Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Konference se koná v klíčovém bodě cyklu Pařížské dohody z roku 2015, která vyžaduje, aby každá země předložila národní plán snižování emisí – tzv. NDCs. Vědci opakovaně varují, že emise musí v tomto desetiletí rychle klesnout, aby se udrželo oteplení pod kritickým limitem 1,5 °C. Současné plány NDCs, které většina zemí předložila, jsou však nedostatečné. Podle OSN by vedly ke snížení emisí jen o přibližně 10 % do roku 2035, a nikoli o potřebných 60 %.
Pokud se splní všechny cíle v NDCs, oteplení by dosáhlo 2,5 °C, což je daleko za Pařížským cílem. V posledních dvou letech už průměrné globální teploty o tento limit stouply, což sice ještě neruší Pařížský cíl měřený v delším období, ale vysílá to znepokojivý signál. Předsednictví Brazílie tak stojí před úkolem navrhnout jasnou cestu k požadovanému snížení emisí, která by nahradila fosilní paliva čistou energií.
Financování bylo klíčovým tématem na předchozí konferenci COP29 v Baku. Tam se státy dohodly, že do roku 2035 bude do rozvojového světa směřovat 1,3 bilionu dolarů ročně z různých zdrojů. V rámci toho se rozvinuté země zavázaly poskytnout 300 miliard dolarů přímo. Tyto spory z Baku se Brazílie snaží rozptýlit, a proto zveřejnila společnou zprávu, která navrhuje získávat peníze například od producentů ropy a plynu nebo z poplatků pro časté cestující v letecké dopravě.
Dalším sporným bodem je postupné odklonění se od fosilních paliv (“transition away from fossil fuels”), o němž se poprvé jednalo na Cop28 v Dubaji, avšak bez stanovení data nebo podrobností. Proponenti se snažili tento závazek posílit už na COP29, avšak neúspěšně. Brazilské předsednictví je v této věci obezřetné, protože mnohé rozvojové země s vlastními ložisky ropy a plynu se obávají, že jim bude znemožněno je využívat. Panují obavy, že bez konkrétního plánu zůstane tento „odklon“ jen vágním slibem.
Prezident Lula přivedl konferenci do Amazonie s cílem prosadit svůj hlavní projekt: Fond „Tropical Forests Forever Facility“ (TFFF). Cílem je získat 25 miliard dolarů jako počáteční kapitál od vlád, který by měl vytvořit fond ve výši 125 miliard dolarů na podporu vlád a místních komunit při zachování existujících pralesů. Ačkoliv Německo a Norsko přislíbily velkou finanční podporu, USA pod Donaldem Trumpem nepřispějí a Spojené království prozatím odmítlo finanční závazek.
Další brazilskou iniciativou je globální etická inventura (global ethical stocktake). Ta se zaměří na morální, etické a kulturní aspekty klimatické krize, zejména na to, jak neúměrně ovlivňuje chudé, zranitelné, ženy, děti a původní obyvatelstvo. Podle prezidenta Luly má konání konference v Amazonii přinést hlasy a obavy domorodých obyvatel do popředí globální diskuse.
Důležitým tématem je také metan, silný skleníkový plyn, jehož snížení by mohlo fungovat jako „nouzová brzda“ pro teploty. Existují relativně snadné způsoby, jak emise metanu omezit, například zastavením odvětrávání z ropných a plynových zařízení. Brazílie, kvůli svému velkému zemědělskému sektoru (chov skotu je hlavním zdrojem metanu), však nejeví pro kroky v této oblasti přílišné nadšení.
Brazilci naopak podporují biopaliva, a to navzdory kontroverzím ohledně jejich skutečné uhlíkové úspornosti, potenciálního zabírání půdy a konkurování produkci potravin. Plány hostitelské země na čtyřnásobné zvýšení „udržitelných“ paliv by mohly mít nechtěné negativní dopady.
Ačkoliv se americký prezident Donald Trump konference COP30 neúčastní, vrhá na ni svůj stín. Trump, který je připraven USA podruhé stáhnout z Pařížské dohody, zrušil pobídky pro obnovitelnou energii a posílil těžbu fosilních paliv. Jeho odmítnutí multilateralismu – myšlenky globální spolupráce – staví brazilské hostitele před hlavní úkol: vyslat signál, že multilateralismus funguje. To bude náročné samo o sobě, a pokud by to byl jediný výsledek konference, byla by považována za neúspěch.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Ivana Gottová či Laďka Něrgešová. Česko už letos oslavilo několik kulatin významných osobností a další na seznam výhledově přibudou. Bude mezi nimi i slavná zpěvačka Lucie Bílá, která v dubnu oslaví 60. narozeniny.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulatiny, které byly jedním z témat hovoru během její návštěvy v televizní talk show Všechnopárty. Legendární herečka v pořadu odhalila plány i pravdu o svém vztahu k alkoholu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit.