Ačkoliv má Palestina do jisté míry mezinárodní uznání, diplomatické mise v zahraničí a dokonce i sportovní týmy, její postavení je spíše symbolické. Paul Adams, diplomatický korespondent, poukazuje na to, že kvůli dlouhodobému sporu s Izraelem nemá Palestina mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu.
Palestinská samospráva, která vznikla v 90. letech po mírových dohodách, nemá plnou kontrolu nad svým územím ani lidmi na Západním břehu kvůli izraelské vojenské okupaci. Podobná situace je i v Gaze, kde Izrael rovněž uplatňuje moc okupující mocnosti. Proto ačkoli uznání Státu Palestina je silným morálním a politickým gestem, na situaci v terénu se nic nemění.
Podle bývalého britského ministra zahraničí Davida Lammyho nese Británie zvláštní odpovědnost za podporu řešení dvou států. To spočívá ve vytvoření palestinského státu na Západním břehu a v Pásmu Gazy s hlavním městem ve Východním Jeruzalémě. Vzhledem k izraelské kolonizaci Západního břehu, která je podle mezinárodního práva nelegální, se však tento koncept stává spíše prázdným sloganem.
Válečná situace v Gaze je ničivá. Britský lékař profesor Martin Griffiths, který má zkušenosti z jiných válečných zón, říká, že nic ho nemohlo připravit na takovou spoušť, jakou vidí v Gaze. Ve svém zařízení nedaleko Gazy se potýká s přílivem pacientů, včetně spousty nemocných a vystrašených dětí. Lidé jsou podvyživení, hladoví a mají chronická zranění, o která nebylo postaráno po celé dny a týdny.
Nedostatek antibiotik, léků proti bolesti a obvazového materiálu nutí lékaře pracovat v kriticky přetíženém systému, jehož vybavení je „na posledních nohách“. Griffiths dodává, že lidé jsou zatlačováni stále dál a dál na jih, což se projevuje v rostoucím počtu pacientů.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.