Americká strategie ve Venezuele nabírá po dopadení Nicoláse Madura nečekaný směr, který s sebou nese značná politická rizika. Ačkoliv se zastánci Donalda Trumpa snaží proces odlišit od dřívějších pokusů o změnu režimů v Iráku, realita v Bílém domě připomíná spíše snahu o úplné podmanění tamních špiček. Trumpova administrativa nyní vyvíjí extrémní tlak na viceprezidentku Delcy Rodríguez, která se po Madurově zatčení ujala moci. Cílem je vytvořit z ní poslušný nástroj amerických zájmů v rámci vize o zcela oddané západní polokouli.
Prezident Trump se nechal slyšet, že Spojené státy mají nyní Venezuelu pod kontrolou právě skrze nátlak na úřadující prezidentku. Podle jeho slov je USA zemí, která nyní o všem rozhoduje, ačkoliv formálně jde stále o suverénní stát. Tento postoj odráží Trumpovu ambici uplatňovat moc daleko za hranicemi USA a ukazuje na jeho značné sebevědomí po úspěšném zásahu speciálních jednotek. Zároveň vyslal varovné signály i směrem ke Kolumbii a Mexiku, kde rovněž požaduje nápravu poměrů.
Plán na ovládnutí zbylých struktur Madurova režimu by teoreticky mohl stát méně amerických životů i peněz než budování státu od nuly. Přesto se Washington ocitá na tenkém ledě, protože politická situace v Caracasu zůstává extrémně nestabilní. Tato strategie navíc vede k překvapivému obratu, kdy se Spojené státy začínají odvracet od venezuelského demokratického hnutí. Demokraté v Kongresu mezitím ostře kritizují Trumpa za to, že k vojenské operaci, kterou považují za válečný akt, nevyhledal zákonné svolení.
Bílý dům se snaží zajistit kontinuitu moci, aby se vyhnul totálnímu kolapsu státní správy a následné občanské válce. Rozsáhlé čistky mezi úředníky by totiž mohly z triumfu v podobě Madurova dopadení udělat politickou katastrofu přímo v roce amerických voleb. Ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že USA budou udržovat ropné embargo, dokud noví lídři nesplní americké požadavky. Mezi ty patří zastavení obchodu s drogami, vyhoštění íránských a kubánských vlivů a zajištění, aby příjmy z ropy nesloužily nepřátelům USA.
Nátlak na Delcy Rodríguez je sázkou na nejistotu, neboť tato politička je dlouholetou tváří radikální levicové ideologie. Trump jí veřejně pohrozil, že pokud nebude spolupracovat, zaplatí ještě vyšší cenu než sám Maduro. Rodríguez sice následně nabídla určitou formu spolupráce, odborníci však varují, že v caracaském „hadím hnízdě“ nemusí mít dostatečnou podporu ozbrojených složek k prosazení amerických zájmů. Bez masivního nasazení amerických zdrojů přímo na místě je ovládání země na dálku považováno za velmi problematické.
Největším šokem pro mnohé bylo Trumpovo odmítavé vyjádření na adresu opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machado. Přestože Washington dlouho uznával Edmunda Gonzáleze jako právoplatného vítěze voleb, Trump nyní tvrdí, že Machado nemá v zemi dostatečný respekt. Tento odklon od demokratických spojenců k pragmatické dohodě s pozůstatky starého režimu vyvolává pobouření. Podle kritiků tím USA rezignují na své demokratické hodnoty výměnou za přístup k ropě a geopolitickou dominanci.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.