Americká strategie ve Venezuele nabírá po dopadení Nicoláse Madura nečekaný směr, který s sebou nese značná politická rizika. Ačkoliv se zastánci Donalda Trumpa snaží proces odlišit od dřívějších pokusů o změnu režimů v Iráku, realita v Bílém domě připomíná spíše snahu o úplné podmanění tamních špiček. Trumpova administrativa nyní vyvíjí extrémní tlak na viceprezidentku Delcy Rodríguez, která se po Madurově zatčení ujala moci. Cílem je vytvořit z ní poslušný nástroj amerických zájmů v rámci vize o zcela oddané západní polokouli.
Prezident Trump se nechal slyšet, že Spojené státy mají nyní Venezuelu pod kontrolou právě skrze nátlak na úřadující prezidentku. Podle jeho slov je USA zemí, která nyní o všem rozhoduje, ačkoliv formálně jde stále o suverénní stát. Tento postoj odráží Trumpovu ambici uplatňovat moc daleko za hranicemi USA a ukazuje na jeho značné sebevědomí po úspěšném zásahu speciálních jednotek. Zároveň vyslal varovné signály i směrem ke Kolumbii a Mexiku, kde rovněž požaduje nápravu poměrů.
Plán na ovládnutí zbylých struktur Madurova režimu by teoreticky mohl stát méně amerických životů i peněz než budování státu od nuly. Přesto se Washington ocitá na tenkém ledě, protože politická situace v Caracasu zůstává extrémně nestabilní. Tato strategie navíc vede k překvapivému obratu, kdy se Spojené státy začínají odvracet od venezuelského demokratického hnutí. Demokraté v Kongresu mezitím ostře kritizují Trumpa za to, že k vojenské operaci, kterou považují za válečný akt, nevyhledal zákonné svolení.
Bílý dům se snaží zajistit kontinuitu moci, aby se vyhnul totálnímu kolapsu státní správy a následné občanské válce. Rozsáhlé čistky mezi úředníky by totiž mohly z triumfu v podobě Madurova dopadení udělat politickou katastrofu přímo v roce amerických voleb. Ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že USA budou udržovat ropné embargo, dokud noví lídři nesplní americké požadavky. Mezi ty patří zastavení obchodu s drogami, vyhoštění íránských a kubánských vlivů a zajištění, aby příjmy z ropy nesloužily nepřátelům USA.
Nátlak na Delcy Rodríguez je sázkou na nejistotu, neboť tato politička je dlouholetou tváří radikální levicové ideologie. Trump jí veřejně pohrozil, že pokud nebude spolupracovat, zaplatí ještě vyšší cenu než sám Maduro. Rodríguez sice následně nabídla určitou formu spolupráce, odborníci však varují, že v caracaském „hadím hnízdě“ nemusí mít dostatečnou podporu ozbrojených složek k prosazení amerických zájmů. Bez masivního nasazení amerických zdrojů přímo na místě je ovládání země na dálku považováno za velmi problematické.
Největším šokem pro mnohé bylo Trumpovo odmítavé vyjádření na adresu opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machado. Přestože Washington dlouho uznával Edmunda Gonzáleze jako právoplatného vítěze voleb, Trump nyní tvrdí, že Machado nemá v zemi dostatečný respekt. Tento odklon od demokratických spojenců k pragmatické dohodě s pozůstatky starého režimu vyvolává pobouření. Podle kritiků tím USA rezignují na své demokratické hodnoty výměnou za přístup k ropě a geopolitickou dominanci.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.