Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
První z incidentů se odehrál v prosinci 2024 a mířil na dánskou vodárenskou společnost v Køge. Hackeři ze skupiny Z-Pentest tehdy dokázali ovládnout systémy vodáren a manipulovat s tlakem v čerpadlech, což vedlo k prasknutí několika hlavních potrubí. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen tento útok označil za zcela nepřijatelný zásah do základních životních potřeb občanů.
Druhý útok, tentokrát typu DDoS, zasáhl dánské vládní a stranické weby v listopadu 2025, těsně před komunálními a regionálními volbami. Za touto operací stojí známá skupina NoName057(16), která má podle dánských zpravodajců přímé vazby na ruské státní složky. Cílem bylo zahltit servery a narušit informační kanály tak, aby voliči ztratili důvěru v hladký průběh volebního procesu.
Šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel zdůraznil, že ruský stát používá tyto hackerské skupiny jako své nástroje k trestání zemí, které aktivně podporují ukrajinskou obranu. Útoky v kyberprostoru jsou podle něj součástí mnohem širší ovlivňovací kampaně, která má podkopat evropskou jednotu. Dánsko se proto rozhodlo předvolat ruského velvyslance k podání vysvětlení.
Ministr pro odolnost Torsten Schack Pedersen přiznal, že i přes omezené fyzické škody ukázaly útoky na vážné trhliny v dánské bezpečnosti. Podle něj by bylo naivní se domnívat, že je země na špičce kybernetické ochrany, když cizí mocnosti dokážou vypínat důležité části společnosti. Dánsko nyní plánuje investovat do posílení digitální obrany a vylepšení detekčních schopností.
Současná situace v Dánsku zapadá do širšího vzorce ruských provokací v regionu, který zahrnuje i nedávné přelety dronů nad civilními letišti a vojenskými objekty. Kodaň tyto incidenty z podzimu 2025 rovněž klasifikovala jako hybridní útoky. Tyto události vedly k urychlení prací na projektu evropské „dronové zdi“, která by měla lépe chránit strategickou infrastrukturu členských států NATO.
Dánští představitelé varují, že hranice mezi mírem a válkou se v digitálním věku neustále stírá. Spolupráce s mezinárodními partnery, jako je Europol nebo americká FBI, se ukazuje jako nezbytná pro odhalování identit útočníků. Ačkoli se Rusko od útoků distancuje, nashromážděné digitální stopy podle Dánska jasně ukazují směrem k Moskvě.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.