Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Komplex Fordo je považován za klíčový prvek íránského jaderného programu, a to zejména kvůli tomu, že je vybudován hluboko pod zemí a jeho zabezpečení znemožňuje běžný přímý útok. V tomto zařízení údajně dochází k obohacování uranu na úrovních, které vzbuzují obavy Západu i Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Zatímco jižní část země zažívala výbuchy kolem Forda, izraelské síly zahájily další vlnu útoků v samotném Teheránu. Podle ministra obrany Izraele Katze jde o dosud nejsilnější a nejrozsáhlejší údery na hlavní město Íránu. Uvedl, že vojenské akce zasáhly několik klíčových cílů „s nebývalou silou“.
Jedním z míst, která byla podle médií zasažena, je i nechvalně známá věznice Evin, ležící na severu Teheránu. Televize Iran International, která patří k opozici íránského režimu, uvedla, že raketový úder se soustředil na hlavní vchod do věznice. To by podle některých pozorovatelů mohlo mít za cíl narušit bezpečnost areálu a potenciálně umožnit vězňům únik.
Věznice Evin slouží jako zadržovací centrum pro řadu disidentů, intelektuálů, novinářů i obhájců lidských práv. Mnoho z nich zde bylo drženo bez řádného procesu. Útok na tento objekt je vnímán nejen jako vojenský, ale i jako symbolický úder proti represivnímu aparátu íránského režimu.
Podle svědků byl v Teheránu slyšet silný náraz a série explozí, které zasáhly i další oblasti města. Bezpečnostní složky uzavřely některé hlavní ulice a do ulic byly nasazeny jednotky íránských revolučních gard. Úřady se zatím k rozsahu škod či případným obětem nevyjádřily.
Zdroje z izraelské bezpečnostní komunity zatím útok oficiálně nepotvrdily, nicméně opakovaně varovaly, že Izrael je připraven reagovat na jakoukoli hrozbu ze strany Íránu, a to i na jeho území. Cílem těchto operací má být především narušení íránských vojenských a nukleárních kapacit.
Mezinárodní reakce jsou zatím opatrné. Z Washingtonu přišla výzva k uklidnění situace a evropské státy jednají o možném svolání krizového diplomatického setkání. Panují obavy, že situace může rychle přerůst v širší konflikt, který zasáhne celý region.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.