S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 se Spojené státy definitivně odklánějí od liberálního světového řádu, který formovaly od konce druhé světové války. Tento obrat představuje zásadní historický bod zlomu nejen pro USA, ale pro celý svět.
Autoři Mathew Burrows a Josef Braml ve své nové knize World to Come: The Return of Trump and the End of the Old Order varují, že svět se ocitá v mezidobí, kdy starý řád umírá a nový se zatím nenarodil. Právě v takových přechodových obdobích, jak poznamenal filozof Antonio Gramsci, vznikají „monstra“.
Americká víra v mezinárodní instituce, jako jsou OSN, MMF nebo Světová banka, postupně slábla už od počátku 21. století. Naděje, že globalizace přinese prosperitu všem a že svět se přiblíží americkému modelu demokracie a volného trhu, se ukázala jako iluzorní.
Globalizace, místo aby posílila postavení USA, vedla k přesunu pracovních míst a celých průmyslových odvětví do zahraničí. Neúspěchy ve válkách v Iráku a Afghánistánu a finanční krize v roce 2008 hluboce narušily důvěru Američanů v jejich systém.
Donald Trump využil vzedmutí populismu, který se začal formovat již v 90. letech. Jeho styl, image outsidera a schopnost oslovit nespokojené vrstvy společnosti mu vynesly Bílý dům již podruhé. Ve volbách v roce 2024 dokázal získat i mladé voliče a část černošských a hispánských mužů.
Demokratická strana se pod vedením Kamaly Harrisové stala v očích mnohých stranou bohatých elit, zatímco Trump oslovil nižší a střední třídu. Jeho druhé vítězství je interpretováno jako důkaz, že Američané mu odpustili selhání během pandemie.
Trumpova ekonomická politika, založená na snižování daní a zavádění cel, však může dále zhoršit státní dluh. Jeho představa, že clo na dovoz zboží přinese dostatečný příjem do státní kasy, je podle ekonomů iluzorní.
Navzdory jeho averzi vůči válečným intervencím nelze očekávat skutečné uvolnění vztahů s Čínou. Trump sice odmítá neokonzervativní „jestřáby“, ale i tak zůstává obklopen poradci, kteří jsou k Číně silně nepřátelští.
Přetrvávající napětí s Čínou, válka na Ukrajině, krize v Gaze a rostoucí riziko konfliktu kvůli Tchaj-wanu ukazují, že svět směřuje k multipolaritě, která bez spolupráce hrozí výbuchem. USA však nejsou připraveny na svět, kde nebudou určovat pravidla hry samy.
Globální Jih, zejména Afrika a části Asie, čelí devastujícím důsledkům zadlužení a klimatických změn. Americká politika, která tyto regiony přehlíží, podkopává jejich šance na rozvoj a vytváří podmínky pro nové konflikty.
Trumpův postoj ke klimatické krizi je odmítavý. Slogan „drill, baby, drill“ a popírání vědeckých důkazů neochrání Spojené státy před hurikány, požáry nebo stoupající hladinou oceánů. Ti, kdo na to doplatí nejvíce, jsou však chudší země.
Autoři tvrdí, že současná krize nabízí i možnost nového začátku. Aby se však svět vyhnul katastrofě, musí se vyvarovat přímého konfliktu mezi velmocemi, zejména mezi USA a Čínou. Alternativou k válce je hledání rovnováhy sil a přijetí faktu, že žádná země nemůže určovat globální řád sama.
Pro Blízký východ navrhují autoři obnovu vyjednávání o palestinském státě. Izrael by podle nich měl využít nabídky spolupráce od Saúdské Arábie a dalších zemí a přispět ke vzniku silného palestinského partnera, který omezí vliv radikálních skupin.
Trumpův přístup k Íránu, pokud bude založen na maximálním tlaku, přinese jen další selhání. Místo izolace je potřeba zapojit Teherán do regionální diplomacie spolu s Ruskem a Čínou.
V oblasti klimatické spolupráce je nezbytné, aby USA a Čína navázaly na dřívější dohody a sdílely technologie, zejména v oblasti akumulace energie a obnovitelných zdrojů. Závody o dominanci v zelených technologiích mohou zpomalit pokrok.
Obavy z další finanční krize vedou autory k výzvě k obnovení mezinárodní makroekonomické koordinace. Strukturální nerovnováhy mezi přebytkovými a deficitními zeměmi je nutné řešit systémově, nikoliv obchodními válkami.
Návrat k myšlenkám Johna Maynarda Keynese či vytvoření pravidelných trilaterálních konzultací mezi USA, EU a Čínou může pomoci předejít budoucím otřesům. Důvěra a transparentnost mezi velmocemi jsou klíčem ke stabilitě.
Zásadní je také reforma mezinárodních institucí, zejména Rady bezpečnosti OSN. Současný stav, kdy o světových otázkách rozhoduje pět vítězných mocností z roku 1945, neodráží realitu 21. století.
Pokud se Západ neotevře reformám a nezahrne rozvojové země do rozhodování, ty se přikloní k alternativním organizacím, jako je BRICS. Rozdělení světa do soupeřících bloků může ztížit řešení globálních problémů.
Závěrem autoři připomínají osud prezidenta Woodrowa Wilsona, který po první světové válce selhal ve snaze vytvořit nový mírový řád. Izolacionismus a protekcionismus USA přispěly k nástupu druhé světové války.
Aby se dějiny neopakovaly, musí se svět sjednotit při hledání spravedlivějšího, bezpečnějšího a udržitelného mezinárodního systému. Alternativou není jen neúspěch, ale kolaps hodnot, na nichž moderní svět stojí.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
