Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Komplex Fordo je považován za klíčový prvek íránského jaderného programu, a to zejména kvůli tomu, že je vybudován hluboko pod zemí a jeho zabezpečení znemožňuje běžný přímý útok. V tomto zařízení údajně dochází k obohacování uranu na úrovních, které vzbuzují obavy Západu i Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Zatímco jižní část země zažívala výbuchy kolem Forda, izraelské síly zahájily další vlnu útoků v samotném Teheránu. Podle ministra obrany Izraele Katze jde o dosud nejsilnější a nejrozsáhlejší údery na hlavní město Íránu. Uvedl, že vojenské akce zasáhly několik klíčových cílů „s nebývalou silou“.
Jedním z míst, která byla podle médií zasažena, je i nechvalně známá věznice Evin, ležící na severu Teheránu. Televize Iran International, která patří k opozici íránského režimu, uvedla, že raketový úder se soustředil na hlavní vchod do věznice. To by podle některých pozorovatelů mohlo mít za cíl narušit bezpečnost areálu a potenciálně umožnit vězňům únik.
Věznice Evin slouží jako zadržovací centrum pro řadu disidentů, intelektuálů, novinářů i obhájců lidských práv. Mnoho z nich zde bylo drženo bez řádného procesu. Útok na tento objekt je vnímán nejen jako vojenský, ale i jako symbolický úder proti represivnímu aparátu íránského režimu.
Podle svědků byl v Teheránu slyšet silný náraz a série explozí, které zasáhly i další oblasti města. Bezpečnostní složky uzavřely některé hlavní ulice a do ulic byly nasazeny jednotky íránských revolučních gard. Úřady se zatím k rozsahu škod či případným obětem nevyjádřily.
Zdroje z izraelské bezpečnostní komunity zatím útok oficiálně nepotvrdily, nicméně opakovaně varovaly, že Izrael je připraven reagovat na jakoukoli hrozbu ze strany Íránu, a to i na jeho území. Cílem těchto operací má být především narušení íránských vojenských a nukleárních kapacit.
Mezinárodní reakce jsou zatím opatrné. Z Washingtonu přišla výzva k uklidnění situace a evropské státy jednají o možném svolání krizového diplomatického setkání. Panují obavy, že situace může rychle přerůst v širší konflikt, který zasáhne celý region.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?