Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
První z incidentů se odehrál v prosinci 2024 a mířil na dánskou vodárenskou společnost v Køge. Hackeři ze skupiny Z-Pentest tehdy dokázali ovládnout systémy vodáren a manipulovat s tlakem v čerpadlech, což vedlo k prasknutí několika hlavních potrubí. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen tento útok označil za zcela nepřijatelný zásah do základních životních potřeb občanů.
Druhý útok, tentokrát typu DDoS, zasáhl dánské vládní a stranické weby v listopadu 2025, těsně před komunálními a regionálními volbami. Za touto operací stojí známá skupina NoName057(16), která má podle dánských zpravodajců přímé vazby na ruské státní složky. Cílem bylo zahltit servery a narušit informační kanály tak, aby voliči ztratili důvěru v hladký průběh volebního procesu.
Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel zdůraznil, že ruský stát používá tyto hackerské skupiny jako své nástroje k trestání zemí, které aktivně podporují ukrajinskou obranu. Útoky v kyberprostoru jsou podle něj součástí mnohem širší ovlivňovací kampaně, která má podkopat evropskou jednotu. Dánsko se proto rozhodlo předvolat ruského velvyslance k podání vysvětlení.
Ministr pro odolnost Torsten Schack Pedersen přiznal, že i přes omezené fyzické škody ukázaly útoky na vážné trhliny v dánské bezpečnosti. Podle něj by bylo naivní se domnívat, že je země na špičce kybernetické ochrany, když cizí mocnosti dokážou vypínat důležité části společnosti. Dánsko nyní plánuje investovat do posílení digitální obrany a vylepšení detekčních schopností.
Současná situace v Dánsku zapadá do širšího vzorce ruských provokací v regionu, který zahrnuje i nedávné přelety dronů nad civilními letišti a vojenskými objekty. Kodaň tyto incidenty z podzimu 2025 rovněž klasifikovala jako hybridní útoky. Tyto události vedly k urychlení prací na projektu evropské „dronové zdi“, která by měla lépe chránit strategickou infrastrukturu členských států NATO.
Dánští představitelé varují, že hranice mezi mírem a válkou se v digitálním věku neustále stírá. Spolupráce s mezinárodními partnery, jako je Europol nebo americká FBI, se ukazuje jako nezbytná pro odhalování identit útočníků. Ačkoli se Rusko od útoků distancuje, nashromážděné digitální stopy podle Dánska jasně ukazují směrem k Moskvě.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.