Americká strategie ve Venezuele nabírá po dopadení Nicoláse Madura nečekaný směr, který s sebou nese značná politická rizika. Ačkoliv se zastánci Donalda Trumpa snaží proces odlišit od dřívějších pokusů o změnu režimů v Iráku, realita v Bílém domě připomíná spíše snahu o úplné podmanění tamních špiček. Trumpova administrativa nyní vyvíjí extrémní tlak na viceprezidentku Delcy Rodríguez, která se po Madurově zatčení ujala moci. Cílem je vytvořit z ní poslušný nástroj amerických zájmů v rámci vize o zcela oddané západní polokouli.
Prezident Trump se nechal slyšet, že Spojené státy mají nyní Venezuelu pod kontrolou právě skrze nátlak na úřadující prezidentku. Podle jeho slov je USA zemí, která nyní o všem rozhoduje, ačkoliv formálně jde stále o suverénní stát. Tento postoj odráží Trumpovu ambici uplatňovat moc daleko za hranicemi USA a ukazuje na jeho značné sebevědomí po úspěšném zásahu speciálních jednotek. Zároveň vyslal varovné signály i směrem ke Kolumbii a Mexiku, kde rovněž požaduje nápravu poměrů.
Plán na ovládnutí zbylých struktur Madurova režimu by teoreticky mohl stát méně amerických životů i peněz než budování státu od nuly. Přesto se Washington ocitá na tenkém ledě, protože politická situace v Caracasu zůstává extrémně nestabilní. Tato strategie navíc vede k překvapivému obratu, kdy se Spojené státy začínají odvracet od venezuelského demokratického hnutí. Demokraté v Kongresu mezitím ostře kritizují Trumpa za to, že k vojenské operaci, kterou považují za válečný akt, nevyhledal zákonné svolení.
Bílý dům se snaží zajistit kontinuitu moci, aby se vyhnul totálnímu kolapsu státní správy a následné občanské válce. Rozsáhlé čistky mezi úředníky by totiž mohly z triumfu v podobě Madurova dopadení udělat politickou katastrofu přímo v roce amerických voleb. Ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že USA budou udržovat ropné embargo, dokud noví lídři nesplní americké požadavky. Mezi ty patří zastavení obchodu s drogami, vyhoštění íránských a kubánských vlivů a zajištění, aby příjmy z ropy nesloužily nepřátelům USA.
Nátlak na Delcy Rodríguez je sázkou na nejistotu, neboť tato politička je dlouholetou tváří radikální levicové ideologie. Trump jí veřejně pohrozil, že pokud nebude spolupracovat, zaplatí ještě vyšší cenu než sám Maduro. Rodríguez sice následně nabídla určitou formu spolupráce, odborníci však varují, že v caracaském „hadím hnízdě“ nemusí mít dostatečnou podporu ozbrojených složek k prosazení amerických zájmů. Bez masivního nasazení amerických zdrojů přímo na místě je ovládání země na dálku považováno za velmi problematické.
Největším šokem pro mnohé bylo Trumpovo odmítavé vyjádření na adresu opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machado. Přestože Washington dlouho uznával Edmunda Gonzáleze jako právoplatného vítěze voleb, Trump nyní tvrdí, že Machado nemá v zemi dostatečný respekt. Tento odklon od demokratických spojenců k pragmatické dohodě s pozůstatky starého režimu vyvolává pobouření. Podle kritiků tím USA rezignují na své demokratické hodnoty výměnou za přístup k ropě a geopolitickou dominanci.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.