Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Profesorka Jenny Greene z Princetonu přiznává, že se ve své kariéře poprvé setkala s objektem, u kterého věda nedokáže vysvětlit jeho vzhled. Původní předpoklady, že by mohlo jít o masivní galaxie z raného vesmíru nebo černé díry obklopené prachem, se postupně hroutí pod náporem nových dat. Každé nové pozorování zatím vyvrátilo předchozí očekávání, což z červených teček činí jednu z největších záhad současné astrofyziky.
Samo pojmenování vzniklo v roce 2024 jako srozumitelnější alternativa ke složitému vědeckému termínu „zářiče široké čáry H-alfa“. Důvodem, proč jsme tyto objekty dříve neviděli, je technologický limit. Hubbleův teleskop neměl dostatečné rozlišení ani citlivost v infračerveném spektru. Červená barva teček je způsobena takzvaným rudým posuvem – světlo z extrémně vzdálených objektů se v rozpínajícím se vesmíru natahuje do delších vlnových délek.
Většina těchto záhadných bodů pochází z období první miliardy let po velkém třesku. Vědci se dříve domnívali, že jsou červené kvůli prachu, který je obklopuje, ale novější studie naznačují jiný důvod: přítomnost velmi hustého vodíkového plynu. Ten pohlcuje světlo takovým způsobem, že objekt získává svou charakteristickou barvu. Astronom Jorryt Matthee se domnívá, že by tečky mohly být „chybějícím článkem“ ve vývoji supermasivních černých děr, tedy jejich ranou, „dětskou“ fází.
Průlom v bádání přinesl program RUBIES, který se systematicky zaměřil na analýzu jasných infračervených zdrojů. Jedním z nejzajímavějších úlovků je objekt přezdívaný „Útes“ (The Cliff). Jeho světelné spektrum vykazuje tak prudký přechod, že jej nelze vysvětlit běžnými modely galaxií. Podle Anny de Graaff z Harvard-Smithsonova centra pro astrofyziku tento objekt naznačuje existenci zcela nového typu vesmírného tělesa.
De Graaff pro tyto útvary používá termín „hvězdy černé díry“. Jde o hypotetický model, kde uprostřed sedí rostoucí černá díra, jejíž energie ozařuje okolní plyn podobně, jako to dělají hvězdy. Samotné černé díry sice světlo nevyzařují, ale hmota, která do nich padá, se zahřívá na extrémní teploty a září natolik intenzivně, že patří k nejjasnějším bodům ve vesmíru.
Tento koncept se nápadně podobá teorii „kvazihvězd“, kterou vědci předpověděli již v roce 2006. Kvazihvězda by nebyla poháněna jadernou fúzí jako naše Slunce, ale energií černé díry v jejím nitru. Ačkoliv zatím neexistuje nezvratný důkaz, že malé červené tečky jsou právě těmito exotickými hybridy, teoretické modely se s pozorováním teleskopu Jamese Webba shodují lépe než cokoli jiného.
Vědecká komunita je zatím opatrná, protože o těchto objektech stále víme příliš málo. Shoda panuje v jednom: teleskop Jamese Webba splnil svůj účel a za investovaných 10 miliard dolarů přinesl skutečnou záhadu. Máme před sebou rébus, který v sobě kombinuje vlastnosti hvězd, galaxií i černých děr a nutí odborníky z různých oborů ke spolupráci na zcela nové mapě vesmíru.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.