Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Podle jeho slov lídři Evropské unie ospravedlňují svou pomoc tím, že vykreslují Ukrajinu jako malou napadenou zemi, přičemž dodal, že situace je ve skutečnosti složitější. Na tato slova ostře reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha, který Orbánovu „nejasnost“ přirovnal k postoji maďarského vedení v roce 1939.
Maďarský lídr se takto vyjádřil v kontextu schválení masivní půjčky pro Kyjev ve výši 90 miliard eur, která má zajistit fungování ukrajinského státu v letech 2026 a 2027. Maďarsko se spolu se Slovenskem a Českem rozhodlo k tomuto záchrannému balíku nepřipojit a neposkytnout finanční garance. Orbán tento krok vysvětlil snahou „ochránit budoucí generace Maďarů“ před splácením dluhů za válku, kterou považuje za neúspěšnou a cizí.
Dalším důležitým motivem Orbánova vystoupení bylo varování před konfiskací zmrazených ruských aktiv. Prozradil, že obdržel osobní varování od Vladimira Putina, který pohrozil tvrdou odvetou s využitím všech nástrojů mezinárodního práva. Putin údajně zdůraznil, že Moskva bude při svých protiopatřeních zohledňovat individuální postoj každého členského státu Unie. Orbán proto plán využít tyto prostředky na pomoc Ukrajině označil za „vyhlášení války“ a „slepou uličku“, ze které se Unii díky odporu Belgie a středoevropských zemí podařilo vycouvat.
Tento posun v maďarské rétorice přichází v době, kdy se v Bruselu začíná hovořit o vzniku nové „ukrajinsko-skeptické aliance“. Orbán ocenil společný postup s novou českou vládou Andreje Babiše a slovenskou vládou Roberta Fica, které označil za „těžkou váhu“ schopnou korigovat směřování EU. Podle analytiků tento blok těží z únavy evropské veřejnosti z konfliktu a snaží se vynutit zahájení mírových rozhovorů s Moskvou i za cenu územních ústupků ze strany Ukrajiny.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.