Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
První z incidentů se odehrál v prosinci 2024 a mířil na dánskou vodárenskou společnost v Køge. Hackeři ze skupiny Z-Pentest tehdy dokázali ovládnout systémy vodáren a manipulovat s tlakem v čerpadlech, což vedlo k prasknutí několika hlavních potrubí. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen tento útok označil za zcela nepřijatelný zásah do základních životních potřeb občanů.
Druhý útok, tentokrát typu DDoS, zasáhl dánské vládní a stranické weby v listopadu 2025, těsně před komunálními a regionálními volbami. Za touto operací stojí známá skupina NoName057(16), která má podle dánských zpravodajců přímé vazby na ruské státní složky. Cílem bylo zahltit servery a narušit informační kanály tak, aby voliči ztratili důvěru v hladký průběh volebního procesu.
Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel zdůraznil, že ruský stát používá tyto hackerské skupiny jako své nástroje k trestání zemí, které aktivně podporují ukrajinskou obranu. Útoky v kyberprostoru jsou podle něj součástí mnohem širší ovlivňovací kampaně, která má podkopat evropskou jednotu. Dánsko se proto rozhodlo předvolat ruského velvyslance k podání vysvětlení.
Ministr pro odolnost Torsten Schack Pedersen přiznal, že i přes omezené fyzické škody ukázaly útoky na vážné trhliny v dánské bezpečnosti. Podle něj by bylo naivní se domnívat, že je země na špičce kybernetické ochrany, když cizí mocnosti dokážou vypínat důležité části společnosti. Dánsko nyní plánuje investovat do posílení digitální obrany a vylepšení detekčních schopností.
Současná situace v Dánsku zapadá do širšího vzorce ruských provokací v regionu, který zahrnuje i nedávné přelety dronů nad civilními letišti a vojenskými objekty. Kodaň tyto incidenty z podzimu 2025 rovněž klasifikovala jako hybridní útoky. Tyto události vedly k urychlení prací na projektu evropské „dronové zdi“, která by měla lépe chránit strategickou infrastrukturu členských států NATO.
Dánští představitelé varují, že hranice mezi mírem a válkou se v digitálním věku neustále stírá. Spolupráce s mezinárodními partnery, jako je Europol nebo americká FBI, se ukazuje jako nezbytná pro odhalování identit útočníků. Ačkoli se Rusko od útoků distancuje, nashromážděné digitální stopy podle Dánska jasně ukazují směrem k Moskvě.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.