlakem v čerpadlech, což vedlo k prasknutí několika hlavních potrubí. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen tento útok označil za zcela nepřijatelný zásah do základních životních potřeb občanů.
Druhý útok, tentokrát typu DDoS, zasáhl dánské vládní a stranické weby v listopadu 2025, těsně před komunálními a regionálními volbami. Za touto operací stojí známá skupina NoName057(16), která má podle dánských zpravodajců přímé vazby na ruské státní složky. Cílem bylo zahltit servery a narušit informační kanály tak, aby voliči ztratili důvěru v hladký průběh volebního procesu.
Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel zdůraznil, že ruský stát používá tyto hackerské skupiny jako své nástroje k trestání zemí, které aktivně podporují ukrajinskou obranu. Útoky v kyberprostoru jsou podle něj součástí mnohem širší ovlivňovací kampaně, která má podkopat evropskou jednotu. Dánsko se proto rozhodlo předvolat ruského velvyslance k podání vysvětlení.
Ministr pro odolnost Torsten Schack Pedersen přiznal, že i přes omezené fyzické škody ukázaly útoky na vážné trhliny v dánské bezpečnosti. Podle něj by bylo naivní se domnívat, že je země na špičce kybernetické ochrany, když cizí mocnosti dokážou vypínat důležité části společnosti. Dánsko nyní plánuje investovat do posílení digitální obrany a vylepšení detekčních schopností.
Současná situace v Dánsku zapadá do širšího vzorce ruských provokací v regionu, který zahrnuje i nedávné přelety dronů nad civilními letišti a vojenskými objekty. Kodaň tyto incidenty z podzimu 2025 rovněž klasifikovala jako hybridní útoky. Tyto události vedly k urychlení prací na projektu evropské „dronové zdi“, která by měla lépe chránit strategickou infrastrukturu členských států NATO.
Dánští představitelé varují, že hranice mezi mírem a válkou se v digitálním věku neustále stírá. Spolupráce s mezinárodními partnery, jako je Europol nebo americká FBI, se ukazuje jako nezbytná pro odhalování identit útočníků. Ačkoli se Rusko od útoků distancuje, nashromážděné digitální stopy podle Dánska jasně ukazují směrem k Moskvě.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.