Americký prezident Donald Trump podepsal nový výkonný příkaz, jehož cílem je zrušit dosavadní omezení průtoku vody ve sprchových hlavicích. Podle Bílého domu je tento krok součástí snahy o „obnovu svobody ve sprchování“ a návrat k jednoduchému standardu, který nebrání běžnému používání domácích spotřebičů. Trump prohlásil, že novým výnosem „učiní americké sprchy opět skvělými“.
Krok přichází jako další z řady opatření, jimiž prezident Donald Trump bojuje proti regulacím, které považuje za přehnané a omezující svobodu amerických občanů. Od začátku svého funkčního období prosazuje deregulaci v mnoha oblastech, především tam, kde podle něj byrokracie dusí ekonomiku a omezuje běžný život lidí.
"Je směšné, že musím stát 15 minut ve sprše, abych si namočil své krásné vlasy," řekl podle serveru Polsatnews.
Výkonný příkaz, podepsaný ve středu 9. dubna, ruší 13 000 slov dlouhou definici „sprchové hlavice“, kterou vytvořily předchozí administrativy. Podle Trumpa bylo potřeba obnovit původní význam tohoto pojmu tak, jak jej definoval zákon z roku 1992, který stanovil maximální průtok vody na 2,5 galonu (tedy zhruba 9,5 litru) za minutu. Nový výnos zároveň pověřuje ministra energetiky Chrise Wrighta, aby stávající regulaci okamžitě zrušil.
Bílý dům k výnosu uvedl, že „prezident Trump ukončuje válku Obamy a Bidena proti tlaku vody“ a tímto krokem „osvobozuje Američany od přehnaných předpisů, které proměnily běžný domácí spotřebič v byrokratickou noční můru“. Změna se má dotknout nejen nově vyráběných sprchových hlavic, ale i přísnosti vymáhání norem.
Trump ve svém prohlášení uvedl, že se pouze snaží napravit situaci, kdy „si lidé koupí dům, otočí kohoutkem a sotva z něj něco teče. Jdou do sprchy a voda jen kape. A přitom v mnoha oblastech Spojených států je vody dostatek – více, než se vůbec využívá.“ Taková omezení podle něj nemají smysl a jen znepříjemňují každodenní život.
Bílý dům rovněž připomněl, že posledních dvanáct let přineslo podle Trumpa „masivní regulace“, které se až příliš podrobně zabývaly tím, co by mělo být jednoduché – a to samotnou definicí sprchové hlavice. Výnos proto označil za návrat k „rozumu“ v oblasti federálních regulací.
Prezident se tak snaží naplnit svůj slib o snižování „zbytečných předpisů“ a posílení práv jednotlivce. Jeho výrok „učiníme americké sprchy opět skvělými“ se stal okamžitě terčem mediálního zájmu a stal se i heslem podporovatelů na sociálních sítích.
Zastánci výnosu tvrdí, že mnohé moderní hlavice kvůli regulacím nedokážou poskytnout dostatečný tlak vody, což je nejen nepohodlné, ale často i nepraktické. Kritici však varují, že takový krok může přinést vyšší spotřebu vody a energie a ohrozit snahu o ekologičtější provoz domácností.
Přesto Trump zůstává přesvědčen, že jde o zásadní krok směrem k větší svobodě a menší roli státu v každodenním životě Američanů. Jak prohlásil, „sprchování je základní potřeba, a nikdo by neměl trpět kvůli tomu, že federální vláda chce rozhodovat i o tom, kolik vody vám teče na hlavu.“
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
