S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 se Spojené státy definitivně odklánějí od liberálního světového řádu, který formovaly od konce druhé světové války. Tento obrat představuje zásadní historický bod zlomu nejen pro USA, ale pro celý svět.
Autoři Mathew Burrows a Josef Braml ve své nové knize World to Come: The Return of Trump and the End of the Old Order varují, že svět se ocitá v mezidobí, kdy starý řád umírá a nový se zatím nenarodil. Právě v takových přechodových obdobích, jak poznamenal filozof Antonio Gramsci, vznikají „monstra“.
Americká víra v mezinárodní instituce, jako jsou OSN, MMF nebo Světová banka, postupně slábla už od počátku 21. století. Naděje, že globalizace přinese prosperitu všem a že svět se přiblíží americkému modelu demokracie a volného trhu, se ukázala jako iluzorní.
Globalizace, místo aby posílila postavení USA, vedla k přesunu pracovních míst a celých průmyslových odvětví do zahraničí. Neúspěchy ve válkách v Iráku a Afghánistánu a finanční krize v roce 2008 hluboce narušily důvěru Američanů v jejich systém.
Donald Trump využil vzedmutí populismu, který se začal formovat již v 90. letech. Jeho styl, image outsidera a schopnost oslovit nespokojené vrstvy společnosti mu vynesly Bílý dům již podruhé. Ve volbách v roce 2024 dokázal získat i mladé voliče a část černošských a hispánských mužů.
Demokratická strana se pod vedením Kamaly Harrisové stala v očích mnohých stranou bohatých elit, zatímco Trump oslovil nižší a střední třídu. Jeho druhé vítězství je interpretováno jako důkaz, že Američané mu odpustili selhání během pandemie.
Trumpova ekonomická politika, založená na snižování daní a zavádění cel, však může dále zhoršit státní dluh. Jeho představa, že clo na dovoz zboží přinese dostatečný příjem do státní kasy, je podle ekonomů iluzorní.
Navzdory jeho averzi vůči válečným intervencím nelze očekávat skutečné uvolnění vztahů s Čínou. Trump sice odmítá neokonzervativní „jestřáby“, ale i tak zůstává obklopen poradci, kteří jsou k Číně silně nepřátelští.
Přetrvávající napětí s Čínou, válka na Ukrajině, krize v Gaze a rostoucí riziko konfliktu kvůli Tchaj-wanu ukazují, že svět směřuje k multipolaritě, která bez spolupráce hrozí výbuchem. USA však nejsou připraveny na svět, kde nebudou určovat pravidla hry samy.
Globální Jih, zejména Afrika a části Asie, čelí devastujícím důsledkům zadlužení a klimatických změn. Americká politika, která tyto regiony přehlíží, podkopává jejich šance na rozvoj a vytváří podmínky pro nové konflikty.
Trumpův postoj ke klimatické krizi je odmítavý. Slogan „drill, baby, drill“ a popírání vědeckých důkazů neochrání Spojené státy před hurikány, požáry nebo stoupající hladinou oceánů. Ti, kdo na to doplatí nejvíce, jsou však chudší země.
Autoři tvrdí, že současná krize nabízí i možnost nového začátku. Aby se však svět vyhnul katastrofě, musí se vyvarovat přímého konfliktu mezi velmocemi, zejména mezi USA a Čínou. Alternativou k válce je hledání rovnováhy sil a přijetí faktu, že žádná země nemůže určovat globální řád sama.
Pro Blízký východ navrhují autoři obnovu vyjednávání o palestinském státě. Izrael by podle nich měl využít nabídky spolupráce od Saúdské Arábie a dalších zemí a přispět ke vzniku silného palestinského partnera, který omezí vliv radikálních skupin.
Trumpův přístup k Íránu, pokud bude založen na maximálním tlaku, přinese jen další selhání. Místo izolace je potřeba zapojit Teherán do regionální diplomacie spolu s Ruskem a Čínou.
V oblasti klimatické spolupráce je nezbytné, aby USA a Čína navázaly na dřívější dohody a sdílely technologie, zejména v oblasti akumulace energie a obnovitelných zdrojů. Závody o dominanci v zelených technologiích mohou zpomalit pokrok.
Obavy z další finanční krize vedou autory k výzvě k obnovení mezinárodní makroekonomické koordinace. Strukturální nerovnováhy mezi přebytkovými a deficitními zeměmi je nutné řešit systémově, nikoliv obchodními válkami.
Návrat k myšlenkám Johna Maynarda Keynese či vytvoření pravidelných trilaterálních konzultací mezi USA, EU a Čínou může pomoci předejít budoucím otřesům. Důvěra a transparentnost mezi velmocemi jsou klíčem ke stabilitě.
Zásadní je také reforma mezinárodních institucí, zejména Rady bezpečnosti OSN. Současný stav, kdy o světových otázkách rozhoduje pět vítězných mocností z roku 1945, neodráží realitu 21. století.
Pokud se Západ neotevře reformám a nezahrne rozvojové země do rozhodování, ty se přikloní k alternativním organizacím, jako je BRICS. Rozdělení světa do soupeřících bloků může ztížit řešení globálních problémů.
Závěrem autoři připomínají osud prezidenta Woodrowa Wilsona, který po první světové válce selhal ve snaze vytvořit nový mírový řád. Izolacionismus a protekcionismus USA přispěly k nástupu druhé světové války.
Aby se dějiny neopakovaly, musí se svět sjednotit při hledání spravedlivějšího, bezpečnějšího a udržitelného mezinárodního systému. Alternativou není jen neúspěch, ale kolaps hodnot, na nichž moderní svět stojí.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
