Americký prezident Donald Trump podepsal nový výkonný příkaz, jehož cílem je zrušit dosavadní omezení průtoku vody ve sprchových hlavicích. Podle Bílého domu je tento krok součástí snahy o „obnovu svobody ve sprchování“ a návrat k jednoduchému standardu, který nebrání běžnému používání domácích spotřebičů. Trump prohlásil, že novým výnosem „učiní americké sprchy opět skvělými“.
Krok přichází jako další z řady opatření, jimiž prezident Donald Trump bojuje proti regulacím, které považuje za přehnané a omezující svobodu amerických občanů. Od začátku svého funkčního období prosazuje deregulaci v mnoha oblastech, především tam, kde podle něj byrokracie dusí ekonomiku a omezuje běžný život lidí.
"Je směšné, že musím stát 15 minut ve sprše, abych si namočil své krásné vlasy," řekl podle serveru Polsatnews.
Výkonný příkaz, podepsaný ve středu 9. dubna, ruší 13 000 slov dlouhou definici „sprchové hlavice“, kterou vytvořily předchozí administrativy. Podle Trumpa bylo potřeba obnovit původní význam tohoto pojmu tak, jak jej definoval zákon z roku 1992, který stanovil maximální průtok vody na 2,5 galonu (tedy zhruba 9,5 litru) za minutu. Nový výnos zároveň pověřuje ministra energetiky Chrise Wrighta, aby stávající regulaci okamžitě zrušil.
Bílý dům k výnosu uvedl, že „prezident Trump ukončuje válku Obamy a Bidena proti tlaku vody“ a tímto krokem „osvobozuje Američany od přehnaných předpisů, které proměnily běžný domácí spotřebič v byrokratickou noční můru“. Změna se má dotknout nejen nově vyráběných sprchových hlavic, ale i přísnosti vymáhání norem.
Trump ve svém prohlášení uvedl, že se pouze snaží napravit situaci, kdy „si lidé koupí dům, otočí kohoutkem a sotva z něj něco teče. Jdou do sprchy a voda jen kape. A přitom v mnoha oblastech Spojených států je vody dostatek – více, než se vůbec využívá.“ Taková omezení podle něj nemají smysl a jen znepříjemňují každodenní život.
Bílý dům rovněž připomněl, že posledních dvanáct let přineslo podle Trumpa „masivní regulace“, které se až příliš podrobně zabývaly tím, co by mělo být jednoduché – a to samotnou definicí sprchové hlavice. Výnos proto označil za návrat k „rozumu“ v oblasti federálních regulací.
Prezident se tak snaží naplnit svůj slib o snižování „zbytečných předpisů“ a posílení práv jednotlivce. Jeho výrok „učiníme americké sprchy opět skvělými“ se stal okamžitě terčem mediálního zájmu a stal se i heslem podporovatelů na sociálních sítích.
Zastánci výnosu tvrdí, že mnohé moderní hlavice kvůli regulacím nedokážou poskytnout dostatečný tlak vody, což je nejen nepohodlné, ale často i nepraktické. Kritici však varují, že takový krok může přinést vyšší spotřebu vody a energie a ohrozit snahu o ekologičtější provoz domácností.
Přesto Trump zůstává přesvědčen, že jde o zásadní krok směrem k větší svobodě a menší roli státu v každodenním životě Američanů. Jak prohlásil, „sprchování je základní potřeba, a nikdo by neměl trpět kvůli tomu, že federální vláda chce rozhodovat i o tom, kolik vody vám teče na hlavu.“
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
