Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Profesorka Jenny Greene z Princetonu přiznává, že se ve své kariéře poprvé setkala s objektem, u kterého věda nedokáže vysvětlit jeho vzhled. Původní předpoklady, že by mohlo jít o masivní galaxie z raného vesmíru nebo černé díry obklopené prachem, se postupně hroutí pod náporem nových dat. Každé nové pozorování zatím vyvrátilo předchozí očekávání, což z červených teček činí jednu z největších záhad současné astrofyziky.
Samo pojmenování vzniklo v roce 2024 jako srozumitelnější alternativa ke složitému vědeckému termínu „zářiče široké čáry H-alfa“. Důvodem, proč jsme tyto objekty dříve neviděli, je technologický limit. Hubbleův teleskop neměl dostatečné rozlišení ani citlivost v infračerveném spektru. Červená barva teček je způsobena takzvaným rudým posuvem – světlo z extrémně vzdálených objektů se v rozpínajícím se vesmíru natahuje do delších vlnových délek.
Většina těchto záhadných bodů pochází z období první miliardy let po velkém třesku. Vědci se dříve domnívali, že jsou červené kvůli prachu, který je obklopuje, ale novější studie naznačují jiný důvod: přítomnost velmi hustého vodíkového plynu. Ten pohlcuje světlo takovým způsobem, že objekt získává svou charakteristickou barvu. Astronom Jorryt Matthee se domnívá, že by tečky mohly být „chybějícím článkem“ ve vývoji supermasivních černých děr, tedy jejich ranou, „dětskou“ fází.
Průlom v bádání přinesl program RUBIES, který se systematicky zaměřil na analýzu jasných infračervených zdrojů. Jedním z nejzajímavějších úlovků je objekt přezdívaný „Útes“ (The Cliff). Jeho světelné spektrum vykazuje tak prudký přechod, že jej nelze vysvětlit běžnými modely galaxií. Podle Anny de Graaff z Harvard-Smithsonova centra pro astrofyziku tento objekt naznačuje existenci zcela nového typu vesmírného tělesa.
De Graaff pro tyto útvary používá termín „hvězdy černé díry“. Jde o hypotetický model, kde uprostřed sedí rostoucí černá díra, jejíž energie ozařuje okolní plyn podobně, jako to dělají hvězdy. Samotné černé díry sice světlo nevyzařují, ale hmota, která do nich padá, se zahřívá na extrémní teploty a září natolik intenzivně, že patří k nejjasnějším bodům ve vesmíru.
Tento koncept se nápadně podobá teorii „kvazihvězd“, kterou vědci předpověděli již v roce 2006. Kvazihvězda by nebyla poháněna jadernou fúzí jako naše Slunce, ale energií černé díry v jejím nitru. Ačkoliv zatím neexistuje nezvratný důkaz, že malé červené tečky jsou právě těmito exotickými hybridy, teoretické modely se s pozorováním teleskopu Jamese Webba shodují lépe než cokoli jiného.
Vědecká komunita je zatím opatrná, protože o těchto objektech stále víme příliš málo. Shoda panuje v jednom: teleskop Jamese Webba splnil svůj účel a za investovaných 10 miliard dolarů přinesl skutečnou záhadu. Máme před sebou rébus, který v sobě kombinuje vlastnosti hvězd, galaxií i černých děr a nutí odborníky z různých oborů ke spolupráci na zcela nové mapě vesmíru.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.