Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.
Základním vojenským pravidlem je, že bitvy vyhrávají bomby, ale války vyhrávají spojenci. Konflikt s Íránem jasně ukázal hodnotu partnerů, jako je Izrael, kteří disponují pokročilými systémy a jsou schopni plné interoperability s americkými silami. Evropské metropole by si měly z tohoto modelu vzít příklad a přestat se spoléhat na spojence, kteří jsou sice ochotni spolupracovat, ale postrádají potřebnou výzbroj a reálnou bojeschopnost.
Další realitou je, že armády jdou do boje s vybavením, které mají aktuálně k dispozici, a Evropa v tomto ohledu zásadně zaostává. Spojené arabské emiráty prokázaly nezbytnost udržovat obrovské zásoby munice, když během války s Íránem úspěšně zachytily tisíce nepřátelských dronů a raket. Evropské zbrojnice jsou naproti tomu z velké části vyprázdněné, neboť část zásob byla odeslána na Ukrajinu a průmyslová obnova probíhá příliš pomalu.
Evropa také čelí hlubokým problémům ve svém obranném průmyslu, který byl po desetiletí zanedbáván. Mnoho továren, které dříve vyráběly vojenskou techniku, zaniklo nebo změnilo zaměření, což nutí evropské státy nakupovat drahé systémy z USA. Odhaduje se, že uzavření této mezery by si vyžádalo investice v řádu jednoho bilionu dolarů, což je částka, která dalece přesahuje současné plány evropských členů aliance na příští roky.
V době krize se nelze spoléhat na to, že dorazí americké posily včas. Přesun těžké techniky přes oceán trvá týdny a v případě náhlého konfliktu v Pobaltí by mohlo být po všem dříve, než by dorazily první jednotky. I když je aktivace německé brigády pro Litvu pozitivním krokem, skutečnost, že plné bojeschopnosti dosáhne až v roce 2027, představuje nebezpečné zpoždění.
Tato situace podtrhuje naprostou závislost Evropy na americké vojenské přítomnosti v Polsku a pobaltských státech. Pokud Evropa nezačne pracovat na výrazném navýšení výdajů na obranu, například na úroveň pěti procent HDP do roku 2030, riskuje, že Spojené státy své angažmá v regionu omezí. Aliance musí fungovat jako obousměrná ulice, což je v současnosti bod, který vyvolává značné napětí mezi Washingtonem a evropskými hlavními městy.
Odmítnutí zemí jako Francie, Itálie či Španělsko umožnit Spojeným státům využít jejich vzdušný prostor nebo základny během operací proti Íránu vyvolalo v USA vlnu nevole. Američtí představitelé se ptají, jaký má smysl být v NATO, pokud spojenci odmítají poskytnout i základní logistickou podporu. Navzdory těmto neshodám však hlavní účel spojenectví zůstává nezměněn, neboť bez Spojených států by se NATO stalo jen prázdnou pevností, která by nebyla schopna účinně odradit ruskou agresi.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.