Co si může Evropa odnést z válek na Ukrajině a v Íránu?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: NATO
Klára Marková 22. dubna 2026 12:00
Sdílej:

Nedávné válečné konflikty, včetně války na Ukrajině a střetu s Íránem, nabízejí evropským členům NATO kritický pohled na moderní bojiště. Ačkoliv někteří evropští spojenci během nedávného konfliktu s Teheránem neposkytli Spojeným státům dostatečnou podporu, tyto události slouží jako nezbytné vystřízlivění. Pokud si Evropa přeje v budoucnu předejít nechtěné krizi s Ruskem, musí si z těchto zkušeností vzít jasné ponaučení a zásadně posílit své vojenské kapacity.

Základním vojenským pravidlem je, že bitvy vyhrávají bomby, ale války vyhrávají spojenci. Konflikt s Íránem jasně ukázal hodnotu partnerů, jako je Izrael, kteří disponují pokročilými systémy a jsou schopni plné interoperability s americkými silami. Evropské metropole by si měly z tohoto modelu vzít příklad a přestat se spoléhat na spojence, kteří jsou sice ochotni spolupracovat, ale postrádají potřebnou výzbroj a reálnou bojeschopnost.

Další realitou je, že armády jdou do boje s vybavením, které mají aktuálně k dispozici, a Evropa v tomto ohledu zásadně zaostává. Spojené arabské emiráty prokázaly nezbytnost udržovat obrovské zásoby munice, když během války s Íránem úspěšně zachytily tisíce nepřátelských dronů a raket. Evropské zbrojnice jsou naproti tomu z velké části vyprázdněné, neboť část zásob byla odeslána na Ukrajinu a průmyslová obnova probíhá příliš pomalu.

Evropa také čelí hlubokým problémům ve svém obranném průmyslu, který byl po desetiletí zanedbáván. Mnoho továren, které dříve vyráběly vojenskou techniku, zaniklo nebo změnilo zaměření, což nutí evropské státy nakupovat drahé systémy z USA. Odhaduje se, že uzavření této mezery by si vyžádalo investice v řádu jednoho bilionu dolarů, což je částka, která dalece přesahuje současné plány evropských členů aliance na příští roky.

V době krize se nelze spoléhat na to, že dorazí americké posily včas. Přesun těžké techniky přes oceán trvá týdny a v případě náhlého konfliktu v Pobaltí by mohlo být po všem dříve, než by dorazily první jednotky. I když je aktivace německé brigády pro Litvu pozitivním krokem, skutečnost, že plné bojeschopnosti dosáhne až v roce 2027, představuje nebezpečné zpoždění.

Tato situace podtrhuje naprostou závislost Evropy na americké vojenské přítomnosti v Polsku a pobaltských státech. Pokud Evropa nezačne pracovat na výrazném navýšení výdajů na obranu, například na úroveň pěti procent HDP do roku 2030, riskuje, že Spojené státy své angažmá v regionu omezí. Aliance musí fungovat jako obousměrná ulice, což je v současnosti bod, který vyvolává značné napětí mezi Washingtonem a evropskými hlavními městy.

Odmítnutí zemí jako Francie, Itálie či Španělsko umožnit Spojeným státům využít jejich vzdušný prostor nebo základny během operací proti Íránu vyvolalo v USA vlnu nevole. Američtí představitelé se ptají, jaký má smysl být v NATO, pokud spojenci odmítají poskytnout i základní logistickou podporu. Navzdory těmto neshodám však hlavní účel spojenectví zůstává nezměněn, neboť bez Spojených států by se NATO stalo jen prázdnou pevností, která by nebyla schopna účinně odradit ruskou agresi.

Stalo se
Novinky
U.S. Army, ilustrační fotografie

Kvůli válce v Íránu byla jen za poslední dva týdny zraněna stovka amerických vojáků, přiznal Pentagon

Pentagon uvedl, že od sedmého července utrpěla různé stupně zranění téměř stovka amerických vojáků, přičemž převážně šlo o lehčí otřesy mozku. Armáda podle zpráv CNN zveřejňovala informace o zraněných s prodlevou, aby své příslušníky chránila.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku invaze

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rusko čerpá zásoby. Na Ukrajinu střílí víc raket, než kolik dokáže vyrobit

Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí. 

Počasí
Ilustrační foto

Počasí na čtyři týdny: Kdy se do Česka vrátí horké léto?

Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).