Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Zatímco se Evropa připravuje na zimu, narůstá napětí na východní hranici NATO. Podle nejmenovaného ruského generála, který uprchl ze země, se Kreml chystá provést „útok v šedé zóně“ na Polsko. Tento manévr má za cíl otestovat odhodlání aliance a vyvolat v Evropě chaos. Oznámení vyvolalo naléhavé rozhovory mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy a vedlo ke zvýšení ostražitosti. Server uvádí, že útokem na Polsko Putin odstartuje třetí světovou válku.
Opatrné a testovací manévry Moskvy nejsou v poslední době ničím neobvyklým. Tři stíhačky MiG-31 s hypersonickými zbraněmi nedávno narušily vzdušný prostor Estonska, což estonský premiér Kristen Michal označil za „bezprecedentně drzý“ čin. Donald Trump v reakci na to prohlásil, že by to mohlo vyvolat „velké problémy“. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová ujistila, že Británie stojí za svými estonskými spojenci a že je třeba nadále zvyšovat tlak na Putina, a to i pomocí nových sankcí.
Ruský generál, který uprchl z Ruska, tvrdí, že nadcházející útok na Polsko by měl být mnohem agresivnější než nedávné provokace. Podle něj se chystá nenukleární útok na polskou půdu, který by vyvolal politické napětí. Odborníci se domnívají, že pokud by se aliance alespoň trochu zalekla, mohlo by to narušit její soudržnost.
Tato zpráva přichází v době, kdy se Rusko soustředí na širokopásmové útoky v podobě vysílání dronů na území aliance. Nedávno vyslalo 19 dronů do polského vzdušného prostoru, což britští úředníci označili za „nejzávažnější narušení území NATO“ v historii. Další drone narušil vzdušný prostor Rumunska, kde se zdržoval téměř 50 minut.
V reakci na tyto události vyhlásila Británie misi „Eastern Sentry“ (Východní hlídka), v jejímž rámci budou letouny RAF Typhoon provádět obranné operace nad Polskem. Letouny, které budou operovat z letiště RAF Coningsby, budou podporovány letouny Voyager a budou spolupracovat s francouzskými, německými, dánskými a švédskými silami. Cílem mise je posílit obranu na východní hranici NATO.
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly incidenty nikdy podloženy důvěryhodnými důkazy, ale navzdory tomu, Polsko a Švédsko prohlásily, že jakékoli letadlo, které vstoupí na jejich území, bude sestřeleno. Estonsko je navíc připraveno hostit britské stíhačky s jadernou kapacitou.
Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jeho národ je dnes blíže ozbrojenému konfliktu „než kdykoli od druhé světové války“. Na setkání aliance pak polský zástupce Neil Holland prohlásil, že se buď jedná o izolované incidenty, kdy Rusko používá systémy, které nemůže ovládat, nebo se jedná o promyšlené provokace.
Vojenský expert Mykola Kuzmin z Henry Jackson Society poukazuje na to, že NATO používá drahé stíhačky v hodnotě milionů k sestřelování dronů v hodnotě tisíců, což podle něj není udržitelné a Rusko si je toho vědomo. Zdůrazňuje, že se jedná o „ekonomickou válku“, kdy Rusko testuje schopnost NATO reagovat.
Rusko navíc vede proti Finsku, nejnovějšímu členovi NATO, dezinformační válku. Podle institutu pro studium války Kreml využívá propagandu, která odráží rétoriku použitou před invazí na Ukrajinu v roce 2022. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova „ztratilo Finsko svou neutrální tvář“.
Z strategického hlediska je klíčová takzvaná Suwalská úžina, která spojuje Polsko s pobaltskými státy a odděluje Kaliningradskou enklávu. Kuzmin ji přirovnává k „kubánské krizi“ a tvrdí, že jakákoliv provokace v této oblasti je signálem pro celou Evropu. Podle vládních zdrojů je útok generála jen dalším důkazem, že je třeba urychleně posílit přípravy, a to i kvůli narůstajícímu napětí a narušené politické jednotě v Evropě.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.