Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Konference se koná v klíčovém bodě cyklu Pařížské dohody z roku 2015, která vyžaduje, aby každá země předložila národní plán snižování emisí – tzv. NDCs. Vědci opakovaně varují, že emise musí v tomto desetiletí rychle klesnout, aby se udrželo oteplení pod kritickým limitem 1,5 °C. Současné plány NDCs, které většina zemí předložila, jsou však nedostatečné. Podle OSN by vedly ke snížení emisí jen o přibližně 10 % do roku 2035, a nikoli o potřebných 60 %.
Pokud se splní všechny cíle v NDCs, oteplení by dosáhlo 2,5 °C, což je daleko za Pařížským cílem. V posledních dvou letech už průměrné globální teploty o tento limit stouply, což sice ještě neruší Pařížský cíl měřený v delším období, ale vysílá to znepokojivý signál. Předsednictví Brazílie tak stojí před úkolem navrhnout jasnou cestu k požadovanému snížení emisí, která by nahradila fosilní paliva čistou energií.
Financování bylo klíčovým tématem na předchozí konferenci COP29 v Baku. Tam se státy dohodly, že do roku 2035 bude do rozvojového světa směřovat 1,3 bilionu dolarů ročně z různých zdrojů. V rámci toho se rozvinuté země zavázaly poskytnout 300 miliard dolarů přímo. Tyto spory z Baku se Brazílie snaží rozptýlit, a proto zveřejnila společnou zprávu, která navrhuje získávat peníze například od producentů ropy a plynu nebo z poplatků pro časté cestující v letecké dopravě.
Dalším sporným bodem je postupné odklonění se od fosilních paliv (“transition away from fossil fuels”), o němž se poprvé jednalo na Cop28 v Dubaji, avšak bez stanovení data nebo podrobností. Proponenti se snažili tento závazek posílit už na COP29, avšak neúspěšně. Brazilské předsednictví je v této věci obezřetné, protože mnohé rozvojové země s vlastními ložisky ropy a plynu se obávají, že jim bude znemožněno je využívat. Panují obavy, že bez konkrétního plánu zůstane tento „odklon“ jen vágním slibem.
Prezident Lula přivedl konferenci do Amazonie s cílem prosadit svůj hlavní projekt: Fond „Tropical Forests Forever Facility“ (TFFF). Cílem je získat 25 miliard dolarů jako počáteční kapitál od vlád, který by měl vytvořit fond ve výši 125 miliard dolarů na podporu vlád a místních komunit při zachování existujících pralesů. Ačkoliv Německo a Norsko přislíbily velkou finanční podporu, USA pod Donaldem Trumpem nepřispějí a Spojené království prozatím odmítlo finanční závazek.
Další brazilskou iniciativou je globální etická inventura (global ethical stocktake). Ta se zaměří na morální, etické a kulturní aspekty klimatické krize, zejména na to, jak neúměrně ovlivňuje chudé, zranitelné, ženy, děti a původní obyvatelstvo. Podle prezidenta Luly má konání konference v Amazonii přinést hlasy a obavy domorodých obyvatel do popředí globální diskuse.
Důležitým tématem je také metan, silný skleníkový plyn, jehož snížení by mohlo fungovat jako „nouzová brzda“ pro teploty. Existují relativně snadné způsoby, jak emise metanu omezit, například zastavením odvětrávání z ropných a plynových zařízení. Brazílie, kvůli svému velkému zemědělskému sektoru (chov skotu je hlavním zdrojem metanu), však nejeví pro kroky v této oblasti přílišné nadšení.
Brazilci naopak podporují biopaliva, a to navzdory kontroverzím ohledně jejich skutečné uhlíkové úspornosti, potenciálního zabírání půdy a konkurování produkci potravin. Plány hostitelské země na čtyřnásobné zvýšení „udržitelných“ paliv by mohly mít nechtěné negativní dopady.
Ačkoliv se americký prezident Donald Trump konference COP30 neúčastní, vrhá na ni svůj stín. Trump, který je připraven USA podruhé stáhnout z Pařížské dohody, zrušil pobídky pro obnovitelnou energii a posílil těžbu fosilních paliv. Jeho odmítnutí multilateralismu – myšlenky globální spolupráce – staví brazilské hostitele před hlavní úkol: vyslat signál, že multilateralismus funguje. To bude náročné samo o sobě, a pokud by to byl jediný výsledek konference, byla by považována za neúspěch.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
