S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 se Spojené státy definitivně odklánějí od liberálního světového řádu, který formovaly od konce druhé světové války. Tento obrat představuje zásadní historický bod zlomu nejen pro USA, ale pro celý svět.
Autoři Mathew Burrows a Josef Braml ve své nové knize World to Come: The Return of Trump and the End of the Old Order varují, že svět se ocitá v mezidobí, kdy starý řád umírá a nový se zatím nenarodil. Právě v takových přechodových obdobích, jak poznamenal filozof Antonio Gramsci, vznikají „monstra“.
Americká víra v mezinárodní instituce, jako jsou OSN, MMF nebo Světová banka, postupně slábla už od počátku 21. století. Naděje, že globalizace přinese prosperitu všem a že svět se přiblíží americkému modelu demokracie a volného trhu, se ukázala jako iluzorní.
Globalizace, místo aby posílila postavení USA, vedla k přesunu pracovních míst a celých průmyslových odvětví do zahraničí. Neúspěchy ve válkách v Iráku a Afghánistánu a finanční krize v roce 2008 hluboce narušily důvěru Američanů v jejich systém.
Donald Trump využil vzedmutí populismu, který se začal formovat již v 90. letech. Jeho styl, image outsidera a schopnost oslovit nespokojené vrstvy společnosti mu vynesly Bílý dům již podruhé. Ve volbách v roce 2024 dokázal získat i mladé voliče a část černošských a hispánských mužů.
Demokratická strana se pod vedením Kamaly Harrisové stala v očích mnohých stranou bohatých elit, zatímco Trump oslovil nižší a střední třídu. Jeho druhé vítězství je interpretováno jako důkaz, že Američané mu odpustili selhání během pandemie.
Trumpova ekonomická politika, založená na snižování daní a zavádění cel, však může dále zhoršit státní dluh. Jeho představa, že clo na dovoz zboží přinese dostatečný příjem do státní kasy, je podle ekonomů iluzorní.
Navzdory jeho averzi vůči válečným intervencím nelze očekávat skutečné uvolnění vztahů s Čínou. Trump sice odmítá neokonzervativní „jestřáby“, ale i tak zůstává obklopen poradci, kteří jsou k Číně silně nepřátelští.
Přetrvávající napětí s Čínou, válka na Ukrajině, krize v Gaze a rostoucí riziko konfliktu kvůli Tchaj-wanu ukazují, že svět směřuje k multipolaritě, která bez spolupráce hrozí výbuchem. USA však nejsou připraveny na svět, kde nebudou určovat pravidla hry samy.
Globální Jih, zejména Afrika a části Asie, čelí devastujícím důsledkům zadlužení a klimatických změn. Americká politika, která tyto regiony přehlíží, podkopává jejich šance na rozvoj a vytváří podmínky pro nové konflikty.
Trumpův postoj ke klimatické krizi je odmítavý. Slogan „drill, baby, drill“ a popírání vědeckých důkazů neochrání Spojené státy před hurikány, požáry nebo stoupající hladinou oceánů. Ti, kdo na to doplatí nejvíce, jsou však chudší země.
Autoři tvrdí, že současná krize nabízí i možnost nového začátku. Aby se však svět vyhnul katastrofě, musí se vyvarovat přímého konfliktu mezi velmocemi, zejména mezi USA a Čínou. Alternativou k válce je hledání rovnováhy sil a přijetí faktu, že žádná země nemůže určovat globální řád sama.
Pro Blízký východ navrhují autoři obnovu vyjednávání o palestinském státě. Izrael by podle nich měl využít nabídky spolupráce od Saúdské Arábie a dalších zemí a přispět ke vzniku silného palestinského partnera, který omezí vliv radikálních skupin.
Trumpův přístup k Íránu, pokud bude založen na maximálním tlaku, přinese jen další selhání. Místo izolace je potřeba zapojit Teherán do regionální diplomacie spolu s Ruskem a Čínou.
V oblasti klimatické spolupráce je nezbytné, aby USA a Čína navázaly na dřívější dohody a sdílely technologie, zejména v oblasti akumulace energie a obnovitelných zdrojů. Závody o dominanci v zelených technologiích mohou zpomalit pokrok.
Obavy z další finanční krize vedou autory k výzvě k obnovení mezinárodní makroekonomické koordinace. Strukturální nerovnováhy mezi přebytkovými a deficitními zeměmi je nutné řešit systémově, nikoliv obchodními válkami.
Návrat k myšlenkám Johna Maynarda Keynese či vytvoření pravidelných trilaterálních konzultací mezi USA, EU a Čínou může pomoci předejít budoucím otřesům. Důvěra a transparentnost mezi velmocemi jsou klíčem ke stabilitě.
Zásadní je také reforma mezinárodních institucí, zejména Rady bezpečnosti OSN. Současný stav, kdy o světových otázkách rozhoduje pět vítězných mocností z roku 1945, neodráží realitu 21. století.
Pokud se Západ neotevře reformám a nezahrne rozvojové země do rozhodování, ty se přikloní k alternativním organizacím, jako je BRICS. Rozdělení světa do soupeřících bloků může ztížit řešení globálních problémů.
Závěrem autoři připomínají osud prezidenta Woodrowa Wilsona, který po první světové válce selhal ve snaze vytvořit nový mírový řád. Izolacionismus a protekcionismus USA přispěly k nástupu druhé světové války.
Aby se dějiny neopakovaly, musí se svět sjednotit při hledání spravedlivějšího, bezpečnějšího a udržitelného mezinárodního systému. Alternativou není jen neúspěch, ale kolaps hodnot, na nichž moderní svět stojí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
