Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Jeho postoj ho však postavil do jedné řady s tradičními odpůrci klimatických opatření, jako jsou Polsko a Maďarsko. Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k oslabení ekologických ambicí celé Unie. Navíc, deset let po uzavření Pařížské dohody, kterou Francie pomáhala vyjednávat, se EU potýká s problémy při dodržování svých závazků.
Podle odborníků je Macronovo rozhodnutí riskantní, neboť nahrává zemím, které chtějí blokovat ambiciózní klimatické kroky. S ohledem na geopolitické napětí a na to, že Spojené státy zastávají postoj nepřátelský ke klimatickým opatřením, je podle expertů pozice EU pod drobnohledem. Bývalá francouzská diplomatka Laurence Tubiana varovala, že pokud se ukáže, že země s bližším postojem k Donaldu Trumpovi mají navrch, nebude to pro Unii dobré.
Macron poprvé upozornil na nutnost zvážení diskuzí o cílech pro rok 2040 během červnového setkání lídrů EU. Nicméně, jeho intervence byla rozsáhlejší, než se původně zdálo. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a italskou premiérkou Giorgií Meloni požadoval, aby Evropská komise odložila svůj návrh pro rok 2040. Komise však jejich požadavek ignorovala a zveřejnila návrh na snížení emisí do roku 2040 až o devadesát procent.
Francouzská kampaň za odklad rozhodnutí ale pokračovala. Podle jednoho z evropských úředníků tato snaha vyvolala chaos a přiměla řadu dalších členských států, aby se přidaly k požadavkům na odklad. Hlasování o cílech pro rok 2040 bylo nakonec zrušeno, jelikož se Francie spolu s Německem a dalšími devíti zeměmi rozhodla podpořit odklad.
Macronova taktika odráží širší posun v jeho politice. Způsob, jakým obhajoval Pařížskou dohodu, je v současnosti mnohem umírněnější. Už nepoužívá hesla o tom, že by bylo potřeba, aby se planeta opět stala skvělou, jak to učinil v roce 2017, kdy se Spojené státy z dohody poprvé stáhly. Jedním z klíčových momentů, které vedly k této změně, byl podle expertů nárůst pravicového extremismu. To vedlo Macrona k rozhodnutí, že klimatická změna už není pro voliče takovou prioritou.
Snížení laťky pro rok 2035 se stalo doprovodným poškozením. Signatáři Pařížské dohody mají na konci září předložit své nové klimatické plány. Bez hlavního cíle pro rok 2040 se ale EU nedokáže shodnout na cíli pro rok 2035. Proto Unie zmešká termín stanovený OSN, čímž ztrácí vliv v mezinárodních jednáních, kde se dlouhodobě prezentovala jako lídr.
Francie by byla v pohodě s nižším cílem pro rok 2035. Zatímco Komise usiluje o snížení emisí o 72,5 procenta, Elysejský palác by se spokojil s rozsahem cílů, které by zahrnovaly snížení jen o 66 procent. To by podle kritiků poškodilo věrohodnost EU. Noví francouzští spojenci v oblasti klimatu, jako je Polsko, Itálie, Maďarsko, Česko a Slovensko, Macronovu iniciativu uvítali a označili ambice Komise za přehnané.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.