Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Profesorka Jenny Greene z Princetonu přiznává, že se ve své kariéře poprvé setkala s objektem, u kterého věda nedokáže vysvětlit jeho vzhled. Původní předpoklady, že by mohlo jít o masivní galaxie z raného vesmíru nebo černé díry obklopené prachem, se postupně hroutí pod náporem nových dat. Každé nové pozorování zatím vyvrátilo předchozí očekávání, což z červených teček činí jednu z největších záhad současné astrofyziky.
Samo pojmenování vzniklo v roce 2024 jako srozumitelnější alternativa ke složitému vědeckému termínu „zářiče široké čáry H-alfa“. Důvodem, proč jsme tyto objekty dříve neviděli, je technologický limit. Hubbleův teleskop neměl dostatečné rozlišení ani citlivost v infračerveném spektru. Červená barva teček je způsobena takzvaným rudým posuvem – světlo z extrémně vzdálených objektů se v rozpínajícím se vesmíru natahuje do delších vlnových délek.
Většina těchto záhadných bodů pochází z období první miliardy let po velkém třesku. Vědci se dříve domnívali, že jsou červené kvůli prachu, který je obklopuje, ale novější studie naznačují jiný důvod: přítomnost velmi hustého vodíkového plynu. Ten pohlcuje světlo takovým způsobem, že objekt získává svou charakteristickou barvu. Astronom Jorryt Matthee se domnívá, že by tečky mohly být „chybějícím článkem“ ve vývoji supermasivních černých děr, tedy jejich ranou, „dětskou“ fází.
Průlom v bádání přinesl program RUBIES, který se systematicky zaměřil na analýzu jasných infračervených zdrojů. Jedním z nejzajímavějších úlovků je objekt přezdívaný „Útes“ (The Cliff). Jeho světelné spektrum vykazuje tak prudký přechod, že jej nelze vysvětlit běžnými modely galaxií. Podle Anny de Graaff z Harvard-Smithsonova centra pro astrofyziku tento objekt naznačuje existenci zcela nového typu vesmírného tělesa.
De Graaff pro tyto útvary používá termín „hvězdy černé díry“. Jde o hypotetický model, kde uprostřed sedí rostoucí černá díra, jejíž energie ozařuje okolní plyn podobně, jako to dělají hvězdy. Samotné černé díry sice světlo nevyzařují, ale hmota, která do nich padá, se zahřívá na extrémní teploty a září natolik intenzivně, že patří k nejjasnějším bodům ve vesmíru.
Tento koncept se nápadně podobá teorii „kvazihvězd“, kterou vědci předpověděli již v roce 2006. Kvazihvězda by nebyla poháněna jadernou fúzí jako naše Slunce, ale energií černé díry v jejím nitru. Ačkoliv zatím neexistuje nezvratný důkaz, že malé červené tečky jsou právě těmito exotickými hybridy, teoretické modely se s pozorováním teleskopu Jamese Webba shodují lépe než cokoli jiného.
Vědecká komunita je zatím opatrná, protože o těchto objektech stále víme příliš málo. Shoda panuje v jednom: teleskop Jamese Webba splnil svůj účel a za investovaných 10 miliard dolarů přinesl skutečnou záhadu. Máme před sebou rébus, který v sobě kombinuje vlastnosti hvězd, galaxií i černých děr a nutí odborníky z různých oborů ke spolupráci na zcela nové mapě vesmíru.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
