Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Jeho postoj ho však postavil do jedné řady s tradičními odpůrci klimatických opatření, jako jsou Polsko a Maďarsko. Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k oslabení ekologických ambicí celé Unie. Navíc, deset let po uzavření Pařížské dohody, kterou Francie pomáhala vyjednávat, se EU potýká s problémy při dodržování svých závazků.
Podle odborníků je Macronovo rozhodnutí riskantní, neboť nahrává zemím, které chtějí blokovat ambiciózní klimatické kroky. S ohledem na geopolitické napětí a na to, že Spojené státy zastávají postoj nepřátelský ke klimatickým opatřením, je podle expertů pozice EU pod drobnohledem. Bývalá francouzská diplomatka Laurence Tubiana varovala, že pokud se ukáže, že země s bližším postojem k Donaldu Trumpovi mají navrch, nebude to pro Unii dobré.
Macron poprvé upozornil na nutnost zvážení diskuzí o cílech pro rok 2040 během červnového setkání lídrů EU. Nicméně, jeho intervence byla rozsáhlejší, než se původně zdálo. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a italskou premiérkou Giorgií Meloni požadoval, aby Evropská komise odložila svůj návrh pro rok 2040. Komise však jejich požadavek ignorovala a zveřejnila návrh na snížení emisí do roku 2040 až o devadesát procent.
Francouzská kampaň za odklad rozhodnutí ale pokračovala. Podle jednoho z evropských úředníků tato snaha vyvolala chaos a přiměla řadu dalších členských států, aby se přidaly k požadavkům na odklad. Hlasování o cílech pro rok 2040 bylo nakonec zrušeno, jelikož se Francie spolu s Německem a dalšími devíti zeměmi rozhodla podpořit odklad.
Macronova taktika odráží širší posun v jeho politice. Způsob, jakým obhajoval Pařížskou dohodu, je v současnosti mnohem umírněnější. Už nepoužívá hesla o tom, že by bylo potřeba, aby se planeta opět stala skvělou, jak to učinil v roce 2017, kdy se Spojené státy z dohody poprvé stáhly. Jedním z klíčových momentů, které vedly k této změně, byl podle expertů nárůst pravicového extremismu. To vedlo Macrona k rozhodnutí, že klimatická změna už není pro voliče takovou prioritou.
Snížení laťky pro rok 2035 se stalo doprovodným poškozením. Signatáři Pařížské dohody mají na konci září předložit své nové klimatické plány. Bez hlavního cíle pro rok 2040 se ale EU nedokáže shodnout na cíli pro rok 2035. Proto Unie zmešká termín stanovený OSN, čímž ztrácí vliv v mezinárodních jednáních, kde se dlouhodobě prezentovala jako lídr.
Francie by byla v pohodě s nižším cílem pro rok 2035. Zatímco Komise usiluje o snížení emisí o 72,5 procenta, Elysejský palác by se spokojil s rozsahem cílů, které by zahrnovaly snížení jen o 66 procent. To by podle kritiků poškodilo věrohodnost EU. Noví francouzští spojenci v oblasti klimatu, jako je Polsko, Itálie, Maďarsko, Česko a Slovensko, Macronovu iniciativu uvítali a označili ambice Komise za přehnané.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.