Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Komplex Fordo je považován za klíčový prvek íránského jaderného programu, a to zejména kvůli tomu, že je vybudován hluboko pod zemí a jeho zabezpečení znemožňuje běžný přímý útok. V tomto zařízení údajně dochází k obohacování uranu na úrovních, které vzbuzují obavy Západu i Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Zatímco jižní část země zažívala výbuchy kolem Forda, izraelské síly zahájily další vlnu útoků v samotném Teheránu. Podle ministra obrany Izraele Katze jde o dosud nejsilnější a nejrozsáhlejší údery na hlavní město Íránu. Uvedl, že vojenské akce zasáhly několik klíčových cílů „s nebývalou silou“.
Jedním z míst, která byla podle médií zasažena, je i nechvalně známá věznice Evin, ležící na severu Teheránu. Televize Iran International, která patří k opozici íránského režimu, uvedla, že raketový úder se soustředil na hlavní vchod do věznice. To by podle některých pozorovatelů mohlo mít za cíl narušit bezpečnost areálu a potenciálně umožnit vězňům únik.
Věznice Evin slouží jako zadržovací centrum pro řadu disidentů, intelektuálů, novinářů i obhájců lidských práv. Mnoho z nich zde bylo drženo bez řádného procesu. Útok na tento objekt je vnímán nejen jako vojenský, ale i jako symbolický úder proti represivnímu aparátu íránského režimu.
Podle svědků byl v Teheránu slyšet silný náraz a série explozí, které zasáhly i další oblasti města. Bezpečnostní složky uzavřely některé hlavní ulice a do ulic byly nasazeny jednotky íránských revolučních gard. Úřady se zatím k rozsahu škod či případným obětem nevyjádřily.
Zdroje z izraelské bezpečnostní komunity zatím útok oficiálně nepotvrdily, nicméně opakovaně varovaly, že Izrael je připraven reagovat na jakoukoli hrozbu ze strany Íránu, a to i na jeho území. Cílem těchto operací má být především narušení íránských vojenských a nukleárních kapacit.
Mezinárodní reakce jsou zatím opatrné. Z Washingtonu přišla výzva k uklidnění situace a evropské státy jednají o možném svolání krizového diplomatického setkání. Panují obavy, že situace může rychle přerůst v širší konflikt, který zasáhne celý region.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.