Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Zatímco se Evropa připravuje na zimu, narůstá napětí na východní hranici NATO. Podle nejmenovaného ruského generála, který uprchl ze země, se Kreml chystá provést „útok v šedé zóně“ na Polsko. Tento manévr má za cíl otestovat odhodlání aliance a vyvolat v Evropě chaos. Oznámení vyvolalo naléhavé rozhovory mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy a vedlo ke zvýšení ostražitosti. Server uvádí, že útokem na Polsko Putin odstartuje třetí světovou válku.
Opatrné a testovací manévry Moskvy nejsou v poslední době ničím neobvyklým. Tři stíhačky MiG-31 s hypersonickými zbraněmi nedávno narušily vzdušný prostor Estonska, což estonský premiér Kristen Michal označil za „bezprecedentně drzý“ čin. Donald Trump v reakci na to prohlásil, že by to mohlo vyvolat „velké problémy“. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ujistila, že Británie stojí za svými estonskými spojenci a že je třeba nadále zvyšovat tlak na Putina, a to i pomocí nových sankcí.
Ruský generál, který uprchl z Ruska, tvrdí, že nadcházející útok na Polsko by měl být mnohem agresivnější než nedávné provokace. Podle něj se chystá nenukleární útok na polskou půdu, který by vyvolal politické napětí. Odborníci se domnívají, že pokud by se aliance alespoň trochu zalekla, mohlo by to narušit její soudržnost.
Tato zpráva přichází v době, kdy se Rusko soustředí na širokopásmové útoky v podobě vysílání dronů na území aliance. Nedávno vyslalo 19 dronů do polského vzdušného prostoru, což britští úředníci označili za „nejzávažnější narušení území NATO“ v historii. Další drone narušil vzdušný prostor Rumunska, kde se zdržoval téměř 50 minut.
V reakci na tyto události vyhlásila Británie misi „Eastern Sentry“ (Východní hlídka), v jejímž rámci budou letouny RAF Typhoon provádět obranné operace nad Polskem. Letouny, které budou operovat z letiště RAF Coningsby, budou podporovány letouny Voyager a budou spolupracovat s francouzskými, německými, dánskými a švédskými silami. Cílem mise je posílit obranu na východní hranici NATO.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly incidenty nikdy podloženy důvěryhodnými důkazy, ale navzdory tomu, Polsko a Švédsko prohlásily, že jakékoli letadlo, které vstoupí na jejich území, bude sestřeleno. Estonsko je navíc připraveno hostit britské stíhačky s jadernou kapacitou.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho národ je dnes blíže ozbrojenému konfliktu „než kdykoli od druhé světové války“. Na setkání aliance pak polský zástupce Neil Holland prohlásil, že se buď jedná o izolované incidenty, kdy Rusko používá systémy, které nemůže ovládat, nebo se jedná o promyšlené provokace.
Vojenský expert Mykola Kuzmin z Henry Jackson Society poukazuje na to, že NATO používá drahé stíhačky v hodnotě milionů k sestřelování dronů v hodnotě tisíců, což podle něj není udržitelné a Rusko si je toho vědomo. Zdůrazňuje, že se jedná o „ekonomickou válku“, kdy Rusko testuje schopnost NATO reagovat.
Rusko navíc vede proti Finsku, nejnovějšímu členovi NATO, dezinformační válku. Podle institutu pro studium války Kreml využívá propagandu, která odráží rétoriku použitou před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova „ztratilo Finsko svou neutrální tvář“.
Z strategického hlediska je klíčová takzvaná Suwalská úžina, která spojuje Polsko s pobaltskými státy a odděluje Kaliningradskou enklávu. Kuzmin ji přirovnává k „kubánské krizi“ a tvrdí, že jakákoliv provokace v této oblasti je signálem pro celou Evropu. Podle vládních zdrojů je útok generála jen dalším důkazem, že je třeba urychleně posílit přípravy, a to i kvůli narůstajícímu napětí a narušené politické jednotě v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.