Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Zatímco se Evropa připravuje na zimu, narůstá napětí na východní hranici NATO. Podle nejmenovaného ruského generála, který uprchl ze země, se Kreml chystá provést „útok v šedé zóně“ na Polsko. Tento manévr má za cíl otestovat odhodlání aliance a vyvolat v Evropě chaos. Oznámení vyvolalo naléhavé rozhovory mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy a vedlo ke zvýšení ostražitosti. Server uvádí, že útokem na Polsko Putin odstartuje třetí světovou válku.
Opatrné a testovací manévry Moskvy nejsou v poslední době ničím neobvyklým. Tři stíhačky MiG-31 s hypersonickými zbraněmi nedávno narušily vzdušný prostor Estonska, což estonský premiér Kristen Michal označil za „bezprecedentně drzý“ čin. Donald Trump v reakci na to prohlásil, že by to mohlo vyvolat „velké problémy“. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ujistila, že Británie stojí za svými estonskými spojenci a že je třeba nadále zvyšovat tlak na Putina, a to i pomocí nových sankcí.
Ruský generál, který uprchl z Ruska, tvrdí, že nadcházející útok na Polsko by měl být mnohem agresivnější než nedávné provokace. Podle něj se chystá nenukleární útok na polskou půdu, který by vyvolal politické napětí. Odborníci se domnívají, že pokud by se aliance alespoň trochu zalekla, mohlo by to narušit její soudržnost.
Tato zpráva přichází v době, kdy se Rusko soustředí na širokopásmové útoky v podobě vysílání dronů na území aliance. Nedávno vyslalo 19 dronů do polského vzdušného prostoru, což britští úředníci označili za „nejzávažnější narušení území NATO“ v historii. Další drone narušil vzdušný prostor Rumunska, kde se zdržoval téměř 50 minut.
V reakci na tyto události vyhlásila Británie misi „Eastern Sentry“ (Východní hlídka), v jejímž rámci budou letouny RAF Typhoon provádět obranné operace nad Polskem. Letouny, které budou operovat z letiště RAF Coningsby, budou podporovány letouny Voyager a budou spolupracovat s francouzskými, německými, dánskými a švédskými silami. Cílem mise je posílit obranu na východní hranici NATO.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly incidenty nikdy podloženy důvěryhodnými důkazy, ale navzdory tomu, Polsko a Švédsko prohlásily, že jakékoli letadlo, které vstoupí na jejich území, bude sestřeleno. Estonsko je navíc připraveno hostit britské stíhačky s jadernou kapacitou.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho národ je dnes blíže ozbrojenému konfliktu „než kdykoli od druhé světové války“. Na setkání aliance pak polský zástupce Neil Holland prohlásil, že se buď jedná o izolované incidenty, kdy Rusko používá systémy, které nemůže ovládat, nebo se jedná o promyšlené provokace.
Vojenský expert Mykola Kuzmin z Henry Jackson Society poukazuje na to, že NATO používá drahé stíhačky v hodnotě milionů k sestřelování dronů v hodnotě tisíců, což podle něj není udržitelné a Rusko si je toho vědomo. Zdůrazňuje, že se jedná o „ekonomickou válku“, kdy Rusko testuje schopnost NATO reagovat.
Rusko navíc vede proti Finsku, nejnovějšímu členovi NATO, dezinformační válku. Podle institutu pro studium války Kreml využívá propagandu, která odráží rétoriku použitou před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova „ztratilo Finsko svou neutrální tvář“.
Z strategického hlediska je klíčová takzvaná Suwalská úžina, která spojuje Polsko s pobaltskými státy a odděluje Kaliningradskou enklávu. Kuzmin ji přirovnává k „kubánské krizi“ a tvrdí, že jakákoliv provokace v této oblasti je signálem pro celou Evropu. Podle vládních zdrojů je útok generála jen dalším důkazem, že je třeba urychleně posílit přípravy, a to i kvůli narůstajícímu napětí a narušené politické jednotě v Evropě.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.