I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Donald Trump, který válku vyhlásil ve videu ze svého sídla Mar-a-Lago, dává najevo neochvějnou důvěru v americkou sílu. Ve svém projevu, kde se objevil v neformálním oblečení s kšiltovkou, definoval vítězství jako úplné zničení íránského raketového průmyslu a námořnictva. Trumpův seznam cílů zahrnuje také likvidaci teroristických skupin v regionu, které podle něj po desetiletí destabilizují svět a zabíjejí Američany pomocí silničních bomb.
Prezident Trump sází na to, že ochromení režimu v Teheránu vytvoří pro íránský lid jedinečnou příležitost k převzetí moci. Ve svém vzkazu Íráncům uvedl, že jde o jejich pravděpodobně jedinou šanci na změnu po generace trvající nesvobodě. Tím, že zodpovědnost za změnu režimu přenáší na místní obyvatelstvo, si Trump vytváří prostor pro případ, že by se současné vedení země i přes masivní bombardování udrželo u moci.
Historické precedenty pro změnu režimu čistě pomocí letecké síly však prakticky neexistují. Zatímco v Iráku v roce 2003 byla nutná masivní pozemní invaze a v Libyi v roce 2011 svržení Kaddáfího dokončily povstalecké jednotky s podporou NATO, Trump doufá, že v Íránu odvedou hlavní práci sami občané. Je to obrovský hazard, protože íránské vedení je zvyklé snášet značný tlak a může se v reakci na útoky ještě více ideologicky zatvrdit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vidí v současném konfliktu naplnění svého čtyřicetiletého úsilí o zničení "režimu teroru". Jeho prioritou je totální rozdrcení vojenských kapacit Íránu a jeho schopnosti vyzbrojovat milice v okolních státech. Pro Netanjahua má válka i osobní politický rozměr; pokud dosáhne rozhodujícího vítězství, mohl by ve stínu bezpečnostních selhání z roku 2023 u voličů opět získat neotřesitelnou pozici.
Samotný íránský režim však není postaven na moci jednoho muže, jako tomu bylo v Libyi nebo Sýrii. Jde o komplexní systém politických a náboženských institucí, který byl navržen tak, aby přežil atentáty i války. Definice vítězství pro Teherán znamená prosté přežití. K ochraně své existence má režim k dispozici brutální aparát v podobě Revolučních gard (IRGC) a milicí Basídž, které ovládají i značnou část národní ekonomiky.
Revoluční gardy čítají zhruba 190 000 aktivních členů a stovky tisíc záložníků, kteří mají silnou motivaci zůstat loajální. Milice Basídž, známé svou brutalitou při potlačování domácích nepokojů, slouží jako první linie obrany režimu v ulicích. Trumpovy hrozby „jistou smrtí“ pro tyto ozbrojence pravděpodobně mnoho nezmohou u lidí, jejichž ideologie je hluboce prostoupena konceptem mučednictví, jak ukázaly i tisíce truchlících v teheránských ulicích po zabití Chameneího.
Zkušenosti z minulých dekád varují před optimismem, že hrubá síla přinese stabilitu. Svržení Saddáma Husajna v Iráku vedlo k dlouholetému chaosu a vzestupu extremismu, zatímco Libye zůstává i patnáct let po pádu Kaddáfího rozvráceným a chudým státem. Írán je přitom třikrát větší než Irák a má více než 90 milionů obyvatel, což v případě pádu centrální vlády hrozí krveprolitím, které by mohlo zastínit i občanské války v Sýrii.
I když americké a izraelské údery drtí íránské vojenské kapacity a mění rovnováhu sil na Blízkém východě, nahrazení režimu pokojnou alternativou zůstává nesmírnou výzvou. Trumpův riskantní plán vychází z přesvědčení, že tato válka učiní region bezpečnějším místem, avšak realita poválečného chaosu může být nakonec mnohem horší než současný stav.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.