Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Zatímco se Evropa připravuje na zimu, narůstá napětí na východní hranici NATO. Podle nejmenovaného ruského generála, který uprchl ze země, se Kreml chystá provést „útok v šedé zóně“ na Polsko. Tento manévr má za cíl otestovat odhodlání aliance a vyvolat v Evropě chaos. Oznámení vyvolalo naléhavé rozhovory mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy a vedlo ke zvýšení ostražitosti. Server uvádí, že útokem na Polsko Putin odstartuje třetí světovou válku.
Opatrné a testovací manévry Moskvy nejsou v poslední době ničím neobvyklým. Tři stíhačky MiG-31 s hypersonickými zbraněmi nedávno narušily vzdušný prostor Estonska, což estonský premiér Kristen Michal označil za „bezprecedentně drzý“ čin. Donald Trump v reakci na to prohlásil, že by to mohlo vyvolat „velké problémy“. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ujistila, že Británie stojí za svými estonskými spojenci a že je třeba nadále zvyšovat tlak na Putina, a to i pomocí nových sankcí.
Ruský generál, který uprchl z Ruska, tvrdí, že nadcházející útok na Polsko by měl být mnohem agresivnější než nedávné provokace. Podle něj se chystá nenukleární útok na polskou půdu, který by vyvolal politické napětí. Odborníci se domnívají, že pokud by se aliance alespoň trochu zalekla, mohlo by to narušit její soudržnost.
Tato zpráva přichází v době, kdy se Rusko soustředí na širokopásmové útoky v podobě vysílání dronů na území aliance. Nedávno vyslalo 19 dronů do polského vzdušného prostoru, což britští úředníci označili za „nejzávažnější narušení území NATO“ v historii. Další drone narušil vzdušný prostor Rumunska, kde se zdržoval téměř 50 minut.
V reakci na tyto události vyhlásila Británie misi „Eastern Sentry“ (Východní hlídka), v jejímž rámci budou letouny RAF Typhoon provádět obranné operace nad Polskem. Letouny, které budou operovat z letiště RAF Coningsby, budou podporovány letouny Voyager a budou spolupracovat s francouzskými, německými, dánskými a švédskými silami. Cílem mise je posílit obranu na východní hranici NATO.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly incidenty nikdy podloženy důvěryhodnými důkazy, ale navzdory tomu, Polsko a Švédsko prohlásily, že jakékoli letadlo, které vstoupí na jejich území, bude sestřeleno. Estonsko je navíc připraveno hostit britské stíhačky s jadernou kapacitou.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho národ je dnes blíže ozbrojenému konfliktu „než kdykoli od druhé světové války“. Na setkání aliance pak polský zástupce Neil Holland prohlásil, že se buď jedná o izolované incidenty, kdy Rusko používá systémy, které nemůže ovládat, nebo se jedná o promyšlené provokace.
Vojenský expert Mykola Kuzmin z Henry Jackson Society poukazuje na to, že NATO používá drahé stíhačky v hodnotě milionů k sestřelování dronů v hodnotě tisíců, což podle něj není udržitelné a Rusko si je toho vědomo. Zdůrazňuje, že se jedná o „ekonomickou válku“, kdy Rusko testuje schopnost NATO reagovat.
Rusko navíc vede proti Finsku, nejnovějšímu členovi NATO, dezinformační válku. Podle institutu pro studium války Kreml využívá propagandu, která odráží rétoriku použitou před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova „ztratilo Finsko svou neutrální tvář“.
Z strategického hlediska je klíčová takzvaná Suwalská úžina, která spojuje Polsko s pobaltskými státy a odděluje Kaliningradskou enklávu. Kuzmin ji přirovnává k „kubánské krizi“ a tvrdí, že jakákoliv provokace v této oblasti je signálem pro celou Evropu. Podle vládních zdrojů je útok generála jen dalším důkazem, že je třeba urychleně posílit přípravy, a to i kvůli narůstajícímu napětí a narušené politické jednotě v Evropě.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.