Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Zatímco se Evropa připravuje na zimu, narůstá napětí na východní hranici NATO. Podle nejmenovaného ruského generála, který uprchl ze země, se Kreml chystá provést „útok v šedé zóně“ na Polsko. Tento manévr má za cíl otestovat odhodlání aliance a vyvolat v Evropě chaos. Oznámení vyvolalo naléhavé rozhovory mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy a vedlo ke zvýšení ostražitosti. Server uvádí, že útokem na Polsko Putin odstartuje třetí světovou válku.
Opatrné a testovací manévry Moskvy nejsou v poslední době ničím neobvyklým. Tři stíhačky MiG-31 s hypersonickými zbraněmi nedávno narušily vzdušný prostor Estonska, což estonský premiér Kristen Michal označil za „bezprecedentně drzý“ čin. Donald Trump v reakci na to prohlásil, že by to mohlo vyvolat „velké problémy“. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ujistila, že Británie stojí za svými estonskými spojenci a že je třeba nadále zvyšovat tlak na Putina, a to i pomocí nových sankcí.
Ruský generál, který uprchl z Ruska, tvrdí, že nadcházející útok na Polsko by měl být mnohem agresivnější než nedávné provokace. Podle něj se chystá nenukleární útok na polskou půdu, který by vyvolal politické napětí. Odborníci se domnívají, že pokud by se aliance alespoň trochu zalekla, mohlo by to narušit její soudržnost.
Tato zpráva přichází v době, kdy se Rusko soustředí na širokopásmové útoky v podobě vysílání dronů na území aliance. Nedávno vyslalo 19 dronů do polského vzdušného prostoru, což britští úředníci označili za „nejzávažnější narušení území NATO“ v historii. Další drone narušil vzdušný prostor Rumunska, kde se zdržoval téměř 50 minut.
V reakci na tyto události vyhlásila Británie misi „Eastern Sentry“ (Východní hlídka), v jejímž rámci budou letouny RAF Typhoon provádět obranné operace nad Polskem. Letouny, které budou operovat z letiště RAF Coningsby, budou podporovány letouny Voyager a budou spolupracovat s francouzskými, německými, dánskými a švédskými silami. Cílem mise je posílit obranu na východní hranici NATO.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly incidenty nikdy podloženy důvěryhodnými důkazy, ale navzdory tomu, Polsko a Švédsko prohlásily, že jakékoli letadlo, které vstoupí na jejich území, bude sestřeleno. Estonsko je navíc připraveno hostit britské stíhačky s jadernou kapacitou.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho národ je dnes blíže ozbrojenému konfliktu „než kdykoli od druhé světové války“. Na setkání aliance pak polský zástupce Neil Holland prohlásil, že se buď jedná o izolované incidenty, kdy Rusko používá systémy, které nemůže ovládat, nebo se jedná o promyšlené provokace.
Vojenský expert Mykola Kuzmin z Henry Jackson Society poukazuje na to, že NATO používá drahé stíhačky v hodnotě milionů k sestřelování dronů v hodnotě tisíců, což podle něj není udržitelné a Rusko si je toho vědomo. Zdůrazňuje, že se jedná o „ekonomickou válku“, kdy Rusko testuje schopnost NATO reagovat.
Rusko navíc vede proti Finsku, nejnovějšímu členovi NATO, dezinformační válku. Podle institutu pro studium války Kreml využívá propagandu, která odráží rétoriku použitou před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova „ztratilo Finsko svou neutrální tvář“.
Z strategického hlediska je klíčová takzvaná Suwalská úžina, která spojuje Polsko s pobaltskými státy a odděluje Kaliningradskou enklávu. Kuzmin ji přirovnává k „kubánské krizi“ a tvrdí, že jakákoliv provokace v této oblasti je signálem pro celou Evropu. Podle vládních zdrojů je útok generála jen dalším důkazem, že je třeba urychleně posílit přípravy, a to i kvůli narůstajícímu napětí a narušené politické jednotě v Evropě.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.