Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Jeho postoj ho však postavil do jedné řady s tradičními odpůrci klimatických opatření, jako jsou Polsko a Maďarsko. Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k oslabení ekologických ambicí celé Unie. Navíc, deset let po uzavření Pařížské dohody, kterou Francie pomáhala vyjednávat, se EU potýká s problémy při dodržování svých závazků.
Podle odborníků je Macronovo rozhodnutí riskantní, neboť nahrává zemím, které chtějí blokovat ambiciózní klimatické kroky. S ohledem na geopolitické napětí a na to, že Spojené státy zastávají postoj nepřátelský ke klimatickým opatřením, je podle expertů pozice EU pod drobnohledem. Bývalá francouzská diplomatka Laurence Tubiana varovala, že pokud se ukáže, že země s bližším postojem k Donaldu Trumpovi mají navrch, nebude to pro Unii dobré.
Macron poprvé upozornil na nutnost zvážení diskuzí o cílech pro rok 2040 během červnového setkání lídrů EU. Nicméně, jeho intervence byla rozsáhlejší, než se původně zdálo. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a italskou premiérkou Giorgií Meloni požadoval, aby Evropská komise odložila svůj návrh pro rok 2040. Komise však jejich požadavek ignorovala a zveřejnila návrh na snížení emisí do roku 2040 až o devadesát procent.
Francouzská kampaň za odklad rozhodnutí ale pokračovala. Podle jednoho z evropských úředníků tato snaha vyvolala chaos a přiměla řadu dalších členských států, aby se přidaly k požadavkům na odklad. Hlasování o cílech pro rok 2040 bylo nakonec zrušeno, jelikož se Francie spolu s Německem a dalšími devíti zeměmi rozhodla podpořit odklad.
Macronova taktika odráží širší posun v jeho politice. Způsob, jakým obhajoval Pařížskou dohodu, je v současnosti mnohem umírněnější. Už nepoužívá hesla o tom, že by bylo potřeba, aby se planeta opět stala skvělou, jak to učinil v roce 2017, kdy se Spojené státy z dohody poprvé stáhly. Jedním z klíčových momentů, které vedly k této změně, byl podle expertů nárůst pravicového extremismu. To vedlo Macrona k rozhodnutí, že klimatická změna už není pro voliče takovou prioritou.
Snížení laťky pro rok 2035 se stalo doprovodným poškozením. Signatáři Pařížské dohody mají na konci září předložit své nové klimatické plány. Bez hlavního cíle pro rok 2040 se ale EU nedokáže shodnout na cíli pro rok 2035. Proto Unie zmešká termín stanovený OSN, čímž ztrácí vliv v mezinárodních jednáních, kde se dlouhodobě prezentovala jako lídr.
Francie by byla v pohodě s nižším cílem pro rok 2035. Zatímco Komise usiluje o snížení emisí o 72,5 procenta, Elysejský palác by se spokojil s rozsahem cílů, které by zahrnovaly snížení jen o 66 procent. To by podle kritiků poškodilo věrohodnost EU. Noví francouzští spojenci v oblasti klimatu, jako je Polsko, Itálie, Maďarsko, Česko a Slovensko, Macronovu iniciativu uvítali a označili ambice Komise za přehnané.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.