Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Konference se koná v klíčovém bodě cyklu Pařížské dohody z roku 2015, která vyžaduje, aby každá země předložila národní plán snižování emisí – tzv. NDCs. Vědci opakovaně varují, že emise musí v tomto desetiletí rychle klesnout, aby se udrželo oteplení pod kritickým limitem 1,5 °C. Současné plány NDCs, které většina zemí předložila, jsou však nedostatečné. Podle OSN by vedly ke snížení emisí jen o přibližně 10 % do roku 2035, a nikoli o potřebných 60 %.
Pokud se splní všechny cíle v NDCs, oteplení by dosáhlo 2,5 °C, což je daleko za Pařížským cílem. V posledních dvou letech už průměrné globální teploty o tento limit stouply, což sice ještě neruší Pařížský cíl měřený v delším období, ale vysílá to znepokojivý signál. Předsednictví Brazílie tak stojí před úkolem navrhnout jasnou cestu k požadovanému snížení emisí, která by nahradila fosilní paliva čistou energií.
Financování bylo klíčovým tématem na předchozí konferenci COP29 v Baku. Tam se státy dohodly, že do roku 2035 bude do rozvojového světa směřovat 1,3 bilionu dolarů ročně z různých zdrojů. V rámci toho se rozvinuté země zavázaly poskytnout 300 miliard dolarů přímo. Tyto spory z Baku se Brazílie snaží rozptýlit, a proto zveřejnila společnou zprávu, která navrhuje získávat peníze například od producentů ropy a plynu nebo z poplatků pro časté cestující v letecké dopravě.
Dalším sporným bodem je postupné odklonění se od fosilních paliv (“transition away from fossil fuels”), o němž se poprvé jednalo na Cop28 v Dubaji, avšak bez stanovení data nebo podrobností. Proponenti se snažili tento závazek posílit už na COP29, avšak neúspěšně. Brazilské předsednictví je v této věci obezřetné, protože mnohé rozvojové země s vlastními ložisky ropy a plynu se obávají, že jim bude znemožněno je využívat. Panují obavy, že bez konkrétního plánu zůstane tento „odklon“ jen vágním slibem.
Prezident Lula přivedl konferenci do Amazonie s cílem prosadit svůj hlavní projekt: Fond „Tropical Forests Forever Facility“ (TFFF). Cílem je získat 25 miliard dolarů jako počáteční kapitál od vlád, který by měl vytvořit fond ve výši 125 miliard dolarů na podporu vlád a místních komunit při zachování existujících pralesů. Ačkoliv Německo a Norsko přislíbily velkou finanční podporu, USA pod Donaldem Trumpem nepřispějí a Spojené království prozatím odmítlo finanční závazek.
Další brazilskou iniciativou je globální etická inventura (global ethical stocktake). Ta se zaměří na morální, etické a kulturní aspekty klimatické krize, zejména na to, jak neúměrně ovlivňuje chudé, zranitelné, ženy, děti a původní obyvatelstvo. Podle prezidenta Luly má konání konference v Amazonii přinést hlasy a obavy domorodých obyvatel do popředí globální diskuse.
Důležitým tématem je také metan, silný skleníkový plyn, jehož snížení by mohlo fungovat jako „nouzová brzda“ pro teploty. Existují relativně snadné způsoby, jak emise metanu omezit, například zastavením odvětrávání z ropných a plynových zařízení. Brazílie, kvůli svému velkému zemědělskému sektoru (chov skotu je hlavním zdrojem metanu), však nejeví pro kroky v této oblasti přílišné nadšení.
Brazilci naopak podporují biopaliva, a to navzdory kontroverzím ohledně jejich skutečné uhlíkové úspornosti, potenciálního zabírání půdy a konkurování produkci potravin. Plány hostitelské země na čtyřnásobné zvýšení „udržitelných“ paliv by mohly mít nechtěné negativní dopady.
Ačkoliv se americký prezident Donald Trump konference COP30 neúčastní, vrhá na ni svůj stín. Trump, který je připraven USA podruhé stáhnout z Pařížské dohody, zrušil pobídky pro obnovitelnou energii a posílil těžbu fosilních paliv. Jeho odmítnutí multilateralismu – myšlenky globální spolupráce – staví brazilské hostitele před hlavní úkol: vyslat signál, že multilateralismus funguje. To bude náročné samo o sobě, a pokud by to byl jediný výsledek konference, byla by považována za neúspěch.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.