I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Donald Trump, který válku vyhlásil ve videu ze svého sídla Mar-a-Lago, dává najevo neochvějnou důvěru v americkou sílu. Ve svém projevu, kde se objevil v neformálním oblečení s kšiltovkou, definoval vítězství jako úplné zničení íránského raketového průmyslu a námořnictva. Trumpův seznam cílů zahrnuje také likvidaci teroristických skupin v regionu, které podle něj po desetiletí destabilizují svět a zabíjejí Američany pomocí silničních bomb.
Prezident Trump sází na to, že ochromení režimu v Teheránu vytvoří pro íránský lid jedinečnou příležitost k převzetí moci. Ve svém vzkazu Íráncům uvedl, že jde o jejich pravděpodobně jedinou šanci na změnu po generace trvající nesvobodě. Tím, že zodpovědnost za změnu režimu přenáší na místní obyvatelstvo, si Trump vytváří prostor pro případ, že by se současné vedení země i přes masivní bombardování udrželo u moci.
Historické precedenty pro změnu režimu čistě pomocí letecké síly však prakticky neexistují. Zatímco v Iráku v roce 2003 byla nutná masivní pozemní invaze a v Libyi v roce 2011 svržení Kaddáfího dokončily povstalecké jednotky s podporou NATO, Trump doufá, že v Íránu odvedou hlavní práci sami občané. Je to obrovský hazard, protože íránské vedení je zvyklé snášet značný tlak a může se v reakci na útoky ještě více ideologicky zatvrdit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vidí v současném konfliktu naplnění svého čtyřicetiletého úsilí o zničení "režimu teroru". Jeho prioritou je totální rozdrcení vojenských kapacit Íránu a jeho schopnosti vyzbrojovat milice v okolních státech. Pro Netanjahua má válka i osobní politický rozměr; pokud dosáhne rozhodujícího vítězství, mohl by ve stínu bezpečnostních selhání z roku 2023 u voličů opět získat neotřesitelnou pozici.
Samotný íránský režim však není postaven na moci jednoho muže, jako tomu bylo v Libyi nebo Sýrii. Jde o komplexní systém politických a náboženských institucí, který byl navržen tak, aby přežil atentáty i války. Definice vítězství pro Teherán znamená prosté přežití. K ochraně své existence má režim k dispozici brutální aparát v podobě Revolučních gard (IRGC) a milicí Basídž, které ovládají i značnou část národní ekonomiky.
Revoluční gardy čítají zhruba 190 000 aktivních členů a stovky tisíc záložníků, kteří mají silnou motivaci zůstat loajální. Milice Basídž, známé svou brutalitou při potlačování domácích nepokojů, slouží jako první linie obrany režimu v ulicích. Trumpovy hrozby „jistou smrtí“ pro tyto ozbrojence pravděpodobně mnoho nezmohou u lidí, jejichž ideologie je hluboce prostoupena konceptem mučednictví, jak ukázaly i tisíce truchlících v teheránských ulicích po zabití Chameneího.
Zkušenosti z minulých dekád varují před optimismem, že hrubá síla přinese stabilitu. Svržení Saddáma Husajna v Iráku vedlo k dlouholetému chaosu a vzestupu extremismu, zatímco Libye zůstává i patnáct let po pádu Kaddáfího rozvráceným a chudým státem. Írán je přitom třikrát větší než Irák a má více než 90 milionů obyvatel, což v případě pádu centrální vlády hrozí krveprolitím, které by mohlo zastínit i občanské války v Sýrii.
I když americké a izraelské údery drtí íránské vojenské kapacity a mění rovnováhu sil na Blízkém východě, nahrazení režimu pokojnou alternativou zůstává nesmírnou výzvou. Trumpův riskantní plán vychází z přesvědčení, že tato válka učiní region bezpečnějším místem, avšak realita poválečného chaosu může být nakonec mnohem horší než současný stav.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.