I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Donald Trump, který válku vyhlásil ve videu ze svého sídla Mar-a-Lago, dává najevo neochvějnou důvěru v americkou sílu. Ve svém projevu, kde se objevil v neformálním oblečení s kšiltovkou, definoval vítězství jako úplné zničení íránského raketového průmyslu a námořnictva. Trumpův seznam cílů zahrnuje také likvidaci teroristických skupin v regionu, které podle něj po desetiletí destabilizují svět a zabíjejí Američany pomocí silničních bomb.
Prezident Trump sází na to, že ochromení režimu v Teheránu vytvoří pro íránský lid jedinečnou příležitost k převzetí moci. Ve svém vzkazu Íráncům uvedl, že jde o jejich pravděpodobně jedinou šanci na změnu po generace trvající nesvobodě. Tím, že zodpovědnost za změnu režimu přenáší na místní obyvatelstvo, si Trump vytváří prostor pro případ, že by se současné vedení země i přes masivní bombardování udrželo u moci.
Historické precedenty pro změnu režimu čistě pomocí letecké síly však prakticky neexistují. Zatímco v Iráku v roce 2003 byla nutná masivní pozemní invaze a v Libyi v roce 2011 svržení Kaddáfího dokončily povstalecké jednotky s podporou NATO, Trump doufá, že v Íránu odvedou hlavní práci sami občané. Je to obrovský hazard, protože íránské vedení je zvyklé snášet značný tlak a může se v reakci na útoky ještě více ideologicky zatvrdit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vidí v současném konfliktu naplnění svého čtyřicetiletého úsilí o zničení "režimu teroru". Jeho prioritou je totální rozdrcení vojenských kapacit Íránu a jeho schopnosti vyzbrojovat milice v okolních státech. Pro Netanjahua má válka i osobní politický rozměr; pokud dosáhne rozhodujícího vítězství, mohl by ve stínu bezpečnostních selhání z roku 2023 u voličů opět získat neotřesitelnou pozici.
Samotný íránský režim však není postaven na moci jednoho muže, jako tomu bylo v Libyi nebo Sýrii. Jde o komplexní systém politických a náboženských institucí, který byl navržen tak, aby přežil atentáty i války. Definice vítězství pro Teherán znamená prosté přežití. K ochraně své existence má režim k dispozici brutální aparát v podobě Revolučních gard (IRGC) a milicí Basídž, které ovládají i značnou část národní ekonomiky.
Revoluční gardy čítají zhruba 190 000 aktivních členů a stovky tisíc záložníků, kteří mají silnou motivaci zůstat loajální. Milice Basídž, známé svou brutalitou při potlačování domácích nepokojů, slouží jako první linie obrany režimu v ulicích. Trumpovy hrozby „jistou smrtí“ pro tyto ozbrojence pravděpodobně mnoho nezmohou u lidí, jejichž ideologie je hluboce prostoupena konceptem mučednictví, jak ukázaly i tisíce truchlících v teheránských ulicích po zabití Chameneího.
Zkušenosti z minulých dekád varují před optimismem, že hrubá síla přinese stabilitu. Svržení Saddáma Husajna v Iráku vedlo k dlouholetému chaosu a vzestupu extremismu, zatímco Libye zůstává i patnáct let po pádu Kaddáfího rozvráceným a chudým státem. Írán je přitom třikrát větší než Irák a má více než 90 milionů obyvatel, což v případě pádu centrální vlády hrozí krveprolitím, které by mohlo zastínit i občanské války v Sýrii.
I když americké a izraelské údery drtí íránské vojenské kapacity a mění rovnováhu sil na Blízkém východě, nahrazení režimu pokojnou alternativou zůstává nesmírnou výzvou. Trumpův riskantní plán vychází z přesvědčení, že tato válka učiní region bezpečnějším místem, avšak realita poválečného chaosu může být nakonec mnohem horší než současný stav.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
