Americký prezident Donald Trump podepsal nový výkonný příkaz, jehož cílem je zrušit dosavadní omezení průtoku vody ve sprchových hlavicích. Podle Bílého domu je tento krok součástí snahy o „obnovu svobody ve sprchování“ a návrat k jednoduchému standardu, který nebrání běžnému používání domácích spotřebičů. Trump prohlásil, že novým výnosem „učiní americké sprchy opět skvělými“.
Krok přichází jako další z řady opatření, jimiž prezident Donald Trump bojuje proti regulacím, které považuje za přehnané a omezující svobodu amerických občanů. Od začátku svého funkčního období prosazuje deregulaci v mnoha oblastech, především tam, kde podle něj byrokracie dusí ekonomiku a omezuje běžný život lidí.
"Je směšné, že musím stát 15 minut ve sprše, abych si namočil své krásné vlasy," řekl podle serveru Polsatnews.
Výkonný příkaz, podepsaný ve středu 9. dubna, ruší 13 000 slov dlouhou definici „sprchové hlavice“, kterou vytvořily předchozí administrativy. Podle Trumpa bylo potřeba obnovit původní význam tohoto pojmu tak, jak jej definoval zákon z roku 1992, který stanovil maximální průtok vody na 2,5 galonu (tedy zhruba 9,5 litru) za minutu. Nový výnos zároveň pověřuje ministra energetiky Chrise Wrighta, aby stávající regulaci okamžitě zrušil.
Bílý dům k výnosu uvedl, že „prezident Trump ukončuje válku Obamy a Bidena proti tlaku vody“ a tímto krokem „osvobozuje Američany od přehnaných předpisů, které proměnily běžný domácí spotřebič v byrokratickou noční můru“. Změna se má dotknout nejen nově vyráběných sprchových hlavic, ale i přísnosti vymáhání norem.
Trump ve svém prohlášení uvedl, že se pouze snaží napravit situaci, kdy „si lidé koupí dům, otočí kohoutkem a sotva z něj něco teče. Jdou do sprchy a voda jen kape. A přitom v mnoha oblastech Spojených států je vody dostatek – více, než se vůbec využívá.“ Taková omezení podle něj nemají smysl a jen znepříjemňují každodenní život.
Bílý dům rovněž připomněl, že posledních dvanáct let přineslo podle Trumpa „masivní regulace“, které se až příliš podrobně zabývaly tím, co by mělo být jednoduché – a to samotnou definicí sprchové hlavice. Výnos proto označil za návrat k „rozumu“ v oblasti federálních regulací.
Prezident se tak snaží naplnit svůj slib o snižování „zbytečných předpisů“ a posílení práv jednotlivce. Jeho výrok „učiníme americké sprchy opět skvělými“ se stal okamžitě terčem mediálního zájmu a stal se i heslem podporovatelů na sociálních sítích.
Zastánci výnosu tvrdí, že mnohé moderní hlavice kvůli regulacím nedokážou poskytnout dostatečný tlak vody, což je nejen nepohodlné, ale často i nepraktické. Kritici však varují, že takový krok může přinést vyšší spotřebu vody a energie a ohrozit snahu o ekologičtější provoz domácností.
Přesto Trump zůstává přesvědčen, že jde o zásadní krok směrem k větší svobodě a menší roli státu v každodenním životě Američanů. Jak prohlásil, „sprchování je základní potřeba, a nikdo by neměl trpět kvůli tomu, že federální vláda chce rozhodovat i o tom, kolik vody vám teče na hlavu.“
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
