Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Jeho postoj ho však postavil do jedné řady s tradičními odpůrci klimatických opatření, jako jsou Polsko a Maďarsko. Tento vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k oslabení ekologických ambicí celé Unie. Navíc, deset let po uzavření Pařížské dohody, kterou Francie pomáhala vyjednávat, se EU potýká s problémy při dodržování svých závazků.
Podle odborníků je Macronovo rozhodnutí riskantní, neboť nahrává zemím, které chtějí blokovat ambiciózní klimatické kroky. S ohledem na geopolitické napětí a na to, že Spojené státy zastávají postoj nepřátelský ke klimatickým opatřením, je podle expertů pozice EU pod drobnohledem. Bývalá francouzská diplomatka Laurence Tubiana varovala, že pokud se ukáže, že země s bližším postojem k Donaldu Trumpovi mají navrch, nebude to pro Unii dobré.
Macron poprvé upozornil na nutnost zvážení diskuzí o cílech pro rok 2040 během červnového setkání lídrů EU. Nicméně, jeho intervence byla rozsáhlejší, než se původně zdálo. Společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a italskou premiérkou Giorgií Meloni požadoval, aby Evropská komise odložila svůj návrh pro rok 2040. Komise však jejich požadavek ignorovala a zveřejnila návrh na snížení emisí do roku 2040 až o devadesát procent.
Francouzská kampaň za odklad rozhodnutí ale pokračovala. Podle jednoho z evropských úředníků tato snaha vyvolala chaos a přiměla řadu dalších členských států, aby se přidaly k požadavkům na odklad. Hlasování o cílech pro rok 2040 bylo nakonec zrušeno, jelikož se Francie spolu s Německem a dalšími devíti zeměmi rozhodla podpořit odklad.
Macronova taktika odráží širší posun v jeho politice. Způsob, jakým obhajoval Pařížskou dohodu, je v současnosti mnohem umírněnější. Už nepoužívá hesla o tom, že by bylo potřeba, aby se planeta opět stala skvělou, jak to učinil v roce 2017, kdy se Spojené státy z dohody poprvé stáhly. Jedním z klíčových momentů, které vedly k této změně, byl podle expertů nárůst pravicového extremismu. To vedlo Macrona k rozhodnutí, že klimatická změna už není pro voliče takovou prioritou.
Snížení laťky pro rok 2035 se stalo doprovodným poškozením. Signatáři Pařížské dohody mají na konci září předložit své nové klimatické plány. Bez hlavního cíle pro rok 2040 se ale EU nedokáže shodnout na cíli pro rok 2035. Proto Unie zmešká termín stanovený OSN, čímž ztrácí vliv v mezinárodních jednáních, kde se dlouhodobě prezentovala jako lídr.
Francie by byla v pohodě s nižším cílem pro rok 2035. Zatímco Komise usiluje o snížení emisí o 72,5 procenta, Elysejský palác by se spokojil s rozsahem cílů, které by zahrnovaly snížení jen o 66 procent. To by podle kritiků poškodilo věrohodnost EU. Noví francouzští spojenci v oblasti klimatu, jako je Polsko, Itálie, Maďarsko, Česko a Slovensko, Macronovu iniciativu uvítali a označili ambice Komise za přehnané.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.