Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Konference se koná v klíčovém bodě cyklu Pařížské dohody z roku 2015, která vyžaduje, aby každá země předložila národní plán snižování emisí – tzv. NDCs. Vědci opakovaně varují, že emise musí v tomto desetiletí rychle klesnout, aby se udrželo oteplení pod kritickým limitem 1,5 °C. Současné plány NDCs, které většina zemí předložila, jsou však nedostatečné. Podle OSN by vedly ke snížení emisí jen o přibližně 10 % do roku 2035, a nikoli o potřebných 60 %.
Pokud se splní všechny cíle v NDCs, oteplení by dosáhlo 2,5 °C, což je daleko za Pařížským cílem. V posledních dvou letech už průměrné globální teploty o tento limit stouply, což sice ještě neruší Pařížský cíl měřený v delším období, ale vysílá to znepokojivý signál. Předsednictví Brazílie tak stojí před úkolem navrhnout jasnou cestu k požadovanému snížení emisí, která by nahradila fosilní paliva čistou energií.
Financování bylo klíčovým tématem na předchozí konferenci COP29 v Baku. Tam se státy dohodly, že do roku 2035 bude do rozvojového světa směřovat 1,3 bilionu dolarů ročně z různých zdrojů. V rámci toho se rozvinuté země zavázaly poskytnout 300 miliard dolarů přímo. Tyto spory z Baku se Brazílie snaží rozptýlit, a proto zveřejnila společnou zprávu, která navrhuje získávat peníze například od producentů ropy a plynu nebo z poplatků pro časté cestující v letecké dopravě.
Dalším sporným bodem je postupné odklonění se od fosilních paliv (“transition away from fossil fuels”), o němž se poprvé jednalo na Cop28 v Dubaji, avšak bez stanovení data nebo podrobností. Proponenti se snažili tento závazek posílit už na COP29, avšak neúspěšně. Brazilské předsednictví je v této věci obezřetné, protože mnohé rozvojové země s vlastními ložisky ropy a plynu se obávají, že jim bude znemožněno je využívat. Panují obavy, že bez konkrétního plánu zůstane tento „odklon“ jen vágním slibem.
Prezident Lula přivedl konferenci do Amazonie s cílem prosadit svůj hlavní projekt: Fond „Tropical Forests Forever Facility“ (TFFF). Cílem je získat 25 miliard dolarů jako počáteční kapitál od vlád, který by měl vytvořit fond ve výši 125 miliard dolarů na podporu vlád a místních komunit při zachování existujících pralesů. Ačkoliv Německo a Norsko přislíbily velkou finanční podporu, USA pod Donaldem Trumpem nepřispějí a Spojené království prozatím odmítlo finanční závazek.
Další brazilskou iniciativou je globální etická inventura (global ethical stocktake). Ta se zaměří na morální, etické a kulturní aspekty klimatické krize, zejména na to, jak neúměrně ovlivňuje chudé, zranitelné, ženy, děti a původní obyvatelstvo. Podle prezidenta Luly má konání konference v Amazonii přinést hlasy a obavy domorodých obyvatel do popředí globální diskuse.
Důležitým tématem je také metan, silný skleníkový plyn, jehož snížení by mohlo fungovat jako „nouzová brzda“ pro teploty. Existují relativně snadné způsoby, jak emise metanu omezit, například zastavením odvětrávání z ropných a plynových zařízení. Brazílie, kvůli svému velkému zemědělskému sektoru (chov skotu je hlavním zdrojem metanu), však nejeví pro kroky v této oblasti přílišné nadšení.
Brazilci naopak podporují biopaliva, a to navzdory kontroverzím ohledně jejich skutečné uhlíkové úspornosti, potenciálního zabírání půdy a konkurování produkci potravin. Plány hostitelské země na čtyřnásobné zvýšení „udržitelných“ paliv by mohly mít nechtěné negativní dopady.
Ačkoliv se americký prezident Donald Trump konference COP30 neúčastní, vrhá na ni svůj stín. Trump, který je připraven USA podruhé stáhnout z Pařížské dohody, zrušil pobídky pro obnovitelnou energii a posílil těžbu fosilních paliv. Jeho odmítnutí multilateralismu – myšlenky globální spolupráce – staví brazilské hostitele před hlavní úkol: vyslat signál, že multilateralismus funguje. To bude náročné samo o sobě, a pokud by to byl jediný výsledek konference, byla by považována za neúspěch.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.
Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v týdnu jako jeden z prvních kroků ve funkci sundal ukrajinskou vlajku ze sněmovní budovy. Stal se terčem kritiky některých občanů i vybraných politiků. Babišův nejbližší spolupracovník Karel Havlíček (ANO) nicméně naznačil, že by ukrajinské vlajky mohly zmizet i z budov dalších státních institucí.
Karel Šíp letos oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Mohl by si tak užívat zcela zaslouženého důchodu, i když televizní diváci by si to nepřáli. Dvacet let už jsou v programovém schématu České televize zvyklí na talk show Všechnopárty. Bude se populární pořad vysílat i v příštím roce?