Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Jeho postoj ho však postavil do jedné řady s tradičními odpůrci klimatických opatření, jako jsou Polsko a Maďarsko. Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k oslabení ekologických ambicí celé Unie. Navíc, deset let po uzavření Pařížské dohody, kterou Francie pomáhala vyjednávat, se EU potýká s problémy při dodržování svých závazků.
Podle odborníků je Macronovo rozhodnutí riskantní, neboť nahrává zemím, které chtějí blokovat ambiciózní klimatické kroky. S ohledem na geopolitické napětí a na to, že Spojené státy zastávají postoj nepřátelský ke klimatickým opatřením, je podle expertů pozice EU pod drobnohledem. Bývalá francouzská diplomatka Laurence Tubiana varovala, že pokud se ukáže, že země s bližším postojem k Donaldu Trumpovi mají navrch, nebude to pro Unii dobré.
Macron poprvé upozornil na nutnost zvážení diskuzí o cílech pro rok 2040 během červnového setkání lídrů EU. Nicméně, jeho intervence byla rozsáhlejší, než se původně zdálo. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a italskou premiérkou Giorgií Meloni požadoval, aby Evropská komise odložila svůj návrh pro rok 2040. Komise však jejich požadavek ignorovala a zveřejnila návrh na snížení emisí do roku 2040 až o devadesát procent.
Francouzská kampaň za odklad rozhodnutí ale pokračovala. Podle jednoho z evropských úředníků tato snaha vyvolala chaos a přiměla řadu dalších členských států, aby se přidaly k požadavkům na odklad. Hlasování o cílech pro rok 2040 bylo nakonec zrušeno, jelikož se Francie spolu s Německem a dalšími devíti zeměmi rozhodla podpořit odklad.
Macronova taktika odráží širší posun v jeho politice. Způsob, jakým obhajoval Pařížskou dohodu, je v současnosti mnohem umírněnější. Už nepoužívá hesla o tom, že by bylo potřeba, aby se planeta opět stala skvělou, jak to učinil v roce 2017, kdy se Spojené státy z dohody poprvé stáhly. Jedním z klíčových momentů, které vedly k této změně, byl podle expertů nárůst pravicového extremismu. To vedlo Macrona k rozhodnutí, že klimatická změna už není pro voliče takovou prioritou.
Snížení laťky pro rok 2035 se stalo doprovodným poškozením. Signatáři Pařížské dohody mají na konci září předložit své nové klimatické plány. Bez hlavního cíle pro rok 2040 se ale EU nedokáže shodnout na cíli pro rok 2035. Proto Unie zmešká termín stanovený OSN, čímž ztrácí vliv v mezinárodních jednáních, kde se dlouhodobě prezentovala jako lídr.
Francie by byla v pohodě s nižším cílem pro rok 2035. Zatímco Komise usiluje o snížení emisí o 72,5 procenta, Elysejský palác by se spokojil s rozsahem cílů, které by zahrnovaly snížení jen o 66 procent. To by podle kritiků poškodilo věrohodnost EU. Noví francouzští spojenci v oblasti klimatu, jako je Polsko, Itálie, Maďarsko, Česko a Slovensko, Macronovu iniciativu uvítali a označili ambice Komise za přehnané.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.