Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Jeho postoj ho však postavil do jedné řady s tradičními odpůrci klimatických opatření, jako jsou Polsko a Maďarsko. Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k oslabení ekologických ambicí celé Unie. Navíc, deset let po uzavření Pařížské dohody, kterou Francie pomáhala vyjednávat, se EU potýká s problémy při dodržování svých závazků.
Podle odborníků je Macronovo rozhodnutí riskantní, neboť nahrává zemím, které chtějí blokovat ambiciózní klimatické kroky. S ohledem na geopolitické napětí a na to, že Spojené státy zastávají postoj nepřátelský ke klimatickým opatřením, je podle expertů pozice EU pod drobnohledem. Bývalá francouzská diplomatka Laurence Tubiana varovala, že pokud se ukáže, že země s bližším postojem k Donaldu Trumpovi mají navrch, nebude to pro Unii dobré.
Macron poprvé upozornil na nutnost zvážení diskuzí o cílech pro rok 2040 během červnového setkání lídrů EU. Nicméně, jeho intervence byla rozsáhlejší, než se původně zdálo. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a italskou premiérkou Giorgií Meloni požadoval, aby Evropská komise odložila svůj návrh pro rok 2040. Komise však jejich požadavek ignorovala a zveřejnila návrh na snížení emisí do roku 2040 až o devadesát procent.
Francouzská kampaň za odklad rozhodnutí ale pokračovala. Podle jednoho z evropských úředníků tato snaha vyvolala chaos a přiměla řadu dalších členských států, aby se přidaly k požadavkům na odklad. Hlasování o cílech pro rok 2040 bylo nakonec zrušeno, jelikož se Francie spolu s Německem a dalšími devíti zeměmi rozhodla podpořit odklad.
Macronova taktika odráží širší posun v jeho politice. Způsob, jakým obhajoval Pařížskou dohodu, je v současnosti mnohem umírněnější. Už nepoužívá hesla o tom, že by bylo potřeba, aby se planeta opět stala skvělou, jak to učinil v roce 2017, kdy se Spojené státy z dohody poprvé stáhly. Jedním z klíčových momentů, které vedly k této změně, byl podle expertů nárůst pravicového extremismu. To vedlo Macrona k rozhodnutí, že klimatická změna už není pro voliče takovou prioritou.
Snížení laťky pro rok 2035 se stalo doprovodným poškozením. Signatáři Pařížské dohody mají na konci září předložit své nové klimatické plány. Bez hlavního cíle pro rok 2040 se ale EU nedokáže shodnout na cíli pro rok 2035. Proto Unie zmešká termín stanovený OSN, čímž ztrácí vliv v mezinárodních jednáních, kde se dlouhodobě prezentovala jako lídr.
Francie by byla v pohodě s nižším cílem pro rok 2035. Zatímco Komise usiluje o snížení emisí o 72,5 procenta, Elysejský palác by se spokojil s rozsahem cílů, které by zahrnovaly snížení jen o 66 procent. To by podle kritiků poškodilo věrohodnost EU. Noví francouzští spojenci v oblasti klimatu, jako je Polsko, Itálie, Maďarsko, Česko a Slovensko, Macronovu iniciativu uvítali a označili ambice Komise za přehnané.
Libor Bouček od září naskočil jako Žolík do vědomostní show Na lovu na Nově, ačkoliv dosud byl výhradně tváří konkurenční Primy. Proto se objevily spekulace, že jeden z jeho "primáckých" pořadů za trest zrušili. Podle nejnovějších informací to tak ale opravdu není.
Politická koalice SPOLU zahájila závěrečnou etapu své předvolební kampaně před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října. Jejich lídři vyzdvihují hospodářský úspěch České republiky a zdůrazňují, že budoucí směřování země leží v rukou voličů. Koalice slibuje posílení vazeb se západními partnery, efektivní státní správu a investice do obrany a infrastruktury.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Americký prezident Donald Trump navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby zvážil nasazení armády při řešení krize s malými čluny v Británii. Během společné tiskové konference Trump Starmerovi řekl, že by měl využít jakékoli prostředky, aby zabránil přílivu přistěhovalců, kteří podle něj nekontrolovatelně proudí i do Spojených států.
Americká stanice ABC oznámila, že moderátora populární talk show Jimmyho Kimmela na neurčito stahuje z vysílání kvůli komentářům, které pronesl po vraždě pravicového aktivisty Charlieho Kirka. Informovala o tom BBC. Televize tím potěšila amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Jiřina Bohdalová je neúnavná a nezastavitelná i v 94 letech. Nedávno prozradila, že si přeje dožít se stovky. Proto naprosto dává smysl, že se připravuje na další filmové natáčení. Slavná herečka dokonce připustila, že by mohla namluvit další večerníček.
Modelka Krystyna Pyszková, která se po Taťáně Kuchařové stala další českou Miss World, se pochlubila radostnou novinkou. Na svět přivedla krásnou a zdravou dceru. Jednu informaci přitom musela zdůraznit. Šlo o to, kde se miminko narodilo.
Je září, takže uplynuly dva roky od rozchodu Jaromíra Soukupa s Agátou Hanychovou. Dvojice od té doby vede spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. Kontroverzního podnikatele dost štve, že se několikrát dostal do křížku s policisty.
Královéhradečtí krajští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Mladistvému obviněnému hrozí maximální možný trest, tedy deset let odnětí svobody.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.
I do Česka v úterý doputovala velmi smutná zpráva z Hollywoodu. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec Robert Redford. Letos to bylo rovných dvacet let od jeho návštěvy filmového festivalu v Karlových Varech. Tehdy se na herce těšil i moderátor Marek Eben.