S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 se Spojené státy definitivně odklánějí od liberálního světového řádu, který formovaly od konce druhé světové války. Tento obrat představuje zásadní historický bod zlomu nejen pro USA, ale pro celý svět.
Autoři Mathew Burrows a Josef Braml ve své nové knize World to Come: The Return of Trump and the End of the Old Order varují, že svět se ocitá v mezidobí, kdy starý řád umírá a nový se zatím nenarodil. Právě v takových přechodových obdobích, jak poznamenal filozof Antonio Gramsci, vznikají „monstra“.
Americká víra v mezinárodní instituce, jako jsou OSN, MMF nebo Světová banka, postupně slábla už od počátku 21. století. Naděje, že globalizace přinese prosperitu všem a že svět se přiblíží americkému modelu demokracie a volného trhu, se ukázala jako iluzorní.
Globalizace, místo aby posílila postavení USA, vedla k přesunu pracovních míst a celých průmyslových odvětví do zahraničí. Neúspěchy ve válkách v Iráku a Afghánistánu a finanční krize v roce 2008 hluboce narušily důvěru Američanů v jejich systém.
Donald Trump využil vzedmutí populismu, který se začal formovat již v 90. letech. Jeho styl, image outsidera a schopnost oslovit nespokojené vrstvy společnosti mu vynesly Bílý dům již podruhé. Ve volbách v roce 2024 dokázal získat i mladé voliče a část černošských a hispánských mužů.
Demokratická strana se pod vedením Kamaly Harrisové stala v očích mnohých stranou bohatých elit, zatímco Trump oslovil nižší a střední třídu. Jeho druhé vítězství je interpretováno jako důkaz, že Američané mu odpustili selhání během pandemie.
Trumpova ekonomická politika, založená na snižování daní a zavádění cel, však může dále zhoršit státní dluh. Jeho představa, že clo na dovoz zboží přinese dostatečný příjem do státní kasy, je podle ekonomů iluzorní.
Navzdory jeho averzi vůči válečným intervencím nelze očekávat skutečné uvolnění vztahů s Čínou. Trump sice odmítá neokonzervativní „jestřáby“, ale i tak zůstává obklopen poradci, kteří jsou k Číně silně nepřátelští.
Přetrvávající napětí s Čínou, válka na Ukrajině, krize v Gaze a rostoucí riziko konfliktu kvůli Tchaj-wanu ukazují, že svět směřuje k multipolaritě, která bez spolupráce hrozí výbuchem. USA však nejsou připraveny na svět, kde nebudou určovat pravidla hry samy.
Globální Jih, zejména Afrika a části Asie, čelí devastujícím důsledkům zadlužení a klimatických změn. Americká politika, která tyto regiony přehlíží, podkopává jejich šance na rozvoj a vytváří podmínky pro nové konflikty.
Trumpův postoj ke klimatické krizi je odmítavý. Slogan „drill, baby, drill“ a popírání vědeckých důkazů neochrání Spojené státy před hurikány, požáry nebo stoupající hladinou oceánů. Ti, kdo na to doplatí nejvíce, jsou však chudší země.
Autoři tvrdí, že současná krize nabízí i možnost nového začátku. Aby se však svět vyhnul katastrofě, musí se vyvarovat přímého konfliktu mezi velmocemi, zejména mezi USA a Čínou. Alternativou k válce je hledání rovnováhy sil a přijetí faktu, že žádná země nemůže určovat globální řád sama.
Pro Blízký východ navrhují autoři obnovu vyjednávání o palestinském státě. Izrael by podle nich měl využít nabídky spolupráce od Saúdské Arábie a dalších zemí a přispět ke vzniku silného palestinského partnera, který omezí vliv radikálních skupin.
Trumpův přístup k Íránu, pokud bude založen na maximálním tlaku, přinese jen další selhání. Místo izolace je potřeba zapojit Teherán do regionální diplomacie spolu s Ruskem a Čínou.
V oblasti klimatické spolupráce je nezbytné, aby USA a Čína navázaly na dřívější dohody a sdílely technologie, zejména v oblasti akumulace energie a obnovitelných zdrojů. Závody o dominanci v zelených technologiích mohou zpomalit pokrok.
Obavy z další finanční krize vedou autory k výzvě k obnovení mezinárodní makroekonomické koordinace. Strukturální nerovnováhy mezi přebytkovými a deficitními zeměmi je nutné řešit systémově, nikoliv obchodními válkami.
Návrat k myšlenkám Johna Maynarda Keynese či vytvoření pravidelných trilaterálních konzultací mezi USA, EU a Čínou může pomoci předejít budoucím otřesům. Důvěra a transparentnost mezi velmocemi jsou klíčem ke stabilitě.
Zásadní je také reforma mezinárodních institucí, zejména Rady bezpečnosti OSN. Současný stav, kdy o světových otázkách rozhoduje pět vítězných mocností z roku 1945, neodráží realitu 21. století.
Pokud se Západ neotevře reformám a nezahrne rozvojové země do rozhodování, ty se přikloní k alternativním organizacím, jako je BRICS. Rozdělení světa do soupeřících bloků může ztížit řešení globálních problémů.
Závěrem autoři připomínají osud prezidenta Woodrowa Wilsona, který po první světové válce selhal ve snaze vytvořit nový mírový řád. Izolacionismus a protekcionismus USA přispěly k nástupu druhé světové války.
Aby se dějiny neopakovaly, musí se svět sjednotit při hledání spravedlivějšího, bezpečnějšího a udržitelného mezinárodního systému. Alternativou není jen neúspěch, ale kolaps hodnot, na nichž moderní svět stojí.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
