COP30 začíná. Jaké jsou její hlavní klíčové body?

Konference se koná v klíčovém bodě cyklu Pařížské dohody z roku 2015, která vyžaduje, aby každá země předložila národní plán snižování emisí – tzv. NDCs. Vědci opakovaně varují, že emise musí v tomto desetiletí rychle klesnout, aby se udrželo oteplení pod kritickým limitem 1,5 °C. Současné plány NDCs, které většina zemí předložila, jsou však nedostatečné. Podle OSN by vedly ke snížení emisí jen o přibližně 10 % do roku 2035, a nikoli o potřebných 60 %.

Pokud se splní všechny cíle v NDCs, oteplení by dosáhlo 2,5 °C, což je daleko za Pařížským cílem. V posledních dvou letech už průměrné globální teploty o tento limit stouply, což sice ještě neruší Pařížský cíl měřený v delším období, ale vysílá to znepokojivý signál. Předsednictví Brazílie tak stojí před úkolem navrhnout jasnou cestu k požadovanému snížení emisí, která by nahradila fosilní paliva čistou energií.

Financování bylo klíčovým tématem na předchozí konferenci COP29 v Baku. Tam se státy dohodly, že do roku 2035 bude do rozvojového světa směřovat 1,3 bilionu dolarů ročně z různých zdrojů. V rámci toho se rozvinuté země zavázaly poskytnout 300 miliard dolarů přímo. Tyto spory z Baku se Brazílie snaží rozptýlit, a proto zveřejnila společnou zprávu, která navrhuje získávat peníze například od producentů ropy a plynu nebo z poplatků pro časté cestující v letecké dopravě.

Dalším sporným bodem je postupné odklonění se od fosilních paliv (“transition away from fossil fuels”), o němž se poprvé jednalo na Cop28 v Dubaji, avšak bez stanovení data nebo podrobností. Proponenti se snažili tento závazek posílit už na COP29, avšak neúspěšně. Brazilské předsednictví je v této věci obezřetné, protože mnohé rozvojové země s vlastními ložisky ropy a plynu se obávají, že jim bude znemožněno je využívat. Panují obavy, že bez konkrétního plánu zůstane tento „odklon“ jen vágním slibem.

Prezident Lula přivedl konferenci do Amazonie s cílem prosadit svůj hlavní projekt: Fond „Tropical Forests Forever Facility“ (TFFF). Cílem je získat 25 miliard dolarů jako počáteční kapitál od vlád, který by měl vytvořit fond ve výši 125 miliard dolarů na podporu vlád a místních komunit při zachování existujících pralesů. Ačkoliv Německo a Norsko přislíbily velkou finanční podporu, USA pod Donaldem Trumpem nepřispějí a Spojené království prozatím odmítlo finanční závazek.

Další brazilskou iniciativou je globální etická inventura (global ethical stocktake). Ta se zaměří na morální, etické a kulturní aspekty klimatické krize, zejména na to, jak neúměrně ovlivňuje chudé, zranitelné, ženy, děti a původní obyvatelstvo. Podle prezidenta Luly má konání konference v Amazonii přinést hlasy a obavy domorodých obyvatel do popředí globální diskuse.

Důležitým tématem je také metan, silný skleníkový plyn, jehož snížení by mohlo fungovat jako „nouzová brzda“ pro teploty. Existují relativně snadné způsoby, jak emise metanu omezit, například zastavením odvětrávání z ropných a plynových zařízení. Brazílie, kvůli svému velkému zemědělskému sektoru (chov skotu je hlavním zdrojem metanu), však nejeví pro kroky v této oblasti přílišné nadšení.

Brazilci naopak podporují biopaliva, a to navzdory kontroverzím ohledně jejich skutečné uhlíkové úspornosti, potenciálního zabírání půdy a konkurování produkci potravin. Plány hostitelské země na čtyřnásobné zvýšení „udržitelných“ paliv by mohly mít nechtěné negativní dopady.

Ačkoliv se americký prezident Donald Trump konference COP30 neúčastní, vrhá na ni svůj stín. Trump, který je připraven USA podruhé stáhnout z Pařížské dohody, zrušil pobídky pro obnovitelnou energii a posílil těžbu fosilních paliv. Jeho odmítnutí multilateralismu – myšlenky globální spolupráce – staví brazilské hostitele před hlavní úkol: vyslat signál, že multilateralismus funguje. To bude náročné samo o sobě, a pokud by to byl jediný výsledek konference, byla by považována za neúspěch.