I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Donald Trump, který válku vyhlásil ve videu ze svého sídla Mar-a-Lago, dává najevo neochvějnou důvěru v americkou sílu. Ve svém projevu, kde se objevil v neformálním oblečení s kšiltovkou, definoval vítězství jako úplné zničení íránského raketového průmyslu a námořnictva. Trumpův seznam cílů zahrnuje také likvidaci teroristických skupin v regionu, které podle něj po desetiletí destabilizují svět a zabíjejí Američany pomocí silničních bomb.
Prezident Trump sází na to, že ochromení režimu v Teheránu vytvoří pro íránský lid jedinečnou příležitost k převzetí moci. Ve svém vzkazu Íráncům uvedl, že jde o jejich pravděpodobně jedinou šanci na změnu po generace trvající nesvobodě. Tím, že zodpovědnost za změnu režimu přenáší na místní obyvatelstvo, si Trump vytváří prostor pro případ, že by se současné vedení země i přes masivní bombardování udrželo u moci.
Historické precedenty pro změnu režimu čistě pomocí letecké síly však prakticky neexistují. Zatímco v Iráku v roce 2003 byla nutná masivní pozemní invaze a v Libyi v roce 2011 svržení Kaddáfího dokončily povstalecké jednotky s podporou NATO, Trump doufá, že v Íránu odvedou hlavní práci sami občané. Je to obrovský hazard, protože íránské vedení je zvyklé snášet značný tlak a může se v reakci na útoky ještě více ideologicky zatvrdit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vidí v současném konfliktu naplnění svého čtyřicetiletého úsilí o zničení "režimu teroru". Jeho prioritou je totální rozdrcení vojenských kapacit Íránu a jeho schopnosti vyzbrojovat milice v okolních státech. Pro Netanjahua má válka i osobní politický rozměr; pokud dosáhne rozhodujícího vítězství, mohl by ve stínu bezpečnostních selhání z roku 2023 u voličů opět získat neotřesitelnou pozici.
Samotný íránský režim však není postaven na moci jednoho muže, jako tomu bylo v Libyi nebo Sýrii. Jde o komplexní systém politických a náboženských institucí, který byl navržen tak, aby přežil atentáty i války. Definice vítězství pro Teherán znamená prosté přežití. K ochraně své existence má režim k dispozici brutální aparát v podobě Revolučních gard (IRGC) a milicí Basídž, které ovládají i značnou část národní ekonomiky.
Revoluční gardy čítají zhruba 190 000 aktivních členů a stovky tisíc záložníků, kteří mají silnou motivaci zůstat loajální. Milice Basídž, známé svou brutalitou při potlačování domácích nepokojů, slouží jako první linie obrany režimu v ulicích. Trumpovy hrozby „jistou smrtí“ pro tyto ozbrojence pravděpodobně mnoho nezmohou u lidí, jejichž ideologie je hluboce prostoupena konceptem mučednictví, jak ukázaly i tisíce truchlících v teheránských ulicích po zabití Chameneího.
Zkušenosti z minulých dekád varují před optimismem, že hrubá síla přinese stabilitu. Svržení Saddáma Husajna v Iráku vedlo k dlouholetému chaosu a vzestupu extremismu, zatímco Libye zůstává i patnáct let po pádu Kaddáfího rozvráceným a chudým státem. Írán je přitom třikrát větší než Irák a má více než 90 milionů obyvatel, což v případě pádu centrální vlády hrozí krveprolitím, které by mohlo zastínit i občanské války v Sýrii.
I když americké a izraelské údery drtí íránské vojenské kapacity a mění rovnováhu sil na Blízkém východě, nahrazení režimu pokojnou alternativou zůstává nesmírnou výzvou. Trumpův riskantní plán vychází z přesvědčení, že tato válka učiní region bezpečnějším místem, avšak realita poválečného chaosu může být nakonec mnohem horší než současný stav.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.